Český studijní překladSoudců - 19. kapitola

1 I stalo se ⁽v oněch dnech, kdy nebyl v Izraeli král,⁾^a že^t1 nějaký lévita pobývající jako cizinec v odlehlých končinách efrajimského pohoří si vzal^t2 konkubínu^b z judského Betléma.^c ^t1 h.: + byl ^t2 h.: + ženu ^a Sd 8:23p; Sd 17:6 ^b Sd 8:31; Gn 35:22 ^c Sd 7:7
2 Jeho konkubína ⁽mu byla nevěrná,⁾^t3 odešla od něj do domu svého otce do judského Betléma a zůstala tam po dobu čtyř měsíců. ^t3 h.: proti němu smilnila; lze však též chápat od jiného kořene jako: se na něj rozzlobila
3 Tu její muž vstal a šel za ní, promluvit k jejímu srdci,^t4 aby se navrátila.^t5 Byl s ním jeho služebník a oslí spřežení.^a I uvedla jej do domu svého otce. Když ho otec té dívky spatřil, zaradoval se, že se s ním setkává. ^t4 n~: jí potěšil / přemluvil; Gn 34:3! ^t5 K: m. ^a 2S 16:1
4 Jeho tchán, otec dívky, ho přemluvil,^t6 a tak s ním tři dny pobyl. Jedli, pili a nocovali tam. ^t6 h.: přemohl
5 I stalo se čtvrtého dne, když časně ráno vstali a povstal k odchodu, že otec dívky řekl svému zeťovi: Posilni se^t7 kouskem chleba^a a potom půjdete. ^t7 h.: své srdce; Gn 18:5 ^a 1S 2:36
6 Zůstali tedy, ti dva spolu jedli a pili a otec dívky tomu muži řekl: Prosím, buď tak laskav^a a přenocuj, ⁽ať je ti dobře u srdce.⁾^t8 ^t8 h.: ať je tvé srdce dobré, n~: ať jsi v dobrém rozmaru; v. Sd 19:9; Sd 16:25; Sd 19:9; Rt 3:7; 1S 25:36; 2S 13:28; Pl 3:33 ^a 2Kr 5:23
7 Ten muž vstal k odchodu, ale jeho tchán ho přinutil, a tak se vrátil a znovu tam přenocoval.
8 Pátý den vstal k odchodu časně zrána. Otec té dívky řekl: Posilni se^t8 přece a zdržte se, než den pokročí. A oba pojedli. ^t8 h.: ať je tvé srdce dobré, n~: ať jsi v dobrém rozmaru; v. Sd 19:9; Sd 16:25; Sd 19:9; Rt 3:7; 1S 25:36; 2S 13:28; Pl 3:33
9 Když vstal ten muž k odchodu, on i jeho konkubína a jeho služebník, tu mu řekl jeho tchán, otec dívky: Podívej se přece, den se nachýlil^t9 ⁽a nastává večer.⁾^t10 Ano, zůstaňte přece přes noc, dnes si lehněte.^t11 Přenocuj tady, ⁽ať je ti dobře u srdce⁾^t8 a zítra časně vstanete na svou cestu a odejdeš ke svému stanu. ^t9 h.: klesl ^t10 inf.; n.: k večeru ^t11 inf.; h.: tábořit ^t8 h.: ať je tvé srdce dobré, n~: ať jsi v dobrém rozmaru; v. Sd 19:9; Sd 16:25; Sd 19:9; Rt 3:7; 1S 25:36; 2S 13:28; Pl 3:33
10 Muž ale nechtěl přenocovat. Vstal, vyšel a přišel až naproti Jebúsu,^a což je Jeruzalém, a s ním osedlané oslí spřežení a jeho konkubína.^t12 ^t12 h.: + s ním ^a Joz 18:28; 1Pa 11:4n
11 Byli u Jebúsu a den velmi pokročil. Tu řekl služebník svému pánu: Pojďme prosím, zajděme do tohoto jebúsejského města a přenocujme v něm.
12 Jeho pán mu odpověděl: Nezajdeme do města cizozemců, kteří nejsou ze synů Izraele. Projdeme až do Gibeje.
13 A řekl svému služebníku: Pojď, přiblížíme se k jednomu z těch míst. Přenocujeme v Gibeji nebo v Rámě.^a ^a 1S 1:19!; 1S 15:34; Oz 5:8
14 Prošli tedy tím místem, šli a slunce jim zapadlo u Gibeje, která patří Benjamínovi.^a ^a Sd 20:4; Joz 18:28; 1S 13:2; 1S 13:15
15 A odbočili tam, aby došli do Gibeje a přenocovali. Přišel a posadil se na náměstí toho města, ale nebyl nikdo, kdo by je přijal^t13 do domu, aby mohli přenocovat. ^t13 h.: sebral; v. Sd 19:19
16 Vtom hle, nějaký stařec přichází večer z pole od svého díla. Ten muž byl z efrajimského pohoří^a a jako cizinec pobýval v Gibeji. Muži toho místa byli ovšem synové Benjamínovi.^b ^a Sd 2:9 ^b 1S 22:7
17 Když pozvedl své oči a spatřil toho muže, poutníka,^a na náměstí města, zeptal se ten starý muž: Kam jdeš^b a odkud přicházíš? ^a 2S 19:4; Jr 9:1; Jr 14:8 ^b Gn 16:8; Gn 32:17
18 Odpověděl mu: Procházíme z judského Betléma až do odlehlých končin efrajimského pohoří, odkud pocházím.^t14 Šel jsem do judského Betléma, jsem poutník, a teď jdu do יהוה domu.^v15 Není však, kdo by mě přijal^t16 do domu. ^t14 h.: já ^v15 [To může znamenat - do svatyně v Šílo (Sd 18:31); LXX čte: do svého domu.] ^t16 ptc.; h.: sebral (v. 15)
19 Mám i slámu a krmivo^a pro naše osly a také chléb a víno^b mám pro sebe i pro tvou služebnici a pro služebníka, kterého mají tví otroci s sebou. Vůbec v ničem nemám nouzi.^c ^a Gn 24:25 ^b Gn 14:18 ^c Sd 18:10; Ž 34:10
20 Nato řekl ten stařec: Pokoj tobě.^a Jen uval všechnu svou nouzi na mě.^t17 Jenom nezůstávej přes noc na náměstí. ^t17 n~: Vše co potřebuješ, nech klidně na mně ^a Sd 6:23; Da 10:19
21 Přivedl ho do svého domu, namíchal krmení pro osly a umyli si^t18 nohy.^a Pak jedli a pili. ^t18 n.: jim ^a Gn 18:4; Gn 43:24
22 Když se posilňovali,^t19 hle, muži toho města, ničemníci,^t20 obklíčili^a dům, tloukli na dveře a volali na starce, vlastníka domu: Vyveď toho muže, který přišel do tvého domu, ať ho poznáme.^b ^t19 Gn 18:5; ptc.; h.: Působili, že jejich srdce bylo dobré; srv. v. Sd 19:6p ^t20 h.: muži, synové Beliálovi; Dt 13:14p ^a Gn 19:4 ^b Gn 4:1p
23 Vlastník domu k nim vyšel a řekl jim: Ne, bratři^t21 moji, nepáchejte přece zlo poté, co tento muž přišel do mého domu. Nedopouštějte se takového bláznovství.^t22 ^t21 Sd 18:8p ^t22 Sd 20:6.Sd 20:10; Joz 7:15!
24 Zde je má dcera, panna, a jeho konkubína. Ihned je vyvedu. Ponižte^t23 je a udělejte s nimi, co je vám libo,^t24 ale proti tomuto muži se nedopouštějte žádného takového bláznovství. ^t23 n~: Znásilněte; Sd 20:5; Gn 34:2; Dt 22:24; 2S 13:14; Ez 22:10n ^t24 h.: ve vašich očích dobré
25 Ti muži ho však nechtěli poslechnout. Tu se ten muž chopil své konkubíny a vyvedl ji k nim na ulici. Poznali^a ji a vyžívali^t25 se na^t26 ní celou noc až do rána a propustili ji ⁽při východu⁾^t27 jitřenky.^b ^t25 n.: zneužívali / nakládali podle libosti ^t26 h.: v ^t27 h.: jakmile vyšla ^a Gn 4:1p ^b Oz 9:9~; Oz 10:9~; Ef 4:19~
26 Ráno ta žena přišla nazpět a zhroutila^t28 se u vchodu do domu toho muže, kde byl její pán.^a Ležela tam až do svítání.^b ^t28 Sd 7:13; Joz 6:5; h.: padla ^a Gn 18:12; Am 4:1; 2S 11:6vsrv ^b Sd 16:2p
27 Její pán ráno vstal, otevřel dveře domu a vyšel, aby se vydal na cestu, a hle, žena, jeho konkubína, leží u vchodu do domu a její ruce jsou na prahu.
28 Řekl jí: Vstaň a půjdeme, ale ona neodpovídala. Vzal ji tedy na osla. I vstal ten muž a vydal se k domovu.^t29 ^t29 h.: svému místu
29 Když přišel do svého domu, vzal nůž, uchopil konkubínu, rozsekal^a ji podle^t30 jejích kostí na dvanáct dílů a rozeslal ji po celém území Izraele. ^t30 h.: na … / s … ^a 1S 11:7
30 Ať^t31 každý, kdo to vidí, řekne: Nestalo se ani nebylo viděno něco takového ode dne, kdy vyšli synové Izraele z egyptské země, až do tohoto dne.^a ⁽Zvažte to,⁾^t32 poraďte se a vyslovte se. ^t31 h.: A stane se, že ^t32 h.: Položte se na to; n.: Zaměřte se na to; n~: Nenechte to být ^a Jr 7:25~

Zobrazit ve Studijní on-line bibli