Český studijní překladHebrejům - 4. kapitola

1 ⁽Stále platí⁾^t1 zaslíbení pro vstup do jeho odpočinutí,^a bojme^b se tedy, ⁽aby se snad neukázalo, ^sže někdo z vás⁾^t2 je ^p^spromeškal.^c ^t1 ř.: Je ponecháváno ^t2 n.: aby si snad někdo z vás nemyslil, že ^a Žd 3:11p ^b 2K 11:3! ^c Žd 12:15
2 Vždyť také nám ^p^sbyla ^soznámena ^sradostná ^szvěst, stejně jako i jim. ^cSlovo zvěsti^a jim však neprospělo,^b ^sprotože ⁽^p^snebyli ^sspojeni vírou^c s těmi⁾,^t3 kteří slyšeli. ^t3 var.: ^pnebylo spojeno (ř. ‚promíseno‘) s vírou v těch ^a 1Te 2:13 ^b Ga 5:2 ^c Žd 6:1n; Žd 6:12; Žd 10:22; Žd 10:38n; Žd 11:1p; Žd 12:2; Žd 13:7
3 Neboť do odpočinutí^a vcházíme my, kteří jsme uvěřili,^b jak ^překl: ‚Jak jsem přísahal ve svém hněvu: ^fNevejdou do mého odpočinutí,‘^a ačkoliv to dílo bylo od založení světa^c hotovo. ^a Žd 3:11p ^b 2Te 1:10; Tit 3:8; 1J 4:16 ^c Žd 9:26; Mt 25:34!
4 Neboť kdesi ^překl o sedmém dni takto: ‚I odpočinul^t4 ^cBůh sedmého dne od ⁽všeho svého díla⁾.‘^a ^t4 n.: spočinul ^a Gn 2:2//
5 A zde zase: ‚^fNevejdou do mého odpočinutí.‘^a ^a Žd 3:11p
6 Protože tedy zůstává možnost, ^saby někteří do něho ^svešli, a protože ti, kterým to bylo dříve zvěstováno, nevešli pro neposlušnost,^a ^a Žd 4:11; Žd 3:18
7 opět určuje jeden den, Dnes, ^skdyž v Davidovi po ^stak ^sdlouhém čase ^sříká, jak je ^ppředpověděno: ‚Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce.‘^a ^a Žd 3:7n
8 Kdyby je totiž Jozue^t5 ^suvedl ^sdo ^sodpočinutí, nemluvil by o jiném, pozdějším dni. ^t5 Joz 22:4; h. Ješua i ř. Iésús jsou stejná jména dle kontextu a zažitého přepisu odlišená pro Jozueho a Ježíše; srv. Nu 13:16p; Sk 7:45
9 A tak zůstává ^ssobotní^t6 ^sodpočinutí ^cBožímu lidu.^a ^t6 h. ‚sobota‘ = sedmý den (srv. v. Žd 4:4) ^a Žd 11:25; 1P 2:10
10 Kdo totiž vešel do jeho odpočinutí,^a ten také odpočinul od svého díla,^t7 tak jako ^cBůh od svého. ^t7 n.: svých skutků, … ^a Žd 3:11p
11 Pospěšme^t8 si tedy vejít do onoho odpočinutí,^a aby nikdo nepadl podle stejného příkladu^b neposlušnosti. ^t8 n.: Vynasnažme se; 2P 1:15; 2P 3:14 ^a Žd 3:11p ^b Žd 8:5; 2P 2:6
12 Neboť ^cBoží ^cslovo^a je živé,^b činné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč;^c proniká až do rozdělení duše a ducha,^d kloubů a morku a je ^sschopné ^srozsoudit^e myšlenky a postoje^t9 srdce. ^t9 n.: záměry ^a Žd 13:7; Jr 23:29 ^b 1P 1:23 ^c Ef 6:17; Zj 1:16 ^d 1Te 5:23 ^e J 12:48; 1K 14:24n
13 A žádné stvoření není před ním^t10 skryté;^a před očima toho, jemuž ⁽se budeme ^czodpovídat⁾,^t11 je vše nahé^b a ^podkryté. ^t10 může zn.: Slovem Božím (v ř. muž. rodu) ^t11 ř.: jest nám skládat účty (ho logos) ^a 2Pa 16:9~; Ž 33:13nn~ ^b Jb 26:6
14 ^sKdyž tedy ^smáme velikého velekněze,^a ^skterý ^pprošel nebesy,^b Ježíše, Syna ^cBožího, ^sdržme ^spevně^c to vyznání.^d ^a Žd 2:17! ^b Ef 4:10 ^c Žd 10:23; 2Te 2:15 ^d Žd 3:1
15 Neboť nemáme takového velekněze, ^skterý ^sby s námi ^snemohl soucítit^t12 v našich slabostech,^t13 nýbrž takového, ^skterý ve všem ^p^sprošel ^szkouškami^a podobně jako my, avšak bez hříchu.^b ^t12 ř. sympatheó; Žd 10:34† ^t13 n.: nemocech ^a Žd 2:18 ^b Žd 7:26; Žd 9:28; 1J 3:5
16 Přistupujme^a tedy s důvěrou^b k trůnu^c milosti, abychom přijali milosrdenství a nalezli milost^d ku pomoci ^sv ^spravý ^sčas.^t14 ^t14 ř.: vhodně načasované; srv. Mk 6:21†; Mk 14:11; 2Tm 4:2; Ž 104:27; 2Mak 14,29 ^a Žd 7:19 ^b Žd 3:6 ^c Zj 7:10 ^d Žd 12:15; Žd 13:9; Ř 1:7!

Zobrazit ve Studijní on-line bibli