Český studijní překlad Miloše PavlíkaJeremjáš - 16. kapitola
1 A dostalo se ke mně slovo Jehovovo, výrok:
2 Nebudeš si brát ženu, aniž budeš mít syny a dcery v tomto místě,
3 neboť takto řekl Jehova o synech a o dcerách, jež se rodí v tomto místě, a o jejich matkách, jež je rodí, a o jejich otcích, již je plodí v této zemi:
4 Budou umírat smrtelnými neduhy, nebudou oplakáváni ani pohřbíváni, budou za hnůj na tváři půdy; budou docházet konce mečem a hladem a jejich mrtvoly se stanou potravou ptactvu nebes a zvěři země.
5 Jehova tedy řekl takto: Nechť nevstupuješ v dům křiku a nechť nechodíš k oplakávání a nechť jim neprojevuješ soustrast, neboť odejmu z blízkosti tohoto lidu svůj pokoj, prohlášeno Jehovou, laskavost i slitování,
6 a velicí i malí v této zemi pomřou, nebudou pohřbíváni, aniž pro ně budou plakat ani se řezat ani se vyholovat pro ně,
7 aniž pro ně budou při truchlení lámat k utěšování někoho nad mrtvým, aniž je budou napájet číší útěchy nad otcem někoho aneb nad matkou někoho.
8 Aniž budeš vstupovat v dům hostiny k sedění s nimi k jedení a k pití,
9 neboť Jehova zástupů, Bůh Isráélův, řekl takto: Hle, já, chystám se dát přestat z tohoto místa před vašima očima a ve vašich dnech hlasu jásotu a hlasu radosti, hlasu ženicha a hlasu nevěsty.
10 A až budeš všechna tato slova oznamovat tomuto lidu, bude se dít, že k tobě řeknou: Nač Jehova proti nám mluvil o všem tomto velikém neštěstí, a co je naší nepravostí a co je naším hříchem, jímž jsme zhřešili vůči Jehovovi, našemu Bohu?
11 I budeš k nim říkat: Protože mě vaši otcové opustili, prohlášeno Jehovou, a jali se chodit za jinými bohy a sloužit jim a klanět se jim, a mne opustili a mého zákona přestali dbát;
12 a vy jste se v počínání zachovali hůře než vaši otcové, neboť, hle vás, chodíte každý za umíněností svého zlého srdce bez obracení sluchu ke mně;
13 i chci vás odmrštit z povrchu této země na zem, již neznáte vy ani vaši otcové, ať tam za dne i v noci sloužíte jiným bohům, kde vám nebudu prokazovat milost.
14 Proto, hle, přicházejí dni, prohlášeno Jehovou, kdy se již nebude říkat: Jako že je živ Jehova, jenž vyvedl děti Isráélovy ze země Egypta,
15 nýbrž: Jako že je živ Jehova, jenž vyvedl děti Isráélovy ze země severu a ze všech zemí, kam je zahnal, neboť je budu zpět přivádět na půdu, již jsem dal jejich otcům.
16 Hle, já, chystám se poslat pro mnoho rybářů, prohlášeno Jehovou, ať je vyrybaří, a potom chci poslat pro mnoho lovců, ať je vyloví z povrchu každé hory a z povrchu každého pahrbku a z rozštěpů skalisk.
17 Vždyť na všech jejich cestách jsou mé oči, ony nejsou skryty před mou tváří, aniž jsou zpřed mých očí schovány jejich nepravosti,
18 i chci nejprve dvojnásob odplatit jejich nepravost a jejich hřích, pro jejich znesvěcení mé země mrtvolami svých hnusností, že mé dědictví naplnili svými ošklivostmi.
19Jehovo, má sílo a má posilo, mé útočiště v den úzkosti, k tobě budou přicházet národy od posledních končin země a budou říkat: Naši otcové zdědili jen klam, nicotu; v tom není nic prospěšného;
20 zda si může člověk hotovit bohy? Vždyť to nejsou bohové!
21 Proto hle, já, chystám se dát jim poznat, tentokrát jim budu dávat poznat svou ruku a svou moc, ať vědí, že mé jméno je Jehova.
