Český studijní překladPíseň písní - 2. kapitola
1 A já — šáronskýa kvítek,v1 liliev2 údolní.t3 v1 [?], snad: asfodel / krokus / narcis (Iz 35:1). Asi ne růže (ve střv. a trad. překl.). Jde tu zřejmě o běžnou květinu (LXX, Vul), tedy o prostou krásu v2 [Nejspíš Anthemis palaestina z čeledi hvězdnicovitých, Asteraceae. Připomíná náš rmen rolní n. heřmánek.] t3 n~: obyčejná kytička, jaká v údolích rozkvétá a Iz 33:9p
2 Pak tedy liliev2 mezi bodláky,v4 to je má láskaa mezi dívkami. v2 [Nejspíš Anthemis palaestina z čeledi hvězdnicovitých, Asteraceae. Připomíná náš rmen rolní n. heřmánek.] v4 h.: trním (2Kr 14:9); [Asi trnitý keř astivida trnitá (Poterium spinosum) s drobnými červenými kvítky). a Pís 1:9p
3 Pak tedy jabloňv5 v lese mezi stromy, to je můj milý mezi mládenci. Po jeho stínuv6 (jsem zatoužila.)t7 Sedím a na jeho sladkém ovoci pochutnávám si.v8 v5 [Ačkoliv se uvažuje i o možnostech jiného ovoce, v blízkových. milostné poezii (a nejen tam) jde o tradiční symbol plodnosti (srv. Pís 8:5; Pís 7:9).] v6 [Stín za horka zn. osvěžení a ochranu (srv. Pís 1:6 - Pís 1:7). Jabloň dává hustý stín, v tamním klimatu vítaný.] t7 n.: s touhou jsem usedla / v roztoužení jsem spočinula v8 h.: jeho ovoce je sladké mému patru; [chuťové vjemy jsou způsob poznání. Zde zřejmě polibek (jakož i ve Pís 4:11; Pís 7:9n).]
4 Zaveďtet9 mne, (kde víno dávají,)t10 a (podávejte mi lásku.)t11 t9 s alternativní vokalizací (LXX, Pš); TM: zavedl t10 h.: do domu vína; tj. pavilón - hodovní místnost (Est 7:8) / místo, kde se víno vyrábí; [?]; Vul: sklípek t11 n.: obslužte mne láskou; alternativní vokalizace (několik střv. rkpp, LXX, podobně Vul). TM: jeho korouhev / zástavou nade mnou je láska; n~: hledí na mne láskyplně / pohledem mi naznačuje, že se chce milovat
5 Oživtet12 mne (hrozinkovými koláči,)v13 z jablekt14 mi dodejte sílu, neboť jsem láskoua nemocná.b t12 n.: Občerstvěte v13 2S 6:19; [Ze sušených slisovaných hroznů a jemné mouky. Dodává potěšení a energii (srv. podobnou energetickou bombu - 1S 30:12). Jako mimořádná pochoutka může být metaforou milování.]; LXX: vonnou myrhou; Vul: květy t14 n.: meruňek [?]; Př 25:11; Jl 1:12 a Pís 2:4; Pís 2:7; Pís 3:5; Pís 3:10; Pís 5:8; Pís 7:7; Pís 8:4; Pís 8:6; Pís 8:7 b 2S 13:2
6 (Hlavou mu na levici ležím,)t15 svou pravicí mne objímá. t15 h.: Jeho levice je pod mou hlavou; n~: Levici má pod mou hlavou; Pís 8:3
7 Zapřísahám vás, dcery Jeruzaléma, při plachýcht16 gazelách a laních, ať nebudíte, neprobouzíte lásku, dokud nebude chtít.t17 t16 h.: polních / z neobydlené krajiny, tj. divokých. [Nejen plachá zvěř, ale i obvyklý milostný motiv (Př 5:19), zosobnění lásky a milování a kupodivu i bojovného mládí. Nadto „gazely“, h. cbáót, zní stejně jako přídomek יהוה zástupů (Sabaot), jehož jménem se přísahalo v posvátných kontextech]; LXX: při mocích a při silách pole t17 //3,5; podob. Pís 8:4; srv. Pís 5:8
8 (Slyš! To je můj milý!)t18 Hleďte, už jde! Už skáče přes hory, přeskakujet19 kopce. t18 h.: Hlas mého milého; (ale h. qól se běžně užívá i jako citoslovce: Slyš; Gn 4:10; Mi 6:9 aj.) t19 n.: poskakuje / skotačí; h.: + přes
9 Jako srnec jet20 můj milý, jakt21 samecv22 gazely.t23 Hleďte, už stojí u (nás za zdí,)t24 dot25 okének nahlíží, mřížkamiv26 hledí. t20 h.: Podobá se srnci; v. Pís 2:17; Pís 8:14; Ž 144:4 t21 h.: nebo v22 [Výraz nese v č. podobné sex. konotace jako obdobné výrazy pro vysokou ve stv. blízkovýchodní poezii.] t23 h.: gazelák … jelínek (výrazy byly z rytmických důvodů prohozeny) t24 h.: za naší zdí t25 h.: z (ale srv. Ezd 6:6; Jb 30:10 v26 h.: + z; [Okna ve stv. domech neměla sklo, ale (pokud vůbec něco) mřížoví.]
10 Ozval se můj milý, toto mi praví: Vstávej, má lásko, pojď, ty má krásko.
11 Vždyť skončila už zima,v27 pominuly deště, (jsou ty tam.)t28 v27 [Zima je v regionu především deštivá.] t28 h.: odešel k sobě
12 Květinky z (půdy prokvétají,)t29 přišel čas révu prořezat,t30 hrdliččin hlas je slyšet (po kraji.)t31 t29 h.: ukázaly se na zemi t30 h. zámír zn. jak „prořezání“, tak „prozpěvování“. Dvojí význam výrazu tvoří nápadné centrum mezi dvěma refrény („Vstávej…“, vv. Pís 2:10.Pís 2:13), které asi účinkovalo tak, že po představě prokvétání vyvolalo ve čtenáři / posluchači představu prořezávání. [Réva se před novým vegetačním obdobím musí radikálně zbavit přebytečných výhonků.] Jakmile se ale přejde ke hlasu hrdličky, aktualizuje se pojem „zpěv“ a předcházející výraz je přeznačen. t31 h.: v naší zemi; n~: u nás po kraji
13 Na fíkovníku dozrávají fíky první,v32 réví už rozkvétá,t33 vydává vůni. Vstávej, má lásko, pojď, ty má krásko. v32 h.: F. dozrál / barvil [?] své rané fíky; [fíkovník rodí víckrát a zde počíná zrát raná úroda] t33 h.: jsou v květu; v. Pís 2:15; Pís 7:13†
14 Holoubkuv34 můj ve skále schovaný,t35 ukrytýt36 na srázu u stěny,v37 jak vypadáš,t38 ukaž se mi, (ať slyším)t39 tvůj hlas! Vždyť hlas tvůj tak libě zní a (pohled na tebe)t40 je plný krás. v34 [Stále se oslovuje milá. Výraz zn. holuba i holubici. Záměna rodu má v č. zvláštní mazlivou konotaci.]; Pís 1:15 t35 h.: v rozsedlinách skály; [jde o nějaký skalní úkryt, ne nutně „rozsedlinu“, jistě ale těžko přístupné místo]; [?]; LXX: přední hradbě / předhradbí; Vul: v dutině zdi / ohrady t36 h.: ve skrýši v37 [patrně skalní římsa]; Ez 38:20 t38 h.: tvé vzhledy t39 h.: nech mi zaznít t40 h.: tvůj vzhled
15 Pochytejtet41 nám lišky, lištičky,t42 co na vinicích škodí.v43 Vždyť naše vinice rozkvétá.v44 t41 srv. však Pís 7:1p - pl. může mínit i jedince t42 h.: malé / mladé lišky v43 ptc., tj. právě v tuto chvíli, ne obecně. [Lišky prý hrabou v půdě a požírají hrozny.] v44 v. Pís 2:13p; [Podle vv. 16-17 hovoří milá, a to patrně už zde, neboť předěl se zdá silnější mezi vv. Pís 2:14 a 15 než 15 a 16.]
16 Můj milý je můj a já jeho. V liliích se pase.t45 t45 n.: pase stádo; [ale protože je jako srnec (Pís 2:9) a milá je lilie (Pís 2:1), nejspíš se pase na ní. Gazely se skutečně pasou v takovém porostu. Srv. Pís 6:2.]
17 Než zavane den a prchnou stíny,v46 ukažt47 se, (můj milý, (buď jako)t48 srnec, jakt49 samec gazely)t50 na (horách mezi vrcholy.)t51 v46 Pís 4:6; [Může zn. i opak, nikoliv ráno, ale večer: den odvane s pravidelným chladným vánkem v podvečer (Gn 3:8), kdy se stíny prodlužují („postupují“ místo „prchnou“). To by milý byl zván na noc] t47 h. sób (kořen s-b-b) zn. změnu směru. Jeho užití zde není jasné. Nejspíš jde o nějaké pozvání („zatoč“ ke mně). Slso zn. i ležení okolo prostřené tabule („přijď“ stolovat). Nebo jde o výzvu: proměň se - tedy synonymum k násl. slsu „buď jako“ / „připodobni se“. t48 h.: podobej se t49 h.: nebo t50 Odráží velmi podobnou formulaci ve Pís 2:9. Tímto rámcem se zpěv Pís 2:8 - Pís 2:17 vyčleňuje jako celek. t51 [Lze chápat i jako místní jméno: na horách Beter. Pravděpodobnější je symbolika odvozená od významu přívlastku. Výraz patrně zn. část těla, půlky oběti. Koehler uvažuje o pohoří se soutěskou. Přeloženo ve shodě se slovesem beter (- půlit) a s přihlédnutím k erotickému ladění básně; $