La biblia 21 (2015) + libros deuterocanónicos

1Levita Korach, syn Jishara, syna Kehatova, přibral Rubenovce Dátana a Abirama, syny Eliabovy, a Óna, syna Peletova, 2a spolu s dalšími dvěma sty padesáti izraelskými muži povstali proti Mojžíšovi. Byli to představení obce, členové sněmu, samí věhlasní muži. 3Srotili se proti Mojžíšovi a Áronovi a řekli jim: „Osobujete si příliš! Celá tato obec, ti všichni jsou svatí a Hospodin je uprostřed nich. Proč se tedy pozdvihujete nad Hospodinovo shromáždění?“ 4Když to Mojžíš uslyšel, padl na tvář. 5Potom promluvil ke Korachovi a celé jeho tlupě: „Ráno Hospodin ukáže, kdo mu patří, kdo je svatý a koho k sobě nechá přistoupit. Přistoupí k němu ten, koho vyvolil. 6Udělejte toto: Vezměte si kadidelnice, Korach a celá jeho tlupa. 7Zítra do nich dejte žhavé uhlí a na ně před Hospodinem položte kadidlo. Hospodin potom rozhodne, kdo je svatý. Osobujete si příliš, Leviho synové!“ 8Mojžíš tehdy Korachovi řekl: „Dobře poslouchejte, Leviho synové: 9Je vám to málo, že vás Bůh Izraele oddělil od izraelské obce a dovolil vám přistupovat k němu, sloužit u Hospodinova Příbytku, stát před obcí a sloužit jí? 10Dovolil ti spolu s tvými bratry levity přistupovat k němu, a vy si žádáte ještě kněžství?! 11Ty a celá tvoje tlupa jste se tedy srotili proti Hospodinu – vždyť kdo je Áron, že reptáte proti němu?“ 12Mojžíš pak nechal zavolat Dátana a Abirama, syny Eliabovy, ale oni řekli: „Nepůjdeme! 13Je ti to málo, že jsi nás odvedl ze země oplývající mlékem a medem, abys nás nechal pomřít na poušti? To se ještě musíš dělat naším vůdcem?! 14Do žádné ‚země oplývající mlékem a medem‘ jsi nás nedovedl, žádné ‚pole a vinici‘ jsi nám za dědictví nedal. Chceš snad těm mužům vyloupnout oči? Nepůjdeme!“ 15Mojžíš se tedy velmi rozlítil a řekl Hospodinu: „Nevšímej si jejich obětí! Ani jediného osla jsem si od nich nevzal, ani jedinému z nich jsem neublížil!“ 16Potom Mojžíš řekl Korachovi: „Ty a celá tvoje tlupa buďte zítra před Hospodinem – ty s nimi a také Áron. 17Každý vezměte svou kadidelnici, dejte do ní kadidlo a každý přineste svou kadidelnici před Hospodina – dvě stě padesát kadidelnic. Také ty a Áron přineste svou kadidelnici.“ 18Každý tedy vzal svou kadidelnici, dali do nich řeřavé uhlí, na ně položili kadidlo a postavili se ke vchodu do Stanu setkávání k Mojžíšovi a Áronovi. 19Korach proti nim shromáždil ke vchodu do Stanu setkávání celou obec. Vtom se celé obci ukázala Hospodinova sláva a 20Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 21„Oddělte se od této obce, neboť je v okamžiku zahubím!“ 22Padli tedy na tvář. „Ó Bože, Bože duchů veškerého tvorstva!“ zvolali. „Jeden muž zhřeší a ty se hněváš na celou obec?“ 23Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 24„Řekni obci: Odstupte ze všech stran od Korachova, Dátanova a Abiramova příbytku!“ 25Mojžíš vstal a šel k Dátanovi a Abiramovi; izraelští stařešinové šli za ním. 26„Odvraťte se od stanů těch ničemů,“ řekl obci. „Nedotýkejte se ničeho, co jim patří, abyste nebyli smeteni se všemi jejich hříchy.“ 27Vyklidili tedy prostor kolem dokola Korachova, Dátanova a Abiramova příbytku. Dátan a Abiram vyšli a stáli u vchodu do svých stanů se svými ženami, syny i malými dětmi. 28Mojžíš řekl: „Takto poznáte, že mě Hospodin poslal činit všechny tyto skutky a že to nedělám o své vůli: 29Zemřou-li tito muži přirozenou smrtí, přihodí-li se jim, co se lidem běžně stává, pak mě neposlal Hospodin. 30Způsobí-li však Hospodin něco úplně nového a země otevře ústa, aby je pohltila se vším, co mají, takže se zaživa propadnou do podsvětí, pak poznáte, že tito muži pohrdli Hospodinem!“ 31Sotva Mojžíš dořekl ta slova, země se pod nimi rozestoupila. 32Země otevřela ústa a pohltila je, jejich rodiny i všechny ty, kdo byli s Korachem, i veškerý jejich majetek. 33Zaživa se propadli do podsvětí i se vším, co měli. Země se nad nimi zavřela a zmizeli zprostřed shromáždění. 34Celý kolemstojící Izrael se dal před jejich křikem na útěk a volali: „Ať země nepohltí i nás!“ 35Od Hospodina pak vyšlehl oheň a těch 250 mužů, kteří přinesli kadidlo, pohltil.


Treasury of Scripture Knowledge
 1   Nm 16:1 The rebellion of Korah, Dathan, and Abiram.
Nm 16:23 Moses separates the people from the rebels' tents.
Nm 16:31 The earth swallows up Korah, and a fire consumes others.
Nm 16:36 The censers are reserved to holy use.
Nm 16:41 Fourteen thousand and seven hundred are slain by a plague, for murmuring against Moses and Aaron.
Nm 16:46 Aaron by incense stays the plague.
Korah.
Nm 26:9 Nm 26:10 Nm 27:3 Ex 6:18 Ex 6:21 Jud 1:11
sons of Reuben.
Gn 49:3 Gn 49:4 1Cr 5:1 1Cr 5:2
took men. As the word men is not in the text, some read "took counsel;" and some "took courage." Houbigant renders yikkach, rebellionem fecerunt, "they rebelled;" which scarcely any rule of criticism can ever justify. Dr. Geddes' translation is, "Another insurrection was raised against Moses by Korah," etc. Others think that it may mean, "behaved with insolence." But, as Dr. A. Clarke observes, the verb wyyikkach, "and he took" which though at the end of the sentence in English, is the first word in Hebrew, is not in the plural, but the singular; and hence cannot be applied to the acts of all these chiefs. In every part of the Scripture, where this rebellion is referred to, it is attributed to Korah, therefore the verb here belongs to him; and the whole verse should be translated, "Now Korah, son of Izhar, son of Kohath, son of Levi, he took even Dathan and Abiram, the sons of Eliab, and On, son of Peleth, son of Reuben, and they rose up," etc.; reading, with some MSS., the Samaritan, and Septuagint, ben, son, instead of beney, sons.


 2   famous.
Nm 26:9 Gn 6:4 1Cr 5:24 1Cr 12:30 Ez 16:14 Ez 23:10

 3   gathered.
Nm 16:11 Nm 12:1 Nm 12:2 Nm 14:1 - Nm 14:4 Sal 106:16 Hch 7:39 Hch 7:51
Ye take too much upon you. Heb. It is much for you. allthe.
Ex 19:6 Esd 9:2 Is 1:11 - Is 1:16 Jer 7:3 - Jer 7:12 Mt 3:9 Mt 3:10 Rm 2:28 Rm 2:29
the Lord.
Nm 14:14 Nm 35:34 Ex 29:45 Ex 29:46 Sal 68:17

 4   Nm 16:45 Nm 14:5 Nm 20:6 Jos 7:6

 5   the Lord.
Mal 3:18 2Ti 2:19
who is holy.
Nm 16:3 Lv 21:6 - Lv 21:8 Lv 21:12 - Lv 21:15 Is 61:5 Is 61:6 1P 2:5 - 1P 2:9 Ap 1:6 Ap 5:9 Ap 5:10
will cause.
Ex 28:43 Lv 10:3 Sal 65:4 Ez 40:46 Ez 44:15 Ez 44:16 Ef 2:13 He 10:19 - He 10:22 He 12:14
even him.
Nm 17:5 Ex 28:1 Lv 8:2 1S 2:28 Sal 105:26 Jn 15:16 Hch 1:2 Hch 1:24 Hch 13:2 Hch 15:7 Hch 22:14 2Ti 2:3 2Ti 2:4

 6   Nm 16:35 - Nm 16:40 Nm 16:46 - Nm 16:48 Lv 10:1 Lv 16:12 Lv 16:13 1R 18:21 - 1R 18:23

 7   that the man.
Nm 16:3 Nm 16:5 Ef 1:4 2Ts 2:13 1P 2:9
too much.
Nm 16:3 1R 18:17 1R 18:18 Mt 21:23 - Mt 21:27

 8   Nm 16:8

 9   Seemeth it but.
Nm 16:13 Gn 30:15 1S 18:23 2S 7:19 Is 7:13 Ez 34:18 1Co 4:3
separated.
Nm 1:53 Nm 3:41 - Nm 3:45 Nm 8:14 - Nm 8:16 Nm 18:2 - Nm 18:6 Dt 10:8 2Cr 35:3 Neh 12:44 Ez 44:10 Ez 44:11 Hch 13:2

 10   and seek.
Pr 13:10 Mt 20:21 Mt 20:22 Lc 22:24 Rm 12:10 Fil 2:3 3Jn 1:9

 11   against.
Nm 16:3 1S 8:7 Lc 10:16 Jn 13:20 Rm 13:2
what is Aaron.
Ex 16:7 Ex 16:8 Ex 17:2 Hch 5:4 1Co 3:5

 12   Pr 29:9 Is 3:5 1P 2:13 1P 2:14 Jud 1:8

 13   a small.
Nm 16:9
out of a.
Nm 11:5 Ex 1:11 Ex 1:22 Ex 2:23
to kill.
Nm 20:3 Nm 20:4 Ex 16:3 Ex 17:3
thou make.
Ex 2:14 Sal 2:2 Sal 2:3 Lc 19:14 Hch 7:25 - Hch 7:27 Hch 7:35

 14   Moreover.
Nm 36:8 - Nm 36:10 Ex 3:8 Ex 3:17 Lv 20:24
put out. Heb. bore out.


 15   very wroth.
Nm 12:3 Ex 32:19 Mt 5:22 Mr 3:5 Ef 4:26
Respect.
Nm 16:6 Nm 16:7 Gn 4:4 Gn 4:5 Is 1:10 - Is 1:15
I have not. Though Moses was their ruler, under God, yet, so far from oppressing them, he had not imposed the smallest tax, nor taken, as a present, so much as an ass from one of them. The common present that is now made to the great, in these countries, is a horse; but there is reason to believe, that an ass might formerly have answered the same purpose. "If it is a visit of ceremony from a bashaw," says Dr. Russell, "or other person in power, a fine horse, sometimes with furniture, or some such valuable present, is made to him at his departure." As asses were esteemed no dishonourable beasts for the saddle, Sir. J. Chardin, in his MS., supposes, that when Samuel disclaimed having taken the ass of any one, (1S 12:3,) he is to be understood of not having taken any ass for his riding. In the same light, he considers this similar declaration of Moses. His reason is "asses being then esteemed very honourable creatures for riding on, (ch. 22:21, 30 Nm 22:21, Nm 22:30. Jue 5:10. 2S 16:2,) as they are at this very time in Persia, being rode with saddles."
1S 12:3 1S 12:4 Hch 20:33 Hch 20:34 1Co 9:15 2Co 1:12 2Co 7:2 2Co 12:14 - 2Co 12:17 1Ts 2:10

 16   Be thou.
Nm 16:6 Nm 16:7
before.
1S 12:3 1S 12:7 2Ti 2:14

 17   1S 12:7

 18   Nm 16:18

 19   Korah.
Nm 16:1 Nm 16:2
and the glory.
Nm 16:42 Nm 12:5 Nm 14:10 Ex 16:7 Ex 16:10 Lv 9:6 Lv 9:23

 20   Nm 16:20

 21   Separate.
Gn 19:15 - Gn 19:22 Jer 5:16 Hch 2:40 2Co 6:17 Ef 5:6 Ef 5:7 Ap 18:4
that I may.
Nm 16:45 Nm 14:12 Nm 14:15 Ex 32:10 Ex 33:5 Sal 73:19 Is 37:36 He 12:28 He 12:29

 22   they fell.
Nm 16:4 Nm 16:45 Nm 14:5
the God.
Nm 27:16 Job 12:10 Ec 12:7 Is 57:16 Zac 12:1 He 12:9
one man sin.
Gn 18:23 - Gn 18:25 Gn 18:32 Jos 7:1 - Jos 7:26 2S 24:1 2S 24:17 Rm 5:18 1Co 13:7

 23   Nm 16:23

 24   Nm 16:21
It should seem that Dathan and Abiram had set up a spacious tabernacle in the midst of the tents of their families, where they kept court, met in council, and hung out their flag of defiance against Moses; it is here called the tabernacle of Korah, Dathan, and Abiram. There, as in the place of rendezvous, Dathan and Abiram stayed, when Korah and his friends went up to the tabernacle of the Lord, waiting the issue of their trial; but here we are told how they had their business done, before that trial was over. God will take what method he pleases in his judgments.


 25   Nm 11:16 Nm 11:17 Nm 11:25 Nm 11:30

 26   Depart, I pray you. The rebels, with all that belonged to them, were, as an accursed thing, devoted to utter destruction. (Lv 27:28, Lv 27:29. Jos 7:13 - Jos 7:15, Jos 7:23 - Jos 7:26.) The people therefore were forbidden to touch anything belonging to them; that they might enter a solemn protest against their wickedness, acknowledge the justice of their punishment, and express their fear of being involved in it.
Nm 16:21 - Nm 16:24 Gn 19:12 - Gn 19:14 Dt 13:17 Is 52:11 Mt 10:14 Hch 8:20 Hch 13:51 2Co 6:17 1Ti 5:22 Ap 18:4

 27   and stood.
2R 9:30 2R 9:31 Job 9:4 Job 40:10 Job 40:11 Pr 16:18 Pr 18:12 Is 28:14

 28   Hereby.
Ex 3:12 Ex 4:1 - Ex 4:9 Ex 7:9 Dt 18:22 Zac 2:9 Zac 4:9 Jn 5:36 Jn 11:42 Jn 14:11
for I have. Kee lo millibbee, "and that not out of my heart." It was not of my own device or contrivance. It was not out of an ambitious desire to be great myself that I took upon me the government, nor out of private affection to my brother, that I appointed him and his family to the priesthood.
of mine.
Nm 24:13 1R 18:36 Jer 23:16 Ez 13:17 Jn 5:30 Jn 6:38

 29   the common, etc. Heb. as every man dieth. visited.
Ex 20:5 Ex 32:34 Job 35:15 Is 10:3 Jer 5:9 Lm 4:22
the Lord.
1R 22:28 2Cr 18:27

 30   make a new thing. Heb. create a creature; weim beriah yivra Yehowah, "And if Jehovah should create a creation," i.e., do such a thing as was never done before.
Job 31:3 Is 28:21 Is 43:19 Is 45:7 Is 45:12 Jer 31:22
and they.
Nm 16:33 Sal 55:15

 31   Nm 26:10 Nm 26:11 Nm 27:3 Dt 11:6 Sal 106:17 Sal 106:18

 32   the earth.
Nm 16:30 Gn 4:11 Is 5:14 Ap 12:16
all the.
Nm 16:17 Nm 26:11 Nm 27:3 1Cr 6:22 1Cr 6:37 Sal 84:1 Sal 85:1 Sal 88:1
; *titles


 33   into the.
Sal 9:15 Sal 55:23 Sal 69:15 Sal 143:7 Is 14:9 Is 14:15 Ez 32:18 Ez 32:30
they perished.
Jud 1:11

 34   fled.
Is 33:3 Zac 14:5 Ap 6:15 - Ap 6:17
Lest.
Nm 17:12 Nm 17:13

 35   And there.
Nm 11:1 Nm 26:10 Lv 10:2 Sal 106:18
two hundred.
Nm 16:2 Nm 16:17

 36   Nm 16:36

 37   the censers.
Nm 16:7 Nm 16:18
hallowed. Kadashoo, consecrated, i.e., to the service of God, though in this instance, improperly employed.
Lv 27:28

 38   sinners.
1R 2:23 Pr 1:18 Pr 8:36 Pr 20:2 Hab 2:10
a sign.
Nm 16:40 Nm 17:10 Nm 26:10 Ez 14:8 1Co 10:11 2P 2:6

 39   Nm 16:39

 40   that no.
Nm 3:10 Nm 3:38 Nm 18:4 - Nm 18:7 Lv 22:10 2Cr 26:18 - 2Cr 26:20 Jud 1:11
come near.
1R 13:1 - 1R 13:3 2Cr 26:16 - 2Cr 26:21

 41   on the morrow. It is not unlikely, that the people persuaded themselves that Moses and Aaron had used some cunning in this business and that the earthquake and fire were artificial; for, had they discerned the hand of God in this punishment, they would scarcely have dared the anger of the Lord in the very face of his justice. And while they thus absurdly imputed this judgement to Moses and Aaron, they impiously called the persons, thus perishing in their rebellion, "the people of the Lord!"
all the.
Nm 16:1 - Nm 16:7 Nm 14:2 Sal 106:13 Sal 106:23 Sal 106:25 - Sal 106:48 Is 26:11
Ye have.
Nm 16:3 2S 16:7 2S 16:8 1R 18:17 Jer 37:13 Jer 37:14 Jer 38:4 Jer 43:3 Am 7:10 Mt 5:11 Hch 5:28 Hch 21:28 2Co 6:8

 42   when the.
Nm 16:19
the glory.
Nm 16:19 Nm 14:10 Nm 20:6 Ex 16:7 Ex 16:10 Ex 24:16 Ex 40:34 Ex 40:35 Lv 9:23

 43   Nm 16:43

 44   Nm 16:44

 45   Get you up.
Nm 16:21 Nm 16:24 Nm 16:26
And they.
Nm 16:22 Nm 20:6 1Cr 21:16 Mt 26:39

 46   from off.
Lv 9:24 Lv 10:1 Lv 16:12 Lv 16:13 Is 6:6 Is 6:7 Rm 5:9 Rm 5:10 He 7:25 - He 7:27 He 9:25 He 9:26 Ap 8:3 - Ap 8:5
and put.
Sal 141:2 Mal 1:11
an atonement.
Ex 30:7 - Ex 30:10 Lv 16:11 - Lv 16:16 1Jn 2:1 1Jn 2:2
there is wrath.
Nm 1:53 Nm 8:19 Nm 11:33 Nm 18:5 Lv 10:6 1Cr 27:24 Sal 106:29
the plague is begun. God now punished them by a secret blast, so as to put the matter beyond dispute; His hand, and His alone, was seen, not only in the plague, but in the manner in which the mortality was arrested. It was necessary that it should be done in this way, that the whole congregation might see that these men who had perished were not "the people of the Lord," and that God, not Moses and Aaron, had destroyed them.


 47   and ran.
Mt 5:44 Rm 12:21
and behold.
Sal 106:29
and he put.
Nm 16:46 Dt 33:10 Dt 33:11 Is 53:10 - Is 53:12

 48   What the plague was we know not; but it seems from this to have begun at one part of the camp, and to have proceeded regularly onward.
Nm 16:18 Nm 16:35 Nm 25:8 - Nm 25:11 2S 24:16 2S 24:17 2S 24:25 1Cr 21:26 1Cr 21:27 1Ts 1:10 1Ti 2:5 1Ti 2:6 He 7:24 He 7:25 Stg 5:16 Jn 5:14

 49   fourteen thousand.
Nm 16:32 - Nm 16:35 Nm 25:9 1Cr 21:14 He 2:1 - He 2:3 He 10:28 He 10:29 He 12:25

 50   Nm 16:43 1Cr 21:26 - 1Cr 21:30