Český studijní překladPřísloví - 17. kapitola
1 Lepšía je suchý kousekb chleba a s ním klid,c nežli dům plný obětních hodůd a hádky.e a Př 15:17 b Př 28:21 c Př 1:32 d Dt 12:11; Dt 12:12 e Př 15:18
2 Rozumnýa otrok bude vládnout nad synem, který jedná hanebně, rozdělí si dědictví st1 bratry.t2 t1 h.: mezi; Př 1:14; 1S 10:10 t2 n~: jako kdyby byl příbuzný a Př 14:35
3 Na stříbro je kelímek,t3 na zlato pec,a ale srdce zkoumáb יהוה. t3 n.: tyglík / výheň a Př 27:21; Dt 4:20//; 1P 1:7 b Ž 7:10; Jr 11:20; Jr 12:3
4 Zločinect4 věnujea pozornost zlým rtům,t5 lhář poslouchá zkázonosný jazyk. t4 n.: Kdo páchá zlo; Př 24:19; Jr 23:14 t5 tj. zlému slovu; Př 14:7 a Př 1:24; Př 29:12
5 Kdo se posmívá chudému, tupí jeho Tvůrce,a kdo se raduje z pohromy,b nezůstane bez trestu. a Př 14:31 b Př 1:26; Př 24:22
6 Korunoua starců jsou vnuci,t6 okrasou synů jejich otcové. t6 h.: synové synů a Př 16:31
7 Pro bláznaa se nehodít7 (vznešená slova,)t8 tím méně pro šlechticeb slovat8 klamná. t7 h.: nejsou krásné; Př 19:10 t8 h.: rty / (n.: nadbytečné mluvení) a Př 17:21; Ž 14:1 b Př 17:26; Př 8:16
8 Úplatekt9 je jako (kouzelný kámen)t10 v očích jeho dárce,t11 kamkoli se obrátí,a bude mít úspěch.b t9 h.: dar; Př 21:14; 1S 8:3 t10 h.: kámen milosti (tj. vzácný) t11 h.: vlastníka; n.: je pro toho, kdo jej dává, jako nějaké kouzlo a 1S 14:47 b 1S 18:5
9 Kdoa přikrývá přestoupení, usiluje o lásku, ale kdo věc roznáší,t12 rozlučuje přátele.b t12 h.: opakuje; Př 26:11 a Př 11:13; Př 10:18::; Př 28:13 b Př 16:28
10 Toho, kdo je schopen rozumět,t13 zasáhne napomenutía víc než hlupáka sto ran. t13 n.: Rozumného; Př 8:9; Neh 10:29 a Př 13:1
11 Zlý hledát14 jen vzpouru,a budet15 proti němu ale poslán krutýb posel. t14 n.: usiluje o t15 n.: bývá a 1S 15:23; Oz 14:1 b Př 12:10; Jr 6:23
12 Raději potkatt16 medvědici připravenou o mláďata,a jenom ne hlupáka st17 jeho hloupostí.v18 t16 h.: Ať muž potká t17 h.: v v18 [takové zvíře jedná přirozeně, např. sebevražedný atentátník však iracionálně] a Oz 13:8
13 Kdo odplácít19 zlem za dobro, tomu se zlo nehnet20 z domu. t19 h.: navrací (šwb) zlo za dobro; 1S 25:21; srv. Oz 12:15; Jr 18:20 (slov. šlm) t20 srv. Jr 17:8: nepřestává
14 Začít svárt21 je jako pustit vodu,t22 zanech hádky dříve, než vypukne.t23 t21 h.: Počátek sváru; Př 15:18; Př 16:28; Př 22:10 t22 n~: Otevřeš kohoutek s vodou a nevíš, co se stane / Hádka může začít maličkou neshodou t23 h.: vybuchne; Př 20:3!; Př 18:1
15 Kdo ospravedlňuje ničemu, i ten, kdo odsuzuje spravedlivého, oba jsout24 pro יהוה ohavností.a t24 n.: obojí je; Př 27:3 a Př 16:5; Př 20:10
16 Na co jsou penízet25 v ruce hlupáka? Aby si koupil moudrost, když nemá rozum?a t25 n.: je kupní cena a Př 15:32
17 Přítel miluje v každé době, bratra se zrodilt26 pro čas soužení. t26 srv. Jb 3:3; n.: rodí a Př 18:19; Př 18:24
18 Člověk, kterému chybí rozum, set27 zavazuje rukoudáním aa zaručuje se za svého bližního. t27 h.: + zárukou a Př 6:1
19 Kdo miluje hádky,a miluje přestoupení, kdo si zvyšuje vchod,t28 usiluje o zkázu. t28 Mi 7:5! (srv. Ž 141:3); dle paralelismu myšleno obrazně (hypokatastasis): zvyšuje bránu úst, tj. vychloubá se; slang.: otvírá si pusu; srv. Př 13:3; Př 18:12; Př 29:23; 1S 2:3; [srv. též opačné - kdy pro „vstup“ je použit výraz ústa - Př 8:3] a Př 13:10
20 Kdo má převrácenét29 srdce, nenalezne dobro, kdo převrací svůj jazyk,t30 padnea do zla. t29 Př 22:5; n.: pokřivené; Př 11:20; Př 19:1; Sk 2:40 t30 n.: podvádí jazykem a Př 28:14; Př 28:18
21 Hlupák je svému rodičia k žalu,b otec bláznac se nebude radovat. a Př 23:24 b Př 17:25; Př 10:1 c Př 17:7
22 Radostné srdce prospíváa jako lék,t31 ale ubitýt32 duch vysušuje kosti.t33 t31 n.: je dobrým lékem; $ t32 Př 18:14 t33 Př 25:15 a Př 15:13
23 Ničema bere tajnět34 úplatek,a aby převracelb stezky práva.c t34 h.: z klína; zde: ze záňadří; n~: z kapsy a Am 5:12 b Př 18:5; 1S 8:3; Pl 3:35 c Př 2:8; Př 8:20
24 Ten, kdo je schopen rozumět,t35 má moudrost přímo před sebou, ale oči hlupáků jsou upřeny do končin země.t36 t35 n.: Rozumný; v. Př 17:10 t36 hyperbola, tzn.: nedokážou se na nic soustředit, moudrost nikdy nenajdou
25 Syn hlupák je k hněvu svého otce a k hořkosti své rodičce.a a Př 23:25
26 Pokutovata spravedlivého není dobré, natož bít šlechticet37 za přímost.t38 t37 Př 8:16; n.: ušlechtilého t38 n.: upřímnost; (gram. je možné také: je proti přímosti) a Př 21:11
27 Kdoa ovládá svou řeč, došelt39 poznání, kdo je rozvážný,t40 je rozumnýb člověk.t41 t39 h.: zná; n.: je znalý - Př 28:2 t40 Q: vzácného, K: chladného ducha; srv. Př 14:29 t41 [h. umožňuje i opačný důraz]: Kdo je opravdu znalý, ovládá svou řeč, rozumný člověk je rozvážný a Př 10:19; Př 13:24 b Př 11:21; Př 15:21
28 I hlupák,a když mlčí, může být považován za moudrého, když zavře své rty, za rozumného. a Př 1:7p; Př 20:3; Př 24:7; Př 27:22; Př 29:9