1Abímelek, syn Jerubaalův, pak šel do Šekemu k bratrům své matky a promluvil k nim a ke vší čeledi z domu rodu své matky: 2Promluvte prosím ke všem občanům Šekemu: Co je pro vás lepší? Má nad vámi vládnout sedmdesát mužů, samí synové Jerubaalovi? Co kdyby nad vámi vládl jediný muž? Vzpomeňte si, že jsem vaše kost a vaše tělo. 3Když o něm bratři jeho matky promluvili ke všem občanům Šekemu všechna tato slova, jejich srdce se naklonilo za Abímelekem, protože si řekli: Je to náš bratr. 4Dali mu sedmdesát šekelů stříbra z chrámu Baal-beríta a Abímelek si za ně najal ničemné a bezohledné muže, kteří ho následovali. 5A přišel do Ofry, do domu svého otce, a zabil své bratry, syny Jerubaalovy, sedmdesát mužů na jednom kameni. Zůstal Jótam, nejmladší syn Jerubaalův, protože se ukryl. 6Pak se shromáždili všichni občané Šekemu a celé Bét-miló. Šli a ustanovili Abímeleka za krále u dubu, který stojí v Šekemu. 7Když to oznámili Jótamovi, šel a postavil se na vrchol hory Gerizím, pozvedl svůj hlas a zavolal. Řekl jim: Poslouchejte mě, občané Šekemu, a vás nechť vyslechne Bůh. 8Tak se jednou sešly stromy, aby nad sebou pomazaly krále, a řekly olivě: Kraluj nad námi. 9Oliva jim však pravila: Cožpak bych se vzdala své tučnosti, pro kterou mě oslavují bohové i lidé, a šla se kymácet nad stromy? 10Stromy tedy řekly fíkovníku: Pojď ty, kraluj nad námi. 11I fíkovník jim odpověděl: Cožpak bych se vzdal své sladkosti a svého dobrého ovoce a šel se kymácet nad stromy? 12Nato řekly stromy révě: Pojď ty, kraluj nad námi. 13Rovněž réva jim pravila: Cožpak bych se vzdala svého mladého vína, které dává radost bohům i lidem, a šla se kymácet nad stromy? 14Ještě řekly všechny stromy bodláku: Pojď ty, kraluj nad námi. 15A bodlák stromům odpověděl: Jestliže mě opravdu chcete pomazat za krále nad sebou, přijďte a schovejte se v mém stínu. Pokud ne, ať vyjde z bodláku oheň a stráví libanonské cedry. 16Nyní, jestliže jste si počínali věrně a bezúhonně, když jste ustanovili Abímeleka králem, pokud jste prokázali dobro Jerubaalovi a jeho domu a naložili jste s ním podle toho, co vykonaly jeho ruce, 17— můj otec přece bojoval za vás, dal v sázku svou duši a vysvobodil vás z ruky Midjánců, 18ale vy jste dnes povstali proti domu mého otce, zabili jste jeho syny, sedmdesát mužů, na jednom kameni a králem nad občany Šekemu jste ustanovili Abímeleka, syna jeho služebnice, protože je to váš bratr — 19jestliže jste tedy věrně a bezúhonně jednali s Jerubaalem a s jeho domem tohoto dne, radujte se z Abímeleka a také on ať se raduje z vás. 20Pokud tomu tak není, ať vyjde z Abímeleka oheň a stráví občany Šekemu a Bét-miló a ať vyjde oheň z občanů Šekemu a z Bét-miló a stráví Abímeleka. 21Potom Jótam utekl, prchal pryč od svého bratra Abímeleka, odešel do Beéru a bydlel tam. 22Abímelek vládl nad Izraelem tři roky. 23Bůh pak poslal mezi Abímeleka a občany Šekemu zlého ducha a občané Šekemu se k Abímelekovi zachovali zrádně. 24To pro násilí spáchané na sedmdesáti Jerubaalových synech, aby jejich krev dopadla na jejich bratra Abímeleka, který je zabil, a na občany Šekemu, kteří posilnili jeho ruce, aby zabil své bratry. 25Občané Šekemu mu nastražili zálohy na vrcholech hor a okrádali každého, kdo procházel po cestě kolem nich. Abímelekovi to bylo oznámeno. 26Tehdy přišel Gaal, syn Ebedův, a jeho bratři a procházeli Šekemem. Občané Šekemu mu důvěřovali. 27Vyšli na pole a sbírali víno ze svých vinic, šlapali ho a uspořádali slavnost. Vstoupili do chrámu svého boha, jedli a pili a proklínali Abímeleka. 28Tehdy řekl Gaal, syn Ebedův: Kdo je Abímelek a kdo jsou šekemští, že jim budeme sloužit? Což to není syn Jerubaalův a není Zebúl jeho dohlížitel? Služte mužům Chamóra, otce Šekemova. Proč my máme sloužit jemu? 29Kéž bych měl tento lid pod svým velením, abych Abímeleka odstranil! Abímelekovi řekl: Rozmnož svou armádu a vytáhni. 30Když Zebúl, kníže města, uslyšel slova Gaala, syna Ebedova, vzplanul jeho hněv. 31A poslal k Abímelekovi tajně posly se slovy: Hle Gaal, syn Ebedův, a jeho bratři přicházejí do Šekemu. Pozor na ně! Pobuřují město proti tobě. 32Nuže, vstaň v noci, ty i lid, který je s tebou, a nastraž v poli zálohu. 33A časně ráno, jakmile vyjde slunce, vstaneš, vtrhneš do města a hle, on a lid, jenž je s ním, vytáhne proti tobě a ty s ním naložíš, jak se ti namane. 34V noci tedy Abímelek a všechen lid, který byl s ním, vstal a nastražili na Šekem zálohu — čtyři oddíly. 35Když Gaal, syn Ebedův, vyšel a postavil se do vchodu městské brány, Abímelek a lid, který byl s ním, vstal ze zálohy. 36Gaal ten lid spatřil a řekl Zebúlovi: Podívej se, lid sestupuje z vrcholů hor. Ale Zebúl mu odpověděl: Vidíš jen stín hor, podobný mužům. 37Gaal však mluvil stále dál. Řekl: Hle, lid sestupuje ze středu země a jeden oddíl přichází od cesty k dubu věštců. 38Nato mu Zebúl řekl: Kde jsou tedy tvá ústa, kterými jsi prohlásil: Kdo je Abímelek, že mu máme sloužit? Cožpak tohle není ten lid, kterým jsi kvůli němu pohrdl? Vytáhni už konečně a bojuj proti němu. 39Gaal tedy vytáhl v čele šekemských občanů a bojoval proti Abímelekovi. 40Abímelek jej však pronásledoval a on před ním utekl. Padlo mnoho probodených až po vchod do brány. 41Abímelek se usadil v Arúmě a Zebúl Gaala a jeho bratry vyhnal, takže nezůstali v Šekemu. 42I stalo se příštího dne, že lid vyšel na pole. Oznámili to Abímelekovi. 43Ten vzal lid, rozdělil je do tří oddílů a v poli nastražil zálohu. Rozhlédl se a hle, lid vychází z města. Povstal proti nim a pobil je. 44Abímelek a oddíly, které byly s ním, vtrhly a postavily se ke vchodu do městské brány. Další dva oddíly pak vtrhly na všechny, kdo byli na poli, a pobily je. 45Abímelek proti městu bojoval celý den, dobyl to město a lid, jenž byl v něm, zabil. Město zbořil a posypal ho solí. 46Když to uslyšeli všichni občané šekemské věže, vešli do sklepení chrámu El-beríta. 47Abímelekovi bylo oznámeno, že se shromáždili všichni občané šekemské věže. 48Tu Abímelek vystoupil na horu Salmón, on i všechen lid, který byl s ním. Abímelek s sebou vzal sekery, usekl větev ze stromu, zvedl ji a položil se ji na rameno. Lidu, který byl s ním, řekl: Co jste viděli, že jsem udělal, pospěšte si a udělejte to jako já. 49Také všechen lid tedy usekl každý svou větev, šli za Abímelekem, položili je na sklepení a zapálili nad nimi na tom sklepení oheň. Tak zemřeli také všichni lidé ze šekemské věže, asi tisíc mužů a žen. 50Potom šel Abímelek do Tebesu, utábořil se u Tebesu a dobyl jej. 51Uprostřed toho města byla pevná věž. Tam utekli všichni muži a ženy, všichni občané města, zavřeli za sebou a vystoupili na střechu té věže. 52Abímelek přišel k věži, bojoval proti ní a přistoupil až ke vchodu té věže, aby ji spálil ohněm. 53Vtom svrhla jedna žena Abímelekovi na hlavu vrchní mlýnský kámen a prorazila mu lebku. 54Rychle zavolal na služebníka, svého zbrojnoše, a řekl mu: Vytáhni svůj meč a usmrť mě. Jinak o mně budou říkat: Zabila jej žena. Jeho služebník jej tedy probodnul a on zemřel. 55Když izraelští muži viděli, že Abímelek zemřel, odešli každý do svého domova. 56Tak Bůh odplatil Abímelekovi za zlo, jež spáchal proti svému otci, když zabil svých sedmdesát bratrů. 57Také všechno zlo šekemských mužů Bůh obrátil na jejich hlavu a přišla na ně kletba Jótama, syna Jerubaalova.
Treasury of Scripture Knowledge 1 Ri 9:1 Abimelech by conspiracy with the Shechemites, and murder of his brethren, is made king.
Ri 9:7 Jotham by a parable rebukes them, and foretells their ruin.
Ri 9:22 Gaal conspires with the Shechemites against him.
Ri 9:30 Zebul reveals it.
Ri 9:34 Abimelech overcomes them, and sows the city with salt.
Ri 9:46 He burns the hold of the god Berith.
Ri 9:50 At Thebez he is slain by a piece of a millstone.
Ri 9:56 Jotham's curse if fulfilled.
Abimelech.
Ri 8:31Shechem.
1.Mo 33:18 1.Mo 34:2 1.Kön 12:1communed.
2.Sam 15:6 1.Kön 12:3 1.Kön 12:20 Ps 83:2 -
Ps 83:4 Jer 18:18 2 Whether, etc. Heb. What is good? whether, etc. threescore.
Ri 8:30your bone.
1.Mo 29:14 2.Sam 19:13 1.Chr 11:1 Eph 5:30 Heb 2:14 3 spake.
Ps 10:3 Spr 1:11 -
Spr 1:14to follow. Heb. after. our brother.
1.Mo 29:15 4 house.
Ri 9:46 -
Ri 9:49 Ri 8:33vain, etc.
Anashim raikim oophochozim, "worthless and dissolute men;" persons who were living on the public, and had nothing to lose. Such was the foundation of his Babel government. By a cunning management of such unprincipled men most revolutions are brought about.
Ri 11:3 1.Sam 22:2 2.Chr 13:7 Hi 30:8 Spr 12:11 Apg 17:5 5 at Ophrah.
Ri 6:24slew.
2.Kön 10:17 2.Kön 11:1 2.Kön 11:2 2.Chr 21:4 Mt 2:16 Mt 2:20 6 the house.
2.Sam 5:9 2.Kön 12:20Millo. Probably the name of a person of note in Shechem.
plain. or, oak.
Jos 24:26 1.Kön 12:1 1.Kön 12:20 1.Kön 12:25 7 mount Gerizim.
5.Mo 11:29 5.Mo 27:12 Jos 8:33 Joh 4:20Hearken.
Ps 18:40 Ps 18:41 Ps 50:15 -
Ps 50:21 Spr 1:28 Spr 1:29 Spr 21:13 Spr 28:9 Jes 1:15 Jes 58:6 -
Jes 58:10 Mt 18:26 -
Mt 18:34 Jak 2:13 8 The trees. This is the most ancient fable or apologue extant; and is extremely beautiful, apposite, and intelligible.
2.Kön 14:9 Hes 17:3 -
Hes 17:10 Dan 4:10 -
Dan 4:18olive tree. The
zayith, or olive tree, in the Linnean system, is a genus of the
diandra monogynia class of plants. It is of a moderate height, and grows best in sunny places. Its trunk is knotty; bark smooth, of an ash colour: wood solid and yellowish; leaves oblong, almost like those of the willow, of a dark green colour on the upper side, and whitish below. In June it puts forth white flowers, growing in bunches, each of one piece, widening towards the top, and dividing into four parts. After this succeeds the fruit, which is oblong and plump; first green, then pale, and when quite ripe, black. Within it is enclosed a hard stone, filled with oblong seeds. It was the most useful of all trees in the forest; as the bramble was the meanest and most worthless.
Reign.
Ri 8:22 Ri 8:23 9 wherewith.
2.Mo 29:2 2.Mo 29:7 2.Mo 35:14 3.Mo 2:1 1.Kön 19:15 1.Kön 19:16 Ps 89:20 Ps 104:15 Apg 4:27 Apg 10:38 1.Joh 2:20God.
Elohim, rather gods; the parable being adapted to the idolatrous Shechemites.
to be promoted over the trees. Heb. up and down for other trees.
Hi 1:7 Hi 2:2 10 Ri 9:10 11 Lk 13:6 Lk 13:7 12 Ri 9:12 13 cheereth.
4.Mo 15:5 4.Mo 15:7 4.Mo 15:10 Ps 104:15 Spr 31:6 Pred 10:19 14 bramble. or, thistle.
2.Kön 14:9 15 shadow.
Jes 30:2 Dan 4:12 Hos 14:7 Mt 13:32let fire.
Ri 9:20 Ri 9:49 4.Mo 21:28 Jes 1:31 Hes 19:14the cedars.
2.Kön 14:9 Ps 104:16 Jes 2:13 Jes 37:24 Hes 31:3 16 according.
Ri 8:35 17 fought.
Ri 7:1 -
Ri 7:25 Ri 8:4 -
Ri 8:10adventured his life. Heb. cast his life.
Est 4:16 Röm 5:8 Röm 16:4 Off 12:11 18 are risen.
Ri 9:5 Ri 9:6 Ri 8:35 Ps 109:4Abimelech.
Ri 9:6 Ri 9:14 Ri 8:31 19 rejoice.
Jes 8:6 Phil 3:3 Jak 4:16 20 let fire come out.
Ri 9:15 Ri 9:23 Ri 9:56 Ri 9:57 Ri 7:22 2.Chr 20:22 2.Chr 20:23 Ps 21:9 Ps 21:10 Ps 28:4 Ps 52:1 -
Ps 52:5 Ps 120:3 Ps 120:4 Ps 140:10 21 Beer. Probably the Beer mentioned by Mk. Maundrell, three hours and a half, or about ten miles, north of Jerusalem, towards Shechem. It is situated toward the south, on an easy declivity; and has a fountain of excellent water at the bottom of the hill, from which it has taken its name. Close to the well are the mouldering walls of a ruined
khan; and on the summit of the hill two large arches still remain of a ruined convent. Dr. Richardson says, that it seems to have been once a place of considerable consequence.
4.Mo 21:16 Jos 19:8 2.Sam 20:14 22 Ri 9:22 23 A.M. 2771. B.C. 1233. An. Ex. Is. 258. God. That is, God permitted the evil spirit of jealousy, treachery, and discord, to break out between Abimelech and the Shechemites.
Ri 9:15 Ri 9:20 1.Sam 16:14 -
1.Sam 16:16 1.Sam 18:9 1.Sam 18:10 1.Kön 12:15 1.Kön 22:22 1.Kön 22:23 2.Chr 10:15 2.Chr 18:19 -
2.Chr 18:22 Jes 19:2 Jes 19:14 2.Thes 2:11 2.Thes 2:12dealt.
Ri 9:16 Jes 33:1 Mt 7:2 24 That the.
1.Sam 15:33 1.Kön 2:32 Est 9:25 Ps 7:16 Mt 23:34 -
Mt 23:36aided him in the killing of. Heb. strengthened his hands tokill. Sooner or later, God will make inquisition for blood, and will return it on the heads of those that shed it. Accessaries will be reckoned with, as well as principals, in that and other sins. The Shechemites, who countenanced Abimelech's pretensions, aided and abetted him in his bloody project, and avowed the fact by making him king after he had done it, must fall with him, fall by him, and fall first. Those that combine together to do wickedly, are justly dashed in pieces one against another. Blood cannot be a lasting cement to any interest.
25 Jos 8:4 Jos 8:12 Jos 8:13 Spr 1:11 Spr 1:12 26 brethren.
1.Mo 13:8 1.Mo 19:7 27 merry. or, songs.
Jes 16:9 Jes 16:10 Jes 24:7 -
Jes 24:9 Jer 25:30 Am 6:3 -
Am 6:6the house.
Ri 9:4 Ri 16:23 2.Mo 32:6 2.Mo 32:19 Dan 5:1 -
Dan 5:4 Dan 5:23did eat.
Jes 22:12 -
Jes 22:14 Lk 12:19 Lk 12:20 Lk 17:26 -
Lk 17:29cursed.
3.Mo 24:11 1.Sam 17:43 Ps 109:17 28 Who is Abimelech.
1.Sam 25:10 2.Sam 20:1 1.Kön 12:16Hamor.
1.Mo 34:2 1.Mo 34:6 29 would to God. The very words and conduct of a sly, hypocritical demagogue.
2.Sam 15:4 1.Kön 20:11 Ps 10:3 Röm 1:30 Röm 1:31And he said. Rather, "and I would say to Abimelech," as the LXX. renders; for as Dr. Wall observes, this was probably not said in the presence of Abimelech; but at an intemperate feast, in his absence, when he boasted he would challenge him.
Increase thine army.
2.Sam 2:14 -
2.Sam 2:17 2.Kön 14:8 2.Kön 18:23 Jes 36:8 Jes 36:9 30 kindled. or, hot.
Ri 9:30 31 privily. Heb. craftily, or, to Tormah. they fortify. Under pretence of repairing the walls and towers, they were actually putting the place in a state of defence, intending to seize on the government as soon as they found Abimelech coming against them.
Ri 9:31 32 by night.
Hi 24:14 -
Hi 24:17 Ps 36:4 Spr 1:11 -
Spr 1:16 Spr 4:16 Röm 3:15 33 as thou shalt find. Heb. as thine hand shall find.
3.Mo 25:26*marg:
Ri 9:33 1.Sam 10:7 1.Sam 25:8 Pred 9:10 34 Ri 9:34 35 Gaal. Of this person we know no more than is here recorded. He was probably one of the descendants of the Canaanites, who hoped, from the state of the public mind and their disaffection to Abimelech, to cause a revolution, and thus to restore the ancient government as it was under Hamor, the father of Shechem. Josephus says he was a man of authority, who sojourned with them, with his armed men and kinsmen; and that the Shechemites desired that he would allow them a guard during the vintage.
the people.
Ri 9:44 36 seest the shadow. Doubdan states, that in some parts of the Holy Land there are many detached rocks scattered up and down, some growing out of the ground, and others fragments broken off from rocky precipices, the shadow of which, it appears, Josephus thought might be most naturally imagined to look like troops of men at a distance, rather than that of the mountains; for he represents Zebul as saying to Gaal, that he mistook the shadow of the rocks for men.
Hes 7:7 Markus 8:24 37 middle. Heb. navel. Meonenim. or, the regarders of thetimes.
5.Mo 18:14 38 Ri 9:28 Ri 9:29 2.Sam 2:26 2.Sam 2:27 2.Kön 14:8 -
2.Kön 14:14 Jer 2:28 39 Ri 9:39 40 he fled before.
1.Kön 20:18 -
1.Kön 20:21 1.Kön 20:30 41 Arumah. This place appears from the next verse to have been near Shechem; and is perhaps the same as Ruma, a village of Galilee, mentioned by Josephus, Bell. 1. iii. c. 9.
Zebul.
Ri 9:28 Ri 9:30 42 Ri 9:42 43 Ri 9:43 44 rushed forward.
Ri 9:15 Ri 9:20 Gal 5:15 45 he took.
Ri 9:20beat.
5.Mo 29:23 1.Kön 12:25 2.Kön 3:25 Ps 107:34*marg:
Ri 9:45 Hes 47:11 Zeph 2:9 Jak 2:13sowed. Salt in small quantities renders land extremely fertile; but too much of it destroys vegetation. Every place, says Pliny, in which salt is found is barren, and produces nothing. Hence the sowing of a place with salt was a custom in different nations to express permanent desolation. Sigonius observes, that when Milan was taken, A.D. 1162, the walls were razed, and it was sown with salt. And Brantome informs us, that it was an ancient custom in France, to sow the house of a man with salt, who had been declared a traitor to his king. Charles IX., king of France, the most base and perfidious of human beings, caused the house of Admiral Coligni (whom he and the Duke of Guise caused to be murdered, with thousands more of Protestants, on the eve of St. Bartholomew, 1572,) to be sown with salt!
46 an hold.
Ri 9:4 Ri 9:27 Ri 8:33 1.Kön 8:26 2.Kön 1:2 -
2.Kön 1:4 Ps 115:8 Jes 28:15 -
Jes 28:18 Jes 37:38 47 Ri 9:47 48 Zalmon.
Ps 68:14What ye.
Ri 7:17 Ri 7:18 Spr 1:11 Spr 1:12me do. Heb. I have done.
49 put them.
Ri 9:15 Ri 9:20 Gal 5:15 Jak 3:16 50 Thebez. According to Eusebius, thirteen miles from Shechem, towards Scythopolis.
Ri 9:50 51 Ri 9:51 52 Ri 9:48 Ri 9:49 2.Kön 14:10 2.Kön 15:16 53 woman.
Ri 9:15 Ri 9:20 2.Sam 11:21 2.Sam 20:21 Hi 31:3 Jer 49:20 Jer 50:45and all to. An antiquated expression, meaning "full intention" to complete an object. "All to," observes Dr. Johnson, "is a particle of mere enforcement." The original is
wattaritz eth gulgalto, which is simply as the LXX. render [kai eklase to kranion autou,] "and she brake his skull." Plutarch relates, that Pyrrhus was killed at the siege of Thebes, by a piece of a tile, which a woman threw upon his head.
54 Draw thy.
1.Sam 31:4 1.Sam 31:5And his young man. It was a disgrace to be killed by a woman.
55 2.Sam 18:16 2.Sam 20:21 2.Sam 20:22 1.Kön 22:35 1.Kön 22:36 Spr 22:10 56 God rendered. Both the fratricide Abimelech and the unprincipled men of Shechem had the iniquity visited upon them of which they had been guilty. Man's judgment may be avoided; but there is no escape from that of God. How many houses have been sown with salt in France, by the just judgment of God, for the massacre of the Protestants on the eve of St. Bartholomew! See Note on ver. 45
Ri 9:45.
Ri 9:24 Hi 31:3 Ps 9:12 Ps 11:6 Ps 58:10 Ps 58:11 Ps 94:23 Spr 5:22 Mt 7:2 Apg 28:4 Gal 6:7 Off 19:20 Off 19:21 57 upon them.
Ri 9:20 Ri 9:45 Jos 6:26 1.Kön 16:34