Aplikace, kterou právě používáte, je biblický program Studijní on-line bible (dále jen SOB) verze 2. Jedná se prozatím o testovací verzi, která je oproti původní verzi postavena na HTML5, využívá JavaScriptovou knihovnu JQuery a framework Bootstrap. Nová verze přináší v některých ohledech zjednodušení, v některých ohledech je tomu naopak. Hlavní výhodou by měla být možnost využívání knihovny JQuery pro novou verzi tooltipů (ze kterých je nově možné kopírovat jejich obsah, případně kliknout na aktivní odkazy na nich). V nové verzi by zobrazení překladů i vyhledávek mělo vypadat "profesionálněji", k dispozici by měly být navíc např. informace o modulech apod. Přehrávač namluvených překladů je nyní postaven na technologii HTML5, tzn., že již ke svému provozu nepotřebuje podporu Flash playeru (který již oficiálně např. pro platformu Android není k dispozici, a u kterého se počítá s postupným všeobecným útlumem).
Application you're using is a biblical program Online Bible Study (SOB), version Nr. 2. This is yet a testing release, which is (compared to the previous version) based on HTML5, uses JQuery JavaScript library and Bootstrap framework. The new version brings in some aspects simplifications. The major advantage should be the possibility of using JQuery for the new version tooltips (from which it is now possible to copy their content, or click on active hyperlinks). In the new version are also available informations about the modules and the like. The player of the narrated translations is now HTML5 powered (he does not need Flash player). I hope, that the new features will be gradually added.
Diviš Libor URL: www.obohu.cz E-mail: infoobohu.cz Skype: libordivis
Jeruzalémská bible je špičkové dílo katolické biblistiky druhé poloviny 20. století. Vzešla z prací Jeruzalémské biblické školy, založené v roce 1890 z iniciativy dominikánského řádu, v níž se po desítky let převážně francouzští badatelé věnovali studiu a výzkumu na poli biblické filologie, historie a archeologie. Na základě zevrubné a velmi přesné exegetické práce vznikl pak z původních jazyků nejprve francouzský překlad – La Bible de Jérusalem (JB), 1. vydání 1954, definitivní 1973 –, jenž se stal základem pro další edice v hlavních evropských jazycích. Hlavní zásadou jeho tvůrců je nevnášet do biblického překladu literární kvality, které nejsou vlastní originálu. Druhou předností vloženou do tohoto díla jsou úvody k jednotlivým biblickým knihám a pomocný poznámkový aparát, které každému čtenáři Bible dodávají nejdůležitější poznatky interpretační, aniž by ho zbytečně zatěžovaly svým rozsahem. Česká verze Jeruzalémské bible vzniká metodou srovnávacího překladu z francouzštiny (originální znění JB) a původních biblických jazyků (pro přesné rozpoznání předlohy). Její autoři berou v potaz i bohatou tradici českých biblických překladů 20. století, které se můžou stát inspirací, cennou zejména po terminologické stránce. Žádný ale není měřítkem, či dokonce svazujícím břemenem v otázce jazykového stylu. I pro tvůrce české JB je totiž nejdůležitější, aby výsledek jejich práce byl věrný biblickému originálu, s co nejpatrnějším uchováním jeho stylu i literární formy. Manželé Dagmar a František X. Halasovi zahájili práci na českém překladu v roce 1980, v polistopadové době se začalo s publikováním prvních sešitů pracovního vydání. Průběžně pokračují redakční práce, aby česká Jeruzalémská bible vyšla co nejdřív jako celek. Pracovní vydání české verze Jeruzalémské bible je určeno k diskusi mezi odbornou i laickou veřejností. Vyzýváme tedy všechny čtenáře, aby své diskusní příspěvky, připomínky k českému překladu a textové korektury zasílali na adresu redakce: nakladatelství KRYSTAL OP, Husova 8, 110 00 Praha 1, e-mail: krystalop@volny.cz
Copyright: Copyright © František X. a Dagmar Halasovi, Copyright © Krystal OP s.r.o
URL: http://krystal.op.cz/
Nach diesem (denn wie mag sich eine Empörung nicht gestalten?) reden Mirjam und Aaron wider Mose. Es sind die Prophetin und der Priester (einer, der das Wort von Gott und Zutritt zu Gott hat, was das zwiefache Wesen des Volkes Gottes ausmacht), die sich wider den erheben, der König in Jeschurun ist, und mit dem Gott wie mit Seinem Freund redet. Darin ist Mose in jeder Hinsicht ein Vorbild von Christo, der persönlich außerhalb der Rechte steht, die die Gnade dem Volke verliehen hat. Treu im ganzen Hause Gottes, genießt er trauten Umgang mit Ihm. Mirjam und Aaron hätten sich fürchten sollen. Der Vorwand der zwei Rebellen war, daß Mose ein kuschitisches Weib genommen hatte; für uns ist das ein gesegnetes Zeichen der Unumschränktheit der Gnade, die diejenigen in die Segnung Christi einführte, die kein Recht und keinen Anspruch darauf hatten. Welcherart die Vorrechte des Volkes Gottes auch waren, hätte es diese Unumschränktheit anerkennen sollen. Israel wollte das nicht tun und wurde mit Aussatz geschlagen. Jedenfalls erleiden sie in ihren Merkmalen als Zeuge und Prophet diese Zucht.
Aaron nimmt wieder seine Stellung des Fürbitters ein und redet demütig zu Mose (ich denke, das ist ein Sinnbild von der Demütigung Israels aufgrund des Wertes der Fürsprache Christi, der Sich mit der Lage des Volkes einsmacht). Die Antwort Gottes lautet, daß Mirjam gedemütigt und gezüchtigt und zeitweilig vom Umgang mit Ihm ausgeschlossen werden soll; dann sollte sie wiederhergestellt und in Gunst gesetzt werden. Das Volk wartet auf ihre Wiederherstellung. Laßt uns im Sinn behalten, daß der Herr dieser Tatsache hier gedenkt, daß es die herrlichste Stellung Moses war, als er vom Volke abgesondert war, als er sein Zelt außerhalb des Lagers aufschlug und er das Zelt der Zusammenkunft nannte. Das Volk hatte das viel zu sehr vergessen. Wenn auch die Glieder der Kirche im Hinblick darauf, geistlich zu werden, aus ihrer Herrlichkeit und ihrer Stellung als Propheten und Priester (Stellungen, welche ihnen tatsächlich gehören) Vorteile gewinnen wollen, um die Rechte Christi als König in Jeschurun, der Gewalt über das Haus Gottes besitzt, zu verleugnen, so ist hier wohl Raum gelassen, darüber nachzusinnen, ob sie nicht der hier besprochenen Empörung schuldig sind. Für mein Teil glaube ich, daß sie es sind.