Český studijní překladSkutky apoštolské - 23. kapitola

1 Pavel upřel zrak na veleradu a řekl: „Muži bratři, až do tohoto dne ^pžiji se zcela dobrým svědomím^a před ^cBohem.“ ^a Sk 24:16; Ř 9:1; 1Tm 1:5; 2Tm 1:3
2 Velekněz Ananiáš^t1 však nařídil těm, ^pkdo stáli u něho, ^saby ho udeřili přes ústa.^a ^t1 Sk 22:4p; Sk 24:1; [Ananiáš byl veleknězem v letech 47-59. Byl zabit r. 66.] ^a J 18:22
3 Pavel mu řekl: „Tebe bude bít ^cBůh, ty ^pobílená^a stěno. Ty zde sedíš, abys mě soudil podle Zákona, a proti Zákonu^b poroučíš, ^sabych ^sbyl ^sbit?“ ^a Mt 23:27 ^b Dt 25:1n; J 7:51
4 Ti, kdo ^p^sstáli ^spoblíž, řekli: „Ty tupíš ^cBožího velekněze?“
5 Pavel řekl: „Nevěděl jsem, bratři, že je veleknězem. Vždyť je ^pnapsáno: ‚Vládci svého lidu ^fnebudeš zlořečit.‘^a“ ^a Ex 22:2728
6 Protože Pavel věděl,^t2 že ve veleradě je jedna část ze saduceů^a a druhá z farizeů,^b ^szačal ^svolat: „Muži bratři, já jsem farizeus,^c syn farizeů. Jsem souzen pro ⁽naději^d a vzkříšení^t3 mrtvých⁾.^t4“ ^t2 n.: Když si P. uvědomil, ^t3 ř.: vstání; Mt 22:23 ^t4 n.: pro naději ve vzkříšení mrtvých ^a Sk 4:1 ^b Sk 5:34 ^c Sk 26:5; Fp 3:5 ^d Sk 24:15; Sk 24:21; Sk 26:6; Sk 28:20; Ř 5:2!
7 Když to řekl, nastala hádka mezi farizeji a saduceji a shromáždění^t5 se rozdělilo. ^t5 ř.: to množství
8 Saduceové totiž říkají, ^sže ^snení vzkříšení,^t3 ani andělé ani duchové, kdežto farizeové to všechno^t6 vyznávají. ^t3 ř.: vstání; Mt 22:23 ^t6 ř.: obojí
9 Nastal veliký křik a někteří ^sučitelé ^sZákona^a ze strany farizeů povstali a ^szačali ^sprudce ^snamítat: „Nenacházíme na tomto člověku nic zlého.^b Co když k němu promluvil duch nebo anděl?^t7“ ^t7 J 12:29; var.: + Nebojujme proti Bohu. ^a L 5:30 ^b Sk 23:29
10 Hádka se zvětšovala a velitel ^sdostal ^sstrach, aby Pavla nerozsápali. Rozkázal vojákům, ^saby ^ssešli ^sdolů, vyrvali ho z jejich středu a odvedli do kasáren.
11 Následující noci^a se k němu postavil Pán a řekl: „Buď statečný!^t8 Jako jsi o mně svědčil v Jeruzalémě, tak musíš svědčit i v Římě.“^b ^t8 var.: + Pavle ^a Sk 18:9; Sk 27:23 ^b Sk 19:21
12 Když nastal den, někteří Židé se spikli a zapřisáhli, že nebudou jíst ani pít, dokud Pavla nezabijí.^a ^a Sk 9:23
13 Těch, kdo se takto spikli, bylo více než čtyřicet.
14 Ti přišli k velekněžím a starším a řekli: „Slavnostně jsme se zapřisáhli, že ničeho neokusíme, dokud Pavla nezabijeme.
15 Tak vy nyní spolu s veleradou ohlašte veliteli, aby ho k vám přivedl, že se chystáte jeho záležitost důkladněji vyšetřit. A my jsme připraveni zabít ho dříve, než se k vám přiblíží.“
16 O tomto úkladu však uslyšel syn Pavlovy ⁽sestry. Přišel a vešel⁾^t9 do kasáren a oznámil to Pavlovi. ^t9 n.: sestry, který (tam) přišel. Vešel …
17 Pavel si zavolal jednoho ze setníků a řekl: „Tohoto mladíka zaveď k veliteli. Má mu co oznámit.“
18 On ho tedy vzal s sebou, zavedl k veliteli a ^hřekl: „Vězeň^a Pavel si mě zavolal a požádal, ^sabych tohoto mladíka ^szavedl k tobě, protože ti má něco říci.“ ^a Sk 28:17; Ef 3:1
19 Velitel ho vzal za ruku, odešel s ním stranou a vyptával se: „Co je to, co mi máš oznámit?“
20 On řekl: „Židé se domluvili,^a ^sže tě ^spožádají, abys zítra odvedl Pavla do velerady, jako by chtěli^t10 něco v ^sjeho ^spřípadě důkladněji vyšetřit. ^t10 var.: chtěla ^a J 9:22
21 Ale ty jim nevěř,^t11 neboť více než čtyřicet mužů z nich na něho číhá; zapřisáhli se totiž, ^sže ^snebudou ^sjíst ani pít, dokud ho nezabijí, a nyní jsou připraveni a čekají jen na tvůj souhlas.^t12“ ^t11 ř.: Nedej se jimi přesvědčit ^t12 ř.: příslib
22 Velitel mladíka propustil a nařídil mu: „Nikomu nevyzraď, žes mi to ohlásil.^a“ ^a Sk 23:15; Est 2:22
23 Pak zavolal dva ze svých setníků a řekl jim: „Připravte na devátou hodinu večer^t13 dvě stě vojáků, aby šli do Cesareje,^a také sedmdesát jezdců a dvě stě lehkooděnců.^v14 ^t13 ř.: na třetí hodinu noci ^v14 [HL; vojenský termín nejistého významu] ^a Sk 8:40
24 Ať připraví mezky, aby na ně posadili Pavla a bezpečně ho dopravili k místodržiteli^v15 Félixovi.^v16“ ^v15 [tj. prokurátor či prefekt v Judsku, jako předtím Pilát (Mt 27:2) a Festus (Sk 26:30)] ^v16 [Císař Claudius ho ustanovil v r. 52. Nežli se stal vysokým vládním úředníkem, byl osvobozeným otrokem. Tacitus o něm napsal: „Liboval si v krutostech a požitcích. Vykonával moc tyrana se schopnostmi otroka.“ Oženil se postupně se třemi královnami; z nichž jedna byla Drusilla (Sk 24:24)]; Sk 24:27p
25 A napsal dopis tohoto znění:
26 „Klaudios Lysias zdraví^a vznešeného^b místodržitele Félixe. ^a Sk 15:23; Jk 1:1 ^b Sk 24:3; Sk 26:25; L 1:3†srv
27 Tohoto muže se Židé zmocnili a chtěli ho zabít. Přišel jsem s vojskem a vytrhl jim ho, ^skdyž ^sjsem ^sse ^sdozvěděl, že je římský občan.^t17 ^t17 ř.: Říman; Sk 22:26
28 Chtěl jsem se dozvědět, z čeho jej obviňují, a proto jsem ho odvedl do jejich velerady.
29 Shledal jsem, že je obviňován kvůli ^ssporným ^sotázkám^a jejich Zákona, ale ⁽že na něm není⁾^t18 žádná vina, ^sza ^sniž ^sby ^szasluhoval smrt^b nebo vězení. ^t18 ř.: nemaje … ^a Sk 18:15; Sk 25:19; Sk 26:3 ^b Sk 25:5; Sk 26:31; Sk 28:18
30 ^sProtože mi ^sbylo ^soznámeno, ^sže ^[Židé^] proti tomuto muži ^schystají úklady, posílám ho hned k tobě. Také žalobcům jsem nařídil, ^saby to, co mají proti němu, ^sřekli před tebou. ^[Buď zdráv.^]“^a ^a Sk 15:29
31 Vojáci tedy, podle toho, jak jim ^pbylo nařízeno, vzali Pavla a zavedli ho v noci do Antipatridy.^v19 ^v19 [Město asi 55 km SZ od Jeruzaléma (napůl cesty do Cesaree); přestavěl ho Herodes Veliký a pojmenoval podle svého otce]
32 ^sDruhého ^sdne nechali jezdce s ním odjet a sami se vrátili do kasáren.
33 Jezdci přijeli do Cesareje, odevzdali dopis místodržiteli a postavili před něho i Pavla.
34 Přečetl dopis a zeptal se, ze které je provincie. ^sKdyž ^sse ^sdověděl, že z Kilikie,^a ^a Sk 21:39
35 řekl: „^fVyslechnu tě, až přijdou také tvoji žalobci.“ A rozkázal, ^saby ho ^shlídali v Herodově paláci.^v20 ^v20 [Postaven Herodem jako královské sídlo, nyní byl užíván jako římské pretórium - místo úředních jednání císaře a sídlo osob přímo zodpovědných císaři; (srv. J 18:28; Fp 1:13)]

Zobrazit ve Studijní on-line bibli