Библия 21 (2015) + апокрифические книги

 1Jerub-baalův syn Abimelech přišel bydlet k bratrům své matky v Šechemu a řekl jim i celému příbuzenstvu své matky:  2„Zeptejte se šechemských měšťanů: ‚Co je pro vás lepší – aby vám vládlo všech sedmdesát Jerub-baalových synů, nebo aby vám vládl jeden muž?‘ Pamatujte, že jsem vaše krev a tělo.“   3Bratři jeho matky to všechno o něm pověděli šechemským měšťanům a ti se přiklonili k Abimelechovi. „Je to přece náš příbuzný,“ říkali si.  4Dali mu 70 šekelů stříbra z Baal-beritova chrámu a Abimelech si za ně najal ničemy a dobrodruhy, kteří mu dělali doprovod.  5Pak odešel do domu svého otce v Ofře a na jednom kameni tam povraždil svých sedmdesát nevlastních bratrů, synů Jerub-baalových. Nejmladší syn Jerub-baalův Jotam ale přežil, protože se schoval.  6Všichni měšťané Šechemu i všichni z Bet-mila se potom shromáždili a šli k dubu u šechemského sloupu, kde Abimelecha prohlásili za krále.   7Když se to dozvěděl Jotam, vystoupil na vrchol hory Gerizim a odtud na ně hlasitě volal: „Slyšte mě, šechemští měšťané! A vás ať slyší Bůh!   8Jednou se stromy rozhodly krále nad sebou si stanovit. Řekly olivě: Kraluj nám!   9Oliva řekla: To snad mám svůj olej přestat vydávat, kterým se Bůh i lidé ctí, a jít kymácet se nad stromy?   10Řekly tedy stromy fíku: Pojď ty, kraluj nám!   11Fíkovník řekl: To snad mám své plody přestat vydávat, jež vynikají v sladkosti, a jít kymácet se nad stromy?   12Řekly tedy stromy révě: Pojď ty, kraluj nám!   13Réva řekla: To snad mám své víno přestat vydávat, kterým se Bůh i lidé veselí, a jít kymácet se nad stromy?   14Řekly tedy všechny stromy trní: Pojď ty, kraluj nám!   15Trní tenkrát řeklo stromům: Pokud mě vskutku oddaně určíte sobě za krále, pak se do mého stínu uchylte. Ale pokud ne, z trní oheň vyšlehne, libanonské cedry sežehne!  16Nuže, zachovali jste se oddaně a čestně, když jste Abimelecha udělali králem? Zachovali jste se dobře k Jerub-baalovi a jeho domu? Zachovali jste se k němu, jak si zasloužil? 17Můj otec za vás bojoval, nasadil vlastní život, aby vás vysvobodil z rukou Midiánců. 18Vy jste ale dnes povstali proti jeho domu, povraždili jste sedmdesát jeho synů na jednom kameni a králem nad Šechemskými jste udělali Abimelecha, syna jeho děvečky – je to přece váš příbuzný! 19Pokud jste se dnes zachovali k Jerub-baalovi a jeho domu oddaně a čestně, radujte se z Abimelecha a on ať se raduje z vás! 20Ale pokud ne, pak ať z Abimelecha vyšlehne oheň a sežehne šechemské měšťany i Bet-milo! Ať vyšlehne oheň z Šechemských i z Bet-mila a sežehne Abimelecha!“ 21Pak se dal Jotam na útěk. Uprchl před svým bratrem Abimelechem do Beeru a tam zůstal. 22Abimelech panoval nad Izraelem tři roky. 23Bůh ale mezi Abimelecha a šechemské měšťany poslal ducha sváru, a Šechemští Abimelecha zradili. 24To aby krutost spáchaná na sedmdesáti Jerub-baalových synech byla pomstěna a jejich krev dopadla na jejich nevlastního bratra Abimelecha, který je povraždil, i na šechemské měšťany, kteří ho podpořili, aby zabil své bratry. 25Šechemští mu na vrcholcích hor nastražili zálohy a ty přepadaly každého, kdo kolem nich procházel. Abimelech se to však dozvěděl. 26Tenkrát se do Šechemu přistěhoval jistý Gaal, syn Ebedův, se svými bratry a šechemští měšťané mu dali důvěru. 27Vyšli na vinice, sklízeli hrozny, šlapali je v lisu a slavili vinobraní. Přišli do chrámu svého boha, jedli, pili a nadávali na Abimelecha. 28Gaal, syn Ebedův, vykřikoval: „Kdo je Abimelech oproti Šechemu? Proč bychom mu sloužili? Copak to není Jerub-baalův syn? A Zebula tu má jako zástupce! Služte mužům Šechemova otce Chamora. Proč bychom sloužili Abimelechovi? 29Kdybych tak já velel tomuto lidu, hned bych se Abimelecha zbavil! Řekl bych mu: ‚Abimelechu, sbírej si armádu! Pojď se bít!‘“ 30Když se o těchto řečech Gaala, syna Ebedova, dozvěděl správce města Zebul, vzplanul hněvem. 31Tajně poslal k Abimelechovi posly se vzkazem: „Pozor, do Šechemu přišel Gaal, syn Ebedův, se svými bratry. Pozor na ně, podněcují město proti tobě! 32Proto se v noci se svým vojskem vyprav a ukryj se v polích do zálohy. 33Brzy ráno za svítání zaútočíš na město. Až Gaal se svými muži vyrazí proti tobě, naložíš s ním, jak budeš moci.“ 34Abimelech se tedy v noci se svým vojskem vypravil a ukryli se do zálohy proti Šechemu ve čtyřech oddílech. 35Jakmile Gaal, syn Ebedův, vyšel a zastavil se ve vchodu do městské brány, zvedl se Abimelech se svými muži ze zálohy. 36Když je Gaal uviděl, řekl Zebulovi: „Podívej, z hřebenů hor sestupuje vojsko!“ Zebul mu ale odpověděl: „To ti jen horské stíny připadají jako postavy.“ 37Gaal však pokračoval: „Podívej, z Tabur-erecu sestupuje vojsko a další houf se blíží od Věšteckého dubu!“ 38Nato mu Zebul řekl: „Kdepak jsou ty tvé řeči? Říkal jsi: ‚Kdo je Abimelech, abychom mu sloužili?‘ Není to snad to vojsko, kterému ses vysmíval? No tak, vzhůru, bojuj s ním!“ 39Gaal tedy vytáhl v čele Šechemských, aby bojoval s Abimelechem. 40Abimelech ho ale hnal až k městské bráně, a jak utíkali, padlo mnoho mrtvých. 41Abimelech se pak vrátil do Arumy a Zebul vyhnal Gaala a jeho bratry ze Šechemu. 42Druhého dne Šechemští vyšli do polí. Když se to dozvěděl Abimelech, 43vzal své vojsko, rozdělil je na tři oddíly a ukryl do zálohy v polích. Když viděl, že lidé opravdu vycházejí z města, vyrazil proti nim a pobil je. 44Zatímco Abimelech se svým oddílem vyrazil a obsadil vchod do městské brány, zbývající dva oddíly přepadly všechny, kdo byli v polích, a pobily je. 45Abimelech útočil na město celý den, až je dobyl. Lidi ve městě pozabíjel, město pobořil a posypal solí. 46Jakmile o tom uslyšeli měšťané v Šechemské věži, uchýlili se všichni do pevnosti El-beritova chrámu. 47Když se Abimelech dozvěděl, že jsou tam všichni pohromadě, 48vystoupil s celým svým vojskem na horu Calmon. Vzal sekeru, usekl ze stromu větev, naložil si ji na rameno a řekl svým mužům: „Viděli jste, co dělám? Rychle to udělejte po mně!“ 49Každý ve vojsku tedy usekl větev a šli za Abimelechem. Obložili jimi pevnost a zapálili jim ji nad hlavou, takže všichni lidé v Šechemské věži zahynuli – na tisíc mužů a žen. 50Potom Abimelech táhl k Tebecu, oblehl jej a dobyl. 51Uprostřed města byla pevná věž, kam utekli všichni muži a ženy, všichni obyvatelé města. Zavřeli za sebou a vystoupili na střechu věže. 52Abimelech šel až k věži a vzal ji útokem. Když se ale přiblížil ke vchodu do věže, aby ji zapálil, 53nějaká žena mu shodila mlýnský kámen na hlavu a rozbila mu lebku. 54Abimelech k sobě rychle zavolal mládence, který mu nosil zbroj: „Vytas meč a zabij mě! Ať se o mně neříká: Žena ho zabila!“ Zbrojnoš ho tedy probodl a on zemřel. 55Když Izraelci uviděli, že Abimelech je mrtev, vrátili se každý domů. 56Tak Bůh Abimelechovi odplatil zločin, který spáchal na svém otci, když povraždil svých sedmdesát bratrů. 57Také všechny zločiny Šechemských obrátil Bůh na jejich hlavy. Přišlo na ně zlořečení Jotama, syna Jerub-baalova.


Treasury of Scripture Knowledge
 1   Суд 9:1 Abimelech by conspiracy with the Shechemites, and murder of his brethren, is made king.
Суд 9:7 Jotham by a parable rebukes them, and foretells their ruin.
Суд 9:22 Gaal conspires with the Shechemites against him.
Суд 9:30 Zebul reveals it.
Суд 9:34 Abimelech overcomes them, and sows the city with salt.
Суд 9:46 He burns the hold of the god Berith.
Суд 9:50 At Thebez he is slain by a piece of a millstone.
Суд 9:56 Jotham's curse if fulfilled.
Abimelech.
Суд 8:31
Shechem.
Быт 33:18 Быт 34:2 3Цар 12:1
communed.
2Цар 15:6 3Цар 12:3 3Цар 12:20 Псал 83:2 - Псал 83:4 Иер 18:18

 2   Whether, etc. Heb. What is good? whether, etc. threescore.
Суд 8:30
your bone.
Быт 29:14 2Цар 19:13 1Пар 11:1 Еф 5:30 Евр 2:14

 3   spake.
Псал 10:3 Прит 1:11 - Прит 1:14
to follow. Heb. after. our brother.
Быт 29:15

 4   house.
Суд 9:46 - Суд 9:49 Суд 8:33
vain, etc. Anashim raikim oophochozim, "worthless and dissolute men;" persons who were living on the public, and had nothing to lose. Such was the foundation of his Babel government. By a cunning management of such unprincipled men most revolutions are brought about.
Суд 11:3 1Цар 22:2 2Пар 13:7 Иов 30:8 Прит 12:11 Деян 17:5

 5   at Ophrah.
Суд 6:24
slew.
4Цар 10:17 4Цар 11:1 4Цар 11:2 2Пар 21:4 Мф 2:16 Мф 2:20

 6   the house.
2Цар 5:9 4Цар 12:20
Millo. Probably the name of a person of note in Shechem.
plain. or, oak.
Навин 24:26 3Цар 12:1 3Цар 12:20 3Цар 12:25

 7   mount Gerizim.
Втор 11:29 Втор 27:12 Навин 8:33 Ин 4:20
Hearken.
Псал 18:40 Псал 18:41 Псал 50:15 - Псал 50:21 Прит 1:28 Прит 1:29 Прит 21:13 Прит 28:9 Ис 1:15 Ис 58:6 - Ис 58:10 Мф 18:26 - Мф 18:34 Иак 2:13

 8   The trees. This is the most ancient fable or apologue extant; and is extremely beautiful, apposite, and intelligible.
4Цар 14:9 Иез 17:3 - Иез 17:10 Дан 4:10 - Дан 4:18
olive tree. The zayith, or olive tree, in the Linnean system, is a genus of the diandra monogynia class of plants. It is of a moderate height, and grows best in sunny places. Its trunk is knotty; bark smooth, of an ash colour: wood solid and yellowish; leaves oblong, almost like those of the willow, of a dark green colour on the upper side, and whitish below. In June it puts forth white flowers, growing in bunches, each of one piece, widening towards the top, and dividing into four parts. After this succeeds the fruit, which is oblong and plump; first green, then pale, and when quite ripe, black. Within it is enclosed a hard stone, filled with oblong seeds. It was the most useful of all trees in the forest; as the bramble was the meanest and most worthless.
Reign.
Суд 8:22 Суд 8:23

 9   wherewith.
Исх 29:2 Исх 29:7 Исх 35:14 Лев 2:1 3Цар 19:15 3Цар 19:16 Псал 89:20 Псал 104:15 Деян 4:27 Деян 10:38 1Ин 2:20
God. Elohim, rather gods; the parable being adapted to the idolatrous Shechemites.
to be promoted over the trees. Heb. up and down for other trees.
Иов 1:7 Иов 2:2

 10   Суд 9:10

 11   Лк 13:6 Лк 13:7

 12   Суд 9:12

 13   cheereth.
Чис 15:5 Чис 15:7 Чис 15:10 Псал 104:15 Прит 31:6 Екк 10:19

 14   bramble. or, thistle.
4Цар 14:9

 15   shadow.
Ис 30:2 Дан 4:12 Ос 14:7 Мф 13:32
let fire.
Суд 9:20 Суд 9:49 Чис 21:28 Ис 1:31 Иез 19:14
the cedars.
4Цар 14:9 Псал 104:16 Ис 2:13 Ис 37:24 Иез 31:3

 16   according.
Суд 8:35

 17   fought.
Суд 7:1 - Суд 7:25 Суд 8:4 - Суд 8:10
adventured his life. Heb. cast his life.
Есф 4:16 Рим 5:8 Рим 16:4 Откр 12:11

 18   are risen.
Суд 9:5 Суд 9:6 Суд 8:35 Псал 109:4
Abimelech.
Суд 9:6 Суд 9:14 Суд 8:31

 19   rejoice.
Ис 8:6 Фил 3:3 Иак 4:16

 20   let fire come out.
Суд 9:15 Суд 9:23 Суд 9:56 Суд 9:57 Суд 7:22 2Пар 20:22 2Пар 20:23 Псал 21:9 Псал 21:10 Псал 28:4 Псал 52:1 - Псал 52:5 Псал 120:3 Псал 120:4 Псал 140:10

 21   Beer. Probably the Beer mentioned by Mk. Maundrell, three hours and a half, or about ten miles, north of Jerusalem, towards Shechem. It is situated toward the south, on an easy declivity; and has a fountain of excellent water at the bottom of the hill, from which it has taken its name. Close to the well are the mouldering walls of a ruined khan; and on the summit of the hill two large arches still remain of a ruined convent. Dr. Richardson says, that it seems to have been once a place of considerable consequence.
Чис 21:16 Навин 19:8 2Цар 20:14

 22   Суд 9:22

 23   A.M. 2771. B.C. 1233. An. Ex. Is. 258. God. That is, God permitted the evil spirit of jealousy, treachery, and discord, to break out between Abimelech and the Shechemites.
Суд 9:15 Суд 9:20 1Цар 16:14 - 1Цар 16:16 1Цар 18:9 1Цар 18:10 3Цар 12:15 3Цар 22:22 3Цар 22:23 2Пар 10:15 2Пар 18:19 - 2Пар 18:22 Ис 19:2 Ис 19:14 2Фес 2:11 2Фес 2:12
dealt.
Суд 9:16 Ис 33:1 Мф 7:2

 24   That the.
1Цар 15:33 3Цар 2:32 Есф 9:25 Псал 7:16 Мф 23:34 - Мф 23:36
aided him in the killing of. Heb. strengthened his hands tokill. Sooner or later, God will make inquisition for blood, and will return it on the heads of those that shed it. Accessaries will be reckoned with, as well as principals, in that and other sins. The Shechemites, who countenanced Abimelech's pretensions, aided and abetted him in his bloody project, and avowed the fact by making him king after he had done it, must fall with him, fall by him, and fall first. Those that combine together to do wickedly, are justly dashed in pieces one against another. Blood cannot be a lasting cement to any interest.


 25   Навин 8:4 Навин 8:12 Навин 8:13 Прит 1:11 Прит 1:12

 26   brethren.
Быт 13:8 Быт 19:7

 27   merry. or, songs.
Ис 16:9 Ис 16:10 Ис 24:7 - Ис 24:9 Иер 25:30 Амос 6:3 - Амос 6:6
the house.
Суд 9:4 Суд 16:23 Исх 32:6 Исх 32:19 Дан 5:1 - Дан 5:4 Дан 5:23
did eat.
Ис 22:12 - Ис 22:14 Лк 12:19 Лк 12:20 Лк 17:26 - Лк 17:29
cursed.
Лев 24:11 1Цар 17:43 Псал 109:17

 28   Who is Abimelech.
1Цар 25:10 2Цар 20:1 3Цар 12:16
Hamor.
Быт 34:2 Быт 34:6

 29   would to God. The very words and conduct of a sly, hypocritical demagogue.
2Цар 15:4 3Цар 20:11 Псал 10:3 Рим 1:30 Рим 1:31
And he said. Rather, "and I would say to Abimelech," as the LXX. renders; for as Dr. Wall observes, this was probably not said in the presence of Abimelech; but at an intemperate feast, in his absence, when he boasted he would challenge him.
Increase thine army.
2Цар 2:14 - 2Цар 2:17 4Цар 14:8 4Цар 18:23 Ис 36:8 Ис 36:9

 30   kindled. or, hot.
Суд 9:30

 31   privily. Heb. craftily, or, to Tormah. they fortify. Under pretence of repairing the walls and towers, they were actually putting the place in a state of defence, intending to seize on the government as soon as they found Abimelech coming against them.
Суд 9:31

 32   by night.
Иов 24:14 - Иов 24:17 Псал 36:4 Прит 1:11 - Прит 1:16 Прит 4:16 Рим 3:15

 33   as thou shalt find. Heb. as thine hand shall find.
Лев 25:26
*marg:
Суд 9:33 1Цар 10:7 1Цар 25:8 Екк 9:10

 34   Суд 9:34

 35   Gaal. Of this person we know no more than is here recorded. He was probably one of the descendants of the Canaanites, who hoped, from the state of the public mind and their disaffection to Abimelech, to cause a revolution, and thus to restore the ancient government as it was under Hamor, the father of Shechem. Josephus says he was a man of authority, who sojourned with them, with his armed men and kinsmen; and that the Shechemites desired that he would allow them a guard during the vintage.
the people.
Суд 9:44

 36   seest the shadow. Doubdan states, that in some parts of the Holy Land there are many detached rocks scattered up and down, some growing out of the ground, and others fragments broken off from rocky precipices, the shadow of which, it appears, Josephus thought might be most naturally imagined to look like troops of men at a distance, rather than that of the mountains; for he represents Zebul as saying to Gaal, that he mistook the shadow of the rocks for men.
Иез 7:7 Мр 8:24

 37   middle. Heb. navel. Meonenim. or, the regarders of thetimes.
Втор 18:14

 38   Суд 9:28 Суд 9:29 2Цар 2:26 2Цар 2:27 4Цар 14:8 - 4Цар 14:14 Иер 2:28

 39   Суд 9:39

 40   he fled before.
3Цар 20:18 - 3Цар 20:21 3Цар 20:30

 41   Arumah. This place appears from the next verse to have been near Shechem; and is perhaps the same as Ruma, a village of Galilee, mentioned by Josephus, Bell. 1. iii. c. 9.
Zebul.
Суд 9:28 Суд 9:30

 42   Суд 9:42

 43   Суд 9:43

 44   rushed forward.
Суд 9:15 Суд 9:20 Гал 5:15

 45   he took.
Суд 9:20
beat.
Втор 29:23 3Цар 12:25 4Цар 3:25 Псал 107:34
*marg:
Суд 9:45 Иез 47:11 Соф 2:9 Иак 2:13
sowed. Salt in small quantities renders land extremely fertile; but too much of it destroys vegetation. Every place, says Pliny, in which salt is found is barren, and produces nothing. Hence the sowing of a place with salt was a custom in different nations to express permanent desolation. Sigonius observes, that when Milan was taken, A.D. 1162, the walls were razed, and it was sown with salt. And Brantome informs us, that it was an ancient custom in France, to sow the house of a man with salt, who had been declared a traitor to his king. Charles IX., king of France, the most base and perfidious of human beings, caused the house of Admiral Coligni (whom he and the Duke of Guise caused to be murdered, with thousands more of Protestants, on the eve of St. Bartholomew, 1572,) to be sown with salt!


 46   an hold.
Суд 9:4 Суд 9:27 Суд 8:33 3Цар 8:26 4Цар 1:2 - 4Цар 1:4 Псал 115:8 Ис 28:15 - Ис 28:18 Ис 37:38

 47   Суд 9:47

 48   Zalmon.
Псал 68:14
What ye.
Суд 7:17 Суд 7:18 Прит 1:11 Прит 1:12
me do. Heb. I have done.


 49   put them.
Суд 9:15 Суд 9:20 Гал 5:15 Иак 3:16

 50   Thebez. According to Eusebius, thirteen miles from Shechem, towards Scythopolis.
Суд 9:50

 51   Суд 9:51

 52   Суд 9:48 Суд 9:49 4Цар 14:10 4Цар 15:16

 53   woman.
Суд 9:15 Суд 9:20 2Цар 11:21 2Цар 20:21 Иов 31:3 Иер 49:20 Иер 50:45
and all to. An antiquated expression, meaning "full intention" to complete an object. "All to," observes Dr. Johnson, "is a particle of mere enforcement." The original is wattaritz eth gulgalto, which is simply as the LXX. render [kai eklase to kranion autou,] "and she brake his skull." Plutarch relates, that Pyrrhus was killed at the siege of Thebes, by a piece of a tile, which a woman threw upon his head.


 54   Draw thy.
1Цар 31:4 1Цар 31:5
And his young man. It was a disgrace to be killed by a woman.


 55   2Цар 18:16 2Цар 20:21 2Цар 20:22 3Цар 22:35 3Цар 22:36 Прит 22:10

 56   God rendered. Both the fratricide Abimelech and the unprincipled men of Shechem had the iniquity visited upon them of which they had been guilty. Man's judgment may be avoided; but there is no escape from that of God. How many houses have been sown with salt in France, by the just judgment of God, for the massacre of the Protestants on the eve of St. Bartholomew! See Note on ver. 45 Суд 9:45.
Суд 9:24 Иов 31:3 Псал 9:12 Псал 11:6 Псал 58:10 Псал 58:11 Псал 94:23 Прит 5:22 Мф 7:2 Деян 28:4 Гал 6:7 Откр 19:20 Откр 19:21

 57   upon them.
Суд 9:20 Суд 9:45 Навин 6:26 3Цар 16:34