Český studijní překladŽalmy - 44. kapitola
1 Pro vedoucího chval. Synové Kórachovit1 — meditace.a t1 Ž 42:1p a Ž 32:1p
2 Bože, na vlastnít2 uši jsme slýchávali, naši otcovéa nám vyprávěli o skutcích,b které jsi vykonal za jejich dnů, za dnů dávnověkých.c t2 h.: své; srv. 2S 7:22; 1Pa 17:20; Iz 30:21; Jr 26:11; Ez 3:10 a Ž 78:3 b Ž 64:10; Ž 77:13; Ž 95:9; Ž 143:5; Iz 5:12 c Ž 77:6; Dt 32:7v; Iz 37:26; Iz 51:9; Dt 6:21n~; Joz 4:6n~
3 Ty jsi svou rukou vyhnala pohanyb a jev3 jsi zasadil,c zlomilt4 jsi národy a vyhnalv5 jsi je.d v3 [zřejmě se vztahuje k „otcům“] t4 n. (čteno jinak): poškodil v5 [slso a násl. předmět lze chápat v souvislosti s národy (Lv 18:24), ovšem také opět ve vztahu k Izraeli jako synonymní paralelismus k předchozí větě, kdy je Izrael přirovnáván k plodné vinné révě (srv. Iz 5:1nn), jejímž ratolestem dal Bůh „vyhnat“, tedy vyrašit a rozrůst se]; $ a Dt 11:23 b Ž 78:55 c Ex 15:17; 2S 7:10; Jr 2:21; Jr 24:6; Am 9:5 d Ž 80:9~; Dt 7:1~
4 Zemi však neobsadilia díky svému meči,b (nezachránilac je jejich paže,)t6 nýbrž tvá pravice,d tvá pažet7 a světlo tvé tváře,t8 protože jsi v nich našel zalíbení.t9 t6 n~: nezachránili se vlastní silou; srv. Dt 8:17v; Za 4:6v t7 n~: síla t8 n~: přítomnosti; Ž 4:7; Ž 42:12p; Ž 67:2; Ž 89:16 t9 n.: sis je oblíbil; Dt 4:37v; 2S 24:23; Iz 42:1 a Dt 8:1; Sd 11:21 b Joz 24:12; 1S 17:47 c Ž 44:7n; Ž 54:3; Sd 7:2 d Ž 20:7; Ž 60:7; Dt 7:8v
5 Ty jsi můj král,a (Bože. Přikaž)t10 (vítězstvív11 pro Jákoba!t12)t13 t10 LXX, Pš: a můj Bůh, který přikazuje; Ž 42:8; srv. Mk 9:25 v11 [h. pl. může znamenat buď jednotlivé záchranné činy či úplné vítězství] t12 jiné jméno pro Izrael - Ž 14:7; Ž 22:24; Ž 53:7; Ž 59:14 t13 h.: Jákobovy spásy a Ž 5:3!; Ž 74:12
6 (S tebou)t14 jsme nabralit15 na rohy své protivníky,a ve tvém jménuv16 jsme pošlapalib (ty, kdo proti nám povstali.)t17 t14 n~: S tvojí pomocí; h.: V tobě t15 n.: nabereme; Dt 33:17; 1Kr 22:11 v16 v. Ž 44:20; Ž 54:3; Ž 118:10; Ž 124:8; 1S 17:45; [lze chápat jako synonymum pro Boha samotného - srv. Ž 20:2; 2Pa 14:10; anebo: „vzýváním tvého jména“ (Ž 79:6; Iz 64:6; Jr 10:25)] t17 Dt 28:7; n.: svoje protivníky; Ž 18:40.Ž 18:49 a Ž 3:2 b Ž 60:14; Ž 104:14; Iz 14:19; Za 10:5
7 Proto se nespoléháma na svůj luk; můj meč mě nezachrání.b a Ž 31:7; Ž 33:21; Jr 17:5; Jr 17:7 b Ž 20:8~; Ž 33:16~; Oz 1:7~
8 Neboť ty jsi nás zachránil před našimi protivníkya a zahanbilb jsi ty, kdo nás nenáviděli. a Ž 60:13; Ž 136:24 b Ž 40:15; Ž 53:6
9 Bohem se chlubímea každý den; navěky budeme vzdávat chválu tvému jménu.b Sela. a Ž 34:3; Jr 9:23; Ř 2:17 b Ž 54:8
10 Avšak odvrhla jsi nás a vystavil jsi nás hanbě; nevycházíšt18 s naší armádou.t19 t18 n~: netáhneš; ::2S 5:24; Sd 6:16 t19 n.: s našimi (vojenskými) zástupy / oddíly; Ž 60:12; Ž 108:12; srv. Nu 1:3 a Ž 44:24; Ž 43:2!; Ž 89:39; Pl 2:7; Pl 3:31
11 Před protivníkem nás obracíš nazpět a ti, kdo nás nenávidí, nást20 poplenili.a t20 čteno s Tg, Pš; TM: pro sebe (tj. jak se jim zachce); Sd 2:14; 2Kr 17:20; Iz 17:14 a Lv 26:17; Joz 7:8
12 Vydáváš nás jak ovce k sežránía a rozptýlilb jsi nás mezi pohany. a Ž 44:23v; Jr 12:3v; Ř 8:36 b Ž 106:27; Lv 26:33; Dt 28:64; Dt 4:27v; Jr 29:1; Jr 31:10
13 Prodala jsi svůj lid lacino,t21 nepožadoval jsi za něj dobrou cenu.t22 t21 n.: za nic; h.: bez majetku; ::srv. Př 6:31 t22 h.: nerozmnožil jsi jejich cenu; Jr 15:13; ::srv. 2S 24:24; 1Kr 21:2 a Dt 32:30; Sd 2:14; 1S 12:9
14 Vystavila jsi nás potupěb našich sousedů,c posměchu a pošklebkůmd našeho okolí.t23 t23 n.: těch, kteří jsou okolo nás a Ž 39:9 b Ž 31:12 c Ž 79:4~; Ž 80:7~ d Jr 20:8
15 Učinil jsi nás pořekadlema mezi pohany, (národy nad námi potřásajív24 hlavou.)t25 v24 109; 25; [jako výraz posměchu - srv. Ž 22:8v!; 2Kr 19:21; Jr 18:16p] t25 h.: potřásáním hlavy mezi národy a Ž 69:12; Dt 28:37; 1Kr 9:7; Jr 24:9
16 Každý den mám před sebou svou potupu;a (hanbab mi zakrývá tvář,)t26 t26 h.: hanba mé tváře mě přikryla a Ž 69:8 b 2Pa 32:21; Jr 3:25
17 a to kvůlit27 tomu, kdo mě hanobía a ostouzí, kvůli nepříteli a tomu, kdo se mstí.b t27 h.: Od zvuku … a Ž 74:10; 1S 17:25 b Ž 8:3
18 To vše na nás přišlo, ač jsme na tebe nezapomnělia a (tvou smlouvu jsme nezradili.)t28 t28 h.: nejednali jsme falešně vůči tvé smlouvě; Ž 25:10; 2Pa 34:32; ::Iz 24:5; ::Ez 16:59; ::Da 9:13 a Dt 6:12; Dt 8:19; 1S 12:9; Jr 2:32::
19 Naše srdce se nestáhloa zpět, naše krokyb neuhnulyt29 z tvé stezky.c t29 pro dosl. význam srv. Nu 20:17; 2S 2:19; srv. Ž 119:51.Ž 119:157 a Jr 38:22srv b Ž 17:5; Jb 31:7 c Ž 25:4; Jb 34:11; Iz 30:11; 1Kr 15:5~; Ž 78:57~
20 Přestože jsi nás zdeptala v kraji šakalůt30 a přikryl jsi nás nejhlubší tmou.t31 t30 n.: draků; LXX, Vul: v kraji útlaku. Iz 13:22 t31 n.: stínem smrti, Ž 23:4; Iz 9:2 a Ž 51:20
21 Pokud bychom zapomněli na jménot32 svého Boha, pokud bychom vztáhli dlanět33 k bohu cizímu,a t32 tj. přestali ho vzývat; Ž 79:6; Gn 4:26 t33 tj. modlili se - Ž 63:5v; Ž 88:10v; Ex 9:29; 1Kr 8:22; Jb 11:13; Iz 1:15 a Ž 81:10
22 zdali by na to Bůh nepřišel?t34 On přece zná tajnosti srdce!a t34 h.: vyzkoumal; srv. Dt 13:15 a Ž 7:10~; Ž 139:1; Ž 139:23; Jr 17:10
23 A přece jsme kvůli tobě denně vražděni, považujít35 nás za ovce na porážku.a t35 h.: jsme považováni a Jr 12:3; Ř 8:36//
24 Vzbuďa se, Panovníku, proč spíš? Probuďb se a neodvrhnic nás navždy! a Ž 7:7p; Ž 59:5; Sd 5:12; Iz 51:9 b Ž 35:23 c Ž 44:10
25 Proč skrýváš svou tvář?a Zapomínášb na naše souženíc a útisk?d a Ž 13:2; Jb 13:24 b Pl 5:20 c Ž 31:8:: d Ex 3:9; Dt 26:7; 2Kr 13:4
26 Vždyť naše duše kleslaa v prach;b naše nitrot36 je přitištěnot37 k zemi. t36 h. „břicho“ může vyjadřovat přeneseně nitro (Jb 32:18; Př 18:20) anebo zde zobecněně „tělo“ (Ž 31:10) t37 [může vyjadřovat obecně postoj zármutku (Ž 119:25!; Jr 6:26) či konkrétně ponížení před Bohem (Gn 9:18; 2Pa 20:18), zvl. v době postu]; Ž 119:25 a Pl 3:20 b Ž 22:30
27 Povstaňa nám na pomoc,b vykupt38 nás pro své milosrdenství! t38 tj. vysvoboď; Ž 25:22 a Ž 3:8p; Ž 55:3; Ž 74:22; Ž 82:8; Ž 132:8 b Ž 35:2; Ž 38:23
