Český studijní překladIzajáš - 63. kapitola, verše 8 - 10 (zvýrazněné)
1 Kdo to přichází z Edómu,a v rudémb rouchu z Bosry?c Kdo je ten velebný ve svém oděvu, který kráčí ve své velké síle? Já, který (mluvím spravedlivě, mocný k záchraně.)t1 t1 n.: oprávněně vyhlašuji, že stačím na záchranu. a Iz 34:5; Ez 25:12 - Ez 25:14; Abd 1:1nn b Zj 19:13srv c Jr 49:13; Am 1:12
2 Proč je tvůj oděv krvavě rudýv2 a tvé roucho jako toho, kdo šlape v lisu?t3 v2 [srv. h.: ’ádóm - slovní hříčka - se jménem Edóm; (a podobně Bosra + česač hroznů - bôcér (Jr 6:9!)] t3 [obraz soudu]; srv. Pl 1:15; Jl 4:13; Zj 14:17 - Zj 14:20; Zj 19:15
3 V kádi vinného lisu jsem šlapal sám a nikdo z národů se mnou nebyl. Šlapal jsem je ve svém hněvu a pošlapal jsem je ve své zlobě.t4 Jejich šťávat5 stříkala na mé roucho, celý oděv jsem si poskvrnil.a t4 u proroků časté spojení slov hněv + zloba: srv. Iz 42:25; Iz 66:15; Jr 7:20p; Ez 5:13 t5 n~: krev a Zj 19:13; Zj 19:15
4 Neboť (v mém srdci byl)t6 den pomstya a přišel rok mého vykoupení.v7 t6 n~: jsem měl na mysli v7 [slovo zahrnuje také mstění prolité krve (Dt 19:6; 2S 14:11); den soudu nepřátel je zároveň dnem vykoupení Božího lidu] a Iz 61:2
5 Ohlédl jsem se a nebylo pomocníka, užasl jsem, že není opory. Záchranu mi poskytla vlastní paže a má zloba, ta mne podepřela.a a Iz 59:16!srv
6 Ve svém hněvu jsem pošlapal národy a (opil jsem je svou zlobou.)t8 Jejich šťávut5 jsem vyléval na zem. t8 var.: rozdrtil jsem je ve své zlobě. t5 n~: krev
7 Budu připomínatt9 יהוה milosrdné činy, יהוה slavné skutkya — zat10 všechno, co nám יהוה prokázal; prokázal domu Izraele mnoho dobrého, prokázal jimt11 to podle svého slitováníb a podle svého hojného milosrdenství.c t9 ve smyslu: oslavovat; srv. Iz 12:4; Iz 26:13p t10 h.: podle všeho t11 var. (LXX, Pš): nám a Iz 60:6 b Dt 13:18; 2S 24:14 c Pl 3:32
8I řekl: Zajisté jsou mým lidem,a syny, kteří nebudou lhát.b A stal se (jejich zachráncem. a Iz 3:15; Iz 51:4; Ex 6:7 b 1S 15:29
9V každém jejich soužení měl soužení i on. Anděla jeho přítomnosti)t12 je zachraňoval. On je ve své lásce a ve svém soucitu vykoupil. Zvedalb je a nosilc je po všechny dávné dny. t12 stv. překlady čtou dle K, LXX a Vul.: jejich zachráncem v každém jejich soužení. Ne kníže (ř. presbys) ani anděl, ale jeho tvář / přítomnost / on sám a Ex 14:19; Ex 23:20 - Ex 23:23; Ex 33:14n b Iz 40:15 c Dt 1:31; Dt 32:10 - Dt 32:12
10Ale oni byli vzpurnía a zarmucovalit13 jeho svatého Ducha.t14 Tedy se jim změnil v nepříteleb a sám proti nim bojoval.c t13 n.: trápili; 1S 20:3; 2S 19:3; Neh 8:10 t14 Sk 7:51; Ef 4:30; [s v. Iz 63:11 a Ž 51:13 jediná místa, kde se v StS vyskytuje výraz Duch svatý] a Iz 1:20; Ž 78:40; Ž 106:33; 1S 12:15; Jr 4:17 b Pl 1:2; Pl 2:5 c Jr 21:5!; Lv 26:17
11 (Ale jeho lid si připomenul dávné dny Mojžíše:)t15 Kde je ten, kdo je vyvedla z moře (s pastýři)t16 svého stáda? Kde je ten, kdo do jeho středut17 umístil svého svatého Ducha?b t15 LXX: I připomenul dny dávné; Pš.: A připomenul dávné dny svého otroka Mojžíše t16 [buď jsou - vedle Mojžíše - míněni Áron (Ž 77:20) a kmenoví vůdci, nebo jde možná o malou písařskou chybu a sg. (jak čtou některé rkpp.), tj. Mojžíše samotného]; Tg.: ? Kde je pastýř jeho … t17 tj. mezi ně (stádo / lid) a Jr 2:6 b Nu 11:17; Nu 11:25; Ag 2:5; Neh 9:20
12 Ten, který po pravicia Mojžíšově nechal jít svou krásnou paži,b kdo před nimi rozdělilt18 vody at19 učinil si věčné jméno?t20 t18 h.: rozštěpil; Ex 14:21; Neh 9:11 t19 n.: aby si … t20 ::Př 10:7; n~: navěky si zajistil věhlas (Jr 13:11; Jr 33:9) / se proslavil (2S 23:22); srv. Iz 55:13v a Ž 16:8 b Iz 63:5
13 Vodila je hlubinamib jako koně v pustině, že neklopýtali,c a Dt 32:12; Ž 78:52n b Iz 51:10 c Jr 31:9; Oz 14:10::
14 jako když dobytek sestupuje do údolí. Duch יהוה mu dává odpočinout,a tak jsib vodil svůj lid ac učinil sis slavnét21 jméno. t21 n.: nádherné /-ho a Dt 12:10; Joz 21:44 b Iz 49:10 c Iz 63:12p
15 Shlédnia z nebes a pohleďb ze svého svatého a slavnéhot21 obydlí.c Kde je tvá horlivostd a tvé udatné činy?e Pohnutí tvého nitraf a tvé slitování (je mi zadrženo.g)t22 t21 n.: nádherné /-ho t22 var.: prosím nezadržuj (srv. Iz 64:11); TM: jsou ke mně zadržena a Iz 64:8; Ž 80:15!; Dt 26:15v b Pl 2:20; Pl 3:50 c Ž 68:5; Ž 123:1 d Iz 42:13 e Dt 3:24 f Jr 4:19srv; Jr 31:20; Pl 1:20; Oz 11:8v g Ž 77:8
16 Vždyť ty jsi náš otec, neboť Abraham nás neznáa a Izrael si nás nevšímá. Ty, יהוה, jsi náš otec,b tvé jméno je od věčnosti: Náš vykupitel.t23 t23 h. goalénú; Iz 47:4 a Iz 49:15nsrv b Iz 64:8; Jr 3:4; J 8:41
17 Proč nás, יהוה, necháváš bloudita od svých cest, zatvrzuješb naše srdce,c abychom se tě nebáli? (Navraťd kvůli svým otrokům kmeny)t24 svého dědictví!e t24 n.: Navrať se (Iz 52:8; Nu 10:36!; Ž 90:13) kvůli svým otrokům, kmenům … a Iz 3:12; Ž 119:10:: b Dt 2:30; Joz 11:20; J 12:40 c Iz 6:10; Iz 29:13 d Ž 60:3; Ž 85:5 e Jr 2:7; Jr 3:19
18 Nakrátko ji vlastnil tvůj svatý lid, než tvou svatynia pošlapali naši protivníci. a Iz 64:10; Ž 74:3 - Ž 74:7; Ž 79:1v; Jr 51:51
19 Jsme (tvoji odedávna, nad nimi jsi nevládl, oni se nenazývali)t25 tvým jménem.a Kéž bys roztrhlb nebesac a sestoupil,d aby se před tebou horye zapotácely!f t25 Vul.: jako ti, nad nimiž jsi dávno nevládl, kteří se nenazývali a Iz 65:1 b Iz 37:1srv c Sd 5:4nsrv; 2P 3:10 d Ex 3:8; Ex 19:18; Ž 18:10; Ž 144:5; Mi 1:3 e Iz 5:25; Na 1:5; Ž 114:4 f Iz 64:2; Abk 3:10; Ž 68:8v
