Český studijní překladPíseň písní - 5. kapitola
1 Do své přišel jsem zahrady,a (nevěsto má nejdražší.)t1 Svou myrhu it2 své balzámy natrhal jsem, ze své plástvet3 se svým medem pojedl jsem, víno své i se svým mlékem popíjel jsem. (Jen jezte, milí,v4 pijte, opojte se milováním.)v5 t1 Pís 4:9p t2 h.: se … t3 h. obv.: les; LXX: chléb; Vul: plástev v4 h. „přátele / bližní“ tu nejspíš ozn. oba milence (jako Pís 5:16; Jr 3:1.Jr 3:20; Oz 3:1) v5 [Patrně pronáší básník (ani ženich, ani nevěsta), podobně jako od Pís 3:6.]; Pís 1:2p a Pís 4:12
2 Spím. Mé srdce ale bdí. Slyš! To klepe můj milý! Otevři mi, má láskoa nejdražší,b holoubku můj, zlatot6 mé! Vždyť hlavu mám plnou rosy, krůpějí noci své kadeře. t6 h. tammá je „dokonalá / bezvadná / ta nej- / ideál“, adj. od výrazu pro dokonalou úplnost / zdraví / čest / čistotu (Vul: neposkvrněná) / urozenost; (Pís 4:7v); Pís 6:9; Jb 1:1; Ž 37:37 a Pís 1:9p b Pís 4:9n
3 Svlékla jsem si šaty,v7 mám je zase oblékat? Umyla jsem si nohy, to si je mám špinit zas? v7 [Spodní oděv, volný, obv. bez rukávů, obdoba řím. tuniky. Doma dostačoval, na veřejnosti se někdy přes něj brával plášť.]; Lv 8:7
4 Můj milý rukouv8 vniklt9 ke mně,v10 až jsem se pro něj v nitrut11 zachvěla. v8 [Klíč, spíše dřevěný či kovový zvedák zástrčky, nevisel-li venku, visíval vedle dveří zevnitř tak, aby byl dosažitelný otvorem, kterým však nešlo zvednout přímo zástrčku. Kromě všeho, co symbolizuje ruka, mohl milý šmátrat po klíči.] t9 Slso zn. „způsobit pohyb něčeho někam / poslat / vztáhnout / …“ Zde může zn. „pronikl“, přestože se pojí dosl. s předl. „z“ (v č. „ke“). v10 h.: jáma / díra / otvor (a předl. h.: „ze“; srv. však Pís 2:9p). [Může zn.: otvor ve dveřích k dosažení klíče / vaginu. Zavřené dveře bývaly standardním obrazem dobývání milenky. Č. „ke mně“ se snaží pokrýt současně soukromí širší i nejdůvěrnější, aby beze ztráty jasnosti byla zachována náznakovitost poezie.] t11 h.: útroby … se ozvaly
5 Já vstala milému svému otevřít a myrha mi z rukou skanula,t12 myrha z mých prstů ulpívát13 tam, kde zasouvá se závora.t14 t12 h.: mé ruce kapají myrhu / zvlhly myrhou t13 h.: přechází a zůstává na …; protože ptc. lze vykládat jako vlastnost myrhy (tak asi v. Pís 5:13), odtud překl.: tekutá / voňavá / … t14 h.: na dlaních zástrčky; LXX: mé prsty myrhou plné na rukách zástrčky; Vul: mé prsty plné myrhy nejpoctivější
6 Já svému milému otevřela, můj milý však (náhle zmizel.)t15 (Skoro jsem život vypustila,)t16 že takhle odešel.t17 Hledala jsem jej, ale nenašla.a Volala jsem ho, už se mi neozval. t15 h.: otočil se odešel / obratem odešel t16 h.: Má duše vyšla; srv. Gn 35:18 t17 h. lze číst: při jeho mluvení (LXX: v jeho slovu; Vul: když promluvil) n. jako homonymní slso: při jeho odchodu / útěku a Pís 3:1n
7 Našli mne strážci, kteří město obcházejí.a Zbili mě do krve,t18 šálv19 strhli ze mne ti strážci hradeb. t18 h.: zbili mě, zranili mě v19 [Velký šátek kryjící i ramena n. částečně postavu.] a Pís 3:3p
8 Zapřísahám vás, dcery Jeruzaléma,t20 když mého milého najdete, co jemu povíte? Že láskou jsem nemocná. t20 Pís 2:7; Pís 3:5
9 Čím je tvůj milý nad jiné,t21 ženo mnoha krás?t22 Čím je tvůj milý nad jiné,t21 že tak zapřísaháš nás?v23 t21 h.: nad nějakého milého t22 Pís 1:8p; Pís 6:1 v23 [Podobně jako Pís 3:6 - Pís 3:11; Pís 5:1e; Pís 6:1 nepronáší tento v. ani ženich, ani nevěsta.]
10 Můj milý, jiskrnýt24 a růžolící,t25 (znát je)t26 mezi statisíci.t27 t24 Zn. třpytivý (Iz 18:4) / lesklý (jako drahokam či kámen) / jasný (jako řeč - Iz 32:4), žhavý (jako horký vítr - Jr 4:11). t25 h.: rudý (jako krev - 2Kr 3:22 či ovocná šťáva) / hnědý (jako kůže krav - Nu 19:2 či koní - Za 1:8); n~: růžovohnědý jako zdravě ruměná pokožka lidská. Avšak ádóm může souviset i s adam (lidstvo / člověk / muž), a vnášet tak představu urostlosti, ano mužnosti. Oba obrazy kvetoucího zdraví i lidskosti mohou zaznívat současně. t26 h.: vyčnívá / vyniká / tyčí se; etymologicky: něco nápadného, co je zřetelně vidět. Souvisí se slovem: prapor / korouhev; Pís 6:4p. [Srv. i J 3:14; J 12:32.J 12:34 - mesiášské interpretace nelze ztrácet ze zřetele.] t27 h.: deset tisíc; [h. nejvyšší nesložená číslovka. V poezii zn.: veliký počet, asi jako č. tisíc / milion.]
11 Hlavu má jak z ryzího zlata,v28 černé jak havran kučeryt29 jeho kadeří. v28 h.: zlata (Př 25:12), zlata nejryzejšího (Pís 5:15; Ž 19:11); [Zlato jako dnes symbolizovalo krásu, vzácnost (Iz 13:12) a cenu (Jb 28:17).] t29 h. taltál (zde pl. taltallím), HL; někt. uvažují o arb. tell („pahorek / hromada“), kořen, jenž by takto zdvojen zn. cosi vlnitého. Jiní poukazují na latu (trs) datlové palmy (akk. taltallú); tak podob. LXX a Vul. Pozdější h. mišny zná taltál jako „kučery / lokny“.
12 Oči jeho nad vodními proudyt30 holoubatat31 v mléce umytát32 nad (hojnou vodou)t33 sedí. t30 h.: řečiště [zařezávající se do údolí anebo kamkoli po bouři (Ž 126:4)]; též kanál či proud vůbec; Ž 42:2 t31 h.: jako holubi /-ce; Pís 1:15 t32 h.: myjící se t33 HL, [?]; snad: místo, odkud lze čerpat vodu; srv. LXX, Vul (a část překl.): plnost vody. Jiná část překl. vychází z představy něčeho vsazeného (oči v důlcích, zuby v dásni, drahokam ve šperku).
13 Jeho líce záhonv34 balzámovýt35 osetýt36 kořením, co liliev37 rty jeho kanoucív38 myrhou tekutou.t39 v34 h.: + jako; LXX, Vul: pl.; [Záhony nebývaly tak běžné, jejich provoz byl nákladný a pěstovaly se vzácnější byliny. Zde snad míněno, že byl zřejmě vousatý.] t35 Pís 4:10p t36 TM migdalót - věže (skladiště?) aromatického koření zní zvláštně. LXX: kde se pěstují vonné byliny - navádí na jinou vokalizaci: mgaddalót (pěstující) v37 [Lilie mohou být i červené.] v38 v. Pís 5:5; Pís 4:11; [samovolně stékající myrha je nejvzácnější.] t39 h.: myrha přecházející (budí dojem, že jde o druh či konzistenci m.); Pís 5:5p
14 Ruce má jak válce zlaté osázené topazem.v40 Jeho břichot41 vykládanét42 slonovinoua pokryto je safíry.v43 v40 Totožnost drahokamu je jen pravděpodobná. [Topaz bývá bezbarvý nebo modrý, žlutý, hnědý či růžový.] n.: chryzolit (Ex 28:20); (Vul: hyacint, tj. žlutočervený až červenohnědý zirkon.) t41 h.: nitro / útroby (zn. vnitřní i vnější břicho) t42 Sg. ozn. souhrnně: destičky / táflování. v43 H. sappír zn. obv. lapis lazuli (modrý), jenž se snáze opracovává než tvrdý safír (typicky modrý, ale i fialový, zelený, žlutý, růžový a bezbarvý) a se slonovinou se kombinoval. Ex 28:18 a Ž 45:9; Am 6:4
15 Mramorovév44 sloupy jeho stehna, na patkách zlata ryzího postaveny. (Zjevem se Libanonu podobá,)t45 ušlechtilýt46 jako ty cedry.a v44 [Patrně nejde o alabastr (vodnatý síran vápenatý neboli sádrovec), nýbrž o tzv. ‚orientální alabastr‘, což je typ mramoru (uhličitan vápenatý). Sádrovec je materiál spíše na drobné předměty; na velké sloupy je příliš měkký a snadno zvětrává, kdežto onen mramor je mnohem tvrdší. Těží se např. v Egyptě. Výraz zn. také byssus (Ex 25:4p) a spojuje jejich nápadné vlastnosti: ušlechtilý, obv. zářivě bělostný povrch a drahocennost.] t45 h.: Jeho vzhled je jako L. t46 h.: vybraný (LXX, Vul). [Odedávna se výraz užíval i o výběru mladíků do armády (Sd 20:15), proto zn. (dodnes) „mladý muž.“ a Iz 2:13; Am 2:9p
16 Jeho ústat47 jsou přesladkát48 a ve všemt49 je přitažlivý.t50 To je můj milý a to je můj druh, dcery Jeruzaléma.a t47 h.: patro; [často zastupuje „ústa“ v chutnání, mluvení i líbání (Pís 7:10)] t48 n.: sladkost sama; existuje jen v pl., ale obdobou k násl. pl. (přitažlivý) ho lze chápat i jako pl. intenzity (č.: pře-) t49 h.: jeho vše; překl. obv.: celý t50 Ozn. drahocennosti n. na co příjemno hledět. Pl. patrně vyjadřuje intenzitu. a Pís 1:5
