1Pelištejci shromáždili svá vojska k boji. Shromáždili se v Sóku, které je v Judsku, a utábořili se u Efes-damímu mezi Sókem a Azekou. 2Také Saul a Izraelci se shromáždili, utábořili se v údolí Éla a sešikovali se k boji proti Pelištejcům. 3Pelištejci stáli na hoře z jedné strany a Izraelci stáli na hoře z druhé strany. Mezi nimi bylo údolí. 4Z pelištejských vojsk vycházel soubojový zápasník jménem Goliáš z Gatu, vysoký šest loket a jednu píď. 5Na hlavě měl bronzovou přilbu a oblékal si šupinový pancíř. Pancíř vážil pět tisíc šekelů bronzu. 6Na nohou měl bronzové holenice a na ramenou bronzový srpáč. 7Násada jeho kopí byla jako tkalcovské vratidlo a hrot jeho kopí vážil šest set šekelů železa. Před ním šel štítonoš. 8Stál a volal na izraelské řady. Říkal jim: Proč vycházíte a šikujete se k boji? Cožpak nejsem já Pelištejec a vy otroci Saulovi? Pověřte někoho, ať ke mně sestoupí. 9Jestliže se mnou dokáže bojovat a zabije mě, budeme vašimi otroky. Jestliže já přemohu jeho a zabiju jej, budete našimi otroky a budete nám sloužit. 10Pak ten Pelištejec řekl: Dnes potupím izraelské řady. Vydejte mi někoho, ať spolu bojujeme. 11Když Saul a celý Izrael uslyšeli tato Pelištejcova slova, třásli se a hrozně se báli. 12David byl synem Efratejce z judského Betléma jménem Jišaj, který měl osm synů. Za dnů Saulových byl ten muž již pokročilého věku. 13Tři nejstarší Jišajovi synové šli se Saulem do boje. Jména tří synů, kteří šli do boje, byla: Prvorozený Elíab, druhý po něm Abínádab a třetí Šama. 14David byl nejmladší. Tři nejstarší šli se Saulem. 15David odcházel od Saula a vracel se, aby v Betlémě pásl ovce svého otce. 16Mezitím Pelištejec přistupoval ráno i večer a takto se stavěl po čtyřicet dní. 17Jišaj řekl svému synu Davidovi: Vezmi svým bratrům éfu tohoto praženého zrní a těchto deset chlebů a rychle jim to zanes do tábora. 18Těchto deset kusů sýra odnes veliteli nad tisícem. Zjisti, jak se daří tvým bratrům, a vezmi od nich znamení. 19Saul, oni a všichni Izraelci jsou v údolí Éla a vedou válku s Pelištejci. 20David časně ráno vstal, zanechal ovce hlídači, naložil zásoby a šel, jak mu Jišaj přikázal. Když přišel k ležení, vojsko vycházelo do řad a spustilo válečný křik. 21Izraelci a Pelištejci se sešikovali řada proti řadě. 22David zanechal věci u strážce výstroje a běžel k řadě. Když přišel, vyptával se svých bratrů, jak se jim daří. 23Zatímco s nimi mluvil, zrovna vystoupil z pelištejských řad soubojový zápasník jménem Goliáš, Pelištejec z Gatu, a říkal stejná slova jako předtím. David to slyšel. 24Když všichni Izraelci uviděli toho muže, utekli před ním a hrozně se báli. 25Izraelci říkali: Viděli jste toho muže, který vystoupil? Vystupuje, aby hanobil Izrael. Stane se proto, že toho, kdo ho zabije, král odmění velikým bohatstvím, dá mu svou dceru a dům jeho otce učiní v Izraeli svobodným. 26David se zeptal mužů, kteří stáli u něj: Cože získá ten, kdo zabije tohoto Pelištejce a odstraní potupu od Izraele? Vždyť kdo je ten neobřezaný Pelištejec, že tupí řady živého Boha? 27Lid mu odpověděl stejnými slovy jako předtím: Toto získá ten, kdo ho zabije. 28Když jeho nejstarší bratr Elíab slyšel, jak mluví s muži, vzplál proti Davidovi hněvem a řekl: Proč jsi přišel? Komu jsi zanechal těch několik ovcí v pustině? Znám tvou domýšlivost a zkaženost tvého srdce. Přišel jsi totiž, aby ses díval na bitvu. 29David řekl: Co jsem teď udělal? Vždyť jsem se jen ptal. 30Obrátil se od něj k někomu jinému a zeptal se stejnými slovy jako předtím. Lid mu odpověděl stejnými slovy jako poprvé. 31Když se proslechla slova, která David promluvil, oznámili to Saulovi a ten si ho nechal přivést. 32David řekl Saulovi: Ať kvůli němu nikdo neklesá na mysli. Tvůj otrok půjde a bude bojovat s tímto Pelištejcem. 33Saul řekl Davidovi: Nemůžeš jít proti tomu Pelištejci a bojovat s ním. Vždyť jsi jen chlapec, a on je bojovníkem od svého mládí. 34Nato David řekl Saulovi: Tvůj otrok byl pastýřem ovcí svého otce. Když přišel lev či medvěd a odnesl ovci ze stáda, 35vyrazil jsem za ním, bil jsem ho a vysvobodil jsem ji z jeho tlamy. Když proti mně povstal, chytil jsem ho za čelist a bil jsem ho, až jsem ho usmrtil. 36Tvůj otrok zabil jak lva, tak i medvěda a tento neobřezaný Pelištejec dopadne jako jeden z nich, protože tupil řady živého Boha. 37David dále řekl: Hospodin, který mě vysvobodil z moci lva i z moci medvěda, ten mě vysvobodí z ruky tohoto Pelištejce. Saul tedy řekl Davidovi: Jdi a Hospodin buď s tebou. 38Pak Saul oblékl Davida do svého odění, na hlavu mu dal bronzovou přilbu a oblékl mu pancíř. 39David si připásal na odění jeho meč a zkoušel chodit, protože na to nebyl zvyklý. David řekl Saulovi: Nemohu v tom chodit, protože na to nejsem zvyklý. Proto si to David ze sebe sundal. 40Do ruky si vzal hůl, z potoka si vybral pět oblázků, uložil je do pastýřské brašny, kterou měl, a v ní do váčku; v ruce měl prak. Tak se blížil k Pelištejci. 41Mezitím Pelištejec postupoval a stále se blížil k Davidovi. Před ním šel štítonoš. 42Když se Pelištejec podíval a uviděl Davida, pohrdl jím, protože to byl jen chlapec, ryšavý, krásného vzhledu. 43Pelištejec řekl Davidovi: Cožpak jsem pes, že jdeš proti mně s holí? Nato Pelištejec Davida proklel při svých bozích. 44Pak řekl Pelištejec Davidovi: Pojď ke mně a vydám tvé tělo nebeskému ptactvu a polní zvěři. 45David Pelištejci odpověděl: Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a srpáčem, ale já jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi tupil. 46Dnes tě Hospodin vydá do mé ruky. Zabiju tě a srazím ti hlavu. Dnes vydám mrtvoly pelištejského vojska nebeskému ptactvu a zemské zvěři. A tak celý svět pozná, že s Izraelem je Bůh. 47A celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nezachraňuje mečem ani kopím. Neboť tento boj je Hospodinův a on vás vydá do naší ruky. 48Pak se stalo, že když Pelištejec dále postupoval a blížil se proti Davidovi, David rychle běžel na bojiště proti Pelištejci. 49David sáhl rukou do brašny, vzal odtamtud kámen, vrhl jej z praku a udeřil Pelištejce do čela. Kámen mu prorazil čelo, takže padl tváří k zemi. 50Tak David přemohl Pelištejce prakem a kamenem, ubil Pelištejce a usmrtil ho. David neměl v ruce meč. 51Potom David přiběhl, postavil se nad Pelištejcem, vzal jeho meč, vytáhl ho z pochvy, usmrtil jej a usekl mu s ním hlavu. Když Pelištejci viděli, že je jejich hrdina mrtev, utíkali. 52Izraelci a Judejci vstali, křičeli a pronásledovali Pelištejce až do Gatu, až k branám Ekrónu. Pobití Pelištejci padali cestou z Šaarajimu až do Gatu a Ekrónu. 53Pak se Izraelci vrátili z pronásledování Pelištejců a vyplenili jejich tábor. 54David vzal hlavu toho Pelištejce a přinesl ji do Jeruzaléma, ale jeho zbraně uložil ve svém stanu. 55Když Saul viděl Davida, jak jde proti tomu Pelištejci, řekl veliteli armády Abnérovi: Čí syn je tento chlapec, Abnére? Abnér odpověděl: Jakože jsi živ, králi, nevím. 56Král řekl: Zeptej se, čí syn je ten mladík. 57Proto když se vracel David z boje proti Pelištejci, Abnér ho vzal a přivedl ho před Saula. Hlavu toho Pelištejce měl ještě v ruce. 58Saul se ho zeptal: Čí jsi syn, chlapče? David odpověděl: Syn tvého otroka Jišaje Betlémského.
Treasury of Scripture Knowledge 1 1Σαμ. 17:1 The armies of the Israelites and Philistines being ready to battle,
1Σαμ. 17:4 Goliath challenges a combat.
1Σαμ. 17:12 David, sent by his father to visit his brethren, takes the challenge.
1Σαμ. 17:28 Eliab chides him.
1Σαμ. 17:30 He is brought to Saul;
1Σαμ. 17:32 shews the reason of his confidence;
1Σαμ. 17:38 and slays the giant.
1Σαμ. 17:55 Saul takes notice of David.
gathered.
1Σαμ. 7:7 1Σαμ. 13:5 1Σαμ. 14:46 1Σαμ. 14:52 Κρ. 3:3Shochoh.
Ιησ. 15:35Socoh.
2Χρ. 11:7Shoco.
2Χρ. 28:18Shocho. Azekah.
Ιησ. 10:10 Ιησ. 10:11 Ιησ. 15:35 Ιερ. 34:7Ephes-dammim. or, the coast of Dammim.
1Χρ. 11:13Pas-dammim.
2 the valley.
1Σαμ. 17:19 1Σαμ. 21:9set the battle in array. Heb. ranged the battle.
3 1Σαμ. 17:3 4 Goliath.
1Σαμ. 17:23 1Σαμ. 21:9 1Σαμ. 21:10 2Σαμ. 21:19 1Χρ. 20:5of Gath.
1Σαμ. 27:4 Ιησ. 11:22 2Σαμ. 21:16 -
2Σαμ. 21:22 1Χρ. 20:4 -
1Χρ. 20:8whose height.
Δευτ. 3:11 1Χρ. 11:23 Άμ. 2:9six cubits. According to Bp. Cumberland's calculation, the height of Goliath was about eleven feet ten inches; but Parkhurst estimating the ordinary cubit at seventeen inches and a half, calculates that he was nine feet six inches high. Few instances can be produced of men who can be compared with him. Pliny says, "The tallest man that hath been seen in our days was one name Gabara, who, in the days of Claudius, the late Emperor, was brought out of Arabia: he was nine feet nine inches." Josephus mentions a Jew, named Eleazar, whom Vitellius sent to Rome, who was seven cubits, or ten feet two inches high. Becanus saw a man near ten feet, and a woman that was full ten feet. And, to mention no more, a man of the name of John Middleton, born at Hale, near Warrington, in Lancashire, in the reign of James the First, was more than nine feet high. Dr. Plott, in his history of Staffordshire, says, that "his hand, from the carpus to the end of the middle finger, was seventeen inches, his palms eight inches and a half broad, and his whole height was nine feet three inches; wanting but six inches of the height of Goliath of Gath."
5 armed. Heb. clothed.
1Σαμ. 17:38 6 target of brass. or, gorget.
1Βασ. 10:16 2Χρ. 9:15 7 the staff.
2Σαμ. 21:19 1Χρ. 11:23 1Χρ. 20:5 8 servants to Saul.
1Σαμ. 17:26 1Σαμ. 8:17 2Σαμ. 11:11 1Χρ. 21:3 9 and serve us.
1Σαμ. 11:1 10 I defy.
1Σαμ. 17:25 1Σαμ. 17:26 1Σαμ. 17:36 1Σαμ. 17:45 Αρ. 23:7 Αρ. 23:8 2Σαμ. 21:21 2Σαμ. 23:9 Νεεμ. 2:19give me.
Ιώβ 40:9 -
Ιώβ 40:12 Ψαλ. 9:4 Ψαλ. 9:5 Παρ. 16:18 Ιερ. 9:23 Δαν. 4:37 11 dismayed.
Δευτ. 31:8 Ιησ. 1:9 Ψαλ. 27:1 Παρ. 28:1 Ησ. 51:12 Ησ. 51:13 Ησ. 57:11 12 David.
1Σαμ. 17:58 1Σαμ. 16:1 1Σαμ. 16:18 Ρουθ 4:22 Ματθ. 1:6 Λουκ. 3:31 Λουκ. 3:32Ephrathite.
Γέν. 35:19 Ψαλ. 132:6 Μιχ. 5:2 Ματθ. 2:1 Ματθ. 2:6eight sons.
1Σαμ. 16:10 1Σαμ. 16:11 1Χρ. 2:13 -
1Χρ. 2:16 13 the names.
1Σαμ. 17:28 1Σαμ. 16:6 -
1Σαμ. 16:9 1Χρ. 2:13Shammah.
2Σαμ. 13:3 2Σαμ. 13:32 2Σαμ. 21:21Shimeah.
14 the youngest.
1Σαμ. 16:11 Γέν. 25:23 15 returned.
1Σαμ. 16:11 1Σαμ. 16:19 -
1Σαμ. 16:23 16 forty days.
Ματθ. 4:2 Λουκ. 4:2 17 Take now.
Ματθ. 7:11 Λουκ. 11:13parched corn.
1Σαμ. 25:18 Ρουθ 2:14 2Σαμ. 17:28 18 carry.
1Σαμ. 16:20cheeses. Heb. cheeses of milk.
2Σαμ. 17:29 Ιώβ 10:10their thousand. Heb. a thousand. look.
Γέν. 37:14 Πράξ. 15:36 1Θεσ. 3:5 1Θεσ. 3:6 19 the valley. Dr. Richardson says, that in about twenty minutes, in an easterly direction, form the cave of St. John, (which is about two hours or six miles, in a westerly direction, from Jerusalem,) they came to the valley of Elah; which position seems to agree with that of Shochoh and Azekah. He describes it as "a small valley, and the place of the encampment is pointed out where it narrows into a broad, deep ravine; part of it was in crop, and part of it was under the plough, which was drawn by a couple of oxen. A small stream, which had shrunk almost under its stony bed, passes through it from east to west, from which we are informed that David chose out five smooth stones, and hasted and ran to meet the haughty champion of Gath. A well of water under the bank, with a few olive trees above, on the north side of the valley, are said to mark the spot of the shepherd's triumph over his boasting antagonist. Saul and his men probably occupied the side of the valley which is nearest to Jerusalem, on which the ground is higher and more rugged than on the other side."
1Σαμ. 17:19 20 left the sheep.
1Σαμ. 17:28 Εφεσ. 6:1 Εφεσ. 6:2trench. or, place of the carriage.
1Σαμ. 26:5 Λουκ. 19:43fight. or, battle array, or place of fight.
21 1Σαμ. 17:21 22 his carriage. Heb. the vessels from upon him. saluted hisbrethren. Heb. asked his brethren of peace.
Γέν. 37:14 Κρ. 18:15 Ματθ. 10:12 Ματθ. 10:13 Λουκ. 10:5 Λουκ. 10:6 23 according.
1Σαμ. 17:4 -
1Σαμ. 17:10 24 him. Heb. his face.
1Σαμ. 13:6 1Σαμ. 13:7sore.
1Σαμ. 17:11 Λευ. 26:36 Αρ. 13:33 Δευτ. 32:30 Ησ. 7:2 Ησ. 30:17 25 the king.
1Σαμ. 18:17 -
1Σαμ. 18:27 Ιησ. 15:16 Αποκ. 2:7 Αποκ. 2:17 Αποκ. 3:5 Αποκ. 3:12 Αποκ. 3:21free in Israel.
Εσδ. 7:24 Ματθ. 17:26 26 reproach.
1Σαμ. 11:2 Ιησ. 7:8 Ιησ. 7:9 2Βασ. 19:4 Νεεμ. 5:9 Ψαλ. 44:13 Ψαλ. 74:18 Ψαλ. 79:12 Δαν. 9:16 Ιωήλ 2:19uncircumcised.
1Σαμ. 17:36 1Σαμ. 14:6defy.
1Σαμ. 17:10 Δευτ. 5:26 Ιερ. 10:10 1Θεσ. 1:9 1Ιωάν. 5:20 27 So shall it.
1Σαμ. 17:25 28 Eliab's anger.
1Σαμ. 16:13 Γέν. 37:4 Γέν. 37:8 Γέν. 37:11 Παρ. 18:19 Παρ. 27:4 Εκκλ. 4:4 Ματθ. 10:36 Ματθ. 27:18 Μάρκ. 3:21with.
1Σαμ. 17:20I know.
1Σαμ. 16:7 Ψαλ. 35:11 Ιούδ. 1:10 29 Παρ. 15:1 Πράξ. 11:2 -
Πράξ. 11:4 1Κορ. 2:15 1Πέτ. 3:9 30 manner. Heb. word.
1Σαμ. 17:26 1Σαμ. 17:27 31 sent for him. Heb. took him.
Παρ. 22:29The preceding twenty verses, from the 12th
1Σαμ. 17:12 to the 31st
1Σαμ. 17:31 inclusive, the 41st
1Σαμ. 17:41, and from the 54th
1Σαμ. 17:54 to the end of this chapter, with the five first verses and the 9th, 10th, 11th, 17th, 18th, and 19th, of ch. 18,
1Σαμ. 18:9 are all wanting in the Vatican copy of the LXX.; and they are supposed by Dr. Kennicott, and others, to be an interpolation. But, as Bp. Horsley observes, it appears, from many circumstances of the story, that David's combat with Goliath was many years prior to Saul's madness, and David's introduction to him as a musician. In the first place, David was quite a youth when he engaged with Goliath, (ver. 33, 42:
1Σαμ. 17:33 and
1Σαμ. 17:42) when introduced to Saul he was of full age, (ch. 16:18.
1Σαμ. 16:18) Again, this combat was his first appearance in public life, and his first military exploit, (ver. 36, 38, 39:) when introduced as a musician, he was a man of established character, and a man of war (ch. 16:18.
1Σαμ. 16:18) Now the just conclusion is, that the last ten verses of ch. 16
1Σαμ. 16:14 have been misplaced; their true place being between the ninth and tenth verses of ch. 18.
1Σαμ. 18:9 Let them be removed there, and the whole apparent disorder will be removed.
32 Let.
Αρ. 13:30 Αρ. 14:9 Δευτ. 20:1 -
Δευτ. 20:3 Ησ. 35:4 Εβρ. 12:12thy.
1Σαμ. 14:6 1Σαμ. 16:18 Ιησ. 14:12 Ψαλ. 3:6 Ψαλ. 27:1 -
Ψαλ. 27:3 33 Thou art not.
Αρ. 13:31 Δευτ. 9:2 Ψαλ. 11:1 Αποκ. 13:4for thou are but.
1Σαμ. 17:42 1Σαμ. 17:56 34 lamb. or, kid.
35 smote him.
Κρ. 14:5 Κρ. 14:6 2Σαμ. 23:20 Ψαλ. 91:13 Δαν. 6:22 Άμ. 3:12 Πράξ. 28:4 -
Πράξ. 28:6 2Τιμ. 4:17 2Τιμ. 4:18 36 this.
1Σαμ. 17:26 Ιεζ. 32:19 Ιεζ. 32:27 -
Ιεζ. 32:32 Ρωμ. 2:28 Ρωμ. 2:29seeing.
1Σαμ. 17:10 Ησ. 10:15 Ησ. 36:8 -
Ησ. 36:10 Ησ. 36:15 Ησ. 36:18 Ησ. 37:22 Ησ. 37:23 Ησ. 37:28 Ησ. 37:29 Ζαχ. 2:8 Ζαχ. 12:3 Πράξ. 5:38 Πράξ. 5:39 Πράξ. 9:4 Πράξ. 9:5 Πράξ. 12:1 Πράξ. 12:2 Πράξ. 12:22 Πράξ. 12:23 37 The Lord.
1Σαμ. 7:12 Ψαλ. 11:1 Ψαλ. 18:16 Ψαλ. 18:17 Ψαλ. 63:7 Ψαλ. 77:11 Ψαλ. 138:3 Ψαλ. 138:7 Ψαλ. 138:8 2Κορ. 1:9 2Κορ. 1:10 2Τιμ. 4:17 2Τιμ. 4:18Go.
1Σαμ. 20:13 1Σαμ. 24:19 1Σαμ. 26:25 2Σαμ. 10:12 1Χρ. 22:11 1Χρ. 22:16 38 armed David with his armour. Heb. clothed David with hisclothes.
1Σαμ. 17:5 39 put them off.
Ωσ. 1:7 Ζαχ. 4:6 2Κορ. 10:4 2Κορ. 10:5 40 staff.
Κρ. 3:31 Κρ. 7:16 -
Κρ. 7:20 Κρ. 15:15 Κρ. 15:16 Κρ. 20:16 1Κορ. 1:27 -
1Κορ. 1:29brook. or, valley. bag. Heb. vessel.
Ματθ. 10:10 41 1Σαμ. 17:41 42 disdained.
1Βασ. 20:18 2Βασ. 18:23 2Βασ. 18:24 Νεεμ. 4:2 -
Νεεμ. 4:4 Ψαλ. 123:3 Ψαλ. 123:4 2Κορ. 11:27 -
2Κορ. 11:29a youth.
1Σαμ. 17:33 1Σαμ. 16:12 43 Am.
1Σαμ. 24:14 2Σαμ. 3:8 2Σαμ. 9:8 2Σαμ. 16:9 2Βασ. 8:13cursed.
Γέν. 27:29 Αρ. 22:6 Αρ. 22:11 Αρ. 22:12 Κρ. 9:27 Παρ. 26:2 44 Come to me.
1Βασ. 20:10 1Βασ. 20:11 Παρ. 18:12 Εκκλ. 9:11 Εκκλ. 9:12 Ιερ. 9:23 Ιεζ. 28:2 Ιεζ. 28:9 Ιεζ. 28:10 Ιεζ. 39:17 -
Ιεζ. 39:20I will give. Parallel instances of vaunting occur in some writers of a more recent date:--The conspirators against the emperor Maximinus having slain him, his son, and several of his best friends, threw out their bodies to be devoured by dogs and the fowls of the air. This custom appears to have been frequently threatened; and, however shocking to human feelings, was often carried into effect.
45 Thou comest.
Ψαλ. 44:6in the name.
2Σαμ. 22:33 -
2Σαμ. 22:35 2Χρ. 32:8 Ψαλ. 3:8 Ψαλ. 18:2 Ψαλ. 20:5 -
Ψαλ. 20:7 Ψαλ. 118:10 Ψαλ. 118:11 Ψαλ. 124:8 Ψαλ. 125:1 Παρ. 18:10 2Κορ. 3:5 2Κορ. 10:4 Φιλ. 4:13 Εβρ. 11:33 Εβρ. 11:34defied.
1Σαμ. 17:10 1Σαμ. 17:26 1Σαμ. 17:36 Ησ. 37:23 Ησ. 37:28 46 will the Lord.
Δευτ. 7:2 Δευτ. 7:23 Δευτ. 9:2 Δευτ. 9:3 Ιησ. 10:8deliver thee. Heb. shut thee up.
Ψαλ. 31:8take thine.
1Σαμ. 17:51carcases.
1Σαμ. 17:44 Δευτ. 28:26 Ησ. 56:9 Ματθ. 24:28 Αποκ. 19:17 Αποκ. 19:18all the earth.
Έξ. 9:16 Έξ. 15:14 Έξ. 15:15 Ιησ. 4:24 1Βασ. 8:43 1Βασ. 18:36 1Βασ. 18:37 2Βασ. 19:19 Ψαλ. 46:10 Ησ. 52:10 Δαν. 2:47 Δαν. 3:29 Δαν. 6:26 Δαν. 6:27 47 saveth not.
Ψαλ. 33:16 Ψαλ. 33:17 Ψαλ. 44:6 Ψαλ. 44:7 Παρ. 21:30 Παρ. 21:31 Ωσ. 1:7the battle.
1Σαμ. 14:6 2Χρ. 20:15 -
2Χρ. 20:17 Ψαλ. 46:11 Ησ. 9:7 Ζαχ. 4:6 Ρωμ. 8:31 Ρωμ. 8:37 48 David hasted.
Ψαλ. 27:1 Παρ. 28:1 49 smote.
1Βασ. 22:34 2Βασ. 9:24 1Κορ. 1:27 1Κορ. 1:28 50 So David prevailed. The tradition of the combat between David and Goliath, in which the latter was killed, is preserved among the Arabs; for he is mentioned in the Koran, where he is called Galut or Jalut. The Arabs also call the dynasty of the Philistine kings, who reigned in Palestine when the Hebrews came there, Galutiah, or Jalutiah. Achmed Al Fassi says, "Those kings were as well known by the name of Jalaut, as the ancient kings of Egypt by that of Pharaoh. David killed the Jalaut who reigned in his time, and entirely rooted out the Philistines, the rest of whom fled into Africa, and from them descended the Brebers or Berbers, who inhabit the coast of Barbary." It is remarkable that the Berbers themselves should acknowledge their descent from the Philistines. "The name Goliath, which they pronounce Sghialud, is very common among the Brebers, and the history of the champion of the Philistines is very well known to the Moors. When children quarrel, and the bigger one challenges the smaller to fight the latter answers, 'Who will fight with you?
Enta men ulid Sgialud. You are of the race of Golaith.' The Jews who dwell among them, on the mountains, all call them Philistines."
1Σαμ. 21:9 1Σαμ. 23:21 Κρ. 3:31 Κρ. 15:15but there was.
1Σαμ. 17:39 1Σαμ. 13:22 51 his sword.
1Σαμ. 21:9 2Σαμ. 23:21 Εσθ. 7:10 Ψαλ. 7:15 Ψαλ. 7:16 Εβρ. 2:14cut off.
1Σαμ. 17:46fled.
Εβρ. 11:34 52 the men of Israel.
1Σαμ. 14:21 1Σαμ. 14:22 Κρ. 7:23 2Σαμ. 23:10valley.
Ιησ. 15:33 -
Ιησ. 15:36 Ιησ. 15:45 Ιησ. 15:46 53 they spoiled.
2Βασ. 7:7 -
2Βασ. 7:16 Ιερ. 4:20 Ιερ. 30:16 54 took the head.
1Σαμ. 21:9 Έξ. 16:33 Ιησ. 4:7 Ιησ. 4:8 55 whose son.
1Σαμ. 17:58 1Σαμ. 16:21 1Σαμ. 16:22 56 1Σαμ. 17:56 57 the head.
1Σαμ. 17:54 58 Whose son. To account for the apparent inconsistency of Saul not knowing David, see the Note at the end of ver. 31.
1Σαμ. 17:31I am the son.
1Σαμ. 17:12 1Σαμ. 16:18 1Σαμ. 16:19