Český studijní překlad2. Samuelova - 19. kapitola

1 Král byl otřesen,^t1 vstoupil do horní místnosti^a nad bránou, plakal, a jak šel, říkal: Můj synu Abšalóme, můj synu, můj synu Abšalóme. ⁽Kdybych^b tak mohl⁾^t2 zemřít^c namísto tebe, Abšalóme, můj synu, můj synu. ^t1 Př 29:9; n.: se rozechvěl ^t2 h.: Kdo mi dá; srv. Ex 16:3; Dt 28:67p ^a Sd 3:20p ^b 2S 15:4 ^c Ex 32:32; Ř 9:3
2 Jóabovi bylo oznámeno: Hle, král pláče a truchlí^a nad Abšalómem. ^a 2S 13:37; 1Pa 7:22
3 Tak se záchrana^t3 v onen den změnila pro všechen lid ve smutek, neboť lid v onen den slyšel, že král se trápí nad svým synem. ^t3 1S 11:13; Př 11:14; n~: vítězství
4 Lid se přikradl v onen den a vešel do města, jako se vkrádá lid, který se stydí, že utekl z boje.
5 Král skryl^a svou tvář a hlasitě naříkal:^b Můj synu Abšalóme, Abšalóme, můj synu, můj synu. ^a 2S 15:30v ^b 2S 13:19
6 Jóab přišel domů ke králi a řekl: Zahanbil jsi dnes tvář všech svých otroků, kteří dnes zachránili^a život tvůj i život tvých synů a tvých dcer, život tvých žen a život tvých konkubín. ^a 1S 19:11
7 Miluješ totiž ty, kdo tě nenávidí, a nenávidíš ty, kdo tě milují. Dnes jsi dokázal,^t4 že máš velitele a otroky za nic. Dnes vím, že kdyby^t5 byl Abšalóm živ a my všichni bychom byli dnes mrtvi, tak ⁽by ti to připadalo správné.⁾^t6 ^t4 1S 24:19; h.: oznámil ^t5 dle Q + Qu; K: ne ^t6 h.: bylo přímé ve tvých očích
8 Teď však vstaň, vyjdi a ⁽promluv k srdci⁾^t7 svých otroků. Přísahám při יהוה, že nevyjdeš-li, nikdo s tebou přes noc nezůstane a bude to pro tebe větší zlo nežli všechno to zlo, které na tebe přišlo od tvého mládí až doteď. ^t7 n~: dodej odvahu / mluv povzbudivě; srv. Iz 40:2; Jr 4:9
9 Král tedy vstal a posadil se v bráně.^a Všemu lidu bylo oznámeno: Hle, král sedí v bráně a všechen lid přišel před krále. Izraelci však utekli, všichni ke svým stanům.^b ^a 2S 15:2; 1Kr 22:10; Est 2:19p ^b 2S 18:17; 2S 20:1
10 Všechen lid ve všech izraelských kmenech se dohadoval; říkali: Král nás vysvobodil z ruky nepřátel, on nás zachránil z ruky Pelištejců.^a Nyní utekl ze země před Abšalómem. ^a 2S 3:18; 2S 8:1 - 2S 8:14
11 Avšak Abšalóm, kterého jsme nad sebou pomazali, zemřel v boji. Proč nyní mlčíme a nepřivedeme krále zpět?
12 Král David vzkázal kněžím Sádokovi^a a Ebjátarovi: Promluvte k judským starším slovy: Proč byste měli být poslední, kdo přivede krále zpět do jeho paláce? Záměr celého Izraele se totiž dostal domů ke králi. ^a 2S 15:29
13 Jste moji bratři, má kost^a a mé tělo. Proč byste měli být poslední, kdo přivedou krále zpět? ^a 2S 5:1
14 Amasovi^a pak řekněte: Což nejsi má kost a mé tělo? Tak ať mi učiní Bůh a ještě přidá,^b jestliže nebudeš ⁽po všechny dny⁾^t8 mým^t9 velitelem armády namísto Jóaba. ^t8 n~: navždy ^t9 h.: přede mnou ^a 2S 17:25; 2S 20:4n ^b 2S 3:35; 1Kr 2:23*
15 Tak si naklonil srdce ⁽všech Judejců,⁾^t10 jako by byli jeden muž, takže vzkázali králi: Vrať se ty i všichni tvoji otroci. ^t10 h.: každého judského muže
16 Král se tedy vracel a přišel k Jordánu. Judejci přišli do Gilgálu^a a šli králi naproti, aby krále převedli přes Jordán. ^a Joz 5:9; 1S 11:14
17 Šimeí,^a syn Gérův, Benjamínec z Bachurímu, si pospíšil a sestoupil s Judejci naproti králi Davidovi. ^a 2S 16:5 - 2S 16:13
18 Bylo s ním tisíc mužů z Benjamína i Síba,^a služebník^t11 Saulova domu, a s ním patnáct jeho synů a dvacet jeho otroků. ⁽Dostali se k Jordánu⁾^t12 před králem a ^t11 2S 1:15p ^t12 h.: uchvátili / uspěli k /do Jordánu; $ ^a 2S 9:10
19 přešli brod, aby převedli královskou rodinu a udělali, co ⁽mu^t13 libo.⁾^t14 Šimeí, syn Gérův, padl před králem, když chtěl přejít přes Jordán, ^t13 tj. králi ^t14 h.: co bylo dobré v jeho očích
20 a řekl králi: Ať můj pán ⁽nezamýšlí proti mně trest.⁾^t15 Nevzpomínej na to, co zlého spáchal^a tvůj otrok v den, kdy můj pán a král vycházel z Jeruzaléma. Ať ⁽si to král nebere k srdci.⁾^t16 ^t15 n.: mě nepovažuje za vinného ^t16 n~: na to král nemyslí; 2S 13:20.2S 13:33 ^a 2S 16:13
21 Vždyť ⁽tvůj otrok ví,⁾^t17 že jsem zhřešil. Pohleď, přišel jsem dnes z celého domu Josefova^v18 první, abych vyšel svému pánu a králi naproti. ^t17 vyjádřeno dle dvorní etikety: já vím ^v18 [obvyklý poukaz na sev. kmeny - srv. Sd 1:22; 1Kr 11:28; Ez 37:19; Am 5:6; Za 10:6]
22 Abíšaj,^a syn Serújin, na to pověděl: Což nemá být Šimeí usmrcen za to, že proklínal יהוה pomazaného?^b ^a 2S 18:2; 2S 20:6 ^b 2S 1:14; 1S 2:10
23 David ale řekl: Co ⁽je vám do mě, synové⁾^a Serújini? ⁽Stanete se dnes mými protivníky?⁾^t19 Dnes by měl být někdo v Izraeli usmrcen?^b Já přece vím, že dnes jsem se stal králem nad Izraelem. ^t19 n~: Budete se dnes chovat (2S 14:2) jako moji protivníci; 1S 29:4 ^a 2S 16:10p!; 1Kr 17:18 ^b 1S 11:13
24 Pak řekl král Šimeímu: Nezemřeš.^a A král mu přísahal. ^a 1Kr 2:8nn
25 I Mefíbóšet, syn^t20 Saulův, vyšel králi naproti. Nepečoval o své nohy, neupravoval vous^t21 ani nepral své šaty ode dne, kdy král odešel, až do dne, kdy se v pokoji vrátil. ^t20 tj. zde: vnuk; 2S 4:4; 2S 9:6 ^t21 n.: knír; Lv 13:45; Ez 24:17
26 I stalo se, že když přišel do^t22 Jeruzaléma králi naproti, král se ho zeptal: Proč jsi nešel se mnou, Mefíbóšete? ^t22 n.: z
27 On odpověděl: Můj pane a králi, můj otrok^t23 mě podvedl. Tvůj otrok ⁽řekl: Osedlám si⁾^t24 osla, pojedu na něm a půjdu s králem. Vždyť tvůj otrok je chromý. ^t23 tj. Síba; v. 2S 19:30 ^t24 LXX, Pš: mu řekl: Osedlej mi
28 Ale Síba pomluvil tvého otroka mému pánu a králi. Můj pán a král je jako Boží^a anděl, dělej, ⁽co je ti libo.⁾^t25 ^t25 v. 2S 19:39; 2S 15:26; 2Kr 10:5 ^a 2S 14:17; 1S 29:9
29 Vždyť ⁽celý dům mého otce byl hoden smrti⁾^t26 od mého pána a krále. Ale ty jsi svého otroka určil mezi ty, kdo jedí^v27 u tvého stolu. ⁽Jaký bych měl mít další nárok⁾^t28 volat ještě o pomoc ke králi? ^t26 h.: Nebyl celý … než jen muži smrti; 1Kr 2:26; srv. Jr 26:11 ^v27 [čestné postavení, které s sebou přinášelo další výhody; 1Kr 2:7] ^t28 h.: Co je ještě pro mě spravedlivého; Neh 2:20
30 Král mu řekl: ⁽Proč bys ještě mluvil o svých záležitostech?⁾^t29 Říkám, že ty a Síba si rozdělíte pole.^t30 ^t29 n~: Není třeba, abys dále mluvil ^t30 n~: majetek
31 Mefíbóšet králi řekl: Ať si vezme klidně všechno. Hlavně, že se můj pán a král vrátil v pokoji domů.
32 I Barzilaj Gileádský přišel z Rogelímu, ⁽přešel s králem přes Jordán, aby ho za Jordánem opustil.⁾^t31 ^t31 n.: převedl krále … propustil; $
33 Barzilaj byl velmi starý, bylo^t32 mu osmdesát let. On pečoval^a o krále za jeho dočasného pobytu v Machanajimu,^b protože byl velmi zámožný^c člověk. ^t32 srv. 2S 5:4 ^a Neh 9:21 ^b 2S 17:27 ^c 1S 25:2
34 Král řekl Barzilajovi: Pojď se mnou a budu o tebe pečovat u sebe v Jeruzalémě.
35 Barzilaj nato králi řekl: ⁽Jak dlouho budu živ,⁾^t33 abych šel s králem do Jeruzaléma? ^t33 h.: Jaké jsou dny a roky mého života
36 Je mi dnes osmdesát let. Což mohu rozeznat^a dobré od zlého? Může tvůj otrok vychutnat to, co jí, a to, co pije? Uslyší^t34 ještě hlas zpěváků a zpěvaček? Proč by měl tvůj otrok být ještě mému pánu a králi břemenem? ^t34 n.: Mohu slyšet ^a Jon 4:11
37 Jen kousek půjde tvůj otrok s králem za Jordán. Proč by se mi král měl odplatit takovou odměnou?^t35 ^t35 h.: odplatou; Jr 51:56
38 Dovol, ať se tvůj otrok vrátí, abych zemřel ve svém městě, ⁽kde je hrob⁾^t36 mého otce a mé matky. Ale zde je tvůj otrok Kimhám.^v37 Ať jde s mým pánem a králem. Pro něj učiň, co ⁽je ti libo.⁾^t38 ^t36 h.: s hrobem ^v37 [asi Barzilajův syn; 1Kr 2:7] ^t38 h.: je dobré ve tvých očích; v. 2S 19:19
39 Král řekl: Ať jde Kimhám se mnou. Já pro něj udělám, co ⁽je ti libo.⁾^t38 Učiním pro tebe všechno, co si ode mě přeješ.^a ^t38 h.: je dobré ve tvých očích; v. 2S 19:19 ^a 2S 15:15
40 Všechen^t39 lid přešel přes Jordán, i král přešel. Nato král Barzilaje políbil,^a požehnal mu a on se vrátil ⁽do svého domova.⁾^t40 ^t39 [konkrétní význam některých částí vv. 40-44 je nejistý] ^t40 h.: na své místo; 2S 15:19 ^a Gn 31:55; Rut 1:14; 1S 20:41; 1Kr 19:20
41 Král šel dál do Gilgálu a Kimhám^t41 šel s ním. I všechen lid judský doprovázel^t42 krále a také polovina lidu izraelského. ^t41 TM: Kimhán ^t42 n.: vedl
42 Vtom přišli ke králi všichni Izraelci a zeptali se krále: Proč tě naši bratři Judejci ukradli a převedli přes Jordán krále, jeho rodinu a s ním všechny Davidovy muže?
43 Všichni Judejci Izraelcům odpověděli: Vždyť král je náš příbuzný. Proč jste^a se kvůli tomu tak rozzlobili? Což jsme krále vyjedli? Nebo jsme si něco nepatřičně přivlastnili? ^a Jon 4:9
44 Izraelci Judejcům odpověděli: Máme^t43 u krále deset podílů.^t44 A také ⁽na Davida máme větší nárok než vy.⁾^t45 Proč jste nás znevážili?^t46 Nemluvili jsme my první o tom, že přivedeme zpět svého krále? Řeč Judejců však byla tvrdší nežli řeč Izraelců. ^t43 [celý verš místo 1. pl. = h.: 1. sg.] ^t44 h.: „rukou“; Jr 6:3 ^t45 h.: v Davidovi já víc než ty ^t46 h.: zlehčili

Zobrazit ve Studijní on-line bibli