Český studijní překlad2. Samuelova - 14. kapitola

1 Když Jóab, syn Serújin, poznal, že ⁽králova mysl je obrácena k⁾^t1 Abšalómovi, ^t1 n~: král přemýšlí o; srv. 2Kr 6:11; Pl 3:21
2 poslal do Tekóje^v2 a nechal odtamtud přivést moudrou ženu. Řekl jí: Dělej, že truchlíš. Obleč si smuteční šaty, nemaž se olejem^a a chovej se jako žena, která po mnoho dní truchlí nad mrtvým. ^v2 [v Judsku, asi 10 km od Betléma]; Neh 3:5.Neh 3:27; 2Pa 11:6; Jr 6:1; Am 1:1 ^a 2S 12:20; Dt 28:40; Ž 109:24p; Iz 1:6; Am 6:6
3 Jdi ke králi a řekni mu ⁽to a to.⁾^t3 Jóab pak ⁽vložil slova do jejích úst.⁾^t4 ^t3 h.: podle těchto slov ^t4 tj. jí řekl, co má říkat; v. 2S 14:19
4 Tekójská žena pak přišla^t5 ke králi, padla tváří^a k zemi, klaněla se a řekla: Pomoz,^t6 králi. ^t5 dle var; TM: řekla ^t6 2Kr 6:26; n.: Zachraň mě; Jr 17:14; Ž 3:8p; Ž 12:2 ^a 2S 14:22; 1S 20:41
5 Král se jí zeptal: Co ⁽je s tebou?⁾^t7 Odpověděla: Ach, jsem vdova,^t8 můj muž zemřel. ^t7 n.: si přeješ; 1Kr 1:16; Joz 15:18 ^t8 h. + žena; [srv. Sd 10:19: žena - prostitutka]
6 Tvá služka měla dva syny. Rvali^t9 se spolu na poli a nebyl, ⁽kdo by je od sebe odtrhl.⁾^t10 Jeden udeřil druhého a usmrtil ho. ^t9 srv. Ex 21:22; n.: Hádali ^t10 h.: mezi nimi vysvoboditel
7 A teď povstala celá rodina proti tvé služce a říkají: Vydej nám toho, kdo ubil svého bratra, a usmrtíme^a ho za život jeho bratra, kterého zabil, a vyhladíme i dědice.^b Tak by mi uhasili oharek,^t11 který zůstal, neponechali by mému muži na povrchu země jméno^c ani ostatek.^d ^t11 tj. zbylý syn - jediná naděje ^a Nu 35:19; Dt 19:12 ^b Mt 21:38 ^c Rut 4:5srv; Rut 4:10n ^d 2Kr 19:31srv; Jr 11:23
8 Nato král ženě řekl: Jdi domů a já vydám o tobě příkaz.
9 Tekójská žena králi odpověděla: Na mně, můj pane a králi, ať je vina^v12 a na domu mého otce. Avšak král a jeho trůn ať je nevinný.^a ^v12 [tj. za nepotrestaný zločin]; srv. 1S 25:24; 1Kr 2:33 ^a 2S 3:28
10 Král řekl: Jestliže někdo promluví proti tobě, přiveď ho ke mně a nebude se tě již moci dotknout.
11 Řekla: Ať král pamatuje^a na יהוה, svého Boha, aby nechtěl již^t13 krevní mstitel zabíjet a nevyhladili mého syna. Řekl: Jakože živ je יהוה, tvému synovi nespadne na zem ani vlas.^t14 ^t13 h.: mnoho ^t14 1S 14:45 ^a Dt 8:18
12 Žena se zeptala: Smí^t15 tvá služka svému pánu a králi ještě něco říct? Odpověděl: Mluv. ^t15 n.: Dovol ať řekne
13 Žena řekla: A proč zamýšlíš něco takového proti Božímu lidu? Když král prohlásil něco takového, jako by nesl vinu^v16 za to, že nedovolil navrátit se tomu, koho zapudil. ^v16 srv. 2S 12:7; [žena použila stejný způsob jako Nátan]
14 Jistě zemřeme^a a budeme jako na zem vylitá^b voda, kterou nelze sebrat. Bůh však neodejme život, ⁽má v úmyslu⁾^t17 ⁽nezapudit od sebe zapuzeného.⁾^t18 ^t17 h.: zamýšlí úmysly / plány; Jr 29:11p ^t18 n: aby zapuzený nezůstal od něho zapuzen; Ez 18:23 ^a Ž 90:10; Žd 9:27 ^b Ž 58:8; Ž 79:3
15 Nuže, přišla jsem ke svému králi a pánu promluvit tuto řeč, protože mě lid^v19 zastrašoval. Tvá služka si říkala: Promluvím ke králi. Snad král učiní záměr své otrokyně. ^v19 [zde evidentně ve smyslu: příbuzní toužící po odplatě]
16 Král vyslechne^a a vysvobodí svou otrokyni z moci^b muže, který chce vyhladit mě spolu s mým synem z Božího dědictví. ^a 1S 26:19 ^b Jr 15:21
17 Tvá služka si říkala: Kéž mi slovo mého pána a krále přinese^t20 upokojení,^t21 vždyť můj pán a král je jako ⁽Boží posel,⁾^a který rozumí^t22 dobru a zlu.^b יהוה, tvůj Bůh, ať je s tebou.^c ^t20 h.: bude k ^t21 n.: odpočinutí; 2S 8:10 ^t22 h.: slyší … (Gn 11:7; Gn 42:23; 1Kr 3:11; Iz 33:16; Iz 36:11); n~: rozsuzuje … ^a 2S 14:20; 2S 19:27; 1S 29:9 ^b 1Kr 3:9; Žd 5:14 ^c 2S 7:3; 1Kr 1:37
18 Král promluvil^t23 a řekl ženě: Nezatajuj přede mnou nic, na co se tě zeptám. Žena odpověděla: Nechť mluví můj pán a král. ^t23 h. odpověděl
19 Král se zeptal: Není v tom všem s tebou Jóab? Žena odpověděla: Jakože jsi živ, můj pane a králi, ⁽je to přesně tak, jak⁾^t24 řekl můj pán a král. Tvůj otrok Jóab mi dal příkaz, on vložil do úst^a tvé služky všechna tato slova. ^t24 h.: není odchýlení napravo ani nalevo ve všem, co ^a 2S 14:3; Dt 18:18srv; Jr 1:9
20 ⁽Kvůli zvratu⁾^t25 v té věci to tvůj otrok Jóab udělal. Můj pán je moudrý jako Boží anděl a ví všechno, co se děje na zemi. ^t25 n.: Jen aby došlo k změně směru; h.: obratu tváře
21 Král řekl Jóabovi: Dobře, udělám to. Jdi a přiveď mládence Abšalóma zpět.
22 Jóab padl tváří^a k zemi, klaněl se a dobrořečil králi. Jóab řekl: Dnes tvůj otrok ví, že nalezl milost^b ve tvých očích, můj pane a králi, protože král provedl záměr svého otroka. ^a 2S 14:4; 2S 14:33; Joz 5:14 ^b 1S 1:18; 1Kr 11:19; Est 2:15
23 Jóab vstal, šel do Gešúru a přivedl Abšalóma do Jeruzaléma.
24 Král řekl: Ať se odebere^t26 do svého domu, mou tvář nezahlédne. Abšalóm se tedy odebral do svého domu a královu tvář nezahlédl. ^t26 n.: uchýlí; h.: obrátí
25 Nikdo v celém Izraeli nebyl ⁽tak velmi opěvován pro svou krásu jako Abšalóm.⁾^t27 ⁽Od paty až k hlavě⁾^t28 na něm nebylo vady.^a ^t27 h.: tak krásný jako A., tak velmi chválen ^t28 h.: od chodidla jeho nohy až k temenu jeho hlavy; srv. Dt 28:35; Jb 2:7; Iz 1:6 ^a Gn 39:6; Da 1:4
26 Když si nechával ostříhat hlavu — bylo to vždy na konci roku, kdy se nechával ostříhat, protože ho vlasy tížily, takže se nechal ostříhat — vlasy z jeho hlavy vážily dvě stě šekelů^t29 královské váhy. ^t29 [asi 2,6 kg]
27 Abšalómovi se narodili tři synové^v30 a jedna dcera jménem Támar.^v31 Byla to žena krásného vzhledu.^a ^v30 [dle 2S 18:18 se zdá, že zemřeli v mládí] ^v31 [A. pojmenoval svou dceru podle své sestry (2S 13:1); 1Kr 15:2p] ^a 2S 11:2srv; 2S 13:1v; 1S 17:42; Est 2:7
28 Abšalóm pobýval v Jeruzalémě dva roky, avšak královu tvář nezahlédl.
29 Potom Abšalóm vzkázal pro Jóaba, aby ho poslal ke králi. Ten k němu ale nechtěl přijít. Vzkázal ještě podruhé, ale nechtěl přijít.
30 Nato řekl svým otrokům: Podívejte, Jóabovo pole^t32 je vedle mého. Má tam ječmen. Jděte a zapalte ho.^t33 Abšalómovi otroci zapálili to pole.^t33 ^t32 h.: díl pole ^t33 h.: + ohněm; Jr 32:29
31 Jóab vstal, šel domů k Abšalómovi a zeptal se ho: Proč tvoji otroci zapálili pole,^t33 které patří mně? ^t33 h.: + ohněm; Jr 32:29
32 Abšalóm Jóabovi odpověděl: Podívej, vzkázal jsem pro tebe se slovy: Přijď sem, abych tě poslal ke králi se slovy: Proč jsem měl přijít z Gešúru? Bylo by mi lépe, kdybych byl ještě tam. Teď chci vidět královu tvář. Anebo jestli je na mně vina, ať mě dá usmrtit.
33 Jóab šel ke králi a oznámil mu to. Ten Abšalóma zavolal. Když přišel ke králi, klaněl se před králem ⁽tváří k⁾^a zemi. A král Abšalóma políbil. ^a 2S 18:28; 2S 24:20; 1Kr 1:23; 1Pa 21:21; Iz 49:23

Zobrazit ve Studijní on-line bibli