Český studijní překladEvangelium podle Marka - 12. kapitola

1 A^a začal k nim mluvit v podobenstvích.^b „Jeden člověk vysadil vinici,^c obehnal zdí, vykopal ^sjámu ^spro ^slis, vystavěl věž, pronajal ji vinařům a odcestoval. ^a Mt 21:33 - Mt 21:46// ^b Mk 3:23 ^c Iz 5:1
2 ^sV ^sstanovený ^sčas poslal k vinařům otroka,^a aby převzal od vinařů díl z úrody vinice. ^a Jr 35:15
3 Chytili ho, zbili a poslali s prázdnou.
4 Znovu k nim poslal jiného otroka a toho ^szranili ^sna ^shlavě a potupili.
5 Poslal jiného, toho zabili; poslal i mnoho dalších, z nichž některé bili, jiné zabíjeli.
6 Měl ještě jednoho, ^[svého^] milovaného syna. Naposled k nim poslal jeho a říkal: ‚⁽Zastydí se před mým synem.⁾^a‘ ^a Mt 21:37p
7 Ti vinaři si však řekli: ‚To je dědic. Pojďte, zabijme ho a dědictví bude naše.‘
8 A chytili ho, zabili a vyhodili ho ven z vinice.
9 Co tedy učiní pán vinice? Přijde, zahubí ty vinaře a vinici dá jiným.
10 Ani toto Písmo jste nečetli: ‚Kámen, který stavitelé ^spo ^sprozkoumání ^szavrhli, ten se stal hlavou úhlu.
11 Od Pána se to stalo a je to podivuhodné v našich očích‘?^a“ ^a Ž 118:22n//
12 Chtěli se ho zmocnit, ale báli se zástupu.^a Poznali totiž, že to podobenství řekl proti nim. I opustili ho a odešli.^b ^a Mk 11:18 ^b Mt 22:22
13 ^hPoslali^a k němu některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo. ^a Mt 22:15 - Mt 22:22//
14 Přišli a ^hřekli mu: „Učiteli, víme, že jsi pravdivý a nedbáš na nikoho, neboť ⁽nebereš ohled na postavení člověka⁾,^a ale v^t1 pravdě učíš cestě ^cBoží. Je dovoleno dát daň císaři, nebo ne? Máme ji dát, či ji dát nemáme?“ ^t1 ř. epi +2p.; n.: na základě …; (srv. Mt 22:16 en) ^a Mt 22:16p
15 On však znal jejich přetvářku a řekl jim: „Proč mne zkoušíte?^t2 Přineste mi denár, abych se podíval.“ ^t2 n.: pokoušíte
16 Oni jej přinesli a Ježíš jim ^hřekl: „Čí je ten obraz a nápis?“ Oni mu řekli: „Císařův.“
17 Ježíš jim řekl: „Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je ^cBoží, ^cBohu.“ ^sVelice ^sse nad ním^t3 ^sdivili.^a ^t3 n.: nad tím ^a Mk 5:20
18 ^hPřišli^a k němu saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a ptali se ho: ^a Mt 22:23 - Mt 22:33//
19 „Učiteli, Mojžíš nám napsal, že zemře-li něčí bratr a zanechá ženu, ale nezanechá dítě, aby si tu ženu vzal za manželku jeho bratr a vzbudil svému bratru potomka.^t4 ^t4 ř.: semeno - stejně ve vv. 20-22; Gn 38:8; Dt 25:5
20 Bylo sedm bratrů. První si vzal ženu, zemřel a nezanechal potomka.
21 I druhý si ji vzal, zemřel a nezanechal potomka; a třetí ^sstejně ^stak.
22 Těch sedm bratrů nezanechalo potomka; poslední ze všech zemřela i ta žena.
23 ^[Když vstanou^] při vzkříšení z mrtvých, komu z nich ta žena bude patřit? Vždyť všech sedm ji mělo za ženu.“
24 Ježíš jim říkal: „Nebloudíte právě proto, že neznáte Písma ani ^cBoží moc?
25 Neboť když vstanou z mrtvých, nežení se ani se nevdávají, ale jsou jako andělé v nebesích.
26 O mrtvých pak, že vstávají,^a jste nečetli v Mojžíšově knize, jak mu ‚u keře‘ ^cBůh řekl: ‚Já jsem ^cBůh Abrahamův, ^cBůh Izákův a ^cBůh Jákobův‘?^b ^a Mt 16:21; Mt 22:31 ^b Ex 3:6//; Ex 3:15n
27 Není Bohem mrtvých, ale žijících. Velmi bloudíte!“
28 Tu^a přistoupil jeden z ^sučitelů ^sZákona, který je uslyšel, ^sjak ^sse ^sspolu ^sdohadují. ^sKdyž ^suviděl, že jim Ježíš dobře odpověděl, zeptal se ho: „Které přikázání je první ze všech?“ ^a Mt 22:34 - Mt 22:40//
29 Ježíš odpověděl: „První je: ‚Slyš, Izraeli, Pán, náš ^cBůh, Pán jediný jest‘
30 a ‚budeš ^fmilovat Pána, svého ^cBoha, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly‘.^a ^a Dt 6:4n//; Joz 22:5
31 Druhé je toto: ‚^fBudeš milovat svého bližního jako ^ssebe ^ssamého.‘^a Není jiné přikázání větší než tato.“ ^a Lv 19:18//
32 I řekl mu ten ^sučitel ^sZákona: „Dobře, Učiteli, pravdivě jsi řekl, že je jediný a není jiného mimo něho^a ^a Dt 4:35; Iz 45:21
33 a milovat ho z celého srdce, z celého porozumění,^a z celé síly a milovat bližního jako sebe je větší než všechny celopaly a oběti.“^b ^a L 2:47p ^b 1S 15:22; Oz 6:6
34 ^sKdyž Ježíš ^suviděl, že odpověděl uváženě, řekl mu: „Nejsi daleko od ^cBožího království.“ A nikdo se ho již neodvažoval zeptat.
35 A^a ^skdyž Ježíš ^sodpověděl, ^szačal ^svyučovat^b v chrámě: „Jak to, že ^sučitelé ^sZákona říkají, že Kristus je syn Davidův? ^a Mt 22:41 - Mt 22:46// ^b Mk 10:1
36 Sám David řekl v ^cDuchu Svatém: ‚Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele ⁽za podnož tvých nohou⁾.^t5‘^a ^t5 srv. Iz 66:1; var.: pod tvé nohy ^a Ž 110:1//
37 Sám David ho nazývá Pánem; jakpak^t6 je tedy jeho synem?“ A velký zástup^a mu rád naslouchal. ^t6 ř.: odkud ^a J 12:9
38 Ve svém učení říkal: „Varujte se ^sučitelů ^sZákona, kteří se chtějí procházet v ^sdlouhých ^srouchách a ⁽být pozdravováni⁾^t7 na tržištích ^t7 ř.: (chtějí) pozdravy
39 a chtějí ^spřední ^ssedadla v synagogách a ^spřední ^smísta na hostinách.^a ^a Mk 6:21p
40 Vyjídají domy vdov a okázale se dlouho modlí; ti dostanou větší odsouzení.“
41 Ježíš^a se posadil proti pokladnici a pozoroval, jak zástup vhazuje do pokladnice ^směděné ^smince.^b A mnozí bohatí vhazovali hodně. ^a L 21:1 - L 21:4// ^b Mk 6:8
42 A přišla jedna chudá vdova a vhodila do ní dvě lepta, což je kvadrans.^v8 ^v8 lepton i kvadrans (= 1/4 assu) - mince nepatrné hodnoty, nejmenší oběživo v Izraeli; L 12:57p
43 Přivolal své učedníky a řekl jim: „Amen, pravím vám, že tato chudá vdova dala^t9 víc než všichni ostatní, kteří vhazovali do pokladnice. ^t9 ř.: vhodila /-i
44 Všichni totiž dali^t9 ze svého přebytku, tato však ze svého nedostatku dala^t9 vše, co měla,^a celé svoje živobytí.“ ^t9 ř.: vhodila /-i ^a L 8:43; 2K 8:3

Zobrazit ve Studijní on-line bibli