Český studijní překladGenesis (První Mojžíšova) - 50. kapitola, verše 1 - 3 (zvýrazněné)
1Josef padl na tvář svého otce, plakal nad ním a líbal ho.
2Pak přikázal svým otrokům lékařům, aby jeho otce balzamovali. Lékaři tedy Izraele balzamovali
3plných čtyřicet dnů, protože taková je plná doba pro balzamování. A Egypťané nad ním plakali sedmdesát dnů.
4 Přešly dny jeho oplakávání a Josef pověděl faraonovu domu: Jestliže jsem nalezl milost ve vašich očích, řekněte, prosím, faraonovi:
5 Otec mě zapřísahal slovy: Hle, umírám. Pohřbi mě tam, v mém hrobě, který jsem si vykopal v kenaanské zemi. Nyní dovol, abych vystoupil, pohřbil svého otce a vrátil se zpět.
6 A farao řekl: Vystup a pohřbi svého otce, tak jak tě zapřísahal.
7 Josef tedy vyšel, aby pohřbil svého otce, a vyšli s ním všichni faraonovi otroci, starší jeho domu, a všichni starší egyptské země,
8 celý dům Josefův, jeho bratři a dům jeho otce. Pouze své malé děti, brav a skot zanechali v zemi Gošenu.
9 Vytáhla s ním také vozba a jezdci — byl to ohromný doprovod.
10 Přišli až k humnu Atádu, které je za Jordánem, a naříkali tam velikým a velmi žalostným kvílením; uspořádal svému otci sedmidenní smuteční obřad.
11 Když obyvatelé té země, Kenaanci, viděli smuteční obřad na humně Atádu, řekli: To je ohromný smutek pro Egypťany. Proto mu dali jméno Ábel-misrajim, který je za Jordánem.
12 Pak mu jeho synové učinili tak, jak jim přikázal.
13 Jeho synové ho odnesli do kenaanské země a pohřbili ho v jeskyni na poli v Makpele naproti Mamre, kterou s tím polem koupil Abraham do vlastnictví jako hrob od Chetejce Efróna.
14 Když pohřbil otce, vrátil se Josef do Egypta, on, jeho bratři a všichni, kteří s ním vystoupili pohřbít jeho otce.
15 Když Josefovi bratři viděli, že je jejich otec mrtev, řekli si: Co když na nás Josef zanevře a zcela nám odplatí všechno to zlo, které jsme mu způsobili?
16 Vzkázali tedy Josefovi: Tvůj otec před svou smrtí přikázal:
17 Josefovi řekněte toto: Ach odpusť, prosím, svým bratrům přestoupení a jejich hřích, neboť ti způsobili zlo; tak odpusť, prosím, otrokům Boha tvého otce jejich přestoupení. Když mu to řekli, Josef se rozplakal.
18 Pak přišli také jeho bratři, padli před ním a řekli: Hle, jsme tvoji otroci.
19 Ale Josef jim odpověděl: Nebojte se. Cožpak jsem na místě Boha?
20 Vy jste proti mně sice zamýšleli zlo, Bůh to však zamýšlel k dobru, aby vykonal to, co je dnes, aby zachoval při životě početný lid.
21 A tak se už nebojte. Já se budu starat o vás i o vaše malé děti. Tak je utěšoval a mluvil k jejich srdci.
22 Josef pak pobýval v Egyptě, on i dům jeho otce; a Josef žil sto deset let.
23 Josef viděl Efrajimovy syny do třetí generace. Také synové Makíra, syna Manasesova, se narodili na Josefova kolena.
24 Pak Josef řekl svým bratrům: Já umírám, ale Bůh vás jistě navštíví a vyvede vás z této země do země, kterou přisáhl dát Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.
25 A zapřisáhl syny Izraelovy slovy: Bůh vás jistě navštíví, a pak odsud vyneste mé kosti.
26 A Josef zemřel ve věku sto deseti let. Balzamovali ho a položili do rakve v Egyptě.
