Český studijní překladDeuteronomium (Pátá Mojžíšova) - 5. kapitola
1 Mojžíš svolal celý Izrael a řekl jim: Slyš,a Izraeli, ustanovení a nařízení, která (k vám)t1 dnes mluvím. (Učte se je, zachovávejte a plňte je.)t2 t1 h.: do vašich uší; Dt 31:28; Dt 32:44; Gn 20:8p; Joz 20:4; 1S 8:21; L 7:1! t2 h.: Budete se je učit a dbát, abyste je konali; Dt 4:6; Dt 6:3; Joz 22:5* a Dt 4:1; Dt 6:4p!; Dt 9:1; Dt 20:3
2 יהוה, náš Bůh, s námi uzavřel na Chorébua smlouvu. a Dt 4:10
3 Nejenom s našimi otci uzavřela יהוה tuto smlouvu, ale s námi všemi, kteří jsme tu dnes naživu. a Dt 29:13
4 Tváří v tvář s vámi יהוה mluvil na hoře z ohně.a a Dt 4:12; Dt 4:33; Dt 4:36
5 (Stál jsem v té době mezi יהוה a vámi, abych vám oznámil יהוה slovo,t3 neboť jste se báli ohně a nevystoupili jste na horu.) Řekl: t3 var.: slova
6 Jáa יהוה jsem tvůj Bůh, který tě (vyvedl z egyptské země,)v4 z domu otroctví.t5 v4 Dt 4:20; Dt 6:12; [stěžejní skutečnost a vyjádření pro StS; dvojím způsobem (z Egypta + z eg. země) použito v StS celkem 68× (+3× v NS - Sk 7:36.Sk 7:40; Žd 8:9); Ex 12:51; Lv 22:33; 1S 8:8; 1Kr 8:21; Jr 2:6; Mi 6:4; srv. Ko 2:13!] t5 h.: otroků; n~: místa otročiny / otrocké práce; Dt 6:12!; @Ex 13:3; Joz 24:17; Jr 34:13; Mi 6:4 a Ex 20:2 - Ex 20:17//
7Nebudeš mít (jiné bohy)t6 (vedle mne.)t7 t6 [toto významné a časté spojení z Dt má z proroků pouze Jr + Oz 3:1, (srv. Iz 42:8); je spojováno se slovesem nemít (Ex 20:3), lít úlitby (Jr 7:18), sloužit (Dt 7:4; Joz 24:2), klanět se (Dt 30:17; Jr 22:9) a chodit za (Dt 7:6)]; Dt 8:19p; Ž 81:10 t7 n.: mimo mě; h.: na mé tváři
8 Neuděláš si tesanou modlua (jakékoliv podobyt8 toho, co je)t9 nahořeb na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí. t8 Dt 4:12.Dt 4:25 t9 n~: v podobě čehokoliv, co je a Dt 27:15; Iz 44:9; Iz 44:15; Jr 51:17 b Dt 4:18; Dt 4:39
9 Nebudeša se jimt10 klanět a nebudešb jim sloužit, neboť já יהוה, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý,c který s trestem navštěvujit11 vinu otců na synech i na třetí a čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,t12 t10 (v h. chápána modla ve v. Dt 5:8 jako kolektivum) t11 Gn 21:1p; srv. Jr 32:18 (odplácíš); Iz 26:21; Jr 11:22 t12 Dt 7:10; n~: odmítají (jako opak lásky /Dt 6:3/, tj. vyvolení ve smlouvě); v. Dt 5:10; Dt 4:37p; srv. 2S 5:8; Př 30:23 a Dt 4:19; Joz 23:16; Sd 2:12; Iz 2:8; Jr 8:2; Jr 16:11 b Joz 24:2; Joz 24:16; Sd 10:13 c Dt 4:24
10 ale prokazujia milosrdenství tisícům těch, kdo mě milujíb a zachovávají mét13 příkazy.c t13 K: jeho a 2S 2:6; 2S 22:51 b Dt 7:9; Sd 5:31; Neh 1:5; Ž 145:20; Da 9:4 c J 14:15; 1J 5:3
11 Nebudešt14 brát jméno יהוה, svého Boha, nadarmo,t15 protože יהוה nenecháa bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo. t14 h.: Nepozvedej; srv. Dt 3:27p t15 Jr 18:15; n.: falešně / nicotně - srv. Oz 10:4; Iz 1:13; n~: Neříkej na prázdno; srv. Dt 10:20; Mt 5:33 - Mt 5:37 a Jr 30:11
12 (Zachovávej sobotnía den a posvěť ho,)v16 jak ti přikázal יהוה, tvůj Bůh. v16 n.: Dbej (/ Pečuj o to), abys posvětil sobotní den. [Násl. verše ukazují, jak ho posvětit.] a Neh 9:14; Neh 13:22; Jr 17:24n; Pl 2:6; Am 8:5; Iz 1:13
13 Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,
14 ale sedmý den je sobotat17 patřícít18 יהוה, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvůj býk a tvůj osel, žádné tvé zvíře ani tvůj (příchozí, který je ve tvých branách,)t19 aby odpočinul tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty. t17 [h. výraz šabat je odvozen od slovesa šbt - přestat, na něž ve verši navazuje výraz odpočinout /odpočinutí/; srv. Dt 12:9; Iz 14:7; Est 9:22; Žd 4:1 - Žd 4:11!] t18 h.: pro H.; srv. Jr 46:10; Jl 2:14; Abd 21; Př 16:11 t19 n~: cizinec, který žije ve tvém městě / městech; Dt 12:12nn!; 1Kr 8:37; srv. Joz 20:9v
15 Vzpomeň,t20 že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě יהוה, tvůj Bůh, odtamtud vyvedl mocnoua rukou a vztaženou paží. Proto ti יהוה, tvůj Bůh, přikázal zachovávatt21 sobotní den. t20 n.: Pamatuj t21 Est 9:22; n.: plnit; h.: činit; Dt 4:5.Dt 4:13! a Dt 4:34; Dt 6:21*
16 Ctit22 svého otcea i svou matku,b jak ti přikázal יהוה, tvůj Bůh, aby (se prodloužily tvé dny)t23 a aby se ti dobře vedlo vt24 zemi, kterou ti dává יהוה, tvůj Bůh. t22 n.: Važ si (1S 9:6; 1S 22:14); h.: Zatěžovat (úctou; Př 8:24; Pl 3:7); srv. 2S 10:3; 1S 2:29; Př 3:9 t23 n~: ses dožil mnoha dní; Dt 4:40; Dt 6:2; Př 28:16; srv. Př 3:2 t24 h.: na; [tak nejvíc v Dt (13× - Dt 4:26; Dt 7:13 aj.) a také jinde - Lv 25:18; Nu 33:55; Iz 14:1; Jr 25:5; Ez 37:25; Za 9:16) a Př 19:26; Př 20:20; Př 30:11; Př 30:17 b Př 15:20; Př 23:22
17 Nebudešv25 vraždit! v25 [v h. odlišné slovo (hrc - od něho v h. odvozeno též vrah; srv. Dt 4:42; Jr 7:9; Oz 4:2; Oz 6:9; Sd 20:4) od obecnějších výrazů používaných pro zabití např. v boji (hrg; 2S 10:18; Joz 10:11) a též o יהוה (Ex 4:23; Oz 6:5; Am 4:10); (nkh; zbít, udeřit; zabít - Dt 3:3; 1S 17:9.1S 17:46; Sd 11:10) a dalších výrazů (šcht; zničit zabitím - 1S 26:9)]; //Mt 5:21
18 Nebudeša cizoložit! a Př 6:32; Př 30:20; Jr 23:17; Mt 5:27//
19 Nebudeša krást! a Joz 7:11; Př 30:9; Ef 4:28
20 Nebudešt26 vypovídat proti svému bližnímu falešné svědectví! t26 h.: Nebudeš odpovídat; n.: Nesvědči; 1S 12:3!; Mi 6:3; 2S 1:16
21 Nebudeša žádostiv ženy svého bližního! Nebudeš dychtit po domě svého bližního ani po jeho poli,b jeho otroku ani jeho otrokyni, jeho býku ani jeho oslu, po ničem, co patří tvému bližnímu. a Př 6:25; Př 12:12; Ř 7:7; 1J 2:16 b Mi 2:2
22 Tato slova promluvil יהוה velkým hlasem k celému vašemu shromáždění na hoře z ohně, oblaku a husté temnotya a nic nepřidal. Zapsal je na dvě kamenné desky a dal mi je. a Dt 4:11
23 I stalo se, když jste slyšeli ten hlas z temnoty — zatímco hora plála ohněm — že jste ke mně přistoupili, všichni předáci vašich kmenůa a vaši starší, a Dt 1:13
24 a řekli jste: Hle, יהוה, náš Bůh, nám ukázala svou slávu a svou velikostb a slyšeli jsme jeho hlas z ohně. Dnes jsme viděli, že Bůh může mluvit s člověkem a ten zůstane naživu.c a Ex 33:18 b Dt 3:24 c Dt 4:33
25 Teď však proč bychom měli zemřít? Vždyť nás stráví tento velký oheň. Jestliže budeme ještě dále poslouchat hlas יהוה, svého Boha, zemřeme.
26 Vždyť kdo (z těla)t27 slyšel hlas živéhoa Boha mluvícího z ohně jako my a zůstal naživu? t27 h.: je ze všeho masa, který; tj. ze smrtelných lidí; srv. Iz 40:5.Iz 40:6; Jr 25:31 a Joz 3:10; 1S 17:26; Iz 37:4; Iz 37:17; Jr 10:10; Oz 2:1; Sk 14:15
27 Přistup ty a poslouchej všechno, co bude říkat יהוה, náš Bůh. Ty nám pak řekneš všechno, co יהוה, náš Bůh, poví tobě. Vyslechneme to a budeme dělat.t28 t28 n~: plnit; Dt 4:6
28 יהוה slyšel (vaše slova,)t29 když jste ke mně mluvili, a יהוה mi řekl: Slyšel jsem slovat30 tohoto lidu, která k tobě mluvili. (Řekli všechno dobře.)t31 t29 h.: hlas / zvuk vašich slov; srv. 1S 15:1 t30 h.: hlas slov t31 h.: Dobře udělali všechno, co řekli; srv. Jr 1:12; Iz 23:16
29 (Kéž by se stalo, že by měli taková srdce,)t32 bália se mě a po všechny dny zachovávali všechny mé příkazy, aby se navěky vedlo dobřeb jim i jejich synům. t32 h.: Kdo dá a budou jim jejich srdce jako toto; srv. Jr 9:1!; 2S 19:1 a Dt 4:10; Jr 32:39!; Iz 29:13; Př 13:13 b Dt 5:16; Dt 4:40
30 Jdi a řekni jim: Vraťte se ke svým stanům.
31 Ale ty tady zůstaňt33 se mnou. Povím ti všechny příkazy, ustanovení a nařízení, která je budeš učit, aby je plnili v zemi, kterou jim dávám, aby ji obsadili. t33 h.: stůj
32 Zachovávejte a plňtea je, jak vám přikázal יהוה, váš Bůh. Neodvracejteb se (napravo ani nalevo.)c a Dt 5:1!; Dt 6:3* b Dt 9:12; Dt 17:11; 2S 22:23; Jr 5:23::; Př 3:7; Př 22:6 c Joz 1:7; Joz 23:6; 2Kr 22:2
33 (Choďte jenom po té cestě, kterou)t34 vám přikázal יהוה, váš Bůh, abyste zůstali naživu, bylo vám dobřea a dožili jste se mnoha dní v zemi, kterou obsadíte. t34 n~: Žijte zcela způsobem, jak; srv. Jr 7:23!; Jr 44:23; Př 2:20; Př 10:9 a Jr 22:16
