Český studijní překladEvangelium podle Lukáše - 16. kapitola
1 Učedníkům také říkal: „Byl jeden bohatý člověk, který měl správce,a a ten byl u něho obviněn, že rozhazujeb jeho majetek. a L 12:42 b L 15:13
2 Zavolal ho a řekl mu: ‚Co to o tobě slyším?a Vydej cpočetb ze svého správcovství, neboť dále nemůžeš být správcem.‘ a 1S 2:23 b Mt 12:36
3 Správce si řekl: ‚Co budu dělat,t1 když mi můj pán odnímá správcovství? Kopat nemohu, žebrat se stydím. t1 ř.: udělám
4 Vím, co udělám, aby mne přijali do svých domů, až budu zbaven správcovství.‘
5 A zavolal si dlužníky svého pána jednoho po druhém a řeklt2 prvnímu: ‚Kolik dlužíš mému pánovi?‘ t2 ř.: říkal
6 On řekl: ‚Sto věderv3 oleje.‘ Řekl mu: ‚Vezmi svůj úpis, rychle sedni a napiš padesát.‘ v3 ř.: sto batů, asi 360 litrů; [to se dalo získat asi ze 450 olivovníků]
7 Pak řekl druhému: ‚Ty dlužíš kolik?‘ On řekl: ‚Sto měrv4 pšenice.‘ Říká mu: ‚Vezmi svůj úpis a napiš osmdesát.‘ v4 ř.: sto korů, asi 3600 litrů; [výnos asi ze 100 akrů pole]
8 A pán pochválil nepoctivého správce, že jednal rozumně. Neboť synové tohoto věkua jsou vůči svému pokolení rozumnější než synové světla.b a Mt 12:32! b J 12:36; 1Te 5:5
9 A já vám pravím: Učiňtea si přátele z mamonu nepravosti, aby vás, až pomine, přijali do věčných stanů. a L 12:33
10 Věrnýa v nejmenším je věrný i ve velkém; nepoctivý v nejmenším je nepoctivý i ve velkém. a L 19:17
11 Jestliže jste tedy nebyli věrní v nepoctivém mamonu, kdo vám fsvěří to pravé bohatství?
12 A jestliže jste nebyli věrní v cizím, kdo vám fdá, co je vaše?t5 t5 var.: naše
13 Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět, a druhého milovat, jednoho se bude držet, a druhým bude pohrdat. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“a a Mt 6:24
14 Toto všechno slyšeli i farizeové, kteří byli lakomí,a a vysmívalit6 se mu. t6 ř.: ohrnovali nos …; L 23:35† + zkrácený ř. výraz v Ga 6:7; Ž 80:7LXX; Jr 20:7 a 2Tm 3:2p†; Ef 5:5srv; L 12:15v; L 20:47~; Jr 6:13
15 Řekl jim: „Vy jste ti, kteří se před lidmi sdělají sspravedlivými,a cBůh však zná vaše srdce;b neboť co je u lidí vznešené, je před cBohem ohavnost.c a L 15:7; L 18:9 b 1S 16:7 c Př 16:15
16 Zákon a Proroci až do Jana;a od té chvíle se zvěstuje cBoží království a každý (sje do něho snaléhavě szván).t7 t7 n.: do něho násilím proniká a Mt 11:12n
17 Je však snadnější, saby spominuly nebe a země, než saby spadla jedna čárka Zákona.a a Mt 5:18
18 Každý, kdo propouští svou ženu a žení se s jinou, cizoloží, a kdo se žení s tou, skterou muž pspropustil, cizoloží.“a a Mt 5:32//
19 „Byl jeden bohatýa člověk,t8 a oblékal se do purpurub a kmentu a den co den skvěle hodoval.c t8 Papyrus č. 75 (3. st. po Kr.) uvádí boháčovo jméno Neués. a L 16:1; L 12:16 b Sd 8:26; Est 8:15; Mk 15:17 c 1S 25:36~; Iz 5:12~; Jr 51:39~; Ez 16:49~; Am 6:4 - Am 6:6~
20 U jeho vrat plehávalt9 nějaký chudák, jménem Lazar, psplný svředů, t9 n.: býval odkládán
21 a toužil se nasytit aspoň (tím, co padalo)t10 ze stolu toho boháče; dokonce i psi přicházeli a lízali jeho vředy. t10 var.: drobty, které padaly; Mt 15:27
22 Stalo se, že ten chudák zemřel a byl andělya odnesen do klína Abrahamova;t11 zemřel pak i boháčb a byl pohřben. t11 Mt 8:11; srv. StS: ulehnou se svými otci (Gn 47:30; Dt 31:16) a Mt 24:31 b Jk 1:11
23 A skdyž v podsvětít12 v mukácha spozdvihl oči, huviděl v dáli Abrahama a Lazara v jeho klíně. t12 Mt 11:23p a L 16:28; Mt 4:24†; Zj 14:11; Zj 20:10
24 I zvolal: ‚Otče Abrahame,a smilujb se nade mnou a pošli Lazara, aby namočil špičku svého prstu vodou a ochladil můj jazyk, neboť strpím sbolestí v tomto plameni.‘c a L 3:8 b Iz 27:11; Jk 2:13 c Mt 25:41; Zj 20:15
25 Abraham řekl: ‚Synu,t13 vzpomeňa si, že (sis už vybral)t14 své dobréb ve svém životě, a Lazar podobně zlé.c Nyní je zde potěšován, ty však jsi sužován. t13 n.: Dítě (ř. teknon) t14 n.: jsi dostal a Pl 1:7 b L 6:24; Ž 73:7 c J 16:33; Sk 14:22; Zj 7:14
26 A k tomu všemu je mezi námi a vámi pupevněna veliká propast, aby ti, kdo chtějí, nemohli přejít odtud k vám, ani se přepravit odtamtud k nám.‘
27 Řekl: ‚Prosím tě tedy, otče, abys ho poslal do domu mého otce,
28 neboť mám pět bratrů, ať jim svědčí,t15 aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.‘ t15 n.: naléhavě domlouvá; Sk 10:42; Sk 20:24; Sk 28:23
29 Abraham hřekl: ‚Mají Mojžíšea a Proroky, ať je poslechnou!‘ a J 5:45 - J 5:47; Sk 15:21
30 On řekl: ‚Ne, otče Abrahame, ale kdyby k nim přišel někdo zt16 mrtvých, sbudou sčinit spokání.‘a t16 ř.: od a L 13:3
31 Řekl mu: ‚Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, snedají sse spřesvědčit,a ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘“ a Sk 19:8; Sk 26:28; 2K 5:11
