1Vrátíš-li se, Izraeli, Jahvův výrok, vrátíš-li se ke mně, odstraníš-li přede mnou své ohavnosti, nebudeš-li se už potulovat, 2budeš-li přísahat při živém Jahvovi, v pravdě, přímosti a spravedlnosti, pak se jím národy budou žehnat, jím se budou oslavovat. 3Neboť takto mluví Jahve k mužům z Judy a Jeruzaléma: Zorejte, co leží ladem, nic nesejte do trní. 4Obřežte se pro Jahva, odstraňte si předkožku ze srdce, mužové z Judy a Jeruzaléma, jinak můj hněv vyšlehne jako oheň, bude hořet a nebude nikdo, kdo by hasil, pro zlovolnost vašich skutků. 5Ohlaste to v Judovi, zvěstujte to v Jeruzalémě, řekněte to! Zatrubte na roh v zemi, hlasitě křičte a řekněte: Nástup! Vzhůru do opevněných měst! 6Na Sionu vztyčte znamení! Prchejte! Bez zastávky! Vždyť od severu přivádím neštěstí, obrovskou zkázu. 7Lev vylezl ze své houštiny, ničitel národů se dal na pochod, vyšel ze svého sídla, aby proměnil zemi v pustinu; tvá města budou zničena a vylidněna. 8Oblečte se tedy do pytloviny, naříkejte, kvílejte, neboť se od nás neodvrátil planoucí Jahvův hněv. 9V ten den - Jahvův výrok - král pozbude odvahy, pozbudou ji knížata, kněží budou ohromení a proroci zděšení. 10A já říkám: „Ach, Jahve! Pane, vpravdě jsi oklamal ten lid i Jeruzalém, když jsi říkal: ‘Budete mít pokoj,’ a zatím nás smrtelně zasáhl meč!“ 11Tehdy se řekne tomu lidu i Jeruzalému: žhavý vítr z výšin na poušti přichází na dceru mého lidu. - Není ani k provívání, ani k čištění! 12Prudký vítr se na mne žene odtud. Teď budu já vynášet nad nimi rozsudek! 13Hle, vystupuje jako mračna, jeho vozy jsou jako smršť, jeho koně jsou rychlejší než orli. Běda nám! Jsme ztraceni! 14Očisti si srdce od zlého, Jeruzaléme, abys byl zachráněn. Jak dlouho ještě budeš v nitru ukrývat své hříšné myšlenky? 15Neboť jakýsi hlas tu zprávu rozkřikuje od Danu, od Efraimovy hory zvěstuje tu pohromu. 16Sdělte to národům, vyhlašte to proti Jeruzalému: nepřátelé přicházejí z daleké země a vyrážejí pokřik proti Judovým městům; 17obklopují ho jako polní hlídači, neboť se proti mně vzbouřil, Jahvův výrok. 18To ti vyneslo tvé chování a tvé skutky: Hle, jak hořké je tvé neštěstí! Jak tě zasahuje do srdce! 19Mé nitro, mé nitro! Jak trpím! Svírá se mi srdce! Srdce mi buší! Nemohu mlčet, neboť jsem uslyšel troubení na roh, válečný pokřik. 20Zvěstují jednu zkázu za druhou: celá zem je zpustošená, rázem jsou zničeny mé stany, v okamžiku má přístřeší. 21Jak dlouho budu vidět znamení, slyšet troubení na roh? 22- Můj lid je totiž hloupý, neznají mě, jsou to děti, jež neuvažují, nerozlišují; jsou moudré na to, aby konaly zlo, dobro však konat nedovedou. 23Dívám se na zemi: samý zmatek; na nebesa: jejich světlo zmizelo. 24Dívám se na hory: chvějí se, všechny pahorky se otřásají. 25Dívám se: žádní lidé; všichni nebeští ptáci ulétli. 26Dívám se: ze sadu je poušť, všechna města jsou zničena před Jahvem, před žárem jeho hněvu. 27Ano, takto mluví Jahve: Celá zem bude zpustošena, ale nevyhladím ji úplně. 28Proto bude země ve smutku a nebe nahoře ztemní! Neboť já jsem promluvil, rozhodl jsem, nebudu toho litovat, ani od toho neustoupím. 29Před povykujícím jezdcem a lučištníkem se celé město dalo na útěk: zalézají do houští, šplhají po skalách; každé město je opuštěno, už tam nikdo nebydlí. 30A ty, zpustošené, co budeš dělat ty? I když se oblékneš do purpuru, ozdobíš se zlatými skvosty a líčidlem si zvětšíš oči, krášlíš se nadarmo. Kdo do tebe byli zamilovaní, opovrhují tebou, ukládají ti o život. 31Ano, slyším křik, jako když žena pracuje k porodu, je to úzkost rodičky; jsou to výkřiky sionské dcery, jež lapá po dechu a vztahuje ruce: „Běda mně, klesám pod ranami vražedníků!“
Jamieson Fausset Brown Bible Commentary 1 CONTINUATION OF ADDRESS TO THE TEN TRIBES OF ISRAEL. (
Jer 4:1-
Jer 4:2). THE PROPHET TURNS AGAIN TO JUDAH, TO WHOM HE HAD ORIGINALLY BEEN SENT (Jer. 4:3-31). (Jer. 4:1-31)
return . . . return--play on words. "If thou wouldest return to thy land (thou must first), return (by conversion and repentance) to Me."
not remove--no longer be an unsettled wanderer in a strange land. So Cain (
Gen 4:12,
Gen 4:14).
2 And thou--rather, "And if (carried on from
Jer 4:1) thou shalt swear, 'Jehovah liveth,' in truth, &c.", that is, if thou shalt worship Him (for we swear by the God whom we worship; compare
Deut 6:13;
Deut 10:20;
Isa 19:18;
Amos 8:14) in sincerity, &c.
and the nations--Rather, this is apodosis to the "if"; then shall the nations bless themselves in (by) Him" (
Isa 65:16). The conversion of the nations will be the consequence of Israel's conversion (
Ps 102:13,
Ps 102:15;
Rom 11:12,
Rom 11:15).
3 Transition to Judah. Supply mentally. All which (the foregoing declaration as to Israel) applies to Judah.
and Jerusalem--that is, and especially the men of Jerusalem, as being the most prominent in Judea.
Break . . . fallow ground--that is, Repent of your idolatry, and so be prepared to serve the Lord in truth (
Hos 10:12;
Matt 13:7). The unhumbled heart is like ground which may be improved, being let out to us for that purpose, but which is as yet fallow, overgrown with weeds, its natural product.
4 Remove your natural corruption of heart (
Deut 10:16;
Deut 30:6;
Rom 2:29;
Col 2:11).
5 cry, gather together--rather, "cry fully" that is, loudly. The Jews are warned to take measures against the impending Chaldean invasion (compare
Jer 8:14).
6 Zion--The standard toward Zion intimated that the people of the surrounding country were to fly to it, as being the strongest of their fortresses.
7 lion--Nebuchadnezzar and the Chaldeans (
Jer 2:15;
Jer 5:6;
Dan 7:14).
his thicket--lair; Babylon.
destroyer of the Gentiles--rather, "the nations" (
Jer 25:9).
8 Nothing is left to the Jews but to bewail their desperate condition.
anger . . . not turned back-- (
Isa 9:12,
Isa 9:17,
Isa 9:21).
9 heart--The wisdom of the most leading men will be utterly at a loss to devise means of relief.
10 thou hast . . . deceived--God, having even the false prophets in His hands, is here said to do that which for inscrutable purposes He permits them to do (
Exod 9:12;
2Thess 2:11; compare
Jer 8:15; which passage shows that the dupes of error were self-prepared for it, and that God's predestination did not destroy their moral freedom as voluntary agents). The false prophets foretold "peace," and the Jews believed them; God overruled this to His purposes (
Jer 5:12;
Jer 14:13;
Ezek 14:9).
soul--rather, "reacheth to the life."
11 dry wind--the simoom, terrific and destructive, blowing from the southeast across the sandy deserts east of Palestine. Image of the invading Babylonian army (
Hos 13:15). Babylon in its turn shall be visited by a similar "destroying wind" (
Jer 51:1).
of . . . high places--that is, that sweeps over the high places.
daughter--that is, the children of my people.
not to fan--a very different wind from those ordinary winds employed for fanning the grain in the open air.
12 full . . . from those places--rather, "a wind fuller (that is, more impetuous) than those winds" (which fan the corn) (
Jer 4:11) [ROSENMULLER].
unto me--"for Me," as My instrument for executing My purpose.
sentence--judgments against them (
Jer 1:16).
13 clouds--continuing the metaphor in
Jer 4:11-
Jer 4:12. Clouds of sand and dust accompany the simoom, and after rapid gyrations ascend like a pillar.
eagles-- (
Deut 28:49;
Hab 1:8).
Woe unto us--The people are graphically presented before us, without it being formally so stated, bursting out in these exclamations.
14 Only one means of deliverance is left to the Jews--a thorough repentance.
vain thoughts--namely, projects for deliverance, such as enlisting the Egyptians on their side. GESENIUS translates, "How long wilt thou harbor vain thoughts?"
15 For . . . from Dan--The connection is: There is danger in delay; for the voice of a messenger announces the approach of the Chaldean enemy from Dan, the northern frontier of Palestine (
Jer 8:16; compare
Jer 4:6;
Jer 1:14).
Mount Ephraim--which borders closely on Judah; so that the foe is coming nearer and nearer. Dan and Beth-el in Ephraim were the two places where Jeroboam set up the idolatrous calves (
1Kgs 12:29); just retribution.
16 The neighboring foreign "nations" are summoned to witness Jehovah's judgments on His rebel people (
Jer 6:18-
Jer 6:19).
watchers--that is, besiegers (compare
2Sam 11:16); observed or watched, that is, besieged.
their voice--the war shout.
17 keepers of a field--metaphor from those who watch a field, to frighten away the wild beasts.
18 (
Jer 2:17,
Jer 2:19;
Ps 107:17).
this is thy wickedness--that is, the fruit of thy wickedness.
19 The prophet suddenly assumes the language of the Jewish state personified, lamenting its affliction (
Jer 10:19-
Jer 10:20;
Jer 9:1,
Jer 9:10;
Isa 15:5; compare
Luke 19:41).
at my very heart--Hebrew, "at the walls of my heart"; the muscles round the heart. There is a climax, the "bowels," the pericardium, the "heart" itself.
maketh . . . noise--moaneth [HENDERSON].
alarm--the battle shout.
20 Destruction . . . cried--Breach upon breach is announced (
Ps 42:7;
Ezek 7:26). The war "trumpet" . . . the battle shout . . . the "destructions" . . . the havoc throughout "the whole land" . . . the spoiling of the shepherds "tents" (
Jer 10:20; or, "tents" means cities, which should be overthrown as easily as tents [CALVIN]), form a gradation.
21 Judah in perplexity asks, How long is this state of things to continue?
22 Jehovah's reply; they cannot be otherwise than miserable, since they persevere in sin. The repetition of clauses gives greater force to the sentiment.
wise . . . evil . . . to do good . . . no knowledge--reversing the rule (
Rom 16:19) "wise unto . . . good, simple concerning evil."
23 Graphic picture of the utter desolation about to visit Palestine. "I beheld, and lo!" four times solemnly repeated, heightens the awful effect of the scene (compare
Isa 24:19;
Isa 34:11).
without form and void--reduced to the primeval chaos (
Gen 1:2).
24 mountains-- (
Isa 5:25).
moved lightly--shook vehemently.
25 no man . . . birds--No vestige of the human, or of the feathered creation, is to be seen (
Ezek 38:20;
Zeph 1:3).
26 fruitful place--Hebrew, Carmel.
a wilderness--Hebrew, "the wilderness," in contrast to "the fruitful place"; the great desert, where Carmel was, there is now the desert of Arabia [MAURER].
cities--in contrast to the fruitful place or field.
27 full end--utter destruction: I will leave some hope of restoration (
Jer 5:10,
Jer 5:18;
Jer 30:11;
Jer 46:28; compare
Lev 26:44).
28 For this--on account of the desolations just described (
Isa 5:30;
Hos 4:3).
not repent-- (
Num 23:19).
29 whole city--Jerusalem: to it the inhabitants of the country had fled for refuge; but when it, too, is likely to fall, they flee out of it to hide in the "thickets." HENDERSON translates, "every city."
noise--The mere noise of the hostile horsemen shall put you to flight.
30 when thou art spoiled--rather, "thou, O destroyed one" [MAURER].
rentest . . . face with painting--Oriental women paint their eyes with stibium, or antimony, to make them look full and sparkling, the black margin causing the white of the eyes to appear the brighter by contrast (
2Kgs 9:30). He uses the term "distendest" in derision of their effort to make their eyes look large [MAURER]; or else, "rentest," that is, dost lacerate by puncturing the eyelid in order to make the antimony adhere [ROSENMULLER]. So the Jews use every artifice to secure the aid of Egypt against Babylon.
face--rather, thy eyes (
Ezek 23:40).
31 anguish--namely, occasioned by the attack of the enemy.
daughter of Zion--There is peculiar beauty in suppressing the name of the person in trouble, until that trouble had been fully described [HENDERSON].
bewaileth herself--rather, "draweth her breath short" [HORSLEY]; "panteth."
spreadeth . . . hands-- (
Lam 1:17).
