Český studijní překladEvangelium podle Lukáše - 24. kapitola

1 Prvního^a dne týdne velmi ^sčasně ^sráno^b přišly k hrobce nesouce ^svonné ^slátky, které připravily.^t1 ^t1 var.: [+ , a některé (jiné) s nimi] ^a Mt 28:1 - Mt 28:8// ^b J 8:2
2 Nalezly však kámen od hrobu ^podvalený.
3 Vstoupily, ale ^mtělo ^[Pána Ježíše^] nenalezly.
4 A stalo se, když nad tím byly bezradné,^t2 hle, přistoupili k nim dva muži^a v zářícím^b rouchu. ^t2 n.: na rozpacích; L 9:7; 2K 4:9p ^a Gn 18:2; Sk 1:10 ^b L 17:24†srv; L 23:11p
5 Polekaly se a sklonily tváře k zemi;^a oni však jim řekli: „Proč hledáte živého^b mezi mrtvými?^c ^a Da 10:15 ^b Zj 1:18 ^c Ž 6:6; Ž 88:6
6 Není zde, ale byl vzkříšen.^a Vzpomeňte si, jak k vám mluvil, když byl ještě v Galileji, ^a L 9:22
7 když řekl o Synu člověka, že musí být vydán^a do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.“^b ^a L 9:44 ^b L 24:46; Mk 9:10; J 20:9; Sk 17:3
8 I vzpomněly^a si na jeho ^rslova. ^a J 2:22
9 A ^skdyž ^sse ^svrátily ^[od hrobky^], oznámily toto všechno Jedenácti^a i všem ostatním. ^a L 24:33; Sk 2:14
10 ^[Byly to^] Marie Magdalská,^a Jana a Marie Jakubova a ostatní s nimi. Říkaly to apoštolům, ^a L 8:2
11 ale jim tato ^rslova připadala jako nesmysl a nevěřili^a jim. ^a L 24:41; Mk 16:11; J 7:5; J 12:37; Sk 28:24
12 ^[Petr však vstal, běžel ke hrobce, naklonil se dovnitř a ^hspatřil jen plátna. I odešel domů^t3 v údivu nad tím, co se ^pstalo.^] ^t3 ř.: k sobě
13 A hle, téhož dne šli dva z nich do vesnice jménem Emaus,^v4 vzdálené sto šedesát stadií^v5 od Jeruzaléma, ^v4 [místo nelze s jistotou identifikovat] ^v5 [tj. asi 11 km; Mt 14:24p]
14 a rozmlouvali^t6 spolu o tom všem, ^p^sco ^sse ^spřihodilo. ^t6 v. L 24:15; Sk 20:11; Sk 24:26†; od stejného základu je výraz homílie (promluva), který se hojně užíval v dějinách jako označení kázání
15 A stalo se, jak tak spolu rozmlouvali a probírali to, že se k nim přiblížil sám Ježíš a šel s nimi.
16 Ale jejich oči^a byly drženy, takže ho nepoznali. ^a L 24:31
17 Řekl jim: „O jakých věcech to spolu cestou^t7 rozmlouváte?^t8“ I ^szůstali ^sstát zasmušilí.^a ^t7 ř.: procházejíce se ^t8 n.: si vyměňujete názory; (ř. antiballó - házím proti); HL ^a Mt 6:16†
18 Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný, kdo pobývá^t9 v Jeruzalémě a nedověděl se, co se v něm v těchto dnech stalo!“ ^t9 ř.: je na návštěvě / bydlí jako cizinec
19 I řekl jim: „Co to je?“ Oni mu řekli: „To s^t10 Ježíšem Nazaretským, který byl muž prorok^a mocný v činu i slově^b před ^cBohem i přede vším lidem; ^t10 ř.: o / kolem ^a Mt 16:14! ^b 2Te 2:17!
20 jak ho velekněží a naši vládci^t11 vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho. ^t11 n.: vůdci; L 23:13.L 23:35; J 7:26
21 My jsme však doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael.^a Ale ⁽přes to všechno⁾^t12 je to už třetí den od toho, kdy se to stalo. ^t12 n.: k tomu všemu ^a L 1:68; Sk 1:6
22 Některé z našich žen nás však ohromily. Byly zrána u hrobky,
23 a ^skdyž ^snenalezly jeho ^mtělo, přišly a říkaly, ^pže měly dokonce vidění andělů, kteří ^hřekli, že je živ.
24 A někteří z těch, kteří byli s námi, odešli k hrobce a nalezli vše tak, jak řekly i ženy, jeho však nespatřili.“
25 A on jim řekl: „Ó nerozumní^a a zpozdilého srdce,^b abyste věřili tomu všemu, co mluvili proroci! ^a Ga 3:1; Tit 3:3 ^b Mk 16:14
26 Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy?“^a ^a Žd 2:10; 1P 1:11
27 A začal od Mojžíše^a a od všech proroků^b a vysvětlil^c jim ve všech Písmech to, co o něm bylo napsáno. ^a L 24:44; L 16:29; J 5:46; Sk 26:22; 2K 3:15; Gn 3:15~; Nu 21:9~; Dt 18:15~ ^b Sk 13:27; Iz 7:14~; Iz 53:4~; Mi 5:2~; Za 9:9~ ^c Mk 4:34
28 Přiblížili se k vesnici, kam šli, a on ^ssi ^spočínal, ^sjako ^sby ^schtěl ^sjít dál.^a ^a Mk 6:48
29 Oni však na něho naléhali slovy: „Zůstaň s námi, neboť ⁽se připozdívá⁾^t13 a den se již ^pnachýlil.“ I vstoupil, aby s nimi zůstal. ^t13 ř.: je k večeru
30 A stalo se, když s nimi zaujal místo^t14 u stolu, že vzal chléb, požehnal, rozlomil a podával jim.^a ^t14 ř.: ulehl; L 11:37 ^a L 22:19; Mt 14:19
31 Vtom se jim otevřely oči^a a poznali ho; ale on se pro ně stal neviditelným.^b ^a L 24:16 ^b 1P 1:8
32 A řekli si spolu: „Což v nás srdce nehořelo, když k nám na cestě mluvil a otvíral^t15 nám Písma?“ ^t15 srv. stejné sloveso ve v. L 24:45; n.: vysvětloval; Sk 17:3
33 A v tu hodinu vstali, vrátili se do Jeruzaléma a nalezli ^pshromážděných těch jedenáct^a i ty, kteří byli s nimi, ^a L 24:9
34 a ti jim říkali, že Pán byl skutečně probuzen z mrtvých a ukázal se Šimonovi.
35 A oni vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba.
36 ^sZatímco o tom ^smluvili, postavil se on^t16 uprostřed nich ^[a ^hřekl jim: „Pokoj^a vám.“^] ^t16 var.: sám Ježíš ^a L 10:5; J 20:19; J 20:26
37 Vyděsili se a vystrašeni se domnívali, že vidí ducha.
38 Řekl jim: „Proč jste tak ^prozrušeni^a a proč ve vašem srdci vystupují pochybnosti?^t17 ^t17 n.: zlé myšlenky; Mt 15:19; Jr 4:14; Fp 2:14 ^a Mt 2:3p
39 Podívejte se na mé ruce a na mé nohy, že jsem to já. Dotkněte^a se mne a podívejte se: duch nemá ^xmaso a kosti, jako to vidíte na mně.“ ^a 1J 1:1
40 ^[A ^skdyž to ^sřekl, ukázal jim ruce a nohy.^]
41 ^sKdyž tomu ještě pro samou radost ^snemohli ^suvěřit^a a jen se divili, řekl jim: „Máte tu něco k jídlu?“^b ^a L 24:11 ^b J 21:5
42 Podali mu kus pečené ryby a plást medu.
43 Vzal si a pojedl^a před nimi. ^a Sk 10:41
44 Řekl jim: „To jsou ta má slova, která jsem k vám mluvil, ^skdyž ^sjsem ^sbyl ještě s vámi, že se musí naplnit všechno, ^sco ^sje o mně ^p^snapsáno v Mojžíšově^a zákoně, v prorocích a Žalmech.“ ^a L 24:27
45 Potom otevřel^a jejich mysl, aby rozuměli Písmu, ^a L 24:31srv; L 24:32; Sk 16:14; 1J 5:20~
46 a řekl jim: „Tak je ^pnapsáno, že Kristus měl trpět a třetího dne vstát z mrtvých;
47 a na základě jeho jména má být všem národům^a vyhlášeno pokání^b k^t18 odpuštění hříchů⁽, počínajíc od Jeruzaléma. ^t18 var.: a ^a Mt 28:19 ^b Sk 5:31
48 Vy jste svědky^a těchto věcí⁾.^t19 ^t19 n.: . Počavše od Jeruzaléma jste vy svědky těchto věcí. ^a Sk 1:8
49 A ^[hle,^] já na vás posílám^t20 zaslíbení^a mého Otce; vy však zůstaňte^t21 ve městě, dokud nebudete oblečeni mocí z výsosti.“ ^t20 var.: vysílám ^t21 ř.: posaďte se ^a Sk 1:4
50 Potom^a je vyvedl až k Betanii,^b zvedl své ruce a požehnal jim. ^a Sk 1:9 - Sk 1:14// ^b L 19:29; Mt 21:17p
51 A stalo se, když jim žehnal, že se od nich vzdálil^a ^[a ^sbyl ^snesen ^svzhůru do nebe^]. ^a 2Kr 2:11; Mk 16:19
52 A ^[^skdyž ^sse mu ^spoklonili,^] s velikou radostí se vrátili do Jeruzaléma
53 a byli stále v chrámě,^a ⁽chválili^b ^cBoha a dobrořečili^c mu⁾.^t22 Amen. ^t22 ř.: chválíce Boha a dobrořečíce mu; var.: dobrořečíce Bohu. ^a Sk 2:46 ^b L 2:20 ^c L 1:64

Zobrazit ve Studijní on-line bibli