Aplikace, kterou právě používáte, je biblický program Studijní on-line bible (dále jen SOB) verze 2. Jedná se prozatím o testovací verzi, která je oproti původní verzi postavena na HTML5, využívá JavaScriptovou knihovnu JQuery a framework Bootstrap. Nová verze přináší v některých ohledech zjednodušení, v některých ohledech je tomu naopak. Hlavní výhodou by měla být možnost využívání knihovny JQuery pro novou verzi tooltipů (ze kterých je nově možné kopírovat jejich obsah, případně kliknout na aktivní odkazy na nich). V nové verzi by zobrazení překladů i vyhledávek mělo vypadat "profesionálněji", k dispozici by měly být navíc např. informace o modulech apod. Přehrávač namluvených překladů je nyní postaven na technologii HTML5, tzn., že již ke svému provozu nepotřebuje podporu Flash playeru (který již oficiálně např. pro platformu Android není k dispozici, a u kterého se počítá s postupným všeobecným útlumem).
Application you're using is a biblical program Online Bible Study (SOB), version Nr. 2. This is yet a testing release, which is (compared to the previous version) based on HTML5, uses JQuery JavaScript library and Bootstrap framework. The new version brings in some aspects simplifications. The major advantage should be the possibility of using JQuery for the new version tooltips (from which it is now possible to copy their content, or click on active hyperlinks). In the new version are also available informations about the modules and the like. The player of the narrated translations is now HTML5 powered (he does not need Flash player). I hope, that the new features will be gradually added.
Diviš Libor URL: www.obohu.cz E-mail: infoobohu.cz Skype: libordivis
Český studijní překlad chce přinést současnému českému čtenáři kvalitní a přesný překlad Bible. Jde o překlad studijní, v co největší míře konkordantní a důsledný. Je určen především pro každodenní studium a výklad Písma Písmem. Jeho nedílnou součástí je proto bohatý odkazový a poznámkový aparát. Naší cílovou skupinou jsou hlavně lidé, kteří chtějí jít hlouběji „do Písma“, ale nemají znalost originálních biblických jazyků. Rádi bychom, aby tento nový překlad navázal na národní písmáckou tradici, na kvality a duchovní význam Bible Kralické. Cílem překladatelského týmu je umožnit českému čtenáři, neznalému původních biblických jazyků, bibli nejen číst, ale skutečně hloubkově studovat.
Čím se ČSP snaží dosáhnout svých cílů? Na rozdíl od většiny jiných překladů se u mnoha veršů snaží nabídnout nejen tu překladovou variantu, která je překladatelům nejbližší, ale v poznámce pod čarou i další možnosti. Pokud je to možné, snaží se být tzv. konkordantní – tedy stejné slovo v originálním jazyce překládat stejným českým slovem. Používá speciálně vyvinutý bohatý poznámkový aparát, který zahrnuje mimořádný záběr desítek tisíc jazykových, historických a výkladových poznámek a odkazů. Poznámky se zabývají textem a faktografií a vyhýbají se teologickým interpretacím. Tím je ČSP dobrým kandidátem pro široké využití všemi křesťany bez ohledu na církevní příslušnost. Obsahuje také dohromady 70 stran dalších příloh a map. Specialitou ČSP je také to, že při jeho vzniku byl využíván unikátní překladatelský software BTr, vyvinutý na míru vedoucím týmu A. Zelinou. ČSP nechce rezignovat ani na krásu. Je přeložen soudobou a srozumitelnou češtinou a jeho netradiční vazbu navrhl přední český výtvarník Aleš Lamr.
Přesné překlady Bible, které umožňují všeobecný přehled, ale i hlubší studium biblických událostí, existuje prakticky ve všech zemích západní kulturní tradice. Jmenujme nejznámější New American Standard Bible (1965-1677), New Revised Standard Version (1989) v angličtině, Revidierte Elberfelder (1993), Schlachter version (1951) v němčině. U nás podobné dílo nemohlo kvůli desetiletím totalitní nesvobody vzniknout. Zaplnění této mezery v duchovním i kulturním dědictví českého národa je úkolem současné generace, která k tomu má znovu všechny podmínky. Český studijní překlad Bible by měl svému čtenáři umožňovat, aby se ve své mateřštině co nejvíce přiblížil původnímu znění, způsobu myšlení a poselství Písma.
1 Později se stalo, že si Abšalóm pořídil válečný vůz, koně a padesát mužů, kteří před ním běhali.
2 Abšalóm časně vstával a postavil se u cesty do brány. I stávalo se, že na každého, kdo měl spor a šel za králem k soudu, Abšalóm volal: Z jakého jsi města? On odpovídal: Tvůj otrok je z jednoho z izraelských kmenů.
3 Abšalóm mu pak řekl: Podívej se, tvá záležitost je dobrá a správná, ale král nepověřil nikoho, kdo by tě vyslechl.
4 Abšalóm řekl: Kdybych já byl ustanoven soudcem v zemi, každý, kdo by měl spor či právní záležitost, by mohl přijít ke mně a zjednal bych mu spravedlnost.
5 A stávalo se, že když se někdo přiblížil, aby se mu klaněl, vztáhl ruku, uchopil ho a políbil.
6 Abšalóm takto jednal vůči všem Izraelcům, kteří přicházeli za králem k soudu. Tak Abšalóm oklamal Izraelce.
7 Po čtyřiceti letech se stalo, že Abšalóm řekl králi: Dovol, ať jdu do Chebrónu splnit slib, který jsem učinil Hospodinu.
8 Tvůj otrok učinil totiž slib, když jsem bydlel v Gešúru v Aramu: Jestliže mě Hospodin přivede zpět do Jeruzaléma, budu sloužit Hospodinu.
9 Král mu řekl: Jdi v pokoji. Vstal tedy a šel do Chebrónu.
10 Abšalóm poslal do všech izraelských kmenů zvědy se slovy: Až uslyšíte zvuk beraního rohu, řekněte: Abšalóm se stal v Chebrónu králem.
11 S Abšalómem šlo z Jeruzaléma dvě stě mužů; byli pozváni a šli ve své bezúhonnosti, o ničem nevěděli.
12 Zatímco obětoval oběti, poslal Abšalóm pro Achítofela Gíloského, Davidova rádce, aby přišel ze svého města Gíla. Spiknutí sílilo a lidu s Abšalómem stále přibývalo.
13 K Davidovi přišel posel se slovy: Srdce Izraelců je nakloněno Abšalómovi.
14 David řekl všem svým otrokům, kteří s ním byli v Jeruzalémě: Vstaňte a utečme, nebo nebudeme moci uniknout před Abšalómem. Rychle pojďme, jinak si pospíší, dostihne nás, přivede na nás zlo a vybije město ostřím meče.
15 Královi otroci králi odpověděli: Jak si přeje můj pán a král, hle, jsme tvoji otroci.
16 Král a celý jeho dům odešel pěšky. Král však zanechal deset konkubín, aby pečovaly o dům.
17 Král a všechen lid odešel pěšky a zastavili se u posledního domu.
18 Všichni jeho otroci procházeli kolem něj; všichni Keretejci, všichni Peletejci a všichni Gaťané, šest set mužů, kteří šli pěšky z Gatu, procházeli před králem.
19 Král se zeptal Itaje Gatského: Proč bys šel s námi také ty? Vrať se a zůstaň s králem. Vždyť jsi cizinec, i ty jsi vystěhovalec ze svého domova.
20 Včera jsi přišel, a dnes tě mám nutit jít s námi? Jdu, ani nevím kam. Vrať se a vezmi s sebou své bratry. Milosrdenství a věrnost ať je s tebou.
21 Itaj králi odpověděl: Jakože živ je Hospodin a jakože živ je můj pán a král, tam, kde bude můj pán a král, ať umírat či žít, tam bude i tvůj otrok.
22 David řekl Itajovi: Jdi tedy dál. Šel pak Itaj Gatský a všichni jeho muži i všechny malé děti, které byly s ním.
23 Celá země hlasitě plakala, když všechen lid procházel. I král přešel potok Kidrón a všechen lid šel směrem do pustiny.
24 A hle, Sádok a všichni lévité, kteří byli s ním, nesli truhlu Boží smlouvy. Když Boží truhlu postavili, Ebjátar přinášel oběti, dokud všechen lid nevyšel z města.
25 Král řekl Sádokovi: Dones Boží truhlu zpět do města. Jestliže naleznu milost v Hospodinových očích, přivede mě zpět a ukáže mi ji i svůj příbytek.
26 Jestliže však řekne: Nemám v tobě zalíbení, zde jsem, ať se mnou učiní, co je mu libo.
27 Král dále knězi Sádokovi řekl: Podívej se, jen se vrať v pokoji do města a tvůj syn Achímaas a Jónatan, syn Ebjátarův, oba vaši synové ať se vrátí s vámi.
28 Podívejte se, já se budu zdržovat u stepních brodů, dokud od vás nepřijde zpráva, kterou byste mi oznámili.
29 Sádok a Ebjátar donesli Boží truhlu zpět do Jeruzaléma a pobývali tam.
30 David pak vystupoval po svahu Olivové hory, vystupoval a plakal; hlavu měl zakrytou a šel bosý. Všechen lid, který byl s ním, všichni si zakryli hlavu, vystupovali vzhůru a při tom plakali.
31 Davidovi bylo oznámeno, že Achítofel je mezi spiklenci s Abšalómem. Nato David řekl: Změň, prosím, Achítofelovu radu v bláznovství, Hospodine.
32 I stalo se, že když David přišel na vrchol hory, kde se lidé klanějí Bohu, hle, šel mu naproti Chúšaj Arkijský s roztrženým rouchem a prstí na hlavě.
33 David mu řekl: Jestliže půjdeš dál se mnou, budeš mi břemenem.
34 Ale když se vrátíš do města a řekneš Abšalómovi: Budu tvým otrokem, králi; dříve jsem byl otrokem tvého otce, nyní budu tvým otrokem — tehdy budeš moci zmařit Achítofelovu radu v můj prospěch.
35 Vždyť tam s tebou budou kněží Sádok a Ebjátar. Všechno, co se doslechneš z královského domu, oznam kněžím Sádokovi a Ebjátarovi.
36 A jsou tam s nimi jejich dva synové, Sádokův Achímaas a Ebjátarův Jónatan. Vzkažte mi po nich všechno, co se doslechneš.
37 Davidův přítel Chúšaj přišel do města. Také Abšalóm přišel do Jeruzaléma.
Als David zeigte, daß er Gott vergessen und in seiner ganzen Abhängigkeit von Ihm versagt hatte, brachen die Übel in seinem Hause bald aus. Er hatte die Zahl seiner Weiber vermehrt. Die Wurzel der Bitterkeit knospt und erzeugt bittere Früchte.
Obwohl das Herz Davids im ganzen vor Gott aufrichtig war und ihn zutiefst verehrte, so wurde doch, sobald er einmal den durch Glauben und das Bewußtsein der Gegenwart Gottes erzeugten Pfad demütiger Abhängigkeit verließ, der Rest seiner Tage dadurch recht bitter, daß er inmitten seiner Segnungen seinem Eigenwillen folgte. Es war Sünde in seinem Hause, Zorn wegen der Sünde, und Wankelmütigkeit wegen der Vorliebe zu Absalom. Joab erscheint auf dem Schauplatz, wie es jedesmal der Fall ist, wo sich diese Intrigen und Bosheiten in der Geschichte wiederholen. Dies ist alles, was man über die traurige Geschichte Ammons und Absaloms zu sagen braucht.
Die Vorliebe Davids für Absalom ergab noch andere und schmerzlichere Folgen und schwere Züchtigungen. Es ist schmerzlich zu sehen, wie der Sieger über Goliath durch seinen geliebten Sohn von seinem Hause und seinem Throne getrieben wird, und dies unter der Hand Gottes. Denn wenn Gott es nicht zugelassen hätte, wer hätte den Auserwählten Gottes von dem königlichen Sitz, auf den Jehova ihn gesetzt hatte, vertreiben können? Das Schwert war in seinem Hause: das Wort Gottes - schärfer als ein zweischneidiges Schwert. Wie gerecht ist Jehova! Doch wen Er liebt, den züchtigt Er. Während alles dieses also ein Kundmachen der gerechten Regierungen Gottes ist, ist es für David eine Gelegenheit zu tiefer Herzensübung und zu einer echteren und intimeren Erkenntnis Gottes; denn sein Herz war wahrhaftig und ewig mit Gott verbunden, so daß alle seine Leiden Frucht brachten, obwohl sie durch seine Verfehlungen verursacht wurden.
Obwohl die Ursache seines Kummers so ganz anders war als der des Herrn, wird er auch in dieser Hinsicht zum Vorbild von Christo im Leiden und zu dem Gefäß, um Sein Mitgefühl mit Seinem Volke zum Ausdruck zu bringen. Dies ist um so mehr der Fall, weil der König ein treues Herz hat und in einem gewissen Sinne auch eine vollkommene Lauterkeit Gott gegenüber hatte, so daß seine Fehler und Übertretungen jene Bekenntnisse und jene Demütigung hervorrufen, die der Geist Christi in dem Überrest Israels hervorbringen wird. So redet er einerseits von seiner Lauterkeit, während er andererseits seine Verfehlungen bekennt. Das ist nun, was Christus sein Volk sagen läßt, und was Er für sie sagt.
Nichtsdestoweniger müssen wir im Auge behalten, daß es nicht David selbst als ein gottseliger Mann ist, der in den Psalmen redet, durch die Eingebung des Geistes spricht er sie aus; und es ist für uns etwas sehr Köstliches, daß in solchen Umständen, in denen der Glaube versagen und das Herz entmutigt werden könnte, das Wort uns dem Glauben angemessene Aussprüche liefert, und zwar dem Glauben, der in einem gewesen ist, der vielleicht untreu war: ein kostbares Zeugnis, daß Gott uns selbst in diesem Zustande nicht verwirft, und daß Christus Mitgefühl mit uns hat, seitdem Er uns mit Ausdrücken und Empfindungen ausstattet, die einem solchen Zustand angepaßt sind.
Die Psalmen reichen das dar, und zwar in besonderer Angemessenheit für den Überrest Israels in den letzten Tagen. Sie werden durch Lauterkeit des Herzens und das Bekennen der Sünde gekennzeichnet sein. Der Geist Christi gibt die Empfindungen und die Versicherung Seines Mitgefühls. Psalm 16 gibt uns diese Stellung Christi in einer auffallenden Weise. Seine Güte reicht nicht hinauf zu Gott. Es ist nicht Seine göttliche Stellung, als „gottgleich"", die Er einnimmt. Er nennt Jehova Seinen Herrn; von den Heiligen auf Erden sagt Er aber: „An ihnen ist alle meine Lust."" Durch Seine Taufe, die dies zum Ausdruck brachte, verband Er Sich mit Israel, nicht in ihrer Sünde, sondern mit der ersten Bewegung des Geistes, die im Überrest auf die Verdammnis des Volkes als solchem hervorkommt. Dies ist der Grundsatz der Psalmen - der aufrichtige und treue Mann inmitten der verkehrten Nation, der Gegenstand der Ratschlüsse und Vorsätze Gottes. Das Buch beginnt mit dieser von Gott gezogenen Unterscheidung, zunächst stellt es uns den König in Zion nach dem Beschluß Gottes vor, und zwar als von der Nation verworfen, und von den Nationen, die das Volk bedrücken, gehaßt. Alles dieses entfaltet sich durch eine Vielfalt von Umständen, und alle Beziehungen des Überrests werden dort geschildert, wie auch alle Zuneigungen des Herzens. Die Hand und die Feder Gottes berichten über alles, was damit zusammenhängt, im Einklang mit dem Geiste und dem Mitgefühl Christi.
Kapitel 20 beendet diesen Teil der Geschichte Davids und seine Geschichte im allgemeinen. Er wird wieder auf seinem Thron eingesetzt, und er hat die Anstrengungen seiner Feinde und den Aufstand seines eigenen Volkes überwunden. Die Ordnung seines Hofes und seiner Knechte wird in Frieden wiederhergestellt.