Český studijní překlad Miloše PavlíkaEzechiel - 14. kapitola, verše 6 - 8 (zvýrazněné)
1 A přišli ke mně muži ze starších Isráélových a usedli před mou tváří;
2 a dostalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:
3 Synu člověka, tito muži na své srdce nechali vystoupit svá neřádstva a naproti své tváři dali překážku, svou nepravost; zda se jim vůbec mám dávat dotazovat?
4 Proto je oslov a řekni k nim: Takto řekl Pán, Hospodin: Kdokoli z domu Isráélova, kdo svá neřádstva nechává vystoupit k svému srdci, a překážku, svou nepravost, klade naproti své tváři, a přijde k proroku, já, Hospodin, se mu učiním odpovědí podle toho, podle množství jeho neřádstev,
5 za účelem chycení domu Isráélova za jejich srdce, protože oni všichni skrze svá neřádstva zpřed mne odpadli.
6Proto k domu Isráélovu řekni: Takto řekl Pán, Hospodin: Vraťte se a odvraťte se zpřed svých neřádstev a zpřed všech svých ošklivostí odvraťte své tváře,
7neboť kdokoli z domu Isráélova a z cizinců, kteří v Isráéli pobývají, kdo schází z cesty za mnou a nechává svá neřádstva vystoupit k svému srdci a překážku, svou nepravost, klade naproti své tváři, a přijde ku proroku dotazovat se u něho na mne, já, Hospodin, se mu skrze sebe budu činit odpovědí
8a proti onomu člověku budu obracet svou tvář a činit ho hrůzou za znamení a za průpovědi a vytínat ho zprostřed svého lidu, i budete poznávat, že já jsem Hospodin.
9 A jestliže se prorok bude dávat svést, aby vyslovil slovo, já, Hospodin, nechám onoho proroka svést, a napřáhnu na něho svou ruku a budu ho chtít zahubit zprostřed svého lidu, Isráéle.
10 I odnesou si svou nepravost, jaká nepravost toho, kdo se dotazuje, taková bude nepravost proroka;
11 aby již nebloudili, dům Isráélův, od následování mne a již se neznečišťovali všemožnými svými přestoupeními, nýbrž aby se mi stali lidem a já abych jim byl Bohem, prohlášeno Pánem, Hospodinem.
12 A dostalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:
13 Synu člověka, jestliže země vůči mně bude hřešit dopouštěním se vyslovené věrolomnosti, takže na ni napřáhnu svou ruku a zlomím jí hůl chleba a budu do ní posílat hlad a vytínat z ní lidi i dobytek,
14 a vprostřed ní se vyskytnou tito tři muži, Nóe, Dániél a Jób, oni svou spravedlností budou moci vyprostit své duše, prohlášeno Pánem, Hospodinem.
15 Kdybych tou zemí nechával projít zlou zvěř, takže by ji připravila o děti, a stala by se spouští, jíž by nikdo neprocházel z příčiny té zvěře,
16 tito tři muži vprostřed ní, jako že já jsem živ, prohlášeno Pánem, Hospodinem, syny-li aneb dcery-li by mohli vyprostit! Jen oni samotni by byli vyprošťováni, ale ta země by se stávala spouští.
17 Aneb, budu-li chtít na tu zem přivést meč a říci: Meči, budeš procházet tou zemí a vytínat z ní lidi i dobytek,
18 a budou-li vprostřed ní tito tři muži, jako že já jsem živ, prohlášeno Pánem, Hospodinem, nebudou moci vyprostit syny ani dcery, jen oni samotni budou vyprošťováni.
19 Aneb, budu-li chtít do oné země vypustit mor a vylít na ni své popuzení v krvi k vytínání lidí i dobytka z ní,
20 a budou-li Nóe, Dániél a Jób vprostřed ní, jako že já jsem živ, prohlášeno Pánem, Hospodinem, syna-li aneb dceru-li budou moci vyprostit! Oni svou spravedlností budou moci vyprostit jen své duše.
21 Přesto Pán, Hospodin, řekl takto: I když do Jerúsaléma vypustím své čtyři těžké soudy, meč a hlad a zlou zvěř a mor, k vytínání lidí i dobytka z něho,
22 přece, hle, v něm bude pozůstaveno něco uniknuvších, již budou vyvedeni. Synové a dcery, hle je! Budou k vám vycházet, i budete pozorovat jejich cesty a jejich skutky a budete se moci potěšit stran zla, jež jsem uvedl na Jerúsalém, se vším, co jsem na něj uvedl,
23 a oni vás budou potěšovat, když budete pozorovat jejich cesty a jejich skutky, a budete poznávat, že ne nadarmo jsem učinil, cokoli jsem v něm učinil, prohlášeno Pánem, Hospodinem.
