Český studijní překladSkutky apoštolské - 25. kapitola
1 sKdyž tedy Festus spřišel do provincie, vystoupila po třech dnech z Cesareje do Jeruzaléma. a Sk 11:2
2 Velekněží a přednía Židé (vznesli u něho žalobu)t1 proti Pavlovi. Naléhali na něho t1 ř.: ho informovali a Sk 28:17; L 19:47
3 (a žádali, aby jim prokázal laskavost)t2 a poslal ho do Jeruzaléma; chystali totiž léčku, sže ho cestou szabijí.a t2 ř.: žádajíce milost proti němu a Sk 23:12
4 Festus odpověděl, sže Pavel sje sve svězení v Cesareji a on sám že se brzy svydá sna scestu.
5 „Ať tedy ti z vás,“ hřekl, „(kteří mají moc),t3 sestoupí se mnou, a je-li na tom muži něco špatnéhot4 , sať ho sžalují.“ t3 ř.: schopní t4 ř.: nemístného; Sk 28:6; 2Te 3:2p
6 Nestrávil mezi nimi více než osm nebo deset dní a sestoupil do Cesareje. Na druhý den zasedl (k soudu)t5 a rozkázal přivést Pavla. t5 ř.: na soudní stolici; Sk 25:10; Mt 27:19p
7 sKdyž spřišel, obstoupili ho Židé, kteří psestoupili z Jeruzaléma, a vznášeli mnoho těžkých obvinění, která nemohli dokázat.
8 Pavel se hájil takto: „Nijak jsem se neprohřešil ani proti zákonua Židů, ani proti chrámu, ani proti císaři.“ a Sk 24:12; Sk 28:17
9 Avšak Festus, skterý sse schtěl Židům zavděčit,a Pavlovi odpověděl: „Chceš vystoupit do Jeruzaléma a tam být z toho přede mnou souzen?“ a Sk 24:27
10 Pavel řekl: „pStojím před císařským soudem, kde mám být souzen. Židům jsem v ničem neublížil, jak i ty svelmi sdobře víš.
11 Jestliže jsem tedy vinen a pučinil jsem něco, co zasluhuje smrt, nezdráhám se zemřít. Není-li však nic na tom, z čeho mne tito lidé obviňují, nikdo mne jim nemůže vydat. Odvolávám se k císaři.“v6 v6 v. Sk 25:25; Sk 26:32; Sk 28:19; [provocatio ad Caesarem bylo jedno z nejstarších práv řím. občanů; v té době byl císařem Nero]
12 Nato Festus promluvil s radou a odpověděl: „K císaři pses odvolal, k císaři půjdeš.“
13 Uplynulo několik dní a do Cesareje přijeli král Agrippav7 a Berenikév8 a pozdravili Festa. v7 Herodes Agrippa II. vládl v letech 53-100. (Při povstání Židů, kdy padl Jeruzalém, byl na straně Římanů) v8 [nejstarší dcera Agrippy I. se ve 13 letech vdala za svého strýce Heroda Chalcise. Po jeho smrti žila se svým bratrem Agrippou II.]
14 Když tam (už nějaký čas)t9 pobývali, předložil Festus králi Pavlův případ. Řekl: „Je tu od Félixe jako vězeň pponechán jeden muž, t9 ř.: více dní
15 o kterém mi velekněží a starší Židů spodali szprávu, když jsem byl v Jeruzalémě, a žádali jeho odsouzení.
16 Odpověděl jsem jim, že není římským zvykem vydávat nějakého člověka dřív, než by obžalovaný měl své žalobce tváří v tvář a dostal příležitost k obhajobě proti jejich obvinění.
17 Když se tu tedy sešli, bez odkladu jsem spříštího sdne zasedl (k soudu)t10 a rozkázal předvést toho muže. t10 ř.: na soudní stolici
18 Jeho žalobci se postavili proti němu, ale nepřinášeli žádné obvinění [ze zlých činů], jak jsem očekával,
19 nýbrž měli s ním nějaké sporya o své náboženstvít11 a o nějakého pzemřelého Ježíše, o němž Pavel tvrdil, sže sžije. t11 n.: pověře (dvojznač. sl. je užito asi záměrně); Sk 17:22 a Sk 18:15
20 Byl jsem na rozpacích,a jak tyto věci prozkoumat, a říkal jsem mu, zda by nechtěl jít do Jeruzaléma a tam být v stěchto svěcech souzen. a 2K 2:9psrv
21 Avšak Pavel se odvolal, aby byl ve vězenít12 až do rozhodnutí (Jeho Veličenstva);v13 proto jsem ho rozkázal hlídat, dokud ho nepošlu k císaři.“ t12 ř.: aby byl střežen v13 Sk 27:1; ř. sebastos - přepis lat. augustus - ‚posvátný / uctívaný‘, titul řím. imperátorů po Augustovi (viz L 2:1).
22 Agrippa řekl Festovi: „Sám bych si chtěl také toho člověka poslechnout.“a „Zítra“, hřekl Festus, „ho fuslyšíš.“ a L 9:39srv; L 23:8
23 sDruhý sden tedy přišel Agrippa a Bereniké s velkou okázalostít14 a spolu s veliteli a předními muži města vstoupili do sjednací ssíně. Na Festův rozkaz byl přiveden Pavel. t14 HL; ř.: fantasia
24 A Festus hřekl: „Králi Agrippo a všichni muži zde s námi přítomní, vidíte tohoto člověka, kvůli němuž všichnit15 Židé jak v Jeruzalémě, tak i zde na mne naléhalia a křičeli, sže snesmí více zůstat naživu.b t15 ř.: všechno to množství a Sk 25:2 b Sk 22:22
25 Já jsem shledal, sže psneudělal nic, zač by zasluhoval smrt. Ale sprotože on sám sse sodvolal k sJeho sVeličenstvu, rozhodl jsem se ho k němu poslat.
26 Nemám však nic určitého, sco sbych o něm svému pánu snapsal. Proto jsem ho předvedl před vás a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych po výslechu měl co napsat.
27 Zdá se mi totiž nerozumné posílat vězně a neuvést zároveň obvinění proti němu.“