Český studijní překladEvangelium podle Lukáše - 8. kapitola
1 A stalo se, že potom procházel městy a vesnicemi a hlásal a szvěstoval jako sradostnou szvěst cBoží království;a bylo s ním těch Dvanáctb a L 9:2; Mt 4:23 b L 6:13; L 9:1; L 9:12; L 18:31; L 22:3; L 22:47; Mt 10:1!
2 a některé ženy,a které byly puzdraveny od zlých duchů a nemocí: Marie zvaná Magdalská,b od níž pkdysi vyšlo sedm démonů, a L 23:49 b Mk 16:9
3 Jana, žena Herodovaa správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které se o nět1 staraly ze svých prostředků. t1 var.: něho a Mt 14:1
4 sKdyža sse sscházel veliký zástup a z jednotlivých měst k němu přicházeli lidé, řekl jim v podobenství: a Mt 13:2 - Mt 13:9//
5 „Vyšel rozsévač zasít své semeno. A sjak srozséval, některé padlo podél cesty a bylo zašlapáno, a nebeští ptáci je sezobali.a a Mt 13:4
6 A jiné padlo na skálu, vyrostlo a uschlo, protože nemělo vláhu.
7 A jiné padlo mezit2 trní; a trní svyrostlo sspolu ss sním a udusilo je. t2 ř.: doprostřed
8 A jiné padlo do dobré země, vyrostlo a vydalo stonásobnou úrodu.“ To řekl a volal: „Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá!“
9 Jehoa učedníci se ho tázali, co to podobenství znamená. a Mt 13:10 - Mt 13:23//
10 On řekl: „Vám je pdáno poznat tajemství cBožího království, ostatním však v podobenstvích, aby ‚hledíce neviděli a slyšíce nechápali‘.a“ a Iz 6:9n//
11 „Toto podobenství znamená: Semenoa je cBoží cslovo. a 1P 1:23
12 ‚Podél cesty‘ jsou ti, kteří uslyšeli, a pak přichází Ďábelt3 a bere cSlovo zt4 jejich srdce, aby neuvěřilia a nebyli zachráněni. t3 L 4:2; srv. použití rozdílných výrazů v paralelách - Mt: ten Zlý; Mk: Satan t4 ř.: od a Sk 14:2; 2Te 2:12; Ju 1:5
13 Ti ‚na skále‘, když uslyší, s radostí přijímají cSlovo. Protože však nemají kořen, věří jen po určitou dobua a v čas zkoušky odpadají.b a 1Te 3:5~; 1Tm 1:19~; 2Tm 2:18~; 2P 2:20~ b Mk 14:29; Žd 3:12; Žd 6:6
14 ‚Do trní padlé‘, to jsou ti, kteří uslyšeli, ale jak jdou svou cestou, dusí je zájmy,t5 bohatství a rozkošet6 života, a snenesou szralé plody. t5 n.: starosti t6 ř. hedoné; 2P 2:13!
15 ‚V dobrét7 zemi‘, to jsou ti, kteří, skdyž suslyšeli cSlovo, sdržía je spevně v ušlechtilém a dobrém srdcib a s vytrvalostíc nesou ovoce.“d t7 ř.: ušlechtilé / krásné a Žd 10:23! b L 6:45; Dt 30:6; Ž 119:11; Př 3:1 c L 21:19p; Ř 2:7!; Žd 10:36; Jk 1:3n; Zj 1:9! d Fp 1:11; Ko 1:10
16 „Nikdo,a skdyž srozsvítí lampu, ji nepřikrývá nádobou, ani ji nestaví pod postel, ale staví ji na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo. a L 11:33//; Mt 5:15
17 Vždyť nic není skrytého, co se nestane zjevným, ani ukrytého, co by zajisté nebylo poznáno a nevyšlo najevo.a a L 12:2//; Mt 10:26
18 Dávejte tedy pozor, jak slyšíte. Neboťa tomu, kdo má, bude dáno, a tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co myslí, že má.“ a L 19:26; Mt 13:12//
19 Přišlat8 za ním matka a jeho bratři, ale nemohli se s ním pro zástup setkat. t8 var.: Přišli; //Mt 12:46 - Mt 12:50
20 A oznámili mu: „Tvoje matka a tvoji bratři pstojí venku a chtějí tě vidět.“
21 On jim však odpověděl: „Má matka a moji bratři jsou ti, kteří slyší cBoží cslovo a činí je.“
22 Staloa se, že jednoho dne vstoupil do lodi se svými učedníky a řekl jim: „Přeplavme se na sdruhou sstranu jezera.“b A vypluli. a Mt 8:23 - Mt 8:27// b L 5:1
23 sZatímco sse splavili, usnul. A na jezero se snesla větrná bouře; szačali sse snaplňovat vodou a byli v nebezpečí.a a Mk 4:35 - Mk 4:41
24 Přistoupili k němu, vzbudili ho a řekli: „Mistře,v9 Mistře, hyneme!“ On vstal, pohrozila větru a přívalu vod; i ustaly a nastal klid.b v9 v. L 8:45; L 5:5; L 9:33.L 9:49; L 17:13; Lukášův oblíbený titul - v tomto příběhu má Mt: Pane, Mk: Učiteli a L 4:35 b Mt 8:26
25 Řekl jim: „Kde je vaše víra?“a Uleklib se a užasli a říkali mezi sebou: „Kdo to jen je, že přikazuje dokonce větrům a vodě, a poslouchají ho?“ a L 12:28~ b L 8:35
26 Přeplulia do krajiny Gerasenů,t10 která je naproti Galileji. t10 var.: Gergesenů / Gadarenů a Mt 8:28 - Mt 8:34//
27 sKdyž svystoupil na břeh,t11 potkal ho nějaký muž z toho města, který měl démony a už dlouhou dobu si neoblékl žádný oděv a nebydlel v domě, nýbrž v hrobech.a t11 ř.: na zemi a Mk 5:2n
28 sKdyž suviděl Ježíše, vykřikl, padl před ním na zem a řekl silným hlasem: „Co je ti po mně, Ježíši, Synu cBoha Nejvyššího?a Prosím tě, sabys mne snetrýznil.“ a L 1:32
29 Ježíš totiž tomu nečistému cduchu přikázal, saby od toho člověka svyšel. Neboť ho častokrát pzachvacoval; ten muž byl spoutáván řetězy a okovy a byl hlídán, ale pouta trhal a démon ho vyháněl na spustá smísta.
30 Ježíš se ho otázal: „Jaké je tvé jméno?“ On řekl: „Legie“, protože do něho vstoupilo mnoho démonů.
31 A prosili ho, aby jim nepřikazoval odejít do sbezedné spropasti.a a Zj 20:3p
32 Bylo tam početné stádo vepřů, které se páslo na svahu hory. Démoni ho poprosili, aby jim dovolil do nich vejít; a dovolil jim to.
33 Démoni vyšli od toho člověka a vešli do vepřů, a stádo se zřítilo po svahu do jezera a utopilo se.
34 sKdyž pasáci suviděli, co se pstalo, utekli a oznámili to ve městě i ve vesnicích.
35 Lidé vyšli, saby suviděli, co se pstalo; přišli k Ježíšovi a nalezli toho člověka, od něhož vyšli démoni, sjak ssedí poblečený u Ježíšových nohou a smá szdravou smysl. A uleklia se. a L 8:25; L 9:34; J 6:19
36 Ti, skteří sviděli, jak byl ten démonizovaný zachráněn, jim o tom pověděli.
37 A celé to množství lidí z (sokolní skrajiny Gerasenůa)t12 ho požádalo, saby od nich sodešel, protože se jich zmocňoval veliký strach. On vstoupil do lodi a vrátil se. t12 n.: krajiny Gerasenů a okolí a L 8:26p
38 Muž, od něhož pvyšli démoni, ho prosil, saby směl sbýt s ním. Ježíš ho však propustil a řekl:
39 „Vrať se domůt13 a vypravuj, sjak sveliké svěci ti učinil cBůh.“ A on odešel a hlásal po celém městě, sjak sveliké svěci mu učinil Ježíš. t13 ř.: do svého domu
40 sKdyž sse Ježíš svracel, přivítal ho zástup, neboť ho všichni očekávali.
41 Aa hle, přišel muž jménem Jairos; byl to představený synagogy.b Padl k Ježíšovým nohámc a prosil ho, saby svešel do jeho domu, a Mt 9:18 - Mt 9:26// b L 13:14; Mt 9:18p; Sk 18:8 c L 5:8p; L 10:39
42 protože měl jedinou dceru, asi dvanáctiletou, a ta umírala. Když Ježíš šel, zástupy ho tísnily.
43 A byla tam žena, která měla dvanácta let krvotok [a vynaložila na lékaře všechno, co měla,] a nikdo ji nemohl uzdravit. a Mt 9:20
44 Přistoupila zezadu, dotkla se třásní jeho šatu, a hned jí krvácení přestalo.
45 Ježíš řekl: „Kdo se mne dotkl?“ Když všichni zapírali, řekl Petr a ti, kteří byli s ním: „Mistře, zástupy tě svírají a tísní , a říkáš: Kdo se mne dotkl.“
46 Ale Ježíš řekl: „Někdo se mne dotkl. Já jsem poznal, sže ode mne psvyšla moc.“a a L 5:17
47 sKdyž žena suviděla, že se to neutajilo, s třesením přišla, padla mu k nohám a přede vším lidem vypověděla, pročt14 se ho dotkla a jak byla hned uzdravena. t14 ř.: pro kterou příčinu
48 On jí řekl: „Dcero, tvá víra tě pzachránila. Jdi vt15 pokoji.“a t15 ř.: k / do a L 7:50
49 sZatímco ještě smluvil, hpřišel kdosi z domu spředstaveného ssynagogya a hřekl: „Tvá dcera pzemřela, [již] učitele neobtěžuj.“ a L 13:14; Mt 9:18p; Sk 13:15
50 Ježíš to uslyšel a odpověděl mu: „Neboj se,a jen věř, a bude zachráněna.“ a L 5:10!
51 sKdyž spřišel do domu, nedovolil nikomu, saby s ním svešel, kromě Petra, Jana a Jakuba a otce a matky té dívky.
52 Všichni nad ní plakali a bili se v prsa.a On řekl: „Neplačte. Nezemřela, ale spí.“b a L 23:27; Mt 11:17p b J 11:13
53 Posmívalia se mu, sprotože svěděli, že zemřela. a L 16:14v
54 On však všechny vyhnal ven, uchopil její ruku a zvolal: „Dívko, vstaň!a“ a Mk 5:41
55 I navrátil se její cduch a ona hned vstala. Nařídil, saby jí sdali najíst.
56 Jejích rodičů sse szmocnil súžas. On jim však přikázal, saby nikomu sneřekli, co se pstalo.