Český studijní překladList Římanům - 9. kapitola

1 Mluvím pravdu v Kristu, nelžu,^a a ⁽dosvědčuje mi to⁾^t1 mé svědomí^b v Duchu Svatém, ^t1 n.: spolu se mnou svědčí ^a 2K 11:31; Ga 1:20; 1Tm 2:7 ^b Ř 2:15; Sk 23:1!
2 že mám veliký zármutek^a a neustálou bolest^b ve svém srdci. ^a Jr 9:1~ ^b Pl 1:12; L 19:41n~
3 ⁽Přál bych si⁾,^t2 ^sabych já sám ^sbyl ⁽zavržen od Krista⁾^t3 místo svých bratrů,^a svých příbuzných^t4 podle ^xtěla.^b ^t2 ř.: Přál jsem si / Modlil jsem se ^t3 n.: proklet Kristem; Ga 1:8n; Ex 32:32 ^t4 n.: soukmenovců ^a Ř 11:14 ^b Ř 1:3
4 Jsou to Izraelci,^a jim patří synovství,^b sláva^c i smlouvy,^t5 jim ^sbyl ^sdán ^sZákon,^d služba^e a zaslíbení,^f ^t5 var.: smlouva; Gn 17:2; Dt 9:25; Sk 3:25; Ef 2:12 ^a Dt 7:6 ^b Ex 4:22 ^c Ex 40:34 ^d Dt 4:13; Ž 147:19 ^e Ř 12:1; Žd 9:1 ^f Sk 2:39; Sk 13:32
5 jejich jsou otcové^a a z nich podle ^xtěla pochází Mesiáš,^t6 který je nade vším, Bůh^b požehnaný na věky. Amen.^c ^t6 ř.: Kristus ^a Ř 11:28; Sk 3:13 ^b J 1:1 ^c Ř 1:25!
6 Ne že by ^cBoží ^cslovo ^pselhalo.^a Neboť ne všichni ti, kteří pocházejí z Izraele, jsou Izrael,^t7 ^t7 n~: Izraelci; (srv. Neh 11:3; Oz 8:2; J 1:47) ^a Nu 23:19
7 ani ne proto, že jsou potomstvem^t8 Abrahamovým,^a jsou všichni jeho dětmi, nýbrž ‚v Izákovi bude tobě povoláno^b símě.‘^c ^t8 ř.: semenem /-o ^a Ž 105:6; J 8:33 ^b Žd 11:18 ^c Gn 21:12//
8 To jest: ^cBožími dětmi nejsou děti ^xtěla, nýbrž za potomky^t8 se považují^a děti zaslíbení.^b ^t8 ř.: semenem /-o ^a Ř 4:4 ^b Ga 3:29; Ga 4:18
9 Zaslíbení, kterým bylo toto ^cslovo: ‚V tomto čase přijdu, a Sára bude mít syna.‘^a ^a Gn 18:10//; Gn 18:14
10 A nejen to,^a ale také Rebeka z jednoho muže otěhotněla, totiž z našeho otce Izáka; ^a Ř 5:3
11 ještě se jí synové nenarodili a neučinili nic dobrého ani zlého, aby však zůstalo potvrzeno ^cBoží předsevzetí,^a které je podle vyvolení, ^a Ř 8:28
12 ne ze skutků, nýbrž z toho, kdo povolává, bylo jí řečeno, že starší bude ^fsloužit mladšímu.^a ^a Gn 25:23//
13 Jak je ^pnapsáno: ‚Jákoba jsem miloval, ale Ezaua jsem nenáviděl.‘^a ^a Mal 1:2n//
14 Co tedy ^fřekneme?^a Není u ^cBoha nespravedlnost?^b Naprosto ne!^c ^a Ř 3:5! ^b Ř 3:5; 2Ch 19:~7 ^c Ř 3:4!
15 Mojžíšovi říká: ‚^fSmiluji se, nad kým se smiluji,^t9 a ^fslituji se, nad kým se slituji.^t10‘^a ^t9 n.: smilovávám ^t10 n.: slitovávám ^a Ex 33:19//
16 Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo běží, ale na Bohu, který se smilovává.
17 Písmo praví faraonovi: ‚Právě proto jsem tě vzbudil,^t11 abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.‘^a ^t11 h.: upevnil / dal povstat; LXX: zachoval ^a Ex 9:16//
18 A tak se slitovává nad kým chce, a koho chce, toho zatvrzuje.^a ^a Ř 11:7; Ex 7:3
19 ^fŘekneš^a mi tedy: ‚Proč^b si ještě stěžuje? Vždyť kdo ^podolal jeho vůli?‘^c ^a Ř 11:19; 1K 15:35 ^b Ř 3:7 ^c 2Pa 20:6~; Da 4:35~
20 Člověče,^a kdo vlastně jsi, ^sže ^sodmlouváš^b ^cBohu? Což výtvor ^fřekne svému tvůrci:^c ‚Proč jsi mě udělal takto?‘^d ^a Ř 2:1 ^b Jb 33:13 ^c Iz 29:16 ^d Př 16:4
21 Což nemá hrnčíř^a ve své moci hlínu, ^saby z téže hroudy ^sučinil jednu nádobu^b ke cti a druhou k hanbě? ^a Iz 64:7; Jr 18:16 ^b Jr 22:28; Oz 8:8; Sk 9:15; 2Tm 2:20
22 Což nechtěl ^cBůh ukázat svůj hněv^aa ^suvést ^sve ^sznámost svou moc, a proto s velikou trpělivostí^b snášel nádoby hněvu ^ppřipravené k záhubě?^c ^a Ř 1:18! ^b Ř 2:4 ^c 1P 2:8~
23 A také proto, aby oznámil bohatství své slávy^a na nádobách milosrdenství, které ^spředem ^spřipravil^b k slávě, ^a Ef 3:16 ^b Ef 2:10†
24 totiž na nás, které také povolal nejen ze Židů, ale i z pohanů?^t12 ^t12 ř.: národů
25 Jak praví u Ozeáše: ‚Lid, který není můj, ^fnazvu svým lidem, a tu, která ^pnebyla milována, nazvu ^pmilovanou,‘^a ^a Oz 2:23//
26 ‚a ^fstane se, že na místě, kde jim bylo řečeno: Vy nejste můj lid, tam budou nazváni^t13 syny Boha živého.‘^a ^t13 n.: povoláni za ^a Oz 1:10//
27 Izaiáš však volá nad Izraelem: ‚Kdyby bylo^t14 synů Izraele jako písku v moři, jen ostatek^a bude zachráněn, ^t14 ř.: byl počet ^a Ř 11:5
28 neboť úplně a rychle ^fvykoná Pán své slovo na zemi.‘^a ^a Iz 10:22n//
29 A jak to Izaiáš ^ppředpověděl: ‚Kdyby nám Pán Sabaoth^t15 nezanechal símě, byli bychom jako Sodoma, Gomoře bychom byli podobni.‘^a ^t15 h.: Zástupů; Jk 5:4 ^a Iz 1:9//
30 Co tedy ^fřekneme?^a To, že pohané,^t16 kteří neusilovali^b o spravedlnost, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti, která je z víry;^c ^t16 ř: národy ^a Ř 9:14 ^b 1K 14:1p ^c Ř 1:17; Ř 3:22
31 Izrael však, ^sačkoli ^susiloval^a o zákon spravedlnosti, k cíli Zákona^b nedospěl. ^a Ř 11:7; Iz 51:1 ^b Ga 5:4
32 Proč? Protože nevycházel z víry, nýbrž jakoby ze skutků Zákona. Narazili na kámen úrazu,^a ^a Mt 16:23!; 1P 2:8
33 jak je ^pnapsáno: ‚Hle, kladu na Siónu kámen úrazu a skálu pohoršení, a ^[každý,^] kdo v něho věří, nebude zahanben.‘^a ^a Iz 8:14//; Iz 28:16

Zobrazit ve Studijní on-line bibli