Bible of Kralice (CZ - 1613)

1I sebrali Filistinští vojska svá k boji, a shromáždili se u Socho, kteréž jest Judovo, a položili se mezi Socho a Azeka na pomezí Dammim. 2Ale Saul a muži Izraelští sebravše se, položili se v údolí Elah, a sšikovali se k bitvě proti Filistinským. 3I stáli Filistinští na hoře s strany jedné, a Izraelští stáli na hoře s strany druhé, a údolí bylo mezi nimi. 4I vyšel muž bojovník z vojska Filistinského, Goliáš jménem, z Gát, zvýší šesti loket a dlani. 5Lebka pak ocelivá na hlavě jeho, a v pancíř brněný byl oblečen, kterýžto pancíř vážil pět tisíc lotů oceli. 6Též plechovice ocelivé byly na nohách jeho, a pavéza ocelivá mezi rameny jeho. 7A dřevo u kopí jeho jako vratidlo tkadlcovské, železo pak ostré kopí jeho vážilo šest set lotů železa; a ten, kterýž nosil braň jeho, šel před ním. 8I postavil se, a volal na vojska Izraelská, řka k nim: Nač jste to vyšli, vojensky se sšikovavše? Zdaliž já nejsem Filistinský, a vy služebníci Saulovi? Vybeřte z sebe muže, kterýž by sstoupil ke mně. 9Jestližeť mi bude moci odolati a zabije mne, tedy budeme služebníci vaši; pakliť já přemohu jej a zabiji ho, budete vy služebníci naši, a sloužiti budete nám. 10Pravil také ten Filistinský: Já jsem dnes zhaněl vojska Izraelská. Vydejtež mi muže, abychom se bili spolu. 11A když uslyšel Saul i všecken Izrael slova Filistinského taková, ulekli se a báli se velmi. 12David pak ten syn muže Efratejského z Betléma Judova, (jehož jméno Izai, kterýž měl osm synů, a již se byl sstaral za dnů Saule, přiblíživ se k lidem sešlým. 13Tři také synové Izai starší šedše, táhli na vojnu s Saulem. Jména těch tří synů jeho, kteříž byli šli k boji: Eliáb prvorozený, a druhý po něm Abinadab, třetí pak Samma. 14Ale David byl nejmladší. A tak ti tři synové starší odešli s Saulem). 15David tedy odšel od Saule a navrátil se, aby pásl stádo otce svého v Betlémě. 16I přicházel ten Filistinský ráno a večer, a stavěl se po čtyřidceti dní. 17Tedy řekl Izai Davidovi synu svému: Vezmi i hned pro bratří své efi pražmy této a deset chlebů těchto, a běž do vojska k bratřím svým. 18A deset syřečků mladých těchto doneseš hejtmanu, a navštívě bratří své, pozdravíš jich, a základ jejich vyzdvihneš. 19Saul pak i oni, i všickni muži Izraelští byli v údolí Elah, bojujíce proti Filistinským. 20A tak vstav David tím raněji a zanechav stáda při strážném, vzal to a šel, jakž mu byl přikázal Izai. I přišel až k šancům, a aj, vojsko vycházelo do šiku a křičelo k bitvě. 21I sšikovali se Izraelští, ano i Filistinští, vojsko proti vojsku. 22Protož David zanechav břemene, kteréž s sebe složil u strážného při břemeních, běžel do vojska; a když přišel, tázal se bratří svých, jak se mají. 23A když on s nimi mluvil, aj, muž bojovník jménem Goliáš, Filistinský z Gát, vycházel z vojska Filistinských a mluvil jako i prvé; což slyšel i David. 24Všickni pak muži Izraelští, jakž uzřeli toho muže, utíkali před tváří jeho, a báli se náramně. 25I mluvili Izraelští mezi sebou: Viděli-li jste toho muže, kterýž vyšel? Nebo aby pohanění uvedl na Izraele, vyšel. Kdož by ho zabil, zbohatí ho král bohatstvím velikým, a dceru svou dá jemu, i dům otce jeho osvobodí v Izraeli. 26I mluvil David mužům, kteříž stáli u něho, a řekl: Co bude dáno muži tomu, kterýž by zabil toho Filistinského a odjal pohanění od Izraele? Nebo kdo jest Filistinský neobřezaný ten, že pohanění uvodí na vojsko Boha živého? 27Odpověděl jemu lid v táž slova, řka: To bude dáno muži, kterýž by ho zabil. 28A uslyšev Eliáb, bratr jeho nejstarší, že mluví s těmi muži, rozhněval se Eliáb velmi na Davida, a řekl: Proč jsi sem přišel? A komus nechal kolikasi těch ovec na poušti? Známť já pýchu tvou a zlost srdce tvého, žes přišel dívati se bitvě. 29I řekl David: Což jsem pak učinil? Zdaž mi nebylo poručeno? 30Tedy šel od něho k jinému, jehož se tázal jako i prvé. I odpověděl jemu lid tak jako i prvé. 31A tak roznesla se slova, kteráž mluvil David, a oznámili je Saulovi. Kterýžto povolal ho. 32I řekl David Saulovi: Nechť se neleká srdce člověka pro něho; služebník tvůj půjde a bude se bíti s Filistinským tímto. 33Ale Saul řekl Davidovi: Nebudeš moci jíti proti Filistinskému tomu, abys se potýkal s ním; nebo mládenček jsi, on pak jest muž bojovný od mladosti své.  34Odpověděl David Saulovi: Služebník tvůj pastýřem byl stáda otce svého, a když přicházel lev aneb nedvěd, a bral dobytče z stáda, 35Já dostihal jsem ho a bil jsem jej, a vydíral jsem je z hrdla jeho. Pakli se na mne obořil, tedy ujma ho za čelist, bil jsem jej, až jsem ho i zabil. 36I lva i nedvěda zabil služebník tvůj; budeť tedy Filistinský neobřezanec ten jako který z nich, nebo zhaněl vojska Boha živého. 37Řekl také David: Hospodin, kterýž vytrhl mne z moci lva a z moci nedvěda, onť mne vytrhne z ruky Filistinského tohoto. Tedy řekl Saul Davidovi: Jdi, a Hospodin budiž s tebou. 38I dal Saul obléci Davida v šaty své, a vstavil lebku ocelivou na hlavu jeho, a oblékl ho v pancíř. 39Připásal také David meč jeho na ty šaty jeho, a chtěl jíti, ale že tomu nezvykl, protož řekl David Saulovi: Nemohuť v tom jíti, nebo jsem nepřivykl. I složil to David s sebe. 40A vzav hůl svou do ruky své, vybral sobě pět kamenů hladkých z potoku, a vložil je do mošničky pastýřské, kterouž měl, totiž do pytlíku, a prak svůj v ruce nesl, a přiblížil se k Filistinskému. 41Bral se také i Filistinský, jda a přibližuje se k Davidovi, a muž ten, kterýž nesl braň jeho, šel před ním. 42A když pohleděl Filistinský a uzřel Davida, pohrdal jím, proto že byl mládenček, a ryšavý, a krásného vzezření. 43I řekl Filistinský Davidovi: Což jsem pes, že jdeš proti mně s holí? A zlořečil Filistinský Davidovi skrze bohy své. 44Řekl také Filistinský Davidovi: Poď ke mně, a dámť tělo tvé ptákům nebeským a šelmám zemským. 45Odpověděl David Filistinskému: Ty jdeš ke mně s mečem a s kopím a s pavézou, ale já k tobě jdu ve jménu Hospodina zástupů, Boha vojsk Izraelských, kterémuž jsi ty utrhal. 46Dnešního dne zavře tě Hospodin v ruku mou, a zabiji tě, a setnu hlavu tvou s tebe, a vydám těla vojska Filistinského dnes ptákům nebeským a šelmám zemským, a pozná všecka země, žeť jest Bůh v Izraeli. 47A zvíť všecko shromáždění toto, že ne mečem ani kopím vysvobozuje Hospodin; (nebo Hospodinův jest boj), protož vydáť vás v ruce naše. 48Stalo se pak, že když vstal ten Filistinský, a šel, přibližuje se proti Davidovi, pospíšil i David a běžel proti Filistinskému, aby se s ním potýkal. 49V tom David vztáh ruku svou k mošničce, vyňal z ní kámen, kterýmž hodil z praku, a udeřil Filistinského v čelo jeho tak, že kámen uvázl v čele jeho. I padl tváří svou na zem. 50A tak přemohl David Filistinského prakem a kamenem, a udeřiv Filistinského, zabil jej, ačkoli David žádného meče v ruce neměl. 51A přiběh David, stál nad Filistinským. Potom pochytiv meč jeho, dobyl ho z pošvy a zabil jej, a sťal jím hlavu jeho. To vidouce Filistinští, že umřel nejsilnější jejich, utíkali. 52A protož vstavše muži Izraelští a Judští, zkřikli a honili Filistinské, až kde se vchází do údolí, a až k branám Akaron. I padali, raněni jsouce, Filistinští po cestě k Saraim, až do Gát a až do Akaron. 53A navrátivše se synové Izraelští od honění Filistinských, vzebrali tábor jejich. 54Potom David vzav hlavu toho Filistinského, přinesl ji do Jeruzaléma, a odění jeho složil v stanu svém. 55Tehdáž pak, když viděl Saul Davida jdoucího proti tomu Filistinskému, řekl Abnerovi hejtmanu vojska: Abner, čí jest syn ten mládenček? Odpověděl Abner: Jako jest živa duše tvá, králi, že nevím. 56Ale král řekl: Zeptej ty se, čí jest syn mládenec ten. 57Když se pak vracoval David od zabití Filistinského toho, pojav ho Abner, přivedl jej před Saule, an drží hlavu Filistinského v ruce své. 58I řekl jemu Saul: Čí jsi syn, mládenče? Odpověděl David: Syn služebníka tvého Izai Betlémského.


Treasury of Scripture Knowledge
 1   1Sam 17:1 The armies of the Israelites and Philistines being ready to battle,
1Sam 17:4 Goliath challenges a combat.
1Sam 17:12 David, sent by his father to visit his brethren, takes the challenge.
1Sam 17:28 Eliab chides him.
1Sam 17:30 He is brought to Saul;
1Sam 17:32 shews the reason of his confidence;
1Sam 17:38 and slays the giant.
1Sam 17:55 Saul takes notice of David.
gathered.
1Sam 7:7 1Sam 13:5 1Sam 14:46 1Sam 14:52 Judg 3:3
Shochoh.
Josh 15:35
Socoh.
2Chr 11:7
Shoco.
2Chr 28:18
Shocho. Azekah.
Josh 10:10 Josh 10:11 Josh 15:35 Jer 34:7
Ephes-dammim. or, the coast of Dammim.
1Chr 11:13
Pas-dammim.


 2   the valley.
1Sam 17:19 1Sam 21:9
set the battle in array. Heb. ranged the battle.


 3   1Sam 17:3

 4   Goliath.
1Sam 17:23 1Sam 21:9 1Sam 21:10 2Sam 21:19 1Chr 20:5
of Gath.
1Sam 27:4 Josh 11:22 2Sam 21:16 - 2Sam 21:22 1Chr 20:4 - 1Chr 20:8
whose height.
Deut 3:11 1Chr 11:23 Amos 2:9
six cubits. According to Bp. Cumberland's calculation, the height of Goliath was about eleven feet ten inches; but Parkhurst estimating the ordinary cubit at seventeen inches and a half, calculates that he was nine feet six inches high. Few instances can be produced of men who can be compared with him. Pliny says, "The tallest man that hath been seen in our days was one name Gabara, who, in the days of Claudius, the late Emperor, was brought out of Arabia: he was nine feet nine inches." Josephus mentions a Jew, named Eleazar, whom Vitellius sent to Rome, who was seven cubits, or ten feet two inches high. Becanus saw a man near ten feet, and a woman that was full ten feet. And, to mention no more, a man of the name of John Middleton, born at Hale, near Warrington, in Lancashire, in the reign of James the First, was more than nine feet high. Dr. Plott, in his history of Staffordshire, says, that "his hand, from the carpus to the end of the middle finger, was seventeen inches, his palms eight inches and a half broad, and his whole height was nine feet three inches; wanting but six inches of the height of Goliath of Gath."


 5   armed. Heb. clothed.
1Sam 17:38

 6   target of brass. or, gorget.
1Kgs 10:16 2Chr 9:15

 7   the staff.
2Sam 21:19 1Chr 11:23 1Chr 20:5

 8   servants to Saul.
1Sam 17:26 1Sam 8:17 2Sam 11:11 1Chr 21:3

 9   and serve us.
1Sam 11:1

 10   I defy.
1Sam 17:25 1Sam 17:26 1Sam 17:36 1Sam 17:45 Num 23:7 Num 23:8 2Sam 21:21 2Sam 23:9 Neh 2:19
give me.
Job 40:9 - Job 40:12 Ps 9:4 Ps 9:5 Pro 16:18 Jer 9:23 Dan 4:37

 11   dismayed.
Deut 31:8 Josh 1:9 Ps 27:1 Pro 28:1 Isa 51:12 Isa 51:13 Isa 57:11

 12   David.
1Sam 17:58 1Sam 16:1 1Sam 16:18 Ruth 4:22 Matt 1:6 Luke 3:31 Luke 3:32
Ephrathite.
Gen 35:19 Ps 132:6 Mic 5:2 Matt 2:1 Matt 2:6
eight sons.
1Sam 16:10 1Sam 16:11 1Chr 2:13 - 1Chr 2:16

 13   the names.
1Sam 17:28 1Sam 16:6 - 1Sam 16:9 1Chr 2:13
Shammah.
2Sam 13:3 2Sam 13:32 2Sam 21:21
Shimeah.


 14   the youngest.
1Sam 16:11 Gen 25:23

 15   returned.
1Sam 16:11 1Sam 16:19 - 1Sam 16:23

 16   forty days.
Matt 4:2 Luke 4:2

 17   Take now.
Matt 7:11 Luke 11:13
parched corn.
1Sam 25:18 Ruth 2:14 2Sam 17:28

 18   carry.
1Sam 16:20
cheeses. Heb. cheeses of milk.
2Sam 17:29 Job 10:10
their thousand. Heb. a thousand. look.
Gen 37:14 Acts 15:36 1Thess 3:5 1Thess 3:6

 19   the valley. Dr. Richardson says, that in about twenty minutes, in an easterly direction, form the cave of St. John, (which is about two hours or six miles, in a westerly direction, from Jerusalem,) they came to the valley of Elah; which position seems to agree with that of Shochoh and Azekah. He describes it as "a small valley, and the place of the encampment is pointed out where it narrows into a broad, deep ravine; part of it was in crop, and part of it was under the plough, which was drawn by a couple of oxen. A small stream, which had shrunk almost under its stony bed, passes through it from east to west, from which we are informed that David chose out five smooth stones, and hasted and ran to meet the haughty champion of Gath. A well of water under the bank, with a few olive trees above, on the north side of the valley, are said to mark the spot of the shepherd's triumph over his boasting antagonist. Saul and his men probably occupied the side of the valley which is nearest to Jerusalem, on which the ground is higher and more rugged than on the other side."
1Sam 17:19

 20   left the sheep.
1Sam 17:28 Eph 6:1 Eph 6:2
trench. or, place of the carriage.
1Sam 26:5 Luke 19:43
fight. or, battle array, or place of fight.


 21   1Sam 17:21

 22   his carriage. Heb. the vessels from upon him. saluted hisbrethren. Heb. asked his brethren of peace.
Gen 37:14 Judg 18:15 Matt 10:12 Matt 10:13 Luke 10:5 Luke 10:6

 23   according.
1Sam 17:4 - 1Sam 17:10

 24   him. Heb. his face.
1Sam 13:6 1Sam 13:7
sore.
1Sam 17:11 Lev 26:36 Num 13:33 Deut 32:30 Isa 7:2 Isa 30:17

 25   the king.
1Sam 18:17 - 1Sam 18:27 Josh 15:16 Rev 2:7 Rev 2:17 Rev 3:5 Rev 3:12 Rev 3:21
free in Israel.
Ezra 7:24 Matt 17:26

 26   reproach.
1Sam 11:2 Josh 7:8 Josh 7:9 2Kgs 19:4 Neh 5:9 Ps 44:13 Ps 74:18 Ps 79:12 Dan 9:16 Joel 2:19
uncircumcised.
1Sam 17:36 1Sam 14:6
defy.
1Sam 17:10 Deut 5:26 Jer 10:10 1Thess 1:9 1John 5:20

 27   So shall it.
1Sam 17:25

 28   Eliab's anger.
1Sam 16:13 Gen 37:4 Gen 37:8 Gen 37:11 Pro 18:19 Pro 27:4 Eccl 4:4 Matt 10:36 Matt 27:18 Mark 3:21
with.
1Sam 17:20
I know.
1Sam 16:7 Ps 35:11 Jude 1:10

 29   Pro 15:1 Acts 11:2 - Acts 11:4 1Cor 2:15 1Pet 3:9

 30   manner. Heb. word.
1Sam 17:26 1Sam 17:27

 31   sent for him. Heb. took him.
Pro 22:29
The preceding twenty verses, from the 12th 1Sam 17:12 to the 31st 1Sam 17:31 inclusive, the 41st 1Sam 17:41, and from the 54th 1Sam 17:54 to the end of this chapter, with the five first verses and the 9th, 10th, 11th, 17th, 18th, and 19th, of ch. 18, 1Sam 18:9 are all wanting in the Vatican copy of the LXX.; and they are supposed by Dr. Kennicott, and others, to be an interpolation. But, as Bp. Horsley observes, it appears, from many circumstances of the story, that David's combat with Goliath was many years prior to Saul's madness, and David's introduction to him as a musician. In the first place, David was quite a youth when he engaged with Goliath, (ver. 33, 42: 1Sam 17:33 and 1Sam 17:42) when introduced to Saul he was of full age, (ch. 16:18. 1Sam 16:18) Again, this combat was his first appearance in public life, and his first military exploit, (ver. 36, 38, 39:) when introduced as a musician, he was a man of established character, and a man of war (ch. 16:18. 1Sam 16:18) Now the just conclusion is, that the last ten verses of ch. 16 1Sam 16:14 have been misplaced; their true place being between the ninth and tenth verses of ch. 18. 1Sam 18:9 Let them be removed there, and the whole apparent disorder will be removed.


 32   Let.
Num 13:30 Num 14:9 Deut 20:1 - Deut 20:3 Isa 35:4 Heb 12:12
thy.
1Sam 14:6 1Sam 16:18 Josh 14:12 Ps 3:6 Ps 27:1 - Ps 27:3

 33   Thou art not.
Num 13:31 Deut 9:2 Ps 11:1 Rev 13:4
for thou are but.
1Sam 17:42 1Sam 17:56

 34   lamb. or, kid.


 35   smote him.
Judg 14:5 Judg 14:6 2Sam 23:20 Ps 91:13 Dan 6:22 Amos 3:12 Acts 28:4 - Acts 28:6 2Tim 4:17 2Tim 4:18

 36   this.
1Sam 17:26 Ezek 32:19 Ezek 32:27 - Ezek 32:32 Rom 2:28 Rom 2:29
seeing.
1Sam 17:10 Isa 10:15 Isa 36:8 - Isa 36:10 Isa 36:15 Isa 36:18 Isa 37:22 Isa 37:23 Isa 37:28 Isa 37:29 Zech 2:8 Zech 12:3 Acts 5:38 Acts 5:39 Acts 9:4 Acts 9:5 Acts 12:1 Acts 12:2 Acts 12:22 Acts 12:23

 37   The Lord.
1Sam 7:12 Ps 11:1 Ps 18:16 Ps 18:17 Ps 63:7 Ps 77:11 Ps 138:3 Ps 138:7 Ps 138:8 2Cor 1:9 2Cor 1:10 2Tim 4:17 2Tim 4:18
Go.
1Sam 20:13 1Sam 24:19 1Sam 26:25 2Sam 10:12 1Chr 22:11 1Chr 22:16

 38   armed David with his armour. Heb. clothed David with hisclothes.
1Sam 17:5

 39   put them off.
Hos 1:7 Zech 4:6 2Cor 10:4 2Cor 10:5

 40   staff.
Judg 3:31 Judg 7:16 - Judg 7:20 Judg 15:15 Judg 15:16 Judg 20:16 1Cor 1:27 - 1Cor 1:29
brook. or, valley. bag. Heb. vessel.
Matt 10:10

 41   1Sam 17:41

 42   disdained.
1Kgs 20:18 2Kgs 18:23 2Kgs 18:24 Neh 4:2 - Neh 4:4 Ps 123:3 Ps 123:4 2Cor 11:27 - 2Cor 11:29
a youth.
1Sam 17:33 1Sam 16:12

 43   Am.
1Sam 24:14 2Sam 3:8 2Sam 9:8 2Sam 16:9 2Kgs 8:13
cursed.
Gen 27:29 Num 22:6 Num 22:11 Num 22:12 Judg 9:27 Pro 26:2

 44   Come to me.
1Kgs 20:10 1Kgs 20:11 Pro 18:12 Eccl 9:11 Eccl 9:12 Jer 9:23 Ezek 28:2 Ezek 28:9 Ezek 28:10 Ezek 39:17 - Ezek 39:20
I will give. Parallel instances of vaunting occur in some writers of a more recent date:--The conspirators against the emperor Maximinus having slain him, his son, and several of his best friends, threw out their bodies to be devoured by dogs and the fowls of the air. This custom appears to have been frequently threatened; and, however shocking to human feelings, was often carried into effect.


 45   Thou comest.
Ps 44:6
in the name.
2Sam 22:33 - 2Sam 22:35 2Chr 32:8 Ps 3:8 Ps 18:2 Ps 20:5 - Ps 20:7 Ps 118:10 Ps 118:11 Ps 124:8 Ps 125:1 Pro 18:10 2Cor 3:5 2Cor 10:4 Phil 4:13 Heb 11:33 Heb 11:34
defied.
1Sam 17:10 1Sam 17:26 1Sam 17:36 Isa 37:23 Isa 37:28

 46   will the Lord.
Deut 7:2 Deut 7:23 Deut 9:2 Deut 9:3 Josh 10:8
deliver thee. Heb. shut thee up.
Ps 31:8
take thine.
1Sam 17:51
carcases.
1Sam 17:44 Deut 28:26 Isa 56:9 Matt 24:28 Rev 19:17 Rev 19:18
all the earth.
Exod 9:16 Exod 15:14 Exod 15:15 Josh 4:24 1Kgs 8:43 1Kgs 18:36 1Kgs 18:37 2Kgs 19:19 Ps 46:10 Isa 52:10 Dan 2:47 Dan 3:29 Dan 6:26 Dan 6:27

 47   saveth not.
Ps 33:16 Ps 33:17 Ps 44:6 Ps 44:7 Pro 21:30 Pro 21:31 Hos 1:7
the battle.
1Sam 14:6 2Chr 20:15 - 2Chr 20:17 Ps 46:11 Isa 9:7 Zech 4:6 Rom 8:31 Rom 8:37

 48   David hasted.
Ps 27:1 Pro 28:1

 49   smote.
1Kgs 22:34 2Kgs 9:24 1Cor 1:27 1Cor 1:28

 50   So David prevailed. The tradition of the combat between David and Goliath, in which the latter was killed, is preserved among the Arabs; for he is mentioned in the Koran, where he is called Galut or Jalut. The Arabs also call the dynasty of the Philistine kings, who reigned in Palestine when the Hebrews came there, Galutiah, or Jalutiah. Achmed Al Fassi says, "Those kings were as well known by the name of Jalaut, as the ancient kings of Egypt by that of Pharaoh. David killed the Jalaut who reigned in his time, and entirely rooted out the Philistines, the rest of whom fled into Africa, and from them descended the Brebers or Berbers, who inhabit the coast of Barbary." It is remarkable that the Berbers themselves should acknowledge their descent from the Philistines. "The name Goliath, which they pronounce Sghialud, is very common among the Brebers, and the history of the champion of the Philistines is very well known to the Moors. When children quarrel, and the bigger one challenges the smaller to fight the latter answers, 'Who will fight with you? Enta men ulid Sgialud. You are of the race of Golaith.' The Jews who dwell among them, on the mountains, all call them Philistines."
1Sam 21:9 1Sam 23:21 Judg 3:31 Judg 15:15
but there was.
1Sam 17:39 1Sam 13:22

 51   his sword.
1Sam 21:9 2Sam 23:21 Esth 7:10 Ps 7:15 Ps 7:16 Heb 2:14
cut off.
1Sam 17:46
fled.
Heb 11:34

 52   the men of Israel.
1Sam 14:21 1Sam 14:22 Judg 7:23 2Sam 23:10
valley.
Josh 15:33 - Josh 15:36 Josh 15:45 Josh 15:46

 53   they spoiled.
2Kgs 7:7 - 2Kgs 7:16 Jer 4:20 Jer 30:16

 54   took the head.
1Sam 21:9 Exod 16:33 Josh 4:7 Josh 4:8

 55   whose son.
1Sam 17:58 1Sam 16:21 1Sam 16:22

 56   1Sam 17:56

 57   the head.
1Sam 17:54

 58   Whose son. To account for the apparent inconsistency of Saul not knowing David, see the Note at the end of ver. 31. 1Sam 17:31
I am the son.
1Sam 17:12 1Sam 16:18 1Sam 16:19