Český studijní překladŽalmy - 17. kapitola
1 Davidova modlitba. Slyš, יהוה, spravedlivou při, věnuj pozornost mému nářku. Naslouchej mé modlitbě, nepochází z klamných rtů.
2 Kéž soud nade mnou vyjde přímo od tebe, tvé oči vidí přímost.
3 Zkoumal jsi mé srdce, navštěvovals mě v noci, tříbils mě, nic jsi nenalezl. Mé záměry nepředcházejí má ústa.
4 Co se týče lidských skutků, podle slova tvých rtů jsem se chránil cest lupičů.
5 Mé kroky se držely ve tvých stezkách, mé nohy neuklouzly.
6 Volám k tobě, Bože, protože mi odpovídáš. Nakloň ke mně své ucho, slyš mou řeč.
7 Prokaž své milosrdenství, spasiteli těch, kdo před protivníky hledají útočiště ve tvé pravici.
8 Chraň mě jako zřítelnici svého oka, ve stínu svých křídel mě skryj
9 před ničemy, kteří mě ničí, před úhlavními nepřáteli, kteří mě obklopují.
10 Zarostli tukem, jejich ústa mluví povýšeně.
11 Nyní mě už vystopovali, obklíčili mě, zkoumají, jak mě dostat na zem.
12 Podobá se lvu, bažícímu po trhání kořisti, mladému lvu, jenž ve skrytu číhá.
13 Povstaň, יהוה, předejdi ho a sraz ho, svým mečem vysvoboď mou duši od ničemy
14 a svou rukou, יהוה, od lidí, od lidí tohoto věku, kteří mají podíl na životě. Ze své pokladnice jim plníš břicho — i jejich synové se nasytí a zbytek zanechají svým dětem.
15 Já ale spatřím tvou tvář v spravedlnosti; až procitnu, budu nasycen tvým zjevem.
