Český studijní překladŽalmy - 35. kapitola
1 Davidův žalm. יהוה, veďa přib s mými odpůrci, bojuj proti těm, kdo se mnou bojují.c a Ž 74:22; Ž 119:154 b Iz 49:25; Iz 51:22; Jr 11:20; Pl 3:58 c Ex 14:25~srv
2 Uchop štítt1 a pavézut2 a povstaňa mi na pomoc! t1 Ž 3:4!; n.: malý štít t2 Ž 5:13; Ž 91:4; n.: velký štít; Jr 46:3p a Ž 3:8; Ž 44:27
3 Vezmit3 kopít4 a uzavřit5 cestu ke střetu s mými pronásledovateli. Řekni mé duši: Jsem tvá záchrana.a t3 h.: Vytas; [výraz je na ostatních místech používán pro tasení meče (proto asi LXX překládá násl. pojem jako meč), ale zde je asi opravdu míněno vytažení z držáku na kopí, případně ze zbrojnice] t4 Ž 46:10; Ž 57:5; 1S 18:11; 1S 26:8 t5 Mnohé moderní př. (i ČEP) odvozují slovo segór nikoli od s-g-r uzavřít, ale od akkad. šikru či ř. sagaris = dvojitá válečná sekera. Držíme se klasického chápání (LXX, Vul a starší překlady), neboť segór ve smyslu sekera není nikde v h. doloženo a Ž 3:3
4 Ať se stydía a hanbí ti, kdo usilují o můj život.t6 Ať se stáhnoub zpět a zastydí ti, kdo mi chystají zlo. t6 n.: kdo mi usilují o život; Ž 38:13; Ž 54:5; 1S 20:1 a Ž 35:26; Ž 6:11; Ž 40:15; Ž 70:3; Ž 129:5 b Iz 42:17
5 Budou jako plevya před větrem.b To andělt7 יהוה je požene. t7 n.: posel; Ž 34:8 a Oz 13:3 b Ž 1:4
6 Ať je jejich cesta temná a kluzkáa a ať je anděl יהוה pronásleduje. a Ž 73:18; Jr 23:12
7 Vždyť na mě bezdůvodněa nastražili jámu,b bezdůvodně vykopali pastc pro mou duši.t8 t8 n.: život a Ž 35:19; Ž 69:5; Ž 109:3; Ž 119:161; 1S 19:5! b Ž 9:16 c Ž 25:15; Ž 31:5; Ž 57:7
8 Ať na něj přijde zkáza,v9 aniž to tuší.t10 A do té pasti, kterou nastražil, se lapí sám, ať padnea do té zkázy! v9 [V tomto Ž je 3× (v. 17) použito slovo šô’â, kterým Židé označují holocaust.]; Sf 1:15 t10 h.: vědí; 1Te 5:3 a Ž 7:16; Ž 141:10~
9 Ale má duše bude jásata vt11 יהוה, bude se veselitb z jeho spásy.t12 t11 n.: kvůli t12 v. Ž 35:3; Ž 13:6; Ž 42:6 a Ž 33:1v b Iz 61:10
10 Každá má kosta řekne: יהוה, kdo je jako ty?b Vysvobozuješ chudéhoc od mocnějšího, než je sám, chudého a nuznéhod od uchvatitele. a Ž 31:11; Ž 32:3 b Ž 71:19; Ž 86:8; Ž 89:7; Ž 89:9; Mi 7:18 c Ž 34:7; Jb 36:15 d Ž 37:14; Ž 40:18; Ž 70:6; Ž 86:1; Ž 109:16; Dt 24:14p; Př 31:9
11 Povstávajía zlovolníb svědkové, kteří se mě vyptávají na věci, které nevím.c a Ž 3:2! b Ž 27:12; Dt 19:16 c Mk 14:57srv
12 Odplácejí mi zlem za dobré,a aby (způsobili zármutek mé duši.)t13 t13 zdá se, že text je porušený a překlady různě opravují TM šekól - „ztráta dětí“; ?n.: usilují o / číhají na (mou duši); $ a Ž 38:21; Ž 109:5; Gn 44:4; Jr 18:20
13 A já měl za oděv žíněné roucho,a když byli nemocní! Pokořovalb jsem svou duši postem,c alet14 má modlitba se mi vracela do klína.v15 t14 n.: a v15 [Může znamenat buď že David se za ně modlil, přestože s ním jednali ošklivě, anebo že modlitba nebyla vyslyšena.] a Ž 30:12; Gn 37:34 b Lv 16:29; Iz 58:3 c Ž 69:11
14 Jednal jsem, jako by mi byli přítelem či bratrem. Naříkalv16 jsem, sklánělv17 se, jako bych truchlil kvůli matce.t18 v16 ptc.; h.: být temný (srv. Jl 2:10); [často používáno v obrazném smyslu, asi ne kvůli stavu mysli, ale zevnějšku (ve významu být špinavý - srv. Est 4:1)]; Ž 38:7 v17 [zde to je jeden z projevů zármutku]; Ž 38:7 t18 n.: jako matka (nad zemřelým dítětem); srv. Ř 12:15
15 A oni se z mého páduv19 radovali, dávali se dohromady, spojili se proti mně, křiváci,v20 a já to nevěděl. (Utrhali mi a neumlkli.)t21 v19 Nic nenaznačuje, že jde o pád morální; jde o nepříznivé okolnosti, náhlou změnu osudu. LXX a Vul slova „z mého pádu“ vypouštějí; Ž 38:18; Jb 18:12; Jr 20:10 v20 h.: zbití. Někteří chápou toto místo takto: Davidovi přátelé, ač sami trpěli, se postavili proti němu; $ t21 n~: Bez přestání mě pomlouvali
16 Posměvačit22 s bezbožnýmit23 na mě skřípou zuby.v24 t22 TM: + za koláček; $ t23 n.: jako bezbožní; Př 11:9; Iz 9:16 v24 [Zřejmě projev posměchu a nepřátelství (Ž 37:12; Ž 112:10; Jb 16:9, Pl 2:16; Sk 7:54), avšak i projev lidí v pekle (Mt 22:13).]
17 Panovníku, jak dlouhoa se budeš jen dívat? Odvrať mou duši od jejich zkázy,b zachraň mou jedinouc před mladými lvy!d a Ž 4:3; Ž 13:2v; Zj 6:10 b Ž 35:8 c Ž 22:21! d Ž 17:12; Ž 58:7; Ž 7:3v
18 Budu ti vzdávata chválu ve velikém shromáždění,b mezi nespočetným lidem tě budu chválit.c a Ž 18:50 b Ž 40:10 c Ž 22:23~; Ž 26:12~
19 Ať se nade mnou mí zrádní nepřátelé neradují.a Ti, kdo mě bezdůvodněb nenávidí,c ať nemhouří oči.t25 t25 n.: nedávají znamení očima; srv. Př 6:13; Př 10:10 a Ž 30:2; Ž 38:17 b Ž 35:7; Ž 109:3; Pl 3:52 c Ž 25:19; Ž 38:20; Ž 41:8; Ž 69:5; J 15:25
20 Tit26 nemluví pokojně!a Proti poklidným v zemi vymýšlejíb zradu.t27 t26 LXX, Vul: + se mnou t27 n.: zrádná slova; Ž 38:13; Ž 55:12; 2Kr 9:23 a Ž 28:3; Gn 37:4; Jr 9:7 b Ž 36:5; Ž 52:4
21 Otvírajía na mě svá ústa a říkají: Cha, cha!b (Naše oči to vidí!)t28 t28 n~: Nejsme slepí! / Viděli jsme to na vlastní oči a Iz 57:4 b Ž 35:25; Ž 40:16; Ž 70:4; Ez 25:3
22 Vidělv29 jsi to, יהוה, nebuď hluchý!a Panovníku, nebuď mi vzdálen!b v29 n.: Ty vidíš; Ž 10:14; Ex 3:7; [Nevinný se dovolává vševidoucího spolehlivého svědka] a Ž 28:1! b Ž 22:12
23 Vzbuďa se, procitni k mému soudu, můj Bože a můj Pane, a veď mou při!b a Ž 7:7p; Ž 44:24; Ž 73:20; Ž 80:3 b Ž 43:1
24 (Zjednej mi právo)t30 podle své spravedlnosti, (יהוה, můj Bože,)a ať se nade mnou neradují. t30 h.: Suď mě; Ž 7:9p a Ž 7:2p
25 Ať si v srdcia neříkají: Cha,b (to jsme chtěli!)t31 Ať neříkají: Zhltlic jsme ho! t31 h.: duše naše; n~: to bylo naší touhou; (pro použití výrazu nepeš ve smyslu „touha“ srv. Př 13:2.Př 13:4; Abk 2:4) a Ž 10:6! b Ž 35:21 c Ž 124:3; Př 1:12; Pl 2:16
26 Ať se společně stydía a hanbí ti, kdo se radujíb z mého trápení!t32 Ať obléknouc hanbu a potupu ti, kdo se nade mnou vyvyšují.d t32 h.: zla; Ž 88:4; Nu 11:15; Pl 1:21 a Ž 6:11; Ž 35:4 b Př 17:5 c Ž 93:1srv; Ž 104:1; Ž 132:16; Jb 8:22; Ez 26:16 d Jr 48:26; Jr 48:42; Ez 35:13
27 Ať výskají a radují se ti, kdo si přejít33 mou spravedlnost!t34 Ať stále říkají: Velikýa je יהוה, jenž dopřávát35 pokojb svému otroku.v36 t33 n.: mají zalíbení v … t34 n~: (mé) ospravedlnění / obhájení; srv. Ž 9:5 t35 n: má zalíbení; Ž 147:11v v36 [otrokem (Ž 18:1p) je zde zřejmě míněn král] a Ž 40:17; Ž 104:1; 2S 7:22; Mal 1:5 b Ž 29:11; Ž 37:11; Nu 6:26; Pl 3:17
28 Můj jazyk bude opakovatv37 tvou spravedlnost,a každý denb tvou chválu.c v37 Př 8:7; h.: rozjímat / přemítat; [David si třeba potichu, ale slyšitelně opakoval pravdy o Bohu; srv. Ž 1:2p; Ž 49:4p] a Ž 51:16; Ž 71:15; Ž 71:24 b Ž 25:5; Ž 71:8; Ž 89:17; Ž 119:97 c Ž 48:11; Ž 51:17p; Ž 34:2p
