1Mluvil také Hospodin Mojžíšovi a Aronovi, řka: 2Člověk ješto by na kůži těla jeho byla nějaká oteklina aneb prašivina, aneb poškvrna pobělavá, a bylo by na kůži těla jeho něco podobného k ráně malomocenství: tedy přiveden bude k Aronovi knězi, aneb k některému z synů jeho kněží. 3I pohledí kněz na ránu, kteráž jest na kůži těla jeho. Jestliže chlupové na té ráně zbělejí, a ta rána bude-li na pohledění hlubší nežli jiná kůže těla jeho, rána malomocenství jest. Když tedy spatří ji kněz, za nečistého vyhlásí jej. 4Pakli by poškvrna pobělavá byla na kůži těla jeho, a rána ta nebyla by hlubší nežli jiná kůže, a chlupové její nezběleli by: tedy rozkáže zavříti kněz majícího takovou ránu za sedm dní. 5Potom pohledí na něj kněz v den sedmý, a jestli rána ta zůstává tak před očima jeho a nerozmáhá se po kůži: tedy rozkáže ho zavříti kněz po druhé za sedm dní. 6I pohledí na ni kněz v den sedmý po druhé, a jestliže ta rána pozčernalá bude, a nerozmohla by se po kůži: tedy za čistého vyhlásí ho kněz, nebo prašivina jest. I zpéře roucha svá a čistý bude. 7Pakliť by se dále rozmohla ta prašivina po kůži jeho, již po ukázání se knězi k očištění svému, tedy ukáže se znovu knězi. 8I pohledí na něj kněz, a jestliže se rozmohla ta prašivina po kůži jeho, za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo malomocenství jest. 9Rána malomocenství když bude na člověku, přiveden bude k knězi. 10I pohledí na něj kněz, a bude-li oteklina bílá na kůži, až by učinila chlupy bílé, byť pak i zdravé maso bylo na té oteklině: 11Malomocenství zastaralé jest na kůži těla jeho. Protož za nečistého vyhlásí jej kněz, a nedá ho zavříti, nebo zjevně nečistý jest. 12Jestliže by se pak vylilo malomocenství po kůži, a přikrylo by malomocenství všecku kůži nemocného, od hlavy jeho až do noh jeho, všudy kdež by kněz očima viděti mohl: 13I pohledí na něj kněz, a přikrylo-li by malomocenství všecko tělo jeho, tedy za čistého vyhlásí nemocného. Nebo všecka ta rána v bělost se změnila, protož čistý jest. 14Ale kdykoli ukáže se na ní živé maso, nečistý bude. 15I pohledí kněz na to živé maso a vyhlásí jej za nečistého, nebo to maso živé nečisté jest, malomocenství jest. 16Když by pak odešlo zase maso živé a změnilo by se v bělost, tedy přijde k knězi. 17A vida kněz, že obrátila se rána ta v bělost, za čistou vyhlásí ji; čistá jest. 18Když by pak byl na kůži těla vřed, a byl by zhojen, 19Byla-li by na místě vředu toho oteklina bílá, aneb poškvrna pobělavá a náryšavá, tedy ukázána bude knězi. 20A vida kněz, že na pohledění to místo jest nižší nežli jiná kůže, a chlupové na něm by zběleli, za nečistého vyhlásí jej kněz. Rána malomocenství jest, kteráž na vředu vyrostla. 21Pakli, když pohledí na ni kněz, uzří, že chlupové nezběleli na něm, a není nižší nežli jiná kůže, ale že jest pozčernalé místo, tedy zavře ho kněz za sedm dní. 22Pakliť by šíře se rozmáhala po kůži, za nečistého vyhlásí jej kněz; rána malomocenství jest. 23Pakli by ta poškvrna pobělavá zůstávala na místě svém, a nerozmáhala by se, znamení toho vředu jest; protož za čistého vyhlásí jej kněz. 24Tělo, na jehož kůži byla by spálenina od ohně, a po zhojení té spáleniny zůstala by poškvrna pobělavá a náryšavá, anebo bílá toliko: 25Pohledí na ni kněz, a jestliže chlupové na ní zběleli, a lsknou se, způsob také její jest hlubší nežli jiné kůže vůkol: malomocenství jest, kteréž zrostlo na spálenině; protož za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo rána malomocenství jest. 26Pakli uzří kněz, an na poškvrně pobělavé není žádného chlupu bílého, a že nižší není nežli jiná kůže, ale že jest pozčernalá, poručí ho zavříti kněz za sedm dní. 27I pohledí na ni kněz dne sedmého. Jestliže se více rozmohla po kůži, tedy za nečistého vyhlásí jej; nebo rána malomocenství jest. 28Pakli bělost lsknutá na svém místě zůstávati bude, a nerozmůže se po kůži, ale bude pozčernalá: zprýštění od spáleniny jest; za čistého vyhlásí jej kněz, nebo šrám spáleniny jest. 29Byla-li by pak rána na hlavě aneb na bradě muže neb ženy, 30Tedy pohledí kněz na tu ránu, a jestliže způsob její bude hlubší nežli jiná kůže, a bude na ní vlas prožlutlý a tenký: tedy za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo poškvrna černá jest; malomocenství na hlavě aneb na bradě jest. 31Když pak pohledí kněz na ránu poškvrny černé a uzří, že způsob její není hlubší nežli jiná kůže, a že není vlasu černého na ní: zavříti dá kněz majícího ránu poškvrny černé za sedm dní. 32I pohledí kněz na tu ránu dne sedmého, a aj, nerozmohla se ta poškvrna černá, a není vlasu žlutého na ní, a způsob té poškvrny černé není hlubší nežli kůže: 33Tedy oholen bude člověk ten, ale poškvrny té černé nedá holiti. I dá zavříti kněz majícího tu poškvrnu za sedm dní po druhé. 34I pohledí kněz na poškvrnu černou dne sedmého, a jestliže se nerozmohla poškvrna černá dále po kůži, a místo její není-li hlubší nežli jiná kůže: za čistého vyhlásí ho kněz, i zpéře roucha svá a čistý bude. 35Pakli by se dále rozmohla poškvrna ta černá po kůži, již po očištění jeho, 36Tedy pohledí na ni kněz, a uzří-li, že se dále rozmohla ta poškvrna černá po kůži, nebude více šetřiti vlasu žlutého; nečistý jest. 37Pakli poškvrna černá tak zůstává před očima jeho, a černý vlas vzrostl by na ní, tedy zhojena jest ta poškvrna černá; čistý jest, a za čistého vyhlásí jej kněz. 38Když by na kůži těla muže aneb ženy byly poškvrny, totiž poškvrny pobělavé, 39I pohledí kněz, a jestliže budou na kůži těla jejich poškvrny bílé, pozčernalé, tedy poškvrna bílá jest, kteráž na kůži zrostla; čistý jest. 40Muž, z jehož by hlavy vlasové slezli, lysý jest a čistý jest. 41Jestliže pak po jedné straně obleze hlava jeho, nálysý jest a čistý jest. 42Pakli na té lysině, aneb na tom oblysení byla by rána bílá a ryšavá, tedy malomocenství zrostlo na lysině jeho, aneb na oblysení jeho. 43I pohledí na něj kněz, a uzří-li oteklinu rány bílou a ryšavou na lysině jeho, aneb na oblysení jeho, jako způsob malomocenství na kůži těla: 44Člověk malomocný jest a nečistý jest. Bez meškání za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo na hlavě jeho jest malomocenství jeho. 45Malomocný pak, na němž by ta rána byla, bude míti roucho roztržené a hlavu odkrytou a ústa zastřená, a Nečistý, nečistý jsem! volati bude. 46Po všecky dny, v nichž ta rána bude na něm, za nečistého jmín bude; nebo nečistý jest. Sám bydliti bude, vně za stany bude přebývání jeho. 47Když by pak na rouchu byla rána malomocenství, buď na rouchu soukenném aneb na rouchu lněném, 48Buď na osnově aneb na outku ze lnu aneb z vlny, buď na kůži aneb na každé věci kožené, 49A byla by ta rána zelená neb náryšavá na rouchu aneb na kůži, aneb na osnově, aneb na outku, aneb na kterékoli nádobě kožené: rána malomocenství jest, ukázána bude knězi. 50I pohledí kněz na tu ránu, a dá zavříti tu věc mající ránu za sedm dní. 51A pohledě na tu ránu dne sedmého, uzří-li, že se dále rozmohla ta rána na rouchu, neb po osnově anebo po outku, aneb na kůži, k čemuž by jí koli užíváno bylo: rána ta malomocenství rozjídavá jest, věc nečistá jest. 52I spálí to roucho aneb osnovu, aneb outek z vlny neb ze lnu, aneb jakoukoli nádobu koženou, na níž by byla rána ta; nebo malomocenství škodlivé jest, protož ohněm spáleno bude. 53Pakli pohledě kněz, uzřel by, že se nerozmohla rána ta na rouchu, aneb na osnově, aneb na outku, aneb na kterékoli nádobě kožené: 54Rozkáže kněz, aby zeprali tu věc, na níž byla by rána, i káže ji zavříti za sedm dní po druhé. 55I pohledí kněz po zeprání té věci na ránu. Jestliže nezměnila rána barvy své, byť se pak nerozmohla dále, předce nečistá jest. Ohněm spálíš ji; nebo rozjídavá věc jest na vrchní neb spodní straně její. 56Pakli pohledě kněz, uzřel by, an pozčernala rána po zeprání svém, odtrhne ji od roucha aneb od kůže, aneb od osnovy, aneb od outku. 57Jestliže se pak ukáže ještě na rouchu aneb na osnově, aneb na outku, aneb na kterékoli nádobě kožené, malomocenství rozjídající se jest. Ohněm spálíš věc tu, na kteréž by ta rána byla. 58Roucho pak aneb osnovu, aneb outek, aneb kteroukoli nádobu koženou, když bys zepral, a odešla by od ní ta rána, ještě po druhé zpéřeš, a čisté bude. 59Tenť jest zákon o ráně malomocenství na rouchu soukenném aneb lněném, aneb na osnově, aneb na outku, aneb na kterékoli nádobě kožené, kterak má za čistou aneb za nečistou uznána býti.
Treasury of Scripture Knowledge 1 Lev 13:1 The laws and tokens whereby the priest is to be guided in discerning the leprosy.
Lev 13:1 2 rising. or, swelling. a scab.
Lev 14:56 Deut 28:27 Isa 3:17the plague of leprosy.
Tzaraâth, the Leprosy, from the Greek [lepra,] from [lepis,] a scale; so called, because in this disease the body is covered with thin white scales, so as to give it the appearance of snow. The leprosy is a dreadful, contagious disorder, common in Egypt and Syria, and generally manifests itself at first in the manner described in the text. Its commencement is imperceptible; there appearing only a few reddish spots on the skin, which are not attended with pain or any other symptom, but cannot be removed. It increases imperceptibly, and continues for some years to be more and more manifest. The spots become larger, spread over the whole skin, and are sometimes rather raised, though generally flat. When it increases the upper part of the nose swells, the nostrils distend, the nose becomes soft, swellings appear on the under jaws, the eyebrows are elevated, the ears grow thick, the ends of the fingers, feet, and toes, swell, the nails grow scaly, the joints of the hands and feet separate, the palms of hands and soles of the feet are ulcerated, and in its last stage the patient becomes horrible, and falls to pieces.
Lev 14:3 Lev 14:35 Exod 4:6 Exod 4:7 Num 12:10 Num 12:12 2Sam 3:29 2Kgs 5:1 2Kgs 5:27 2Chr 26:19 -
2Chr 26:21 Isa 1:6he shall.
Deut 17:8 Deut 17:9 Deut 24:8 Mal 2:7 Matt 8:4 Mark 1:44 Luke 5:14 Luke 17:14 3 shall look.
Lev 13:2 Lev 10:10 Ezek 44:23 Hag 2:11 Mal 2:7 Acts 20:28 Rom 3:19 Rom 3:20 Rom 7:7 Heb 13:7 Rev 2:23turned.
Ezek 16:30 Hos 7:9deeper.
Gen 13:3 2Tim 2:16 2Tim 2:17 2Tim 3:13pronounce.
Matt 16:19 Matt 18:17 Matt 18:18 John 20:23 Rom 3:19 Rom 3:20 1Cor 5:4 -
1Cor 5:6 2Thess 3:14 2Thess 3:15 1Tim 1:20 4 shut up.
Num 12:15 Deut 13:14 Ezek 44:10 1Cor 4:5 1Tim 5:24 5 Lev 13:5 6 pronounce.
Isa 11:3 Isa 11:4 Isa 42:3 Rom 14:1 Jude 1:22 Jude 1:23a scab.
Lev 13:2 Deut 32:5 Jas 3:2wash.
Lev 11:25 Lev 11:28 Lev 11:40 Lev 14:8 1Kgs 8:38 1Kgs 8:45 Ps 19:12 Pro 20:9 Eccl 7:20 John 13:8 -
John 13:10 2Cor 7:1 Heb 9:10 Heb 10:22 1John 1:7 -
1John 1:9 7 Lev 13:27 Lev 13:35 Lev 13:36 Ps 38:3 Isa 1:5 Isa 1:6 Rom 6:12 -
Rom 6:14 2Tim 2:16 2Tim 2:17 8 Lev 13:3 Matt 15:7 Matt 15:8 Acts 8:21 Phil 3:18 Phil 3:19 2Pet 2:19 9 Lev 13:9 10 shall see him.
Lev 13:3 Lev 13:4 Num 12:10 -
Num 12:12 2Kgs 5:27 2Chr 26:19 2Chr 26:20quick raw flesh. Heb. the quickening of living flesh.
Lev 13:14 Lev 13:15 Lev 13:24 Pro 12:1 Amos 5:10 John 3:19 John 3:20 John 7:7 11 Lev 13:11 12 cover all.
1Kgs 8:38 Job 40:4 Job 42:6 Isa 64:6 John 16:8 John 16:9 Rom 7:14 1John 1:8 -
1John 1:10 13 if the leprosy. It may seem strange that the partial leper should be pronounced unclean, and the person totally covered with the disease clean. This was probably owing to a different species or stage of the disease; the partial being contagious, the total not. That there are two different species, or degrees, of the disease described here, is sufficiently evident: in one, the person was all covered with a white enamelled scurf; in the other, there was a quick raw flesh in the risings. On this account, the one was deemed unclean, or contagious, the other not; for contact with the quick raw flesh would be more likely to communicate the disease, than the touch of the hard dry scurf. The ichor proceeding from the former, when brought into contact with the flesh of another, would soon be taken into constitution by means of the absorbent vessels; but where the surface was perfectly dry; the absorbent vessels of another, coming in contact with the diseased man, could imbibe nothing, and there was consequently but little or no danger of infection. This is the learned Dr. Mead's view of the subject; who thus accounts for the circumstances mentioned in the text.
he is clean.
Isa 64:6 John 9:41 14 Lev 13:10 15 Lev 13:15 16 Rom 7:14 -
Rom 7:24 Gal 1:14 -
Gal 1:16 Phil 3:6 -
Phil 3:8 1Tim 1:13 -
1Tim 1:15 17 Lev 13:17 18 a boil.
Exod 9:9 Exod 15:26 2Kgs 20:7 Job 2:7 Ps 38:3 -
Ps 38:7 Isa 38:21 19 Lev 13:19 20 in sight.
Lev 13:3 Matt 12:45 John 5:14 2Pet 2:20 21 shut him.
1Cor 5:5 22 a plague. i,e., "The plague of leprosy."
Lev 13:22 23 Gen 38:26 2Sam 12:13 2Chr 19:2 2Chr 19:3 Job 34:31 Job 34:32 Job 40:4 Job 40:5 Pro 28:13 Matt 26:75 2Cor 2:7 Gal 6:1 1Pet 4:2 1Pet 4:3 24 a hot burning. Heb. a burning of fire.
Isa 3:24This is supposed to state the case of such as had been hurt by fire; which would leave a scar, in which the leprosy might appear, and which was to be distinguished by the rules here given.
25 turned white.
Lev 13:4 Lev 13:18 -
Lev 13:20 26 then the priest.
Lev 13:4 Lev 13:5 Lev 13:23 27 it is the plague of leprosy. See on ver.
Lev 13:2 28 Lev 13:28 29 1Kgs 8:38 1Kgs 12:28 2Chr 6:29 Ps 53:4 Isa 1:5 Isa 5:20 Isa 9:15 Mic 3:11 Matt 6:23 Matt 13:14 Matt 13:15 John 16:2 John 16:3 Acts 22:3 Acts 22:4 Acts 26:9 Acts 26:10 2Cor 4:3 2Cor 4:4 2Thess 2:11 2Thess 2:12 30 scall.
Lev 13:34 -
Lev 13:37 Lev 14:54 31 seven days.
Lev 13:4 -
Lev 13:6 32 yellow hair.
Lev 13:30 Matt 23:5 Luke 18:9 -
Luke 18:12 Rom 2:23 33 Lev 13:33 34 the seventh.
1John 4:1 Jude 1:22 Rev 2:2be not.
Lev 13:23and he shall.
Lev 13:6 35 Lev 13:7 Lev 13:27 2Tim 2:16 2Tim 2:17 2Tim 3:13 36 Lev 13:36 37 Lev 13:37 38 Lev 13:38 39 if the bright.
Eccl 7:20 Rom 7:22 -
Rom 7:25 Jas 3:2a freckled spot. The word
bohak, from the Syriac
behak, to be white, or shining, here rendered "a freckled spot," is used by the Arabs to denote a kind of leprosy, of which Niebuhr says, "
Bohak is neither contagious nor dangerous. A black boy at Mocha, who was affected with this eruption, had here and there upon his body white spots. We were told that the use of sulphur had relieved this boy for a time, but had not entirely removed the disease." He adds subsequently from Forskal's papers, "The Arabs call a sort of leprosy, in which some little spots shew themselves here and there on the body,
behaq; and it is without doubt the same as is named
bohak, (Le ch. 13
Lev 13:1). They believe it to be so far from contagious, that one may sleep with a person affected without danger." "On the 15th day of May, 1765, I myself first saw the
Bohak leprosy in a Jew at Mocha. The spots in this disease are of an unequal size. They do not shine; are not perceptibly higher than the skin; and do not change the colour of the hair. Their colour is an obscure white, inclining to red. The rest of the skin of the patient was darker than that of the people of the country in general; but the spots were not so white as the skin of an European, when not sun-burnt. The spots in this leprosy do not appear on the hands, or near the navel, but on the neck and face, yet not on that part where the hair grows thick. They gradually spread, and continue sometimes only about two months, but in some cases one or two years, and then disappear by degrees, of themselves. This disorder is neither contagious nor hereditary, nor does it occasion any inconvenience." Hence a person infected with the
bohak is declared clean.
40 hair is fallen off his head. Heb. head is pilled.
Lev 13:41 Song 5:11 Rom 6:12 Rom 6:19 Rom 8:10 Gal 4:13 41 Lev 13:41 42 Lev 13:42 43 Lev 13:43 44 utterly unclean.
Job 36:14 Matt 6:23 2Pet 2:1 2Pet 2:2 2John 1:8 -
2John 1:10his plague.
Isa 1:5 45 his clothes.
Gen 37:29 2Sam 13:19 Job 1:20 Jer 3:25 Jer 36:24 Joel 2:13and his head.
Lev 10:6 Lev 21:10put.
Ezek 24:17 Ezek 24:22 Mic 3:7Unclean.
Job 42:6 Ps 51:3 Ps 51:5 Isa 6:5 Isa 52:11 Isa 64:6 Lam 4:15 Luke 5:8 Luke 7:6 Luke 7:7 Luke 17:12 46 the days.
Pro 30:12without.
Num 5:2 Num 12:14 Num 12:15 2Kgs 7:3 2Kgs 15:5 2Chr 26:21 Lam 1:1 Lam 1:8 1Cor 5:5 1Cor 5:9 -
1Cor 5:13 2Thess 3:6 2Thess 3:14 1Tim 6:5 Heb 12:15 Heb 12:16 Rev 21:27 Rev 22:15 47 The garment. This leprosy in garments appears so strange to us, that it has induced some, with Bp. Patrick, to consider it as an extraordinary punishment inflicted by God upon the Israelites, as a sign of his high displeasure; while others consider the leprosy in clothes (and also houses) as having no relation to the leprosy in man. When Michaelis was considering the subject, he was told by a dealer in wool, that the wool of sheep which die of a disease, if it has not been shorn from the animal while living, is unfit to manufacture cloth, and liable to something like what Moses here describes, and which he imagines to be the plague of leprosy in garments. The whole account, however, as Dr. A. Clarke observes, seems to intimate that the garment was fretted by the contagion of the real leprosy; which it is probable was occasioned by a species of
animacula, or vermin, burrowing in the skin, which we know to be the cause of the itch; these, by breeding in the garments, must necessarily multiply their kind, and fret the garments, i.e., corrode a portion of the finer parts, after the manner of moths, for their nourishment. The infection of garments has frequently been known to cause the worst species of scarlet fever, and even the plague; and those infected with
psora, or itch animal, have communicated the disease even in six or seven years after the infection.
Isa 3:16 -
Isa 3:24 Isa 59:6 Isa 64:6 Ezek 16:16 Rom 13:12 Eph 4:22 Col 3:3 Jude 1:23 48 thing made of. Heb. work of.
Lev 13:51 Deut 8:11 Jude 1:23 Rev 3:4 49 thing of skin. Heb. vessel, or instrument. it is.
Lev 13:2 50 Lev 13:50 51 fretting leprosy.
Lev 14:44 52 burn.
Lev 11:33 Lev 11:35 Deut 7:25 Deut 7:26 Isa 30:22 Acts 19:19 Acts 19:20fretting leprosy.
Lev 14:44 Lev 14:45 53 Lev 13:53 54 Lev 13:54 55 after.
Ezek 24:13 Heb 6:4 -
Heb 6:8 2Pet 1:9 2Pet 2:20 -
2Pet 2:22it be bare within or without. Heb. it be bald in the headthereof, or in the forehead thereof.
56 Lev 13:56 57 shalt burn.
Isa 33:14 Matt 3:12 Matt 22:7 Matt 25:41 Rev 21:8 Rev 21:27 58 be washed.
2Kgs 5:10 2Kgs 5:14 Ps 51:2 2Cor 7:1 2Cor 12:8 Heb 9:10 Rev 1:5The plague of leprosy was inflicted immediately from the hand of God, and came not from natural causes, as other diseases; and therefore must be managed according to a divine law. Miriam's leprosy, and Gehazi's and King Uzziah's were all the punishments of particular sins; and if generally it was so, no marvel there was so much care taken to distinguish it from a common distemper, that none might be looked upon as lying under this extraordinary token of Divine displeasure, but those that really were so.
59 Lev 13:59
