Český studijní překladGenesis (První Mojžíšova) - 2. kapitola, verše - 20
1 Tak byla dokončena nebesa a země i všechny jejich zástupy.
2 Sedmého dne Bůh dokončil své dílo, které konal, a sedmého dnea přestalt1 s veškerým svým dílem, které konal. t1 zákl. význam h. slova je přestat (srv. Gn 8:22; Joz 5:12; Jr 31:36; Iz 24:8); lze přeložit též: odpočinul od …, ovšem není to odpočinek z vyčerpání, ale pouze přestání; [od kořene tohoto slova je též výraz šabat (Ex 20:11; Neh 9:14)] a Dt 31:17; Žd 4:4//
3 Bůh sedmý den požehnal a posvětilt2 ho, protože v něm přestal s veškerým svým dílem, které Bůh stvořil at3 učinil. t2 n.: oddělil / odlišil t3 h.: k učinění (/ , aby ho učinil)
4 Toto je rodopist4 nebes a země, kdyžt5 byly stvořeny.t6 V den, kdy יהוהv7 Bůh učinil zemi a nebesa, t4 h. tôlédôt pův. zn. „historie (/ příběh) počátku (většinou rodiny) / původ“, později „následující generace“; Gn 5:1; Gn 6:9; Gn 10:1.(Gn 10:32); Gn 11:10.Gn 11:27; Gn 25:12(n); Gn 25:19; Gn 36:1.(Gn 36:9); Gn 37:2; Mt 1:1; [Gn je rozděleno do deseti hlavních částí, z nichž každá začíná touto formulí; existuje i jiný názor (kniha P. J. Wisemana, Vznik knihy Genesis, vyšla česky ve vydavatelstvi JAMI, ~ 1994), podle něhož tato formule ukončuje úsek textu a označuje autora klínopisných zápisů, podle nichž Mojžíš nechal příslušný úsek zapsat] t5 n.: jak; h.: v jejich stvoření t6 n.: Odstavec umístit až sem v7 [první použití Božího jména (h.: JHVH) v Bibli; Ex 3:15p; Židé toto jméno nesměli vyslovovat, proto (je to zřejmé z punktace) místo něho vyslovovali adónáj - Pán]
5 na zemi ještě nebylo žádné polní křovía ani ještě nevzcházela žádná polní zeleň,b protože יהוה Bůh nesesílalc na zemi déšťd a nebyl člověk, aby zemi obdělával, a Gn 21:15 b Dt 29:22 c Am 4:7; Gn 19:24srv d Dt 11:14; Jr 10:13
6 ale prament8 vystupoval ze země a zavlažovala celý zemský povrch. t8 dle LXX; h.: éd zn. akk. záplava (sumer. záplava z hlubin); Jb 36:27.Jb 36:30 (zde pouze přepis v LXX, TM: ôrô namísto édô); $ a Dt 11:10; Iz 27:3
7 יהוה Bůh vytvořilt9 člověka z prachut10 ze země,t11 a do jeho chřípía vdechl dechb života; a člověk se stal živou duší.t12 t9 2Kr 19:25; Iz 43:7; Iz 45:18; [od h. slovesa jácar je slovo jôcér - obecně tvůrce (Iz 45:9; Iz 64:7; Jr 10:16), ale také hrnčíř, které dobře ilustruje význam ekv.: tvořit podle plánu; (srv. Jr 1:5; Jr 18:2nn)] t10 n.: hlíny; Gn 3:19 t11 n.: půdy; člověk - adam (Gn 2:20) je z adamá - půdy t12 n~: bytostí; //1K 15:45 a Iz 2:22 b Gn 7:22; Dt 20:16; 1Kr 17:17; Př 20:27
8 A יהוה Bůh vysadil zahraduv13 v Edenut14 na východěv15 a umístil tam člověka, kterého vytvořil. v13 [z dalšího (v. 9) je vidět, že to byl podle současného chápání sad] t14 [jméno zn. „blaženost“] v15 [z pohledu autora; možná u soutoku Tigridu a Eufratu (v. 14) na území dnešního jižního Iráku]
9 יהוה Bůh dal ze země vyrůst veškerému stromoví žádoucímu na pohled a dobrému k jídlu, stromu životaa uprostřed zahrady a stromu poznání dobrého a zlého. a Gn 3:22; Př 3:18; Zj 2:7; Zj 22:2
10 Z Edenu vytéká řeka, aby napájela zahradu. Odtamtud se rozděluje a tvoří čtyři ramena.
11 První se jmenuje Píšon, to obtéká celou zemi Chavílu, kde je zlato.
12 Zlato té země je ryzí.a Je tam také bdeliumv16 a kámen karneol.b v16 [vonná žlutavá průhledná pryskyřice (Comniphora Africana)] a Pl 4:1 b Ez 28:13
13 Druhá řeka se jmenuje Gíchón: ta obtéká celou zemi Kúš.
14 Třetí řeka se jmenuje Chidekel:v17 ta teče na východ od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat.a v17 Da 10:4; [starověký název řeky Tigris] a Gn 15:18; Dt 1:17
15 יהוה Bůh vzal člověka a umístilt18 ho v zahradě vt19 Edenu, aby ji obdělávalv20 a střežil. t18 n.: ponechal; (srv. Dt 12:10; 1Pa 22:18! - dát odpočinek) t19 Předložku je možno vypustit, protože se zdá, že zahrada sama byla nazývána jménem místa, v němž se nacházela v20 [srv. v. Gn 2:8p - vlastně pečoval o ovocný sad, nikoliv obdělával půdu - to až po pádu (Gn 3:23)]
16 A יהוה Bůh člověku přikázal:v21 Ze všeho stromoví zahrady směle jez, v21 [první výskyt výrazu v Bibli]; Gn 3:17; Gn 6:22; Gn 18:19; Gn 21:4
17 ale ze stromu poznání dobrého a zlého,a z toho nejez.t22 Neboť v den, kdy bys z něho jedl, (jistě zemřeš.)b t22 n.: jíst nebudeš a Gn 3:3 b Gn 20:7srv; Sd 13:22; 2S 12:14
18 I řekl יהוה Bůh: Není dobré, aby byl člověk samoten. Učiním mu pomoct23 jako jeho protějšek. t23 n~: družku; [v h. ‘ézer není žádný náznak podřízenosti; často je použito o Bohu: Ex 18:4; Dt 33:7; Ž 115:9nn; Ž 121:2; Ž 146:5]; 1K 11:9
19 יהוה Bůh vytvořila ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo a přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. A jak člověk každou živou duši nazval, takové bylo její jméno. a Gn 2:7
20 A člověk pojmenoval všechen dobytek a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř, ale pro člověkaa se nenalezla pomoc jako jeho protějšek. a Gn 3:17p
21 יהוה Bůh tedy uvrhl na člověka hluboký spánek,a a zatímco spal, vzal jedno z jeho žebert24 a to místo uzavřel masem. t24 n.: bočních částí a Gn 15:12; 1S 26:12
22 A יהוה Bůh vybudoval z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k člověku.
23 Člověk řekl: Teďt25 je to kost z mých kostí a maso z mého masa!a Bude se nazývat ženou,t26 protože byla vzata z muže. t25 n~: Konečně t26 h.: iššâ (žena) se liší od slova îš (muž) pouze ženským zakončením; [h. formulace neznamená nutně, že člověk dal ženě jmémo; to se stalo až po pádu; srv. Gn 3:20] a Gn 29:14srv
24 Proto muž opustí svého otce i svou matku a přilnea ke své ženě a budou jedno tělo.b a Dt 10:20; Pl 4:4srv b Mt 19:5//
25 A oba, člověk i jeho žena, byli nazí a nestydělit27 se. t27 impf.; [před sebou navzájem]
