Český studijní překladJób - 3. kapitola

1 Potom otevřel Jób svá ústa a proklínal svůj den.
2 Jób promluvil^t1 a řekl: ^t1 h. odpověděl
3 Ať zanikne den, v němž jsem byl zrozen,^t2 a noc, která řekla: Byl počat mládenec. ^t2 Jr 15:10; Jr 20:14; srv. Př 17:17
4 Onen den ať se stane temnotou,^a ať po něm Bůh nahoře nepátrá, ať se nad ním nezaskví svítání. ^a Gn 1:3
5 Ať se ho ujmou^t3 temnota a nejhlubší tma,^a ať se na něm usídlí bouřkový^b mrak, ať ho poděsí ponurost^v4 dne. ^t3 h.: vykoupí, zastanou ^v4 pl.; [Může být myšleno denní zatmění slunce.] ^a Jb 10:21n; Jb 12:22; Jb 16:16; Jb 24:17; Jb 28:3; Jb 34:22; Jb 38:17; Iz 9:1; Jr 2:6; Jr 13:16; Am 5:8 ^b Iz 57:3
6 Onu noc ať vezme setmění,^a ať se netěší^t5 mezi dny roku, do počtu měsíců ať nepřijde. ^t5 n.: nezařadí / nesjednotí (jiné možné sloveso) ^a Jb 23:17; Jb 30:26
7 Hle, ona noc ať se stane neplodnou,^a ať jí^t6 nepronikne radostný křik. ^t6 h.: nepřijde ^a Jb 15:34; Jb 30:3
8 Ať ji zatratí ti, kteří proklínají den,^v7 připravení vzbudit livjátána.^a ^v7 [Snad profesionální věštci jako Bileám - Nu 22:5nn.] ^a Jb 40:25; Ž 74:14
9 Ať se zatmějí hvězdy jejího soumraku, ať napjatě čeká na světlo, a žádné není,^a ať neuzří paprsky^t8 rozbřesku,^b ^t8 h.: víčka / řasy; Jb 41:10 ^a Jb 30:26; Jr 13:16 ^b Iz 58:8
10 neboť ⁽nezavřela dveře nitra⁾^a mé matky a neskryla trápení před mýma očima. ^a Gn 20:18; 1S 1:5
11 Proč jsem nezemřel vycházeje z lůna^a matky, nevyšel z nitra a nevydechl^b naposled? ^a Jr 1:5; Jr 20:17n ^b Jb 10:18; Jb 13:19; Jb 14:10; Jb 27:5; Jb 29:18
12 Proč ⁽mě vzali na kolena⁾^t9 a k čemu jsou prsy, že je mám sát? ^t9 h.: mi vyšla vstříc kolena
13 Vždyť bych nyní ležel a byl bych v klidu; spal bych a tehdy by se mi to odpočívalo
14 s králi a rádci země, kteří si znovu budují trosky;
15 nebo s knížaty, kteří mají zlato a své domy naplňují stříbrem;^a ^a Jb 27:16
16 nebo jako ⁽ukrytý potracený plod^t10 — nebyl bych;⁾^t11 jako děti, které neviděly světlo. ^t10 h.: potrat, tj. jeho výsledek - potracený plod ^t11 LXX: předčasně porozený plod vycházející z lůna matky
17 Tam^v12 ničemové zanechali nepokoje, tam odpočinou ⁽únavou vysílení;⁾^t13 ^v12 [Zřejmě míněno v šeolu, po smrti.] ^t13 h.: unavení silou; Iz 44:12
18 tam ⁽vězňové zůstali spolu bezstarostní,⁾^t14 neslyšeli hlas biřice; ^t14 LXX: věkovití jednomyslně
19 je tam ⁽malý i velký⁾^a a otrok je svobodný^t15 od svých pánů.^t16 ^t15 LXX: obávající se ^t16 )n.: pána ^a Jr 31:34p
20 Proč je dáváno^t17 světlo udřenému^a a život těm, kdo mají hořkost v duši, ^t17 h.: dá; [někteří doplňují jako podmět Boha] ^a Př 16:26
21 těm, kteří čekají^a na smrt,^b a ona nepřichází,^t18 ač po ní slídili více než po ⁽skrytých pokladech,⁾^c ^t18 h.: není ^a Ž 33:20:: ^b Zj 9:6 ^c Př 2:4; Iz 45:3srv; Jr 41:8
22 těm kdo se budou s jásotem radovat, budou se veselit, že najdou hrob,
23 ⁽muži,^v19 jehož cesta je ukryta,⁾^t20 za nímž ji Bůh zatarasil?^a ^v19 [Věta stále navazuje na v. Jb 3:20 - Proč je dáváno světlo.] ^t20 LXX: smrt je muži odpočinutím ^a Jb 19:8srv; Ž 88:9; Pl 3:7
24 Vždyť mé vzdychání^a přichází místo mého chleba,^b mé nářky^c se rozlévají jako voda. ^a Jb 23:2; Ž 6:7 ^b Ž 42:4 ^c Ž 32:3
25 Neboť jsem se velmi^t21 strachoval,^t22 a stalo se mi to. To, čeho jsem se lekal,^a na mne přichází. ^t21 h.: strachem; Př 1:26n ^t22 n.: před čím jsem se třásl hrůzou; Ž 14:5 ^a Dt 28:60
26 Neměl jsem pohodu, neměl jsem klid a neodpočinul jsem, až přišla vřava.

Zobrazit ve Studijní on-line bibli