Miloš Pavlík Translation

1A Ben-Hadad, král Arámu, shromáždil všechnu svou vojenskou moc, a s ním třicet a dva králové, a koně a vozy, a vystoupil a zahájil před Šómrónem obléhání a jal se proti němu bojovat; 2a do města poslal k Acheávovi, králi Isráélovu, posly 3a vzkázal mu: Takto řekl Ben-Hadad: Tvé stříbro a tvé zlato, to patří mně, a tvé ženy a tvoji synové, nejlepší z nich, ti patří mně. 4A král Isráélův odpověděl a vzkázal: Podle tvého slova, můj pane, ó králi, ti patřím já a vše, co patří mně. 5A poslové opět přišli a řekli: Takto vzkázal Ben-Hadad, výrokem: Poslal jsem ovšem k tobě vzkaz: Své stříbro a své zlato a své ženy a své syny musíš dát mně; 6ale také k tobě zítra okolo této doby chci poslat své služebníky, ať prohledají tvůj dům a domy tvých služebníků, a stane se, že vše žádoucí tvým očím budou klást v svou ruku a poberou. 7Král Isráélův tedy povolal všechny starší země a řekl: Nuže, všimněte si a vizte, že tento usiluje o zlo, neboť ke mně poslal pro mé ženy a pro mé syny a pro mé stříbro a pro mé zlato a neodepřel jsem mu. 8I řekli k němu všichni starší a všechen lid: Nemusíš poslouchat, aniž musíš přivolovat. 9Řekl tedy poslům Ben-Hadadovým: Řekněte mému pánu, králi: Vše, co jsi svému nevolníku prve vzkázal, mohu učinit, ale tuto věc učinit nejsem schopen. A poslové odešli a odevzdali slovo; 10a Ben-Hadad k němu poslal vzkaz: Takto nechť mi činí bohové a takto nechť přidávají, bude-li prach Šómrónu stačit hrstem všeho lidu, jenž mě následuje! 11A král Isráélův odpověděl a řekl: Promluvte: Opasující se nechť se nevychloubá jako svlékající. 12A jak on uslyšel toto slovo, když on v stanech pil, on i ti králové, se stalo, že svým služebníkům řekl: Rozestavte! I rozestavili proti městu.  13A hle, k Acheávovi, králi Isráélovu, se přiblížil jeden prorok a řekl: Takto řekl Hospodin: Zda jsi uviděl všechen tento veliký dav? Hle, já, - chystám se vydat je dnes v tvou ruku, ať se dovídáš, že já jsem Hospodin. 14A Acheáv řekl: Skrze koho? I řekl: Takto řekl Hospodin: Skrze sluhy přednostů krajů. A řekl: Kdo má zahájit bitvu? I řekl: Ty. 15I podrobil sluhy přednostů krajů přehlídce a shledalo se jich dvě stě dvaatřicet, a po nich podrobil přehlídce všechen lid, všechny syny Isráélovy - sedm tisíc. 16I vytáhli o polednách, a Ben-Hadad v stanech pil, - byl opojen, - on i ti králové, třicet a dva králové pomáhající mu; 17sluhové přednostů krajů tedy vytáhli nejprve, a Ben-Hadad poslal, i podali mu zprávu výrokem: Ze Šómrónu vytáhli muži. 18I řekl: Vytáhli-li k míru, pochytejte je živé, a vytáhli-li k boji, pochytejte je živé. 19Tito sluhové přednostů krajů tedy vytáhli z města, i vojenská moc, jež byla za nimi, 20a skolili každý svého muže, takže se Arámci dali na útěk a Isráél se jal je pronásledovat; a na koni unikl Ben-Hadad, král Arámu, a jezdci. 21A vytáhl král Isráélův a pobil koně a vozy a jal se mezi Arámem porážet velikou porážkou. 22A ke králi Isráélovu se přiblížil ten prorok a řekl mu: Jdi, nabuď síly a uvaž a viz, co máš činit, neboť při návratu roku proti tobě král Aráma bude vystupovat. 23A služebníci krále Arámu k němu řekli: Jejich bohové jsou bohové hor, proto se stali silnějšími než my; avšak bojujme s nimi v rovině - nebudeme-li silnější než oni? 24Učiň tedy tuto věc: Odstraň krále, každého z jeho místa, a dosaď místo nich vladaře, 25a ty by sis měl sehnat vojenskou moc jako byla vojenská moc, jež padla z tvé blízkosti, a koní jako jejích koní a vozů jako jejích vozů a budeme proti nim bojovat v rovině - nebudeme-li silnější než oni? Uposlechl tedy jejich hlasu a učinil tak. 26A při návratu roku se stalo, že Ben-Hadad podrobil Aráma přehlídce a vystoupil do Aféku bojovat s Isráélem. 27I synům Isráélovým bylo určeno podrobit se přehlídce a bylo postaráno o jejich zásobování; i odebrali se jim vstříc a utábořili se před nimi jako dva hloučky koz, zatímco Arámci naplňovali zem. 28I přiblížil se Boží muž a řekl ke králi Isráélovu, ano, řekl: Takto řekl Hospodin: Protože Arámci řekli: Hospodin je bůh hor a není on bůh nížin, proto všechen tento veliký dav vydám v tvou ruku, ať se dovídáte, že já jsem Hospodin. 29I utábořili se na sedm dní jedni naproti druhým a v sedmý den se stalo, že nastala bitva, a synové Isráélovi Aráma pobili, sto tisíc pěších v jeden den, 30a ti, již pozůstali, prchli do Aféku, do města, kde na dvacet a sedm tisíc mužů, již pozůstali, padla zeď. I Ben-Hadad prchl a vstoupil do města, z pokoje v pokoj. 31A jeho služebníci k němu řekli: Hle, prosím, uslyšeli jsme, že králové domu Isráélova, že oni jsou králové laskaví; nechť, prosím, smíme vzít na své kyčle pytlovinu a na své hlavy provazy a vyjít ke králi Isráélovu, snad bude chtít nechat tvou duši naživu. 32Navinuli tedy na své kyčle pytlovinu a na své hlavy provazy a vstoupili ke králi Isráélovu a řekli: Tvůj nevolník Ben-Hadad řekl: Kéž, prosím, chceš nechat mou duši naživu! I řekl: Zda je on ještě živ? On je můj bratr! 33Toho si ti muži bystře všímali a spěšně se toho od něho chopili, a řekli: Tvůj bratr, Ben-Hadad… I řekl: Vstupte, přiveďte ho! A když Ben-Hadad k němu vycházel, dal mu vystoupit na vozidlo; 34a on k němu řekl: Města, jež můj otec tvému otci odňal, chci vrátit, a v Damašku si můžeš vyhradit ulice, jako si vyhradil můj otec v Šómrónu. - A já tě chci propustit s touto smlouvou. I uzavřel vzhledem k němu smlouvu a propustil ho. 35A jeden muž ze synů proroků řekl slovem Hospodinovým k svému bližnímu: Udeř mě, prosím. A ten muž odepřel udeřit ho; 36i řekl mu: Protože jsi neuposlechl na hlas Hospodinův, hle, ty, - až budeš z mé blízkosti odcházet, skolí tě lev. A když od něho odešel, zastihl ho lev a skolil ho. 37Našel tedy jiného muže a řekl: Udeř mě, prosím. A ten muž ho udeřil - úder a modřina; 38a ten prorok odešel a postavil se do cesty králi; a přestrojil se s páskou na svých očích. 39A když se král ubíral mimo, stalo se, že on na krále zakřičel a řekl: Tvůj nevolník vyšel vprostřed bitvy a hle, kdosi odbočil a přivedl ke mně jakéhosi muže a řekl: Hlídej tohoto muže; bude-li jakkoli postrádán, pak se tvé žití dostane na místo jeho žití, nebo budeš muset navážit kikkár stříbra. 40A když tvůj nevolník byl zaměstnán tu a tam, stalo se, že on - nebylo ho. A král Isráélův k němu řekl: Takový je tvůj rozsudek, tys rozhodl. 41A on spěšně ze svých očí sňal pásku a král Isráélův ho poznal, že on je z proroků; 42i řekl k němu: Takto řekl Hospodin: Protože jsi z ruky propustil muže mně odevzdaného, proto se tvé žití dostane na místo jeho žití a tvůj lid na místo jeho lidu. 43A král Isráélův se odebral k svému domu, mrzut a pohněván, a přišel do Šómrónu.


Treasury of Scripture Knowledge
 1   1Kgs 20:1 Ben-hadad, not content with Ahab's homage, besieges Samaria.
1Kgs 20:13 By the direction of a prophet, the Syrians are slain.
1Kgs 20:22 As the prophet forewarned Ahab, the Syrians, trusting in the valleys, come against him in Aphek.
1Kgs 20:28 By the word of the prophet, and God's judgment, the Syrians are smitten again.
1Kgs 20:31 The Syrians submitting themselves, Ahab sends Ben-hadad away with a covenant.
1Kgs 20:35 The prophet, under the parable of a prisoner, making Ahab judge himself, denounces God's judgment against him.
A.M. 3103. B.C. 901. Ben-hadad.
1Kgs 15:18 1Kgs 15:20 2Kgs 8:7 - 2Kgs 8:10 2Chr 16:2 - 2Chr 16:4 Jer 49:27 Amos 1:4
Thirty and two.
1Kgs 20:16 1Kgs 20:24 Gen 14:1 - Gen 14:5 Judg 1:7 Ezra 7:12 Isa 10:8 Ezek 26:7 Dan 2:37
and horses.
Exod 14:7 Deut 20:1 Judg 4:3 1Sam 13:5 Isa 37:24
besieged.
Lev 26:25 Deut 28:52 2Kgs 6:24 - 2Kgs 6:29 2Kgs 17:5 2Kgs 17:6

 2   2Kgs 19:9 Isa 36:2 - Isa 36:22 Isa 37:9 Isa 37:10

 3   Exod 15:9 Isa 10:13 Isa 10:14

 4   I am thine.
Lev 26:36 Deut 28:48 Judg 15:11 - Judg 15:13 1Sam 13:6 1Sam 13:7 2Kgs 18:14 - 2Kgs 18:16

 5   1Kgs 20:5

 6   and they shall search.
1Sam 13:19 - 1Sam 13:21 2Sam 24:14 2Kgs 18:31 2Kgs 18:32
pleasant. Heb. desirable.
Gen 27:15 Ezra 8:27 Isa 44:9 Jer 25:34 Lam 1:7 Lam 1:10 Hos 13:15 Joel 3:5
; *margins


 7   all the elders.
1Kgs 8:1 2Kgs 5:7 1Chr 13:1 1Chr 28:1 Pro 11:14
Mark.
2Kgs 5:7
seeketh mischief.
Job 15:35 Ps 7:14 Ps 36:4 Ps 62:3 Ps 140:2 Pro 6:14 Pro 11:27 Pro 24:2 Dan 11:27 Rom 3:13 - Rom 3:18
denied him not. Heb. kept not back from him.
1Kgs 20:4

 8   1Kgs 20:8

 9   1Kgs 20:9

 10   The gods.
1Kgs 19:2 Acts 23:12
if the dust.
2Sam 17:12 2Sam 17:13 2Kgs 19:23 2Kgs 19:24 Isa 10:13 Isa 10:14 Isa 37:24 Isa 37:25
follow me. Heb. are at my feet.
Exod 11:8
*marg:
1Kgs 20:10 Judg 4:10

 11   Let not him, etc. This was no doubt a proverbial mode of expression. Jonathan renders it: "Let not him who girds himself, and goes down to battle, boast as one who has conquered and returned from it."
1Sam 14:6 1Sam 14:12 1Sam 14:13 1Sam 17:44 - 1Sam 17:47 Pro 27:1 Eccl 9:11 Isa 10:15 Isa 10:16 Matt 26:33 - Matt 26:35 Matt 26:75
harness. The word harness is an obsolete word for armour, derived from the French harnois; see Exod 13:18.


 12   message. Heb. word. drinking.
1Kgs 20:16 1Kgs 16:9 1Sam 25:36 2Sam 13:28 Pro 31:4 Pro 31:5 Dan 5:2 Dan 5:30 Luke 21:34 Eph 5:18
pavilions. or, tents. That persons of regal dignity regaled themselves in this manner, we may learn from Dr. Chandler, who, when he went to visit the Aga of Suki, after his return from hawking, found him vexed and tired; and "a couch was prepared from him beneath a shed made against a cottage, and covered with green boughs to keep off the sun. He entered as we were standing by, and fell down on it to sleep, without taking any notice of us."
Jer 43:10
Set yourselves in array. And they set, etc. or, Place theengines. And they placed engines.


 13   came. Heb. approached. Hast thou.
2Kgs 6:8 - 2Kgs 6:12 2Kgs 7:1 2Kgs 13:23 Isa 7:1 - Isa 7:9 Ezek 20:14 Ezek 20:22
and thou shalt.
1Kgs 20:28 1Kgs 18:37 Exod 14:18 Exod 16:12 Ps 83:18 Isa 37:20 Ezek 6:7 Joel 3:17

 14   young men. or, servants.
Gen 14:14 - Gen 14:16 Judg 7:16 - Judg 7:20 1Sam 17:50 1Cor 1:27 - 1Cor 1:29
order. Heb. bind, or tie.
1Kgs 18:44

 15   two hundred.
Judg 7:7 Judg 7:16 1Sam 14:6 2Chr 14:11
seven thousand.
1Kgs 19:18 1Sam 14:2 2Kgs 13:7 Ps 106:40 - Ps 106:43

 16   Ben-hadad.
1Kgs 20:11 1Kgs 20:12 1Kgs 16:7 Pro 23:29 - Pro 23:32 Eccl 10:16 Eccl 10:17 Hos 4:11
the thirty.
Isa 54:15
The Syrians, the besiegers, had their directions from a drunken king, who gave orders over his cups, while he was drinking at noon. Drunkenness is a sin which is most detestable in all, but more so in a king than in a private individual, inasmuch as the greater weight a man's situation carries, whether from accumulated riches, family connections, hereditary authority, or invested command, so is the influence which his vices must have on those around him. Perhaps it may be said, from past experience, that drunkenness, which is a most heinous sin in the sight of God, may be charged on those who indulge only now and then in that which may eventually lead them into drunkenness; for they shut their eyes against the most palpable facts, and rather than give up the paltry gratification of a debauch, involve thousands by their example to positive harm. Benhadad's drunkenness was the forerunner of his fall. Belshazzar also, we read, drank wine with his princes, his wives, and his concubines, and praised the gods of gold, silver, brass, iron, wood, and stone: and in the same hour came forth the finger of a man's hand and wrote his doom on the plaster of the wall. Those who fancy themselves perfectly secure, and above the possibility of falling, are commonly nearest their destruction: there is always an Ahab read to take advantage of and improve the self-imposed imbecility.


 17   1Kgs 20:14 1Kgs 20:15 1Kgs 20:19

 18   1Sam 2:3 1Sam 2:4 1Sam 14:11 1Sam 14:12 1Sam 17:44 2Kgs 14:8 - 2Kgs 14:12 Pro 18:12

 19   1Kgs 20:19

 20   they slew.
2Sam 2:16 Eccl 9:11
the Syrians.
Lev 26:8 Judg 7:20 - Judg 7:22 1Sam 14:13 - 1Sam 14:15 2Kgs 7:6 2Kgs 7:7 Ps 33:16 Ps 46:6
escaped.
1Sam 30:16 1Sam 30:17 2Kgs 19:36

 21   went out.
Judg 3:28 Judg 7:23 - Judg 7:25 1Sam 14:20 - 1Sam 14:22 1Sam 17:52 2Kgs 3:18 2Kgs 3:24

 22   the prophet.
1Kgs 20:13 1Kgs 20:38 1Kgs 19:10 1Kgs 22:8 2Kgs 6:12
strengthen.
2Chr 25:8 2Chr 25:11 Ps 27:14 Pro 18:10 Pro 20:18 Isa 8:9 Joel 3:9 Joel 3:10 Eph 6:10
at the return.
1Kgs 20:26 2Sam 11:1 1Chr 20:1 Ps 115:2 Ps 115:3 Isa 26:11 Isa 42:8

 23   Their gods. It was the general belief in the heathen world, that each district had its tutelary and protecting deity, who could do nothing out of his own province.
1Kgs 20:28 1Kgs 14:23 1Sam 4:8 2Kgs 19:12 2Chr 32:13 - 2Chr 32:19 Ps 50:21 Ps 50:22 Ps 121:1 Ps 121:2 Isa 42:8

 24   Take the.
1Kgs 20:1 1Kgs 20:16 1Kgs 22:31 Pro 21:30

 25   thou hast lost. Heb. was fallen. and surely.
Ps 10:3

 26   Aphek. Supposed to be the Aphek near the river Adonis, between Heliopolis and Biblos, and probably the same place that Paul Lucas mentions in his Voyage to the Levant. It was swallowed up by an earthquake, and formed a lake about nine miles in circumference, in which he says there were several houses still to be seen entire, under the water.
1Kgs 20:30 Josh 13:4 Josh 19:30 Judg 1:31
Aphik.
1Sam 4:1 1Sam 29:1 2Kgs 13:17
to fight against Israel. Heb. to the war with Israel.


 27   were all present. or, were victualled.
Josh 1:11 Judg 7:8
like two.
Deut 32:30 Judg 6:5 1Sam 13:5 - 1Sam 13:8 1Sam 14:2 2Chr 32:7 2Chr 32:8 Eccl 9:11

 28   there came.
1Kgs 20:13 1Kgs 20:22 1Kgs 13:1 1Kgs 17:18 2Chr 20:14 - 2Chr 20:20
Because.
1Kgs 20:23 Isa 37:29 - Isa 37:37
therefore will.
1Kgs 20:13 Deut 32:27 Josh 7:8 Josh 7:9 Job 12:16 - Job 12:19 Ps 58:10 Ps 58:11 Ps 79:10 Isa 37:29 Isa 37:35 Jer 14:7 Ezek 20:9 Ezek 20:14 Ezek 36:21 - Ezek 36:23 Ezek 36:32
ye shall know.
1Kgs 20:13 Exod 6:7 Exod 7:5 Exod 8:22 Deut 29:6 Ezek 6:14 Ezek 11:12 Ezek 12:16 Ezek 36:22 Ezek 39:7

 29   seven days.
Josh 6:15 1Sam 17:16 Ps 10:16
an hundred thousand.
2Sam 10:18 2Chr 13:17 2Chr 20:23 - 2Chr 20:25 2Chr 28:6 Isa 37:36

 30   the rest.
Ps 18:25
a wall.
Isa 24:18 Jer 48:44 Amos 2:14 Amos 2:15 Amos 5:19 Amos 9:3 Luke 13:4
fled.
1Kgs 20:10 1Kgs 20:20 Dan 4:37
into an inner chamber. or, from chamber to chamber. Heb. into a chamber within a chamber.
1Kgs 22:25 2Chr 18:24

 31   his servants.
1Kgs 20:23 2Kgs 5:13
merciful kings.
Pro 20:28 Isa 16:5 Eph 1:7 Eph 1:8
let us, I pray thee. Six of the citizens of Calais are reported to have acted nearly in the same manner, when they surrendered their city to Edward the Third, king of England, in 1346. See the whole story circumstantially related by Sir John Froissart, (who lived in that time,) with that simplicity and detail that give it every appearance of truth.
put sackcloth.
1Kgs 21:27 - 1Kgs 21:29 Gen 37:34 2Sam 3:31 2Sam 14:2 2Kgs 19:1 2Kgs 19:2 Esth 4:1 - Esth 4:3 Isa 22:12 Isa 37:1 Jonah 3:5 Jonah 3:6 Rev 11:3
peradventure.
2Kgs 7:4 Esth 4:16 Job 2:4 Matt 10:28

 32   Thy servant.
1Kgs 20:3 - 1Kgs 20:6 Job 12:17 Job 12:18 Job 40:11 Job 40:12 Isa 2:11 Isa 2:12 Isa 10:12 Dan 5:20 - Dan 5:23 Obad 1:3 Obad 1:4
he is my brother.
1Kgs 20:42 1Sam 15:8 - 1Sam 15:20

 33   the men.
Pro 25:13 Luke 16:8
and he caused.
2Kgs 10:15 Acts 8:31

 34   The cities.
1Kgs 15:20 2Chr 16:4
So he made a covenant. One of the conditions of this covenant, we learn, was, that Ahab should have "streets (chutzoth) in Damascus;" a proposal better relished by Ahab then understood by the generality of commentators. This, however, is well illustrated by Mk. Harmer, from William of Tyre, the great historian of the Crusades; from whom it appears that it was customary to give those nations which were engaged in them, churches, streets, and great jurisdiction therein, in those places which they assisted to conquer. The Genoese and Venetians had each a street in Acon, or Acre, in which they had their own jurisdiction, with liberty to have an oven, mill, baths, weights, and measures, etc.
1Kgs 20:42 1Kgs 22:31 2Chr 18:30 Isa 8:12 Isa 26:10

 35   of the sons.
1Kgs 20:38 1Sam 10:12 2Kgs 2:3 2Kgs 2:5 2Kgs 2:7 2Kgs 2:15 2Kgs 4:1 2Kgs 4:38 Amos 7:14
in the word.
1Kgs 13:1 1Kgs 13:2 1Kgs 13:17 1Kgs 13:18
Smite me.
1Kgs 20:37 Isa 8:18 Isa 20:2 Isa 20:3 Jer 27:2 Jer 27:3 Ezek 4:3 Matt 16:24

 36   1Kgs 13:21 - 1Kgs 13:24 1Kgs 13:26 1Sam 15:22 1Sam 15:23

 37   Smite me.
1Kgs 20:35 Exod 21:12
so that, etc. Heb. smiting and wounding.


 38   disguised.
1Kgs 14:2 1Kgs 22:30 2Sam 14:2 Matt 6:16

 39   Thy servant.
Judg 9:7 - Judg 9:20 2Sam 12:1 - 2Sam 12:7 2Sam 14:5 - 2Sam 14:7 Mark 12:1 - Mark 12:12
thy life.
1Kgs 20:42 2Kgs 10:24
or else.
Exod 21:30 Job 36:18 Ps 49:7 Pro 6:35 Pro 13:8 1Pet 1:18 1Pet 1:19
pay. Heb. weigh.


 40   he was gone. Heb. he was not. So shall thy judgment be.
2Sam 12:5 - 2Sam 12:7 Job 15:6 Matt 21:41 - Matt 21:43 Matt 25:24 - Matt 25:27 Luke 19:22

 41   the ashes away.
1Kgs 20:38 2Sam 13:19 Job 2:8 Jer 6:26

 42   Because.
1Kgs 20:34 1Kgs 22:31 - 1Kgs 22:37 1Sam 15:9 - 1Sam 15:11
thy life shall go.
1Kgs 22:31 - 1Kgs 22:37 2Kgs 6:24 2Kgs 8:12 2Chr 18:33 2Chr 18:34

 43   went.
1Kgs 21:4 1Kgs 22:8 Esth 5:13 Esth 6:12 Esth 6:13 Job 5:2 Pro 19:3