Český studijní překladEvangelium podle Lukáše - 17. kapitola
1 Ježíš řekl svým učedníkům: „Není možné, aby nepřišla pohoršení,t1 běda však tomu, skrze koho přicházejí. t1 n.: svody (ke hříchu); Mt 18:7; Ř 16:17; 1J 2:10; Zj 2:14
2 Proa toho sby sbylo slépe, kdyby mu přivázali na krk mlýnský kámen a puvrhli ho do moře, než aby pohoršilt2 jednoho z těchto maličkých.b t2 n.: svedl (k hříchu) a Mt 18:6// b 1K 8:12~
3 sMějte se sna spozoru. Zhřeší-lia tvůj bratr, pokárej ho, a (uzná-li svou vinu),t3 odpusť mu. t3 tzn. uznání viny s rozhodnutím změnit svůj postoj (ř.: sučinit spokání) a Mt 18:15//
4 A zhřeší-li proti tobě sedmkráta za den a sedmkrát se k tobě obrátí se slovy: ‚Uznávám svou vinu, odpusť mi‘, fodpustíš mu.“ a Mt 18:22
5 Apoštolovéa řekli Pánu: „Přidej nám víry!“ a L 6:13!
6 Pán řekl: „Kdybyste měli víru jako zrno hořčice, řekli byste této moruši: ‚Vykořeň se a přesaď se do moře‘, a poslechla by vás.“
7 „Kdo z vás, skdo smá otroka, který oře nebo pase stádo, mu fřekne, když se vrátí z pole: ‚Pojď hned a ulehnia ke stolu‘? a L 11:37; L 12:37
8 fNeřekne mu spíše: ‚Připrav něco k jídlu, opaš se a obsluhuj mne, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš fjíst a fpít ty‘?
9 Děkuje snad tomu otroku, že udělal, co mu bylo přikázáno? Nemyslím.
10 Tak i vy, když uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ‚Jsme nehodnít4 otroci;a pudělali jsme, co jsme byli povinni udělat.‘“ t4 Mt 25:30† (neužiteční); zde: nehodni zvláštní chvály / odměny; srv. Tit 3:14p; Fm 1:11 a L 2:29; Jr 7:25p; Mt 6:24; Mt 20:27; Sk 4:29; Sk 20:19; Ř 1:1!; Ř 6:16; Ř 6:22; Zj 1:1
11 A stalo se, když sbyl sna scestě do Jeruzaléma,a že procházel Samařskem a Galileou. a L 9:51
12 sKdyž svcházel do jedné vesnice, setkalo se s ním deset malomocnýcha mužů, kteří szůstali sstát opodál a L 5:12; Lv 13:45nn
13 a hlasitě zvolali:t5 „Ježíši, Mistře,a smilujb se nad námi!“ t5 ř.: pozvedli hlas a říkali a L 8:24p b L 16:24; L 18:38; Mt 9:27!
14 sKdyž je suviděl, řekl jim: „Jděte a ukažte se kněžím.“a A stalo se, když odcházeli, že byli očištěni. a L 5:14
15 Jeden z nich, skdyž suviděl, že je uzdraven, se vrátil a velikým hlasem oslavovala cBoha; a L 5:25
16 padla na tvář k jeho nohámb a děkovalv6 mu. A byl to Samařan.c v6 [jediný uzdravený, o němž je výslovně napsáno, že Ježíši děkoval] a L 5:8 b L 8:41 c L 9:52
17 Ježíš sna sto řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět?
18 Nikdo z nich se nenašel, saby se vrátil a svzdal chválua cBohu, kromě tohoto cizince?“ a J 9:24
19 A řekl mu: „Vstaň a jdi, tvá víraa tě pzachránila.“ a L 7:50; L 18:42
20 sKdyž sse ho farizeové sotázali, kdya přijdet7 cBoží království, odpověděl jim: „cBoží království nepřichází (tak, abyste ho mohli pozorovat);t8 t7 ř.: přichází t8 ř.: s pozorováním a L 19:11; Sk 1:6
21 ani fneřeknou: ‚Hle, je tu‘ nebo ‚je tam‘. Neboť hle, cBoží království je meziv9 vámi.“ v9 ř. entos zn. uvnitř / v mezích (něčeho) ve jmenném smyslu - obsah / vnitřek / nitro - v Mt 23:26†; Ž 39:4; Ž 103:1; Iz 16:11; (srv. h. bqerev - např. Ex 33:3p; Dt 6:15; Dt 31:17; Sf 3:15.Sf 3:17)
22 Učedníkům řekl: „Přijdou dny,a kdy fzatoužíte spatřit aspoň jeden ze dnů Syna člověka, ale nespatříte. a L 5:35
23 A fbudou vám říkat: ‚Hle, zde je‘ nebo ‚hle, tam!‘a Nechoďtet10 a neběhejte za nimi. t10 ř.: Neodejděte a L 21:8
24 Neboť jako blýskající se bleska září z jedné končiny pod nebem do druhé končiny pod nebem, tak bude Syn člověka [ve svém dni]. a Mt 24:27
25 Napřed však musí mnoho vytrpěta a být tímto pokolením zavržen.t11 t11 ř. slovo zn. uvážené zavržení po předchozím prozkoumání; Mk 8:31 a L 9:22
26 A jak bylo za dnů Noé,a tak bude i za dnů Syna člověka: a Mt 24:37nn; 1P 3:19n; 2P 2:5
27 jedli, pili,a ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny. a L 12:19
28 Podobně bylo za dnů Lota:a jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli, a Gn 13:13
29 avšak toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy,a pršel z nebe oheň se síroub a zahubil všechny. a L 19:16 - L 19:25 b Dt 29:22; Zj 9:18
30 Právě tak to bude toho dne, kdy se zjevía Syn člověka. a 1K 1:7; 2Te 1:7; 1J 2:28
31 Kdoabude v onen den na střeše a své věci bude mít v domě, ať nesestupuje, saby ssi je svzal; a podobně kdo bude na poli, ať se nevrací zpět. a Mt 24:17
32 Pamatujtea na Lotovu ženu.b a J 15:20; 2Tm 2:8! b Gn 19:26
33 Kdoa by usiloval svoji duši zachovat,t12 fztratí ji, kdo však by ji ztratil, fszachová ji sk sživotu. t12 var.: zachránit a L 9:24n
34 Pravím vám, že té noci budou dva na jednom lůžku, jeden bude vzat, a druhý zanechán.
35 Dvěa budou spolu mlít, jedna bude vzata, a druhá zanechána. a Mt 24:40n//
36 Dva budou na poli, jeden bude vzat, a druhý zanechán.“
37 hŘekli mu: „Kde to bude, Pane?“a On jim řekl: „Kde je mtělo, tam se shromáždí i supi.t13“ t13 n.: orli; Mt 24:28 a L 5:8!