Český studijní překladPíseň písní - 7. kapitola
1 Tanči, tanči,v1 Šulamít,v2 tanči, tanči, chcemv3 tě zřít! Co uzříte na Šulamít, že má v tanci sólo mít?v4 v1 [Dvojverší a snad i připojenou odpověď skanduje sbor. Slova jsou zvukomalebná a rytmická (h. šúví, šúví, ha-Šúlamít, šúví, šúví, wne?eze bách!), č. se to pokouší imitovat. H. šúví (f.) je nejen „vrať se,“ ale i „otoč se“, zde tedy cosi jako „Toč se, toč se!“] v2 Oslovená dívka je ozn. přídomkem zn. „ze Šúlamu“, které se podobá jmému Šalomoun ve f., (dle střv. rabín. komentáře záměrně), třebaže f. od Šlómó, „Šalomoun“, by spíše bylo Šlómít (skrytě to naznačuje rým „sólo mít“). „Z města Šúnemu“ (srv. 2Kr 1:1 - 2Kr 1:4) by v h. bylo Šúnamít (tak část rkpp LXX), ale l a n mohla alternovat (a u Šúnemu / Šúlemu je to doloženo). Význam může být „pokojná“ či „upokojená“ (st. círk. i předkřest. tradice), ale i „bezvadná“ (Midraš Rabba, rabín. výkl. ze 12 st.). Může také souviset s tím, co se arab. nazývá salama, dar nevěstě po svatební noci v3 [V milostné literatuře stv. Blízkého východu může pl. ozn. i jedince.] v4 n.: jako tanec mezi sbory. [Výraz „tanec“ zn. obv. kruhový, v tomto spojení dosl. „tanec dvou táborů“ snad mezi dvěma řadami či skupinami tanečníků. Slovo „tábor“, ač i civilní, nese často vojenské konotace (Vul) a může zn. i „šik / posádka“ (LXX). Zde komentátoři poukazují na tanec s meči, tančený nevěstami v Sýrii (Segert), resp. na tanec prý dodnes provozovaný nejen při svatbách. Za povšimnutí stojí, že násl. popis začíná od nohou (::5,11-15). ČSP volí pro „tanec dvou sborů“ takový ekv., aby zachoval konkrétní představu a spojil ji s násl. vv.]
2 Jaká je krásat5 tvých kroků v opáncích,t6 dívko ty šlechetná!v7 (Klenotem je křivkat8 tvých boků,)t9 rukama umělce vykroužená.t10 t5 h.: Jak jsou krásné t6 h.: sandálech; Ex 3:5 v7 n.: dcero knížecí; [Týž výraz jako v Pís 6:12, h. nádíb: ochoten / šlechtic (jehož charakteristikou je štědrost a ochota přispívat). Zde může zaznívat obojí, též „ušlechtilost.“ Že netančila bosa snad naznačuje vyšší třídu nebo povýšení.]; LXX: Nádabova t8 HL; tj. cosi oblého t9 h.: Křivky tvých beder / boků jsou jako klenoty; LXX: rytmy (tj. pravidelné pohyby) tvých stehen jsou jako náhrdelníky; n~: vlníš se jako náhrdelník t10 h.: … dílo; Nu 31:51
3 Tvůj klínt11 se jak mísa klene.v12 Ať (víno mísit)t13 nepřestane. Tvé bříško pšenice navršená,v14 liliemiv15 obroubená. t11 H. šórer je HL, patrně příbuzné s h. šór, „pupek / pupeční šňůra“. Někt. však rozumějí „vulva“, která by lépe odpovídala pořadí popisu byla by příbuzná arab. sirr. Důraz je na opojnosti, ne tvaru. V poezii mohou být míněny oba objekty současně, nebo „pupek“ by dokonce mohl (?) symbolicky zastupovat vulvu (srv. erotiku orientálního tance s jejím důrazem na břicho); tím by vzestupné pořadí popisu bylo zachováno. v12 h.: je okrouhlá; [doširoka rozevřená velká dvojuchá mísa na mísení silného vína (jako ř. krátér, tak i LXX a Vul)] t13 h.: „mísené víno“. Nejde o řecko-římské ředění vína vodou, ale o mísení různých vín k zesílení opojného účinku (starověk neznal destiláty). Vzdálenou obdobou by dnes mohla být vína dezertní (sherry, madeira, marsala apod.), kde se však pracuje s destiláty. v14 [Barva a poněkud i tvar, ale neméně tu jde o nasycení a symbol úrodnosti. Podobně jako k silnému vínu se zde přirovnává spodní partie ženina trupu k život udržující zásobárně.] v15 Pís 2:1p.Pís 2:16p; [při dožínkách se obilí zdobívalo kvítím]
4 Dva koloušci dvojice prsů tvých, dvojčátka gazelí.t16 t16 Pís 4:5p
5 Šíje tvá věži ze slonovinya se podobá. Tvé oči (batrabimskou bránu zračí jak v chešbónskýchv17 nádržích.)t18 Tvůj nosv19 jako věž Libanonu si Damašek prohlíží. v17 Dt 1:4p; [zbytky nádrží a kanálů při wádí Chesbán jsou dosud patrné] t18 h.: rybníky v Chešbónu při bráně Bat-Rabbím. [Místo Bat-Rabbím není známo.] LXX i Vul překl. dle významu: dcera mnohých v19 [Segert (1958, str. 47) píše: „Přirovnání nosu k věži nechce zdůrazňovat jeho velikost - staří obyvatelé Palestiny nikterak velkými nosy nevynikali, měli naopak jemné rovné nosy jako dnešní Arabové -, nýbrž poukazuje na jeho půvab a pravidelnost.“] a Am 3:15
6 Hlava na tobě jako Karmelv20 vyjímá se a (v plášti tvých vlasů šarlatovém)t21 král kvůli té kučeravét22 kráse zajatcem je rázem. v20 [Výrazné pohoří v sev. Izraeli (od Haify k Megidu), čnící nad mořem, původně zalesněné. Jm. zn. „Sad“.]; 2Kr 2:25!; Jr 46:18p t21 h.: rozpuštěné vlasy tvé hlavy jako purpurový plášť. [Slovo pro „rozpuštěné vlasy“ může zn. i volně splývající prameny neutkané osnovy (Iz 38:12). „Šarlatem“ se tu míní drahé purpurové barvivo, typické pro královské pláště (Sd 8:26; Est 8:15), jehož představa se tu navozuje.] t22 Výraz jinde (Gn 30:38; Ex 2:16) zn.: napajedlo (Vul); $; ? - termín tkalcovský / stuhy / kožené proužky vetkané do vlasů n. spletené vrkoče.
7 Jak krásná jsi,a jak líbezná, láskot23 přerozkošná.t24 t23 Pís 2:4p t24 h.: v rozkoších, avšak pl. zde patrně zn. velkou míru. Někt. h. rkpp píší bat ta‘núgím (místo batta‘núgím), „dcero rozkoší“ (tak i Aquila a Pš). Význ. je prakticky totožný. Výraz zn. nejen potěšení z milování, ale i královské požitky (Př 19:10). a Pís 7:2p
8 Neseš set25 tak, že připomínáš palmuv26 a tvé prsya (vzdouvají se datlemi.)t27 t25 h.: Ta tvá výška, [jde o vznosnou eleganci]; 1S 16:7; Ez 31:3 v26 h.: je podobná palmě; Ž 92:12; [datlová palma, Phoenix dactyliferia, vysoká a štíhlá, příslovečná svou plodností a krásou] t27 h.: jsou jako hrozny / bobule, [ale míní se datlové laty, tj. trsy datlí. ČSP se snaží naznačit oblou plnost.] a Pís 1:13; Pís 4:5
9 Chci vyléztv28 na palmu, říkám si, datlové trsy popadnu. Nebo ať jsou tvé prsy bobulovát27 réva, ať po jablkácht29 ti voní dech v28 koh.; [Přestože laty datlí mívají téměř 10 kg, po dozrání nepadají, nutno pro ně šplhat do výše až 25 m. Pěstitelé už od starověku do koruny šplhají, také aby samičí palmy opylovali ze samčích. t27 h.: jsou jako hrozny / bobule, [ale míní se datlové laty, tj. trsy datlí. ČSP se snaží naznačit oblou plnost.] t29 Pís 2:3p
10 a v ústech — jako bys to nejlepší víno měla.t30 Pro mého miléhov31 kane!v32 Hladcev33 po rtech starcůt34 klouzá,t35 t30 h.: a tvé patro je jako nejlepší víno; srv. Pís 5:16p. „Tvé (patro)“ je stále f., ještě mluví milý. v31 [Již hovoří milá. Nikde v Pís není užito h. dódí (můj milý) pro milou, třeba ve význ. miláček.] v32 h.: jde; [Podmětem je jistě „víno“ v předch. větě. Milá na ni navazuje.] v33 h. cosi jako: na rovinu (pl.) [- zde patrně o snadném pohybu, jinde o spravedlivém (Ž 58:2; Ž 75:3) či hladkém provedení n. o přímosti a pravdivosti.] t34 n.: spících; H. sifté ješéním „jako rty těch, kdo spí“ má většina překl. Rty „starých“ jen výjimečně, třebaže dávají dobrý kontrastní smysl. Někt. velmi volně, mnozí dle LXX a dalších ř. překl. mají: rty mé a zuby, jako by jejich předloha zněla h. sfátaj wešéním, což by se h. zapsalo stejně až na velmi podobné písmeno w místo j. t35 HL. Jde-li o tekutinu, možná: kane / kape / řine se. Protože může jít o polibek, snad i „sune se / klouže.“
11 můj milý má mne.t36 Po mně prahne jeho touha.t37 t36 //6,3p t37 Gn 3:16; Gn 4:7†; LXX a Vul: na mne jeho obracení (patrně záměnou písmene v h. rkp.)
12 Jen pojď, můj milý, pojďme ven do polí, ať venkut38 přespíme. t38 H. bakkefárím, může mít dva konkrétnější významy: (1) ve vesnicích (1S 6:18; 1Pa 27:25; Neh 6:2; [kfar je dnes často užívaný výraz]) / (2) v keřících henny (Pís 1:14p). ČSP je obecný, blíže však možnosti (1).
13 Podíváme se ránot39 na vinice, réva jestli vyraší, zda její květ rozvírá se a rozkvetly už granáty.t40 Tam ti dám své milování.a t39 H. pro č. „ráno“ užívá slso, pokud nejde o přesnou denní dobu, ale o počátek činnosti. (Nemusí to nutně být „časně ráno“ / „přivstat si“ apod.) Č. to nerozlišuje a „ráno dne“ i „ráno člověka“ ozn. stejně. t40 //6,11 a Pís 1:2p
14 Laskavecv41 vůni už přivánít42 a nad našimi dveřmi dozrály lahůdky,t43 nové i staré. Pro tebe, můj milý, schovala jsem je. v41 pl.; n.: Jablíčka lásky; h.: mandragora; [Ze šesti druhů je nejzn. Mandragora officinarum, pokřín obecný (zlatá jablíčka lásky aj.). Hojně se užívala v magii a od starověku i jako narkotikum, anestetikum a lék. Na Blízkém východě a v Egyptě platívala za afrodisiakum (srv. Gn 30:14 - Gn 30:16). Zde spíše než její domnělé magické účinky (milí se nepotřebují uspávat, léčit ani povzbuzovat k lásce) vyvstává její význam symbolický a daleko spíše jazykový: h. dúdáím zní a ještě více se píše velmi podobně jako „milování“, h. dódím, v ve. 13. Jde o laskání, ne čarování, proto ČSP nahrazuje za rostlinu s vhodnějším názvem: laskavec, Amaranthus] t42 h.: dala t43 h.: všechny / samé lahůdky; n~: sušené ovoce (Pís 4:13); [Výraz „všechny / samé“ opisuje v č. „dozrály“, aby se přiblížil aspoň základní smysl: Nade dveřmi se sušívalo ovoce. Tím se uchovalo a jeho sladkost se koncentrovala. Jako to ovoce uchovala milá poklady své lásky jen pro milého. Čas dozrál.]
