Český studijní překladŽalmy - 27. kapitola
1 Davidův žalm. יהוה je mé světloa i má spása,b koho bych se bál?c יהוה je záštitad mého života, koho bych se lekal?t1 t1 ::Dt 28:66; n.: strachoval; Iz 12:2 a Ž 43:3; Ž 44:4; 2S 22:29; Iz 10:17; Iz 60:19n; Mi 7:8; J 1:4srv b Ž 62:8; Ž 118:14; Jb 13:16; Iz 33:2 c Ž 3:7; Ž 23:4; Ž 46:3; Ž 49:6; Ž 56:5; Ž 56:12; Ž 118:6 d Ž 28:8; Ž 31:5; Ž 37:39; Ž 43:2; Ex 15:12
2 Když se ke mně přiblížili zlovolníci,a aby (pozřeli mé tělo,)v2 moji protivnícib a nepřátelé, sami klopýtlit3 a padli.c v2 Ž 14:4; [výrazu lze rozumět jako přirovnání nepřátel ke zvěři (Ž 7:3p), která touží po kořisti; jiní chápou vazbu jako idiom pro pomluvu (srv. Da 3:8; Da 6:24)] t3 Ž 9:4; (h. pf. obou sloves lze chápat také jako způsob zobecnění a jistoty: klopýtnou a padnou); [použití spojení obou sloves na jiných místech poukazuje na zásah Božími prostředky - Iz 3:8; Iz 31:3; Jr 46:6; Jr 50:32; srv. Jr 6:21] a Ž 22:17 b Ž 3:2; Ž 13:5; Ž 44:6; Ž 89:24; Ž 106:11; Ž 119:139 c Ž 20:8; Ž 37:24::; Da 11:19~
3 Kdyby se proti mně položilot4 vojsko,t5 mé srdce se nebude bát. Kdyby se proti mně zvedla bitva, i tehdyt6 budu doufat.a t4 h.: utábořilo; 1Kr 20:27 t5 h. výraz „tábor“ se pro vojsko používá často; 1S 28:5! t6 h.: v tom / v takové situaci a Ž 21:8; Iz 37:10
4 O jednoa jsem יהוה žádal, to jedno jsem hledal:t7 Abych přebýval v doměb יהוה po všechny dny svého života, abych mohl hledět na יהוה nádherut8 a abych mohl přemítatt9 v jeho chrámu.c t7 n.: usiluji t8 n.: laskavost; Ž 90:17; Ž 135:3 t9 n.: zkoumat. Význam tohoto slova není zcela jasný. Patrně souvisí se slovem „jitro“ a může znamenat „hledat יהוה každé jitro“ a L 10:42 b Ž 5:8; Ž 23:6; Ž 26:8; Ž 42:5; Ž 84:5; Ž 84:11; Ž 61:5v c Ž 63:3~; Ž 65:5~
5 V dena zlý mě schováb ve své skrýši,v10 skryjec mě v úkrytud svého stanu,e na skáluf mě zdvihne. v10 srv. Jr 25:38; n.(při jiném čtení): stánku [stejně jako v paralelním výrazu stan je asi míněn chrám (srv. Pl 2:6) a princip azylu u oltáře] a Ž 41:2; Jr 17:17; Jr 51:2; Ž 10:1srv; Jr 2:28 b Joz 2:4srv c Ž 17:8 d Ž 31:21!; Ž 32:7; Ž 91:1 e Ž 27:6; Ž 15:1 f Ž 18:3; Ž 40:3v
6 A teď (zvedáma hlavu)t11 nad své nepřáteleb kolem sebe. V jeho stanu budu obětovat oběti radostných výkřiků,t12 budu zpívatc a opěvovatd יהוה.e t11 h.: se pozvedá má hlava; Ž 3:4; Ž 110:7 t12 n.: s radostným křikem; Ž 33:3; srv. Ezd 3:13; Ž 107:22 a 1S 2:1 b 2S 22:49 c Ž 13:6 d Ž 92:2; Ž 147:7 e Ef 5:19
7 (Slyš, יהוה, když hlasitě volám,)t13 smiluja se nade mnou a odpověz mi! t13 n: Slyš … můj hlas, když volám; Ž 3:5! a Ž 4:2
8 (Ohledně tebe svému srdci)t14 připomínám slova: Hledejtea mou tvář!t15 A já tvou tvář hledám, יהוה! t14 n.: O tobě říká mé srdce; $ t15 1Pa 16:11; n~: přítomnost (srv. 2S 21:1; Oz 5:15!; Jr 4:1; Ez 21:21) a Ž 24:6v; Ž 40:17; 2Pa 11:16; Sf 2:3
9 Neskrýveja přede mnou svou tvář, neodvracej se hněvivě od svého otroka — býval jsi mou pomocí.b Nenech mě, neopouštějc mě, Bože, má spáso! a Ž 13:2!; Ž 69:18; Ž 102:3; Ž 143:7 b Ž 40:18; Ž 46:2 c Ž 38:22; Ž 71:9; Ž 71:18; Ž 119:8
10 I kdyby mě opustilit16 můj otec a má matka, יהוה mě k sobě přivine.t17 t16 (pro myšlenku opuštění blízkými srv. Ž 38:12; Ž 69:9; Jb 19:13n; Iz 49:15; Mt 12:48n; Mt 26:56; 2Tm 4:16) t17 h.: shromáždí (ve smyslu: vezme / přijme - srv. Joz 20:4; 2S 11:27!); Iz 63:16
11 Vyuča mě, יהוה, své cestě,b veďc mě rovnouv18 stezkou, vždyť na mě číhají!t19 v18 [ani ne tak bez překážek, jako spíš správnou z Božího pohledu] t19 n.: kvůli těm, kdo …; Ž 5:9; Ž 54:7; Ž 56:3; Ž 59:11 a Ž 32:8; Ž 86:11; Ž 119:33 b Ž 25:4 c Ž 139:24; Ž 143:10; Ex 13:17
12 Nevydávej mě choutkámt20 mých protivníků,a neboť proti mě povstávajíb lživí svědkovéc a zlovolnýd žalobce.t21 t20 h.: duši; Ž 41:3; Př 13:2; Ez 16:27!; pro tento významový odstín výrazu nefeš srv. Př 23:2 t21 n.: svědek; h. výraz je tradičně chápán jako: ten, kdo vydechuje (násilí); Př 6:19; Př 14:5; Abk 2:3; srv. Sk 9:1 a Ž 31:9v b Ž 3:2! c Mt 26:60 d Ž 35:11; Dt 19:16
13 Jak bych nevěřil,t22 že budu hledět na יהוה dobrotua v zemi živých!b t22 H. výraz lúlé (kdybych ne…) obvykle pokračuje další větou s konstatováním, co by se stalo (srv. Sd 14:18; 2Kr 3:14). Ta zde chybí, a proto některé překlady používají na konci věty tečky naznačující nedokončenou větu. Šlo by to volně vyjádřit takto: Ani nechci domyslet, co by se stalo (/jak bych na tom byl), kdybych nevěřil… anebo důrazným pozitivním vyznáním: Ale já věřím, že budu… a Ž 25:7; Ž 31:20; Jr 31:12 b Ž 52:7; Ž 116:9; Ž 142:6; Jb 28:13; Iz 38:11; Jr 11:19; Ez 26:20
14 Očekávejv23 na יהוה! Buď pevnýa a posilni své srdce! Očekávej na יהוה! v23 Ž 37:34; Ž 40:2; Ž 69:7; Iz 8:17; Iz 25:9; [Je možné, že David promlouvá k druhému člověku; je ovšem také možné, že promlouvá sám k sobě. Tak jedná i v Ž 42:6.Ž 42:12; Ž 43:5 či Ž 62:6.] a Ž 31:25; Dt 31:6!
