Český studijní překladGenesis (První Mojžíšova) - 22. kapitola, verše 1 - 18
1 Po těch událostech se stalo, že Bůh Abrahama zkoušel.a Řekl mu: Abrahame! On odpověděl: Tady jsem.b a Dt 8:2; Dt 8:16; Dt 13:4; Sd 2:22; Žd 11:17 b Gn 22:11; Gn 31:11
2 Bůh řekl: Nuže, vezmi svého syna, svého jediného,a jehož miluješ, Izáka, a jdi do země Mórija.b Tam ho obětuj jako zápalnou oběťc na jedné z hor, o níž ti povím. a J 3:16 b 2Pa 3:1 c 2Kr 3:27
3 Abraham vstal časně ráno,a osedlal osla, vzal s sebou dva své služebníky a svého syna Izáka, naštípal dříví k zápalné oběti a (vydal se)t1 k místu, o kterém mu řekl Bůh. t1 h.: vstal a šel a Gn 21:14
4 Třetíhov2 dne, když Abraham pozvedl oči,a uviděl v dáli to místo v2 [to odpovídá cestě z Beer-šeby (v. 19) do Jeruzaléma]; srv. Ex 5:3; Ex 15:22; 2Kr 20:5 a Gn 22:13srv; Gn 13:14; Gn 18:2
5 at3 řekl svým služebníkům: Zůstaňte tady s oslem a já s chlapcemt4 půjdeme až tam. Poklonímea se Bohu a vrátímev5 se k vám. t3 h.: + Abraham t4 Jr 1:6p v5 [lze se jen domnívat, co tím Abraham myslel; Žd 11:19 mluví o tom, že Abraham věřil, že Bůh má moc Izáka vzkřísit z mrtvých] a 1S 1:19srv; 2S 12:20
6 Potom vzal Abraham dříví k zápalné oběti a naložil je na svého syna Izáka. Vzal s sebou také oheň a nůž.v6 A šli oba spolu. v6 [Je zvláštní, že i když se tehdy obětní nože musely používat hojně, v souvislosti s obětí je výraz použit v celé StS pouze v tomto příběhu (Sd 19:29; Př 30:14†)]
7 Tu Izák řekl svému otci Abrahamovi: Otče?t7 Abraham řekl: Tady jsem,a synu. Izák řekl: Zde je oheň a dříví, ale kde je beránek k zápalné oběti? t7 h.: Otče můj; [Ve spojení s přivlast. zájm. by mohlo odpovídat oslovení: „Tati“] a Gn 22:1
8 Abraham odpověděl: Bůh si opatřía beránkav8 k zápalné oběti, můj synu. A šli oba spolu. v8 srv. Ex 29:38 - Ex 29:42; [konečným naplněním A. slova byl beránek Boží - Iz 53:7; J 1:29; Zj 13:8] a Gn 22:14p
9 Když přišli na místo, o kterém mu řekl Bůh, Abraham tam postavil oltář,a připravilb dříví, svázalt9 svého syna Izáka a položil ho na oltářc na dříví. t9 HL; slso zn. svázat dohromady nohy obětního zvířete a Gn 13:18 b 1Kr 18:33 c Jk 2:21
10 Pakt3 vztáhl ruku a vzal nůž, aby zabilt10 svého syna. t3 h.: + Abraham t10 [výraz používaný často pro zabití obětního zvířete; 1S 1:25; 1S 14:32; Iz 57:5; Ez 23:29; Ez 40:41]
11 Vtom na něho zavolal יהוהa anděl z nebes: Abrahame, Abrahame! Odpověděl: Tady jsem.b a Gn 16:7 - Gn 16:11 b Gn 46:2; Ex 3:4; 1S 3:4; 1S 3:10; Sk 9:4
12 I řekl: Nevztahuj ruku na chlapce a nic mu nedělej, protože teď jsem poznal, že jsi bohabojnýa a že jsi mi neodepřel svého syna, svého jediného. a Gn 20:11srv; Gn 42:18; Ex 20:20; Jb 1:1; Iz 29:13
13 Abraham pozvedl oči a uviděl, že se jedent11 beran zachytil za rohy v houštině. Šel,t3 vzal toho berana a obětoval ho v zápalnou oběť místot12 svého syna. t11 var. ( LXX; Pš, SP … h. echad namísto achar); TM: vzadu / za ním t3 h.: + Abraham t12 [první zmínka o zástupné oběti; srv. Mk 10:45]
14 A Abraham pojmenoval ono místo: יהוה opatří.t13 Odtud se dodnes říká: Na hoře (יהוה se opatří.t14)t15 t13 h.: uvidí / poohlédne se po (Gn 41:33); h. adonaj jir’e (stejný tvar slsa je ve v. Gn 22:8); srv. Gn 16:13n; Gn 28:19; Gn 32:30; Ex 17:15; Sd 6:24; Ez 48:35 t14 n.: se uvidí t15 n.: se zjeví / se ukáže (h.: se dá vidět) יהוה; [h. výrok je možno přeložit dvojznačně (což bylo asi zamýšleno); יהוה horou bylo později nazýváno místo jeruz. chrámu, chrámová hora (Ž 24; Iz 2:3; Za 8:3), kam lidé chodili, aby se ukázali před יהוה, který se jim zjevil tím, že se o ně postaral]
15 יהוה anděl zavolal z nebes na Abrahama podruhéa a 1Kr 9:2; 1Kr 19:7
16 a řekl: Při soběa jsem přísahal,b je (יהוה výrok:)v16 Protože jsi učinil tuto věc a neodepřel jsi mi svého jediného syna,c v16 [@ - vazba typická pro prorocké knihy (Jr 1:8p) - kromě nich pouze zde a Nu 14:28; 1S 2:30; 2Kr 9:26; 2Kr 19:33; 2Kr 22:19; 2Pa 34:27; Ž 110:1] a Iz 45:23; Jr 22:5; Jr 51:14v; Žd 6:13 b Ž 105:9; L 1:73 c Ř 8:32srv
17 proto tě jistě požehnáma a tvé símě velice rozmnožímb jako nebeské hvězdyc a jako písekd na mořském břehu. Tvé símě zdědí bránut17 svých nepřátel. t17 n~: města (LXX); srv. Gn 24:60; Rt 3:11; 1Kr 8:37 a Gn 12:2 b Gn 16:10 c Gn 15:5; Gn 26:4 d Gn 32:13; 1Kr 4:20; Oz 2:1
18 Ve tvém semeni (si budou žehnat všechny národy)t18 země, protože jsi mnet19 uposlechl. t18 [míněno: … vzájemně žehnat všichni členové národů / pohané]; [V h. tradici bylo běžné uvádět při žehnání (Gn 48:20; Rt 4:11) i proklínání nějaký příklad; tak jako se Izrael po odpadnutí od Boha stal příkladem kletby (Jr 24:9p), stane se i příkladem požehnání (Za 8:13). Na základě tohoto pochopení by šlo volněji přeložit: se stane příkladem pro požehnání mezi všemi národy]; Gn 26:4; Ž 72:17; Jr 4:2; n.: budou požehnány všechny … t19 h.: v mém hlasu / podle mého hlasu
