Český studijní překladKazatel - 3. kapitola
1 Všechno má svou chvíli,t1 každý záměrt2 pod nebema má svůj čas.v3 t1 n.: určený čas; Neh 2:6; Est 9:27 t2 h.: to, v čem má někdo zalíbení (Kaz 5:3; 1S 15:22) v3 v. 17; Kaz 8:6; [tj. vhodnou dobu pro danou událost (Ž 1:3; Ž 104:27; Jr 5:24; Ez 30:3)]; 2Kr 5:26 a Kaz 1:3p
2 Je čas rodita a čas umírat,b čas sázetc a čas vytrhávat,d co bylo zasazeno; a Gn 17:21; 1S 2:5; 2Kr 4:16; L 1:20 b Dt 34:5; Jb 14:5; Žd 9:27 c Jr 1:10 d Jr 45:4v; Da 7:8; Mt 15:13
3 čas zabíjeta a čas uzdravovat,b čas bořitc a čas stavět;d a Joz 8:24; Est 9:6; Jr 15:3; Pl 3:43; Za 11:5 b 1S 6:3; 2Kr 2:21; 2Kr 20:5; 2Kr 20:8; Ž 107:20; Oz 6:1; Oz 7:1 c Neh 1:3; Iz 5:5; Ez 13:14v d 1Kr 5:17; 2Pa 3:1; Ezd 1:2; Ezd 1:5; Neh 3:33; Iz 44:26; Jr 31:28
4 čas plakata a čas se smát,b čas naříkatc a čas poskakovat;d a Gn 23:2; Gn 43:30; 1S 16:1v; 2S 3:16; Neh 8:9; Jr 8:23; Ž 30:6~; Mt 9:15~ b Ž 126:2; Mt 6:21; Ř 12:15 c Mt 11:17; 2K 7:10; Jk 4:9 d 2S 6:5; 1Pa 15:29; Ex 15:20~
5 čas házet kamenya a čas kameny shromažďovat, čas objímatb a čas vzdálit se od objímání;c a Lv 20:2; Dt 21:21; Joz 7:25; 2Kr 3:25 b Gn 33:4; Gn 48:10; Př 5:20 c Pís 2:6n; 1K 7:5; Ex 19:15~; 1S 21:4n~
6 čas hledat a čas ztrácet,a čas uchovávatt4 a čas odvrhovat;b t4 1S 9:24;Gn 41:35; L 2:51; J 2:10; J 12:7; h.: střežit a Mt 19:29 b 2Kr 7:15~; Iz 2:20~; Jon 1:5~; Fp 3:7~; Žd 10:34n~
7 čas trhata a čas šít, čas být ztichab a čas mluvit;c a Gn 37:29; 2S 1:11; 1Kr 11:30 b 2Kr 18:36; Est 4:14; Jb 2:13; Jb 32:4; Am 5:13; Mi 7:5; Mk 1:34~; J 19:9n~; 1P 3:10~ c Př 15:23; Př 31:8; Jr 1:7!; Sk 4:20; Sk 18:9
8 čas milovata a čas nenávidět,b čas bojec a čas pokoje.d a Ez 16:8; Mt 12:33; Ef 5:28; 1J 4:20 b 2Pa 19:2; Ž 101:3; Ž 139:21; Př 13:5; L 14:26 c Nu 14:42 - Nu 14:45::~; Joz 8:1; 1S 15:18; 2Pa 35:22::; Neh 4:8; 1Tm 6:12~ d 1Kr 5:4; 2Pa 20:30; L 9:54~; Žd 12:14~
9 Jaký užitek má ten, kdo pracuje, z toho, při čem se namáhá?a a Kaz 1:3~; Kaz 2:22~
10 Viděl jsem plahočení,a které Bůh uložil lidským synům, aby se při něm osvědčili. a Kaz 1:13
11 To všechno učinil krásné ve svůj čas. Také věčnost dal do jejich srdce, aniž by člověk ovšem postihl dílo, které Bůh vykonal, od počátku až do konce.a a Kaz 8:17~; Ř 11:33~
12 Poznal jsem, že (pro ně není nic lepšího,)t5 než aby se radovalia a aby konali ve svých životech dobro.b t5 h.: v nich není dobré a Kaz 8:15 b Kaz 3:22~; Ž 14:3; Ž 34:15
13 A také, že když kterýkoli člověk (jí a pije a užívát6) blaho při vší své námaze, je to Boží dar.a t6 h.: vidí a Kaz 2:24~; Kaz 5:17~; Kaz 9:7~
14 Poznal jsem, že všechno, co Bůh učiní, to budet7 pro věčnost; není možné k tomu nic přidat a není možné od toho nic ubrat. Bůh to udělal, aby lidé měli před ním bázeň.a t7 n.: je a Kaz 7:18; Kaz 12:13
15 (To, co je, je odedávna, i co má být, už dávno bylo.)a Bůh (posoudí to, co pominulo.)t8 t8 n~: bude zkoumat, oč lidem šlo; h.: bude hledat, co je zahnáno / toho, kdo je pronásledován (teoreticky, ale nevhodné do kontextu) a Kaz 1:9
16 Dál jsem pak viděl pod sluncem: (Tam, kde mělo být právo, byla ničemnost, tam, kde měla být spravedlnost, byla ničemnost.)t9 t9 h.: Místo práva, a tam ničemnost, místo spravedlnosti, a tam ničemnost.; Kaz 4:1; Kaz 5:7
17 V duchu jsemt10 si řekl: (Spravedlivého i ničemu bude soudit Bůh,)a protože (tam nastane čas pro každý záměrb a pro každé dílo.)c t10 h.: + já a Kaz 11:4; Kaz 11:9; Ž 98:9 b Kaz 3:1; Kaz 8:6 c Kaz 12:14~; Ž 62:13~; Mt 16:27~; Ř 2:6 - Ř 2:8~; 2K 5:10~
18 A tu jsem si v duchu o záležitosti lidských synůt11 řekl, že je Bůh tříbí, aby viděli, že jsou sami o sobě jako zvířata.a t11 h.: + já a Ž 49:13; Ž 73:22; 2P 2:12
19 Neboť pokud jde o úděl lidských synů i o úděl zvířete, mají stejnýt12 úděl: Jak umírát13 jeden, tak umírá i druhý, a obojít14 stejně dýchá.t15 Člověk nemá před zvířetem žádnou přednost, vždyť je to všechno marnost.a t12 h.: jeden; Kaz 2:14 t13 h.: je smrtelný t14 h.: všechno t15 h.: má jednoho ducha; srv. Ž 104:27 - Ž 104:30 a Kaz 2:15n~; Ž 49:21~
20 Všechno to odchází na stejnét16 místo;v17 vše to vzešlo z prachu a vše se to navrací v prach.a t16 h.: jedno v17 [Není tím míněno nebe či peklo, ale místo určení pro člověka, které lze pozorovat: návrat do prachu, stejně jako u zvířat.]; srv. Kaz 6:6 a Kaz 12:7~; Gn 3:19~; Ž 103:14~
21 Kdo ví,a zda duch lidských synů vystupuje vzhůru? A duch zvířat sestupuje dolů do země? a Kaz 2:19
22 Viděl jsem tedy, že není nic lepšího, než že (se člověk bude radovat ze svého díla,t18 neboť)a to je jeho podíl.t19 (Vždyť kdo mu umožní,t20 aby se podíval na to, co bude po něm?)b t18 pl.; n.: ze svého majetku (tj. výsledku svých činů) t19 Kaz 5:17n; Kaz 9:9; n~: úděl t20 h.: přivede a Kaz 3:12; Kaz 2:10; Kaz 2:24 b Kaz 6:12; Kaz 8:7; Kaz 10:14
