Český studijní překladSkutky apoštolské - 16. kapitola

1 Přišel ^[také^] do Derbe a do Lystry.^a A hle, byl tam jeden učedník jménem Timoteus^b syn věřící^c židovské^d ženy, jeho otec byl však Řek. ^a Sk 14:6 ^b Sk 17:14n; Sk 18:5; Sk 19:22; Sk 20:4; Ř 16:21; 1K 4:17! ^c Sk 10:15 ^d 2Tm 1:5; 2Tm 3:15
2 Bratři v Lystře a Ikonii o něm ^svydávali ^sdobré ^ssvědectví.^a ^a Sk 6:3p; 1Tm 3:7
3 Pavel chtěl, ^saby ^sse s ním ⁽^svydal ^sna ^scestu⁾;^t1 vzal jej a obřezal^a kvůli Židům, kteří byli v oněch místech, neboť všichni věděli, že jeho otec byl Řek. ^t1 ř.: aby … vyšel ^a Ga 2:3::
4 Když procházeli^a městy, předávali jim ustanovení,^b na nichž se ^pusnesli apoštolové^c a starší v Jeruzalémě, ^saby je ^szachovávali.^d ^a L 13:22 ^b L 2:1 ^c Sk 8:14 ^d Sk 15:28n
5 A tak se sbory^t2 upevňovaly ve víře a denně početně rostly.^a ^t2 Sk 14:23; 1K 4:17; 1K 7:17; 1K 16:19; 2K 8:1.2K 8:18; 2K 11:8; Ga 1:2; Zj 1:4; n.: církve ^a Sk 2:41!~
6 Potom prošli Frygií^a a galatskou krajinou, neboť ^cDuch Svatý jim zabránil promluvit ^cSlovo^t3^b v Asii.^c ^t3 var.: + Boží ^a Sk 2:10; Sk 18:23† ^b Sk 14:25 ^c Sk 2:9p; Sk 19:10
7 Když přišli k Mysii, pokoušeli se dostat do Bithynie,^v4 ale ^[Ježíšův^]^a ^cDuch jim to nedovolil. ^v4 [provincie v sev. Asii, SV od Mysie; 1P 1:1†] ^a Fp 1:19
8 Prošli tedy Mysii a sestoupili do Troady.^v5 ^v5 Sk 20:5; 2K 2:12; 2Tm 4:13; [přístavní město na SZ pobřeží Asie, blízko starověké Tróji]
9 V noci se ukázalo Pavlovi vidění:^a ^pstál před ním nějaký makedonský muž a prosil ho: „Přejdi do Makedonie^v6 a pomoz nám!“ ^v6 [od r. 148 př. Kr. římská provincie]; Sk 18:5; Sk 19:21n; Sk 20:1; Ř 15:26; 2K 1:16!; Fp 4:15; 1Te 1:7; 1Tm 1:3 ^a Sk 10:3
10 Jak uviděl to vidění, hned^a jsme^v7 se snažili^t8 vyjít do Makedonie, ^sprotože ^sjsme ^snabyli ^spřesvědčení, že nás ^cBůh^t9 ^ppovolal, ^sabychom jim ^szvěstovali ^sevangelium. ^v7 [změna na 1. os. pl. zřejmě naznačuje, že autor Lukáš se v Troadě připojil ke skupině (vv. 10-17; Sk 20:5 - Sk 20:15; Sk 21:1 - Sk 21:18; Sk 27:1 - Sk 27:28,16)] ^t8 ř.: hledali; srv. L 19:47 ^t9 var.: Pán ^a Sk 9:20; Sk 17:10; Sk 17:14; Mt 4:20; Ž 119:60~
11 Vypluli jsme z Troady a plavili se přímo^v10 na Samothráké,^v11 druhého dne do Neapole,^v12 ^v10 Sk 21:1; [cca 208 km] ^v11 [ostrov v Egejském moři, příhodné místo ke kotvení v protikladu k riskantnímu nočnímu zakotvení na pevnině] ^v12 [dnešní Kavalla, přístav pro 16 km vzdálené město Filipis]
12 odtamtud do Filip,^a které jsou předním městem této části Makedonie a římskou kolonií.^v13 V tomto městě jsme strávili několik dní. ^v13 [obyvatelé města byli považováni za římské obyvatele (v. 21), protože taková města byla původně kolonizována obyvateli Říma] ^a Sk 20:6; Fp 1:1p; 1Te 2:2
13 V sobotní den^a jsme vyšli za bránu podél řeky,^v14 kde jsme se domnívali, že je ^smísto ^sk ^smodlitbě^v15 ; usedli^b jsme a mluvili k ženám, které se tam sešly. ^v14 [Gangites] ^v15 [ve městě bylo tak málo Židů, že zde nebyla synagoga; proto se scházeli venku - dle zvyklostí u proudící vody] ^a Sk 13:14 ^b Mt 5:1p
14 A poslouchala nás jedna žena jménem Lydie, prodavačka purpuru^a z města Thyatir,^b ^skterá ^suctívala ^cBoha.^v16 Pán jí otevřel^c srdce, ^saby ^svěnovala ^spozornost tomu, co Pavel říkal. ^v16 [Lydie byla pohanka, věřící v pravého Boha (srv. Sk 10:2)]; Sk 18:7; J 12:20 ^a L 16:19p; L 17:4 ^b Zj 2:18p ^c L 24:45; Ef 1:18~
15 Když byla pokřtěna ona i její dům,^a poprosila nás: „Jestliže jste mne ^puznali za věrnou Pánu, vejděte do mého domu a zůstaňte.“ A přinutila nás. ^a Sk 10:2p
16 Stalo se, ^skdyž ^sjsme ^sse ^sšli modlit,^t17 že nás potkala nějaká otrokyně,^t18 která měla věšteckého^v19 ducha a věštěním^a přinášela svým pánům značný zisk.^b ^t17 ř.: k modlitbě; n.: na místo modlitby (srv. v. Sk 16:13) ^t18 ř. zdrobnělina od výrazu pro děvče, avšak vždy z otrocké třídy (srv. Mt 26:69; Ga 4:22); srv. h. chlapec - služebník (Nu 22:22p) ^v19 ř.: ducha Pythona; [python byl mytický had uctívaný v Delfách a spojený s delfskou věštírnou; díky tomu potom zobecněně: věštecký]; Lv 19:31; 1S 28:8 ^a Sk 8:9srv; Ga 5:20 ^b Sk 19:24; 2Pe :3
17 Ta chodila za Pavlem a za námi a křičela^t20 : „Tito lidé jsou otroci ^cBoha Nejvyššího,^a kteří vám^t21 zvěstují cestu^b záchrany.“ ^t20 ř.: + a říkala ^t21 var.: nám ^a Gn 14:18p; Da 3:26!; Mk 5:7! ^b Sk 18:26; Žd 10:20
18 A to dělala po mnoho dní. Pavla to rozhořčilo,^a obrátil se na toho ducha a řekl: „Přikazuji^b ti ve jménu Ježíše Krista, ^sabys od ní ^sodešel!“^t22 A v tu chvíli od ní odešel.^t22 ^t22 ř.: vyšel; srv. Mk 1:25 ^a Sk 4:2srv; Mk 14:4† ^b Mk 16:17
19 ^sKdyž její páni ^suviděli, že jim ušla naděje na zisk, chopili se Pavla a Silase^a a vlekli^b je na náměstí k představeným města. ^a Sk 15:22 ^b Sk 8:3; Sk 17:6n; Sk 21:30
20 Předvedli je před velitele^v23 a řekli: „Tito lidé pobuřují^a naše město. Jsou to Židé^b ^v23 pravd. nejvyšší úředníci města - bývali ve dvojici (lat. ‚duumviri‘) ^a Sk 15:24† ^b Sk 19:34
21 a šíří zvyky,^v24 které my nesmíme přijímat ani zachovávat,^t25 ^sprotože ^sjsme Římané.“ ^v24 Sk 25:16; [na rozdíl od židovství, křesťanství nemělo v římské říši právní uznání, bylo považováno za religio illicita (nedovolené náboženství)] ^t25 ř.: činit
22 Také zástup proti nim povstal a velitelé z nich strhli šaty a poroučeli je ^sbít ^sholí.^a ^a 2K 11:25; 1Te 2:2
23 ^sKdyž jim vysázeli mnoho ran, uvrhli je do vězení^a a žalářníkovi nařídili, ^saby je bezpečně^b ^shlídal. ^a Sk 5:18; 2K 6:5 ^b Mk 14:44
24 ^sKdyž ^sdostal takový příkaz, uvrhl je do vnitřního vězení a ^spro ^sjistotu jim ^sdal nohy do klády.
25 Kolem půlnoci^a se Pavel a Silas modlili^b a ^szpěvem ^soslavovali ^cBoha^c a ostatní vězňové je poslouchali. ^a Ž 119:55 ^b Ž 50:15; Ž 91:15; Jk 5:13 ^c Ef 5:19; Ko 1:24~
26 Náhle nastalo veliké zemětřesení,^a takže se otřásly základy vězení. Rázem se otevřely^b všechny dveře a všem se uvolnila pouta.^c ^a Sk 4:31 ^b Sk 12:10 ^c Sk 12:7
27 Když se žalářník probudil a uviděl ^potevřené dveře vězení, vytasil meč a chtěl se zabít,^a ^sprotože ^smyslel, ^sže vězňové ^p^suprchli. ^a Sk 12:19~
28 Ale Pavel zvolal silným hlasem:^a „Neudělej si nic zlého! Jsme tu všichni.“ ^a Sk 14:10
29 Žalářník požádal o světlo, ^svtrhl ^sdovnitř a s třesením^a padl^b před Pavla a Silase. ^a Sk 7:32; L 8:47 ^b Iz 60:14; Mk 5:22
30 Vyvedl je ven a řekl: „Páni, co mám dělat,^a abych byl zachráněn?“^b ^a Sk 2:37; Sk 9:6 ^b J 3:17!
31 Oni řekli: „Uvěř^a v Pána Ježíše, a budeš zachráněn ty i tvůj dům.“^b ^a Mk 16:16; J 3:36; Ga 3:26 ^b Sk 10:2p; Sk 11:14; Sk 18:8
32 A promluvili Pánovo ^cslovo^a k němu i ke všem, kteří byli v jeho domě. ^a Sk 8:25p
33 I ujal se jich v tu noční hodinu, vymyl jim rány^a a hned ^sse ^sdal ^spokřtít^b on i všichni jeho domácí. ^a L 10:30; 2K 11:23 ^b Sk 2:38
34 Pak je zavedl do domu, prostřel stůl a ^ss ^scelým ^ssvým ^sdomem se radoval,^a ^pže uvěřil ^cBohu. ^a Sk 8:39; L 15:32
35 ^sKdyž ^snastal den, poslali velitelé^a ^sozbrojenou ^sstráž^t26 ⁽se vzkazem⁾:^t27 „Propusť ty lidi!“ ^t26 n.: dva strážníky (lat. lictor); v. Sk 16:38† ^t27 ř.: říkajíce ^a Sk 16:20p
36 Žalářník oznámil tento ^cvzkaz^t28 Pavlovi: „Velitelé ^pvzkázali, abyste byli propuštěni. Proto vyjděte a jděte v pokoji.“^a ^t28 ř.: tato slova ^a Mk 5:34; Jk 2:16
37 Ale Pavel jim řekl: „Nás, římské občany,^t29 bez soudu veřejně^a zbili a uvrhli do vězení, a nyní nás tajně vyhánějí? To ne, jen ať sami přijdou a vyvedou nás!“ ^t29 ř.: lidi; Sk 22:25 ^a Sk 22:25n
38 Stráž oznámila tyto ^rvýroky velitelům. Ti se ulekli,^a když uslyšeli, že jsou Římané, ^a Sk 22:29
39 přišli a omluvili se, vyvedli je a prosili, ^saby ^sodešli z města.^a ^a Mt 8:34
40 Vyšli z vězení a vešli k Lydii,^a uviděli bratry,^b povzbudili^c je a odešli. ^a Sk 16:14 ^b Sk 15:1! ^c Sk 14:22; 2K 1:4

Zobrazit ve Studijní on-line bibli