Český studijní překladNumeri (Čtvrtá Mojžíšova) - 14. kapitola, verše 1 - 38

1 Celá pospolitost ⁽pozvedla a vydávala svůj hlas.⁾^t1 Lid oné noci plakal.^t2 ^t1 n~: hlasitě křičela; srv. Př 2:3; Jr 12:8; Jr 22:20 ^t2 podobný odstín slova plakat srv. Sd 20:23
2 Všichni synové Izraele reptali proti Mojžíšovi a Áronovi. Celá pospolitost jim říkala: Kéž^a bychom byli zemřeli v egyptské zemi anebo ⁽kéž bychom zemřeli v této pustině!⁾^t3 ^t3 n.: v této pustině! Kéž bychom zemřeli! ^a Nu 20:3; Joz 7:7
3 Proč nás יהוה přivedl do této země, abychom padli mečem?^a Naše ženy a malé děti se stanou kořistí.^b Nebylo by pro nás lepší vrátit se do Egypta? ^a Ex 5:21 ^b Nu 14:31; Dt 1:39
4 A říkali jeden druhému: Ustanovme si vůdce^t4 a vraťme se do Egypta. ^t4 n.: Vezměme si to do hlavy; Neh 9:17; Dt 1:15; 1S 8:6
5 Mojžíš a Áron padli^a na tvář před celým shromážděním pospolitosti synů Izraele. ^a Nu 16:4; Nu 17:10; Nu 20:6; Gn 17:3
6 Jozue, syn Núnův, a Káleb, syn Jefunův, z těch kteří prozkoumali zemi, roztrhli^t5 svá roucha ^t5 [velmi častý výraz velkého rozrušení Izraelců, zvl. při smrti, ale i jindy; (nesměl to dělat velekněz - Lv 21:10)]; Gn 37:29; Joz 7:6; 2S 3:31; 1Kr 21:27; Mt 26:65
7 a říkali celé pospolitosti synů Izraele: Země, kterou jsme prošli, abychom ji prozkoumali, je převelice^v6 dobrá země. ^v6 tak jako na dalších 11 místech StS vyjádřeno opakováním výrazu velmi (srv. Gn 7:19; Gn 17:2.Gn 17:6.Gn 17:20; Gn 30:43; Ex 1:7; 1Kr 7:47; 2Kr 10:4; Ez 9:9; Ez 16:13; Ez 37:10)
8 Jestliže v nás יהוה najde zalíbení,^a přivede nás do této země a dá nám ji — zemi, která oplývá^b mlékem a medem. ^a 1Kr 10:9; Ž 22:9; Ž 41:12 ^b Nu 13:27
9 Jenom se nebouřete proti^a יהוה! A lidu té země se nebojte, vždyť jsou pro nás jako chleba. Jejich ochrana^t7 od nich odstoupila, ale s námi je יהוה,^b nebojte se jich! ^t7 h.: stín (srv. Gn 19:8; Sd 9:15; Iz 4:6; Jr 48:45; Jon 4:5) ^a Joz 22:18n ^b Nu 14:45::; Nu 23:21; Gn 39:3; Dt 20:1; Dt 20:4; Joz 6:27; Sd 1:19
10 Když celá pospolitost říkala, že ⁽na ně budou házet kamení,⁾^t8 všem synům Izraele se u^t9 stanu setkávání ukázala יהוה sláva.^a ^t8 tj. ukamenují je; Ex 17:4v; srv. Joz 7:25; 1Kr 12:18 ^t9 h.: ve ^a Nu 14:21n; Nu 16:19; Nu 17:7; Nu 20:6; Ex 16:10; Ex 40:34; Lv 9:23; Dt 5:24; 2Pa 7:1; Ž 19:2; Ž 102:17
11 יהוה řekl Mojžíšovi: Jak dlouho mě bude tento lid znevažovat?^a Jak dlouho mi nebudou^b věřit přes^c všechna znamení,^d která jsem uprostřed nich učinil? ^a Dt 31:20; 2S 12:14; Iz 1:4 ^b Ž 106:24 ^c Neh 9:35 ^d Dt 4:34; Dt 6:22
12 Pobiji je morem^a a vyvlastním^t10 je, z tebe však udělám větší a mocnější^b národ, nežli jsou oni. ^t10 LXX: zničím ^a Jr 27:8; Am 4:10 ^b Gn 18:18srv; Dt 4:38
13 Mojžíš^a nato řekl יהוה: Když se o tom doslechnou Egypťané, z jejichž středu jsi svou silou^b vyvedl tento lid, ^a Ž 106:24 ^b Dt 4:37; Neh 1:10
14 řeknou to obyvatelům^t11 této země. Slyšeli,^a že ty, יהוה, jsi uprostřed tohoto lidu, že ty, יהוה, ses ukazoval ⁽tváří v tvář,⁾^t12 že tvůj oblak stál nad nimi a že v oblakovém sloupu^b jsi před nimi chodil ve dne a v ohnivém sloupu v noci. ^t11 ptc. sg. bráno jako kolektivum ^t12 h.: z očí do očí; [spojení, které je ještě v Iz 52:8, vyjadřuje nejužší možnou komunikaci]; srv. Dt 5:4v ^a Ex 15:14; Joz 2:9; Joz 5:1 ^b Nu 9:15 - Nu 9:21; Neh 9:12; Ž 78:14
15 Když usmrtíš tento lid do^t13 jednoho muže, národy, které slyšely zprávu^a o tobě, řeknou:^b ^t13 h.: jako; Sd 6:16 ^a Dt 2:25; Iz 66:19; Abk 3:2 ^b Ex 32:12
16 Protože יהוה nebyl schopen^a přivést tento lid do země, kterou jim odpřisáhl,^b pobil je v pustině. ^a Dt 9:28 ^b Dt 4:31; Dt 8:1; Dt 8:18
17 Ať se nyní, prosím, ukáže, že je veliká^a Panovníkova síla, tak jak jsi řekl: ^a 1Pa 17:24
18 יהוה je pomalý^a k hněvu a hojný v milosrdenství,^b odpouští^t14 vinu a přestoupení. Jistě však nenechá viníka bez trestu,^c ale navštěvuje^d s trestem vinu otců na synech, na třetí i čtvrté generaci. ^t14 h.: pozvedá; srv. Gn 18:24; Jr 52:31 ^a Nu 34:6n; Neh 9:17; Ž 103:8; Jl 2:13; Jon 4:2; Na 1:3 ^b Ex 20:6 ^c Jb 9:28; Jr 30:11 ^d Dt 5:9
19 Odpusť,^a prosím, vinu tohoto lidu podle svého velkého^t15 milosrdenství, tak jako jsi odpouštěl^t16 tomuto lidu od Egypta až doposud. ^t15 h.: velikosti; Ž 79:11p ^t16 h.: pozvedal ^a 1Kr 8:30; Ž 25:11; Am 7:2; Ž 130:4srv
20 יהוה řekl: Na^t17 tvé slovo odpouštím. ^t17 h.: jako; srv. 2Pa 29:15; L 5:5
21 Avšak jakože jsem živ,^v18 יהוה sláva naplní^t19 celou zemi.^a ^v18 [tato formule k přísaze se vyskytuje v Pentateuchu pouze zde, v. Nu 14:28 a Dt 32:40; srv. Sd 8:19; 1S 14:39p; Iz 49:18; Jr 22:24; Sf 2:9] ^t19 n.: a … naplňuje …, ^a Ž 72:19; Iz 6:3; Abk 2:14
22 Žádný z mužů, kteří viděli mou slávu a má znamení, která jsem činil v Egyptě a v pustině, a pokoušeli^t20 mě takto desetkrát^v21 a neuposlechli^a mě, ^t20 n.: zkoušeli [zde ovšem nikoliv v pozitivním smyslu jako Bůh (Gn 22:1; Ž 26:2) ani k ujištění víry (Sd 6:39), ale z nevěry]; Dt 6:16 ^v21 [číslu lze rozumět doslovně (Ex 14:10nn; Ex 15:22nn; Ex 16:1nn; 19n; 27-30; Nu 17:1 - Nu 17:4; Nu 32:1 - Nu 32:35; Nu 11:1 - Nu 11:3; Nu 11:4 - Nu 11:34; Nu 14:3) anebo spíše obrazně: mnohokrát (srv. Gn 31:41; Neh 4:12; Jb 19:3; Da 1:20!)] ^a Gn 22:18::; Dt 8:20; Dt 28:15; Joz 5:6; Sd 2:2; Ž 106:25; Jr 3:13; Jr 22:21; Da 9:10
23 neuvidí zemi, kterou jsem odpřisáhl jejich otcům; žádný, kdo mnou pohrdal,^t22 ji neuvidí.^a ^t22 n.: pohrdá ^a Nu 26:65; Nu 32:11; Dt 1:35; Ž 95:11; Žd 3:18
24 Avšak svého otroka^t23 Káleba, protože ⁽smýšlel jinak⁾^t24 a šel za mnou naplno,^a toho přivedu do země, do níž vešel, a jeho potomstvo si ji podrobí. ^t23 srv. Nu 12:7 ^t24 h.: s ním byl jiný duch (srv. podobnou vazbu v 1Pa 28:12! a též Ez 11:5; Př 14:29; Př 17:27) ^a Dt 1:36p; Joz 14:8
25 V údolí sídlí Amálekovci^a a Kenaanci. Zítra se obraťte a vyrazte^t25 do pustiny směrem k Rákosovému^b moři. ^t25 h.: + si ^a Nu 13:29 ^b Ex 23:31
26 יהוה promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:
27 Jak dlouho se mám zabývat s touto zlou pospolitostí, která proti mně reptá? Slyšel jsem reptání^a synů Izraele, kterým proti mně reptali. ^a Nu 17:20; Ex 16:7p
28 Řekni jim: Jakože jsem živ,^a je יהוה výrok, naložím s vámi tak, jak ⁽jste mě prosili.⁾^t26 ^t26 h.: mluvili do mých uší ^a Nu 14:21p
29 V této pustině padnou vaše mrtvoly, všichni vaši spočítaní v celém počtu od dvacetiletých výše, kteří reptali proti mně.
30 Nevejdete do země, o níž jsem pozvednutím ruky přísahal,^a že v ní budete přebývat — jenom Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Núnův. ^a Ex 6:8; Neh 9:15
31 Vaše malé děti, o nichž jste řekli, že se stanou kořistí,^a ty tam přivedu a poznají zemi, kterou jste vy pohrdli.^b ^a Nu 14:3 ^b Nu 11:20; Ž 106:24
32 Vaše mrtvoly padnou v této pustině
33 a vaši synové budou pastýři^v27 v pustině po čtyřicet let a ponesou vaše smilstvo,^v28 dokud v pustině nepadnou všechny vaše mrtvoly. ^v27 [zde v negativním smyslu: budou se toulat - jako pastýři] ^v28 tj. jeho důsledky - míněno v duchovním smyslu - srv. Jr 3:2; Ez 43:7; Oz 4:11
34 Podle počtu dnů, v nichž jste prozkoumali zemi, čtyřicet dnů, za každý den jeden rok po čtyřicet let ponesete své viny a poznáte mou nelibost.^t29 ^t29 ($)
35 Já יהוה jsem promluvil: Takto naložím s celou touto zlou pospolitostí těch, kteří se proti mně smluvili:^a Zahynou v této pustině, tady zemřou. ^a Nu 16:11; Nu 27:3; Ž 48:5
36 Ti muži, které Mojžíš poslal prozkoumat zemi, kteří se vrátili a podnítili celou pospolitost k reptání proti němu tím, že pomluvili tu zemi,
37 ti muži, kteří zle pomlouvali zemi, zemřeli ranou^t30 od^t31 יהוה. ^t30 tj. smrtí; srv. Nu 17:13; Nu 25:8n; Ex 9:14p; 1Pa 21:17.1Pa 21:22; 2Pa 21:14; Za 14:12p ^t31 h.: před … (tato předložka se však v h. užívá ve spojení s porážkou jako označení původce porážky (srv. v. Nu 14:42; Dt 1:42 aj.)
38 Jedině^t32 Jozue, syn Núnův, a Káleb, syn Jefunův, zůstali naživu^a z oněch mužů, kteří šli prozkoumat zemi. ^t32 h.: A ^a Dt 4:1; Dt 16:20

Zobrazit ve Studijní on-line bibli