Český studijní překladEvangelium podle Marka - 6. kapitola

1 Vyšel^a odtamtud a ^hpřišel do své vlasti;^t1 jeho učedníci ho doprovázeli. ^t1 n.: domovské obce /-i ^a Mt 13:54 - Mt 13:58//
2 ^sKdyž ^snastala sobota, začal učit v synagoze.^a A mnozí, ^skteří ho ^sslyšeli, byli ohromeni^b a říkali: „Odkud to ^stento člověk ^smá? Jaká je to moudrost, která mu byla dána? A jaké ^smocné ^sčiny^c se dějí skrze jeho ruce!^d ^a Mk 1:21! ^b Mk 1:22! ^c Mt 11:20n ^d Mk 6:5; Mk 5:23; Sk 19:11
3 Není to ten tesař, syn Marie a bratr Jakuba, Josese, Judy a Šimona, a nejsou jeho sestry zde s námi?“ A pohoršovali se nad ním.
4 Ježíš jim říkal: „Prorok^a není ^sbeze ^scti, leda ve své vlasti,^t1 mezi svými příbuznými a ve svém domě.“ ^t1 n.: domovské obce /-i ^a J 4:44
5 A nemohl tam učinit žádný ^smocný ^sskutek, jen na několik neduživých^t2 vložil ruce a uzdravil je. ^t2 ř. arróstos; v. Mk 6:13; Mk 16:18; Mt 14:14; 1K 11:30†; srv. Mal 1:8 (LXX)
6 A divil^a se pro jejich nevěru.^b A procházel okolní vesnice a učil.^c ^a Mk 5:20!; L 7:9p~ ^b Mk 16:14 ^c Mk 1:21!
7 ^hZavolal^a si Dvanáct^b a začal je posílat dva a dva a dával jim pravomoc nad nečistými duchy.^c ^a Mt 10:1//; Mt 10:9 - Mt 10:14 ^b Mk 3:13; Mk 3:16 ^c Mk 1:23
8 Přikázal jim:^a „Neberte si nic na cestu, jen hůl, ne chleba, ani mošnu, ani měďáky^t3 do opasku, ^t3 ř.: měď; Mk 12:41 ^a Mt 10:8nn//
9 ale ^p^smějte ^suvázané^a sandály a neoblékejte si dvojí ^sspodní ^soděv.“ ^a Ef 6:15
10 A říkal jim: „Kdekoli vstoupíte do domu, tam zůstávejte, dokud odtamtud neodejdete.
11 A když by vás ⁽některé místo nepřijalo⁾^t4 a neposlechli by vás tam, ^saž ^sbudete odtamtud ^svycházet, vytřeste prach zpod svých nohou jim na svědectví. Amen, pravím vám, v den soudu bude snesitelněji zemi sodomské a gomorské než onomu městu.“ ^t4 var.: někteří nepřijali
12 Vyšli a vyhlásili,^t5 aby lidé ^sčinili ^spokání.^a ^t5 var.: hlásali ^a Mk 1:15; L 15:7; L 16:30; Sk 2:38
13 Vyháněli^a mnoho démonů, mazali olejem^b mnohé neduživé^c a uzdravovali. ^a Mk 1:34 ^b Jk 5:14 ^c Mk 6:5p
14 Uslyšel^a to král Herodes, neboť se Ježíšovo jméno stalo známým.^b Říkalo se:^t6 „Jan Křtitel ^pvstal z mrtvých, a proto v něm působí tyto moci.“^t7 ^t6 var.: Říkal ^t7 n.: se skrze něj dějí tyto mocné činy; v. Mk 6:2 ^a Mt 14:1 - Mt 14:12// ^b Mt 12:16p; Sk 7:13srv; Fp 1:13
15 Jiní však říkali: „Je to Eliáš!“ Jiní zase říkali: „Prorok — jeden z těch proroků.“^a ^a Mk 8:28; Mt 21:11
16 ^sKdyž to ^suslyšel Herodes, říkal: „Jan, kterého jsem já sťal, vstal^a z mrtvých.“ ^a Mt 16:21p
17 Neboť sám Herodes dal^t8 Jana zajmout a spoutat ve vězení kvůli Herodiadě, ženě svého bratra Filipa, protože se s ní oženil. ^t8 ř.: poslav (… zajal a spoutal)
18 Jan totiž Herodovi říkal: „Nesmíš^a mít ženu svého bratra!“ ^a Mt 14:4
19 A Herodias to ^směla ^sproti němu a chtěla ho zabít, ale nemohla.
20 Herodes se totiž Jana bál, věděl, že je muž spravedlivý^a a svatý, a ochraňoval ho. Mnohdy, ^skdyž ho ^svyslechl, ⁽^sbyl ^sv ^súzkých, ale⁾^t9 rád mu naslouchal. ^t9 var.: to činil a ^a Mt 1:19; Sk 10:22
21 Vhodný den^t10 nastal, když Herodes o svých narozeninách uspořádal hostinu^t11 pro své velmože,^a vojevůdce a přední muže^b z Galileje. ^t10 ř.: Den dobrého času / příležitosti; srv. Žd 4:16†; 2Mak 14,29; Ž 104:27 (LXX) ^t11 Est 1:3; ř. výraz pův. ozn. večeři (hl. jídlo dne; J 12:2; J 21:20), ale v NS často vyjadřuje hostinu (Mk 12:39; Zj 19:17) ^a Zj 6:15; Zj 18:23† ^b Sk 13:50
22 Tu vešla ⁽dcera té Herodiady⁾,^t12 zatančila a Herodovi i jeho spolustolovníkům se zalíbila. Král té dívce řekl: „Požádej^a mě, oč chceš, a dám ti to.“ ^t12 var.: jeho dcera Herodiada ^a Ž 2:8srv; J 15:7
23 A zapřísahal se jí: „O cokoliv bys mě požádala, to ti dám, až do polovice svého království.“^v13 ^v13 Est 5:3; [příslovečné vyjádření pro ochotu ke štědrosti, tj. volně: velké bohatství]
24 I vyšla a řekla své matce: „Oč bych měla požádat?“ Ona řekla: „O hlavu Jana Křtitele!“
25 A hned spěšně vešla ke králi a požádala ho: „Chci, abys mi hned dal na míse hlavu Jana Křtitele!“
26 Král ^sse ^svelmi ^szarmoutil, ^sale kvůli těm přísahám a spolustolovníkům^a ji nechtěl odmítnout. ^a Mt 22:10p
27 Král hned poslal kata a nařídil přinést Janovu^t14 hlavu. Ten odešel a sťal ho ve vězení, ^t14 ř.: jeho
28 přinesl na míse jeho hlavu a dal ji té dívce a dívka ji dala své matce.
29 ^sKdyž to ^suslyšeli jeho učedníci, přišli, vzali jeho ^smrtvé ^stělo a uložili je do hrobu.
30 Apoštolové se ^hshromáždili k Ježíšovi a oznámili mu všechno, co činili^a i co učili. ^a L 9:10
31 ^hŘekl jim: „Pojďte vy sami stranou^t15 na opuštěné místo a trochu si odpočiňte.“^a Mnozí totiž stále přicházeli a odcházeli, ^sneměli ani ^sčas se najíst. ^t15 srv. Mk 4:34 (soukromí) ^a Ř 15:32
32 Odjeli^a tedy v lodi do ústraní na opuštěné místo. ^a Mt 14:13 - Mt 14:21//
33 Mnozí je uviděli odjíždět a poznali je; seběhli se tam pěšky ze všech měst a předešli je.^t16 ^t16 var.: [a shromáždili se k němu]
34 ^sKdyž ^svystoupil a uviděl veliký zástup, byl nad nimi ^shluboce ^spohnut, protože byli jako ovce, ^skteré ^snemají pastýře.^a A začal je učit^v17 ^smnohým ^svěcem. ^v17 Mk 4:1n; Mt uvádí, že je jako důsledek pohnutí uzdravoval, L obojí ^a Mt 9:36
35 ^sKdyž už ^sse ^spřipozdilo, přistoupili k němu jeho učedníci a říkali: „Toto místo je opuštěné a je již pozdě.
36 Propusť je, aby odešli do okolních statků a vesnic a nakoupili si něco ^sk ^sjídlu.“
37 On jim však odpověděl: „Vy jim dejte najíst!“ ^hŘekli mu: „^sKdyž ^sodejdeme a nakoupíme ^sza ^sdvě ^sstě denárů^a chleby, dáme jim najíst?“ ^a Mt 18:28p
38 On jim ^hřekl: „Kolik máte chlebů? Jděte ^[a^] podívejte se.“ Když to zjistili, ^hřekli: „Pět a dvě ryby.“
39 Nařídil jim, aby všechny usadili po skupinách na zelenou trávu.
40 Uložili^t18 se do řad po stu a^t19 do řad po padesáti. ^t18 sloveso užívané pro stolování; Mk 8:6; Mt 22:10p; L 11:37 ^t19 lze rozumět také: sto řad po padesáti
41 Vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi,^a požehnal a rozlámal chleby a dával ^[svým^] učedníkům, aby jim je předkládali. Také ty dvě ryby rozdělil všem. ^a Mk 7:34
42 Všichni jedli a nasytili se.
43 A sebrali plných dvanáct nůší úlomků chleba i ryb.
44 Těch, kteří jedli ^[ty chleby^], bylo pět tisíc mužů.
45 A^a hned přinutil své učedníky, ^saby ^snastoupili do lodi a ^sjeli ^snapřed na ^sdruhou ^sstranu k Betsaidě,^b než on propustí zástup. ^a Mt 14:22 - Mt 14:32// ^b Mk 8:22; Mt 11:21p
46 Rozloučil^a se s nimi a odešel na horu, ^saby ^sse ^spomodlil.^b ^a Sk 18:18; 2K 2:13 ^b Mk 1:35; L 6:12
47 A ^skdyž ^snastal večer, loď již byla uprostřed moře a on sám na zemi.
48 Uviděl je, ^sjak ^sse ^strápí při veslování, neboť vítr vál^t20 proti nim. Okolo čtvrté noční hlídky^a ^hpřicházel k nim kráčeje po moři a chtěl ⁽je minout⁾.^t21 ^t20 ř.: byl ^t21 n.: jít podél nich ^a Mt 14:25p
49 Když ho uviděli, ^sjak ^skráčí po moři, pomysleli si, že to je přízrak, a vykřikli.
50 Všichni ho totiž uviděli a vyděsili se. On s nimi hned promluvil a ^hřekl jim: „Vzchopte se,^a to jsem já, nebojte se!“ ^a Mt 14:27p
51 A nastoupil k nim do lodi a vítr přestal. Byli ve ^ssvém ^snitru naprosto ohromeni a divili se.^a ^a Mk 5:20
52 Neboť nepochopili, co jim bylo ukázáno na těch chlebech,^a ale jejich srdce bylo ^pztvrdlé.^b ^a Mk 8:17 - Mk 8:21 ^b Mk 3:5; Mk 16:14
53 ^sKdyž ^sse ^spřeplavili k zemi, přišli do Genezaretu^a ^[a ^stam ^szakotvili^]. ^a Mt 14:34p
54 Jakmile vystoupili z lodi, hned jej lidé poznali.
55 Oběhli celou tu krajinu a začali na lehátkách přinášet nemocné^a tam, kde slyšeli, že je. ^a Mk 1:32
56 A kamkoli vcházel do vesnic nebo do měst nebo do statků, kladli nemocné na tržiště a prosili ho, aby se směli dotknout aspoň třásní jeho šatu,^a a všichni, kdo se ho dotkli, byli uzdravováni. ^a Mt 9:20

Zobrazit ve Studijní on-line bibli