Český studijní překladSkutky apoštolské - 22. kapitola

1 „Muži bratři^a a otcové,^b poslyšte nyní mou obhajobu^v1před vámi.“ ^v1 ř. apologia; [první z několika, které bude Pavel pronášet (Sk 24:10; Sk 25:8; Sk 26:1; 1K 9:3p; 2Tm 4:16)] ^a Sk 1:16 ^b Sk 7:2
2 ^sKdyž ^suslyšeli, že k nim mluví hebrejským jazykem, ještě více se ztišili. I ^hřekl:
3 „Já jsem Žid^a ^pnarozený v Tarsu v Kilikii, avšak ^pvychovaný v tomto městě. U nohou Gamalielových^b ^pjsem byl přesně^c vyučen otcovskému zákonu ⁽a horlil jsem⁾^t2 pro ^cBoha jako dnes vy všichni. ^t2 ř.: jsa horlitelem; Sk 21:20 ^a Sk 21:39 ^b Sk 5:34 ^c Sk 18:25
4 A pronásledoval^a jsem tu Cestu^b až na smrt; muže i ženy jsem spoutával a dával do vězení,^c ^a Sk 26:11 ^b Sk 9:2 ^c Sk 8:3
5 jak mi ^smůže ^sdosvědčit i velekněz^v3 a ⁽všichni starší⁾.^t4 Od nich jsem přijal dopisy pro bratry a ^sšel ^sjsem do Damašku, abych také ty, kteří byli tam, ^fpřivedl ^pspoutané do Jeruzaléma k potrestání.^a ^v3 [Kaifáš, který býval veleknězem před více než dvaceti lety, byl již mrtev; nyní byl Ananiáš (Sk 23:2). Avšak mohly to dosvědčit záznamy] ^t4 ř.: celé staršovstvo ^a Sk 26:11†
6 Stalo se mi však, když ^sjsem ^sbyl ^sna ^scestě a blížil se k Damašku, že kolem poledne^v5 mě náhle ozářilo^a ^svelmi ^sjasné světlo^b z nebe. ^v5 [v Sk 9:3 to není uvedeno] ^a L 2:9 ^b Zj 1:16~
7 Padl jsem^a na zem a uslyšel jsem hlas, který mi pravil: ‚Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?‘ ^a Ez 1:28; Da 8:17; Zj 1:17
8 Já jsem odpověděl: ‚Kdo jsi, Pane?‘ Řekl mi: ‚Já jsem Ježíš Nazaretský,^t6 kterého ty pronásleduješ.‘ ^t6 ř.: Nazorejský
9 Ti, kdo byli se mnou, uviděli sice světlo ^[a ulekli se^],^a ale neslyšeli hlas toho, který ke mně mluvil. ^a Sk 10:4; Sk 24:25
10 Řekl jsem: ‚Co mám učinit,^a Pane?‘ Pán mi řekl: ‚Vstaň^b a jdi do Damašku, a tam ti bude řečeno všechno, co ti je ^pnařízeno učinit.‘ ^a Sk 16:30 ^b Mk 10:49
11 Protože jsem od jasu^t7 toho světla neviděl, ^svedli ^smě moji průvodci ^sza ^sruku^a a tak jsem přišel do Damašku. ^t7 ř.: slávy; L 9:32 ^a Sk 13:11
12 Nějaký Ananiáš, zbožný muž^a podle Zákona,^b ^smající ^sdobré ^ssvědectví^c od všech ⁽tam bydlících Židů⁾,^t8 ^t8 var.: Židů bydlících v Damašku ^a Sk 10:2; L 2:25; L 1:6~ ^b L 2:39; Ř 9:22 ^c Sk 10:22
13 přišel za mnou, postavil se přede mě a řekl mi: ‚Bratře Saule, prohlédni.‘ A já jsem v tu chvíli ⁽na něho pohlédl⁾.^t9 ^t9 var.: nabyl zraku.
14 On řekl: ‚^cBůh našich otců^a si tě vyvolil,^b ^sabys ^spoznal jeho vůli,^c uviděl^d jeho Spravedlivého^e a uslyšel hlas z jeho úst, ^a Sk 3:13; Sk 24:14 ^b Sk 1:24; Sk 15:7; J 13:18 ^c J 7:17; Ř 12:2; Ef 5:17 ^d 1K 9:1 ^e Sk 3:14
15 neboť mu budeš přede všemi lidmi svědkem^a toho, co ^pjsi viděl a slyšel.^b ^a Sk 1:8; Sk 23:11; Sk 26:16 ^b Sk 4:20
16 A proč nyní váháš? Vstaň, dej se pokřtít^a a smyj^b své hříchy vzývaje jeho jméno.‘“^c ^a Sk 8:12; Sk 18:8 ^b 1K 6:11 ^c Sk 2:21; Ř 10:12; 1K 1:2
17 „Stalo se mi, když jsem se vrátil do Jeruzaléma^a a modlil^b se v chrámě,^c že jsem se ocitl ve vytržení.^d ^a Sk 9:26 ^b Sk 3:1; Mt 21:13 ^c Sk 2:46 ^d Sk 10:10; 2K 12:3
18 Spatřil jsem Ježíše,^t10 jak mi říká: ‚Pospěš si a vyjdi rychle z Jeruzaléma, protože ^fnepřijmou tvé svědectví o mně.‘ ^t10 ř.: ho
19 A já jsem řekl: ‚Pane, oni vědí, že já jsem dával věznit a bičovat v synagogách ty, kdo v tebe věří.^t11 ^t11 srv. Ř 3:22; 1K 1:21; n.: na tebe spoléhají
20 Když byla prolévána krev tvého svědka Štěpána, i já jsem ^p^sbyl ^spři ^stom, souhlasil^a jsem s tím a hlídal jsem šaty těch, kdo ho zabíjeli.‘ ^a Sk 8:1
21 I řekl mi: ‚Jdi, neboť já tě ^fvyšlu daleko k pohanům.^t12‘“ ^t12 ř.: národům; Sk 9:15
22 Až ^cpotud^t13 ho poslouchali. Ale pak pozdvihli svůj hlas a říkali: „Odstraň^a ze země takového člověka, neboť nesmí zůstat naživu!“^b ^t13 ř.: po toto slovo ^a Sk 21:36 ^b Sk 25:24
23 ^sProtože ^skřičeli, rvali si šaty a házeli do vzduchu prach,^t14 ^t14 srv. Sk 13:51; n~: hlínu; 2S 16:13
24 velitel^a rozkázal, ^saby Pavla^t15 ^szavedli do kasáren; a nařídil^t16 při jeho výslechu použít důtky,^b aby se dozvěděl, z jakého důvodu na něho tak křičeli. ^t15 ř.: ho ^t16 ř.: řekl ^a Sk 21:31p ^b Žd 11:36
25 Když ho ⁽přivázali řemeny⁾,^t17 řekl Pavel setníkovi, který tam ^pstál: „Smíte bičovat římského občana,^t18 a to bez soudu?“^a ^t17 ř.: natáhli (pro) řemeny; n.: natáhli, aby byl bičován ^t18 ř.: člověka ^a Sk 16:37
26 Když to setník uslyšel, přišel k veliteli a oznámil mu to. Řekl: „Co chceš dělat? Vždyť tento člověk je římský občan!“^t19 ^t19 ř.: Říman
27 Velitel přišel k Pavlovi a řekl mu: „Řekni mi, jsi římský občan?“ On řekl: „Ano.“
28 Velitel mu ^sna ^sto ^sřekl: „Já jsem získal toto občanství za veliké peníze.“ Pavel řekl: „Já jsem se však jako římský občan ^pnarodil.“^v20 ^v20 [tj. zdědil po rodičích; srv. Jr 2:14p]
29 Okamžitě od něho odstoupili ti, kteří ho měli vyslýchat. Také velitel dostal strach, ^skdyž ^sse ^sdověděl, že Pavel je římský občan, a on ho dal ^pspoutat.
30 Druhého dne, ^sprotože ^schtěl bezpečně poznat, z čeho jej Židé obviňují, ho odvázal a rozkázal, ^saby ^sse ^ssešli velekněží a celá velerada.^a Pak vyvedl^t21 Pavla a postavil ho před ně. ^t21 ř.: odvedl dolů ^a Mt 26:59

Zobrazit ve Studijní on-line bibli