Český studijní překladJób - 29. kapitola
1 A Jób pokračoval v pronášení své promluvy.a Řekl: a Jb 27:1~
2 Kéž je mit1 dopřáno žít jako za dávných měsíců, jako za dnů, kdy mě Bůh chránil,t2 t1 h.: Kdo mi dá t2 impf.; n.: střežil; Jb 1:10; Nu 6:24; Ž 12:8
3 když nad mou hlavou nechával svítit svou lampu,a šel jsem temnotoub zat3 jeho světlem.c t3 n.: při … a Jb 18:6; Ž 18:29 b Ž 23:4v c Jb 11:17~; Jb 22:28~; Ž 4:7~; J 12:46~; Ef 5:14~
4 Tak jako jsem byl ve dnech své skliznět4 v (důvěrném společenství s Bohem)t5 nad svým stanem, t4 h.: zimy / podzimu = sklizně t5 n.: důvěrném Božím sdělení; vztahu; Jb 15:8; Ž 25:14; Jr 23:18
5 když ještě se mnoua byl Všemohoucí a moji služebnícit6 okolo mě. t6 1S 25:5; Neh 4:10; n. chlapci; Jb 1:2; Ž 128:3 a Gn 39:3; 1S 18:14
6 Když jsem ve smetanět7 umýval své nohyt8 a proudy oleje nat9 mě vyplavovalat10 skála. t7 Sd 5:25; h.: másle; Jb 20:17; Dt 32:14; Iz 7:15.Iz 7:22 t8 HL; n.: kroky; srv. od stejného kmene: procesí; Jb 6:19; chod; Př 31:27; chodníky; Abk 3:6; průvod; Ž 68:25 t9 h.: se … t10 impf.; Jb 28:2; n. ptc. od příbuzného kmene: je vylévána; Ž 41:9
7 Když jsem vycházel branou k městua a své sedadlo si připravoval na náměstí,v11 v11 [Může jít o celkem malé prostranství u brány, kde se odehrával společenský život.]; Jb 31:21; 2Pa 32:6; Neh 8:1.Neh 8:3.Neh 8:16; Est 4:6; srv. Rt 4:1; Ez 16:31 a Př 8:3; Př 9:3; Př 9:14; Př 11:11
8 viděli mě mládencit12 a vytratili se, kmetia vstali a zůstali stát. t12 n.: služebníci a Jb 12:12; Jb 15:10; Jb 32:6
9 Knížata ustala v řečech, na ústa si položilaa ruku. a Jb 21:5p
10 Vytratily se hlasy předáků jazyk jim přilnul k patru.a a Ž 137:6
11 Vždyť ucho, které mi naslouchalo, nazývalo mě šťastným,t13 oko, které mě vidělo, svědčilot14 pro mě. t13 n.: káralo mě; Gn 30:13; Ž 72:17 t14 n.: varovalo / napomínalo; [H. výraz je často v neg. smyslu, zde pozitivně.]; n~: chválilo mě (srv. L 4:22!)
12 Vždyť jsem zachraňoval nuzného,a když křičel o pomoc,b i sirotka, který neměl pomocníka.c a Jb 34:28; Ž 82:3 b Jb 19:7; Jb 24:12; Jb 34:28; Př 21:13v! c Ž 72:12!
13 Přicházelo na mne požehnání hynoucího,v15 k jásotu jsem přiváděl srdce vdovy.v16 v15 Jb 31:19; [Tj. ti, kteří hynuli, mu žehnali - protože jim pomohl.] v16 Jb 31:16; [Jób výslovně odpovídá na obvinění v Jb 22:9.]
14 Oblékal jsem si spravedlnosta a ona si oblékala mne, právo mi bylo jako rouchob a turban.v17 v17 [Oba výrazy vyjadřují nejen prostě část oděvu, ale jsou též projevem úctyhodnosti (2S 13:18; ::Ez 26:16) a ozdoby (Iz 3:23; Iz 62:3; Za 3:5); volně lze tedy vyjádřit: zdobil jsem se správnými činy, jež jsem konal.] a 2S 8:15; Ž 132:9; Iz 59:17; Ef 6:14 b Jb 1:20; Jb 2:12
15 Slepému jsem byl očimaa a chromému nohama. a Nu 10:31
16 Chudým byl jsem otcem a prověřil jsem spor,a který jsem neznal.v18 v18 [Ačkoliv onu při neznal, prozkoumal ji, aby se ho mohl zastat.] a Př 29:7
17 I tesáky bídákaa jsemb vyrazil a kořist vytrhovalt19 z jeho zubů.c t19 impf.; n.: propouštěl; h.: posílal a Jb 27:7 b Ž 3:8~ c Jb 4:10~; 1S 17:34n~; Ž 124:6~; Am 3:12~
18 Řekl jsem si: Naposled vydechnua se svým hnízdemt20 a rozmnožím dnyb jako písek.v21 t20 n~: se svými blízkými; (srv. hnízdo jako „domov“ - Př 27:8) v21 [Obvyklý obraz pro hojný počet - srv. Gn 22:17; 1S 13:5.]; LXX: fénix / palma a Jb 3:11 b Jb 5:26~; Ž 15:5~; Ž 91:16~; Př 3:1n~
19 Můj kořena dosahujet22 k vodě, rosab přenocuje v mých ratolestech.v23 t22 h.: se otevírá v23 [Tj. jsem jako stále (zezdola i svrchu) zavlažovaný strom (::18,16!; Ž 1:3; Oz 14:6).] a Jb 8:17; Jb 14:8n b Gn 27:28; Ž 133:3; Př 19:12
20 Má slávat24 je se mnou vždy nová, obnovujea se i lukv25 v mé ruce.b t24 n. čest (, které se mi dostávalo); Jb 19:9; Gn 45:13; Ž 3:4 v25 [Podobně jako jinde roh (Jb 16:15), luk je zde obrazem síly.]; Gn 49:24; Ž 18:35; Ž 44:7 a Ž 103:5; Iz 40:31 b Joz 14:11~
21 Naslouchaliv26 mi a očekávalit27 na mě, umlkali při mé radě. v26 [Vv. 21-25 jsou pokračováním k vv. 7-10 (některé př. je tam přímo přesouvají).] t27 n.: skládali naději…
22 Po mém slovu již nic neopakovali,a kanul na ně můj výrok.t28 t28 n. + jako rosa; tj. moje řeč na ně měla takový účinek jako jemný déšť na vyprahlou zemi (Dt 32:2; srv. Př 5:3) a Jb 32:15n; Mt 22:46
23 Jako na déšť na mě počkali, jak pro jarní déšť otevřeli svá ústa.a a Oz 6:3~; Za 10:1~
24 (Usmíval jsem se na ně, když nevěřili,)t29 a neodvrhlit30 světlo mé tváře.a t29 n. Když jsem se na ně usmíval, nevěřili; $; srv. Gn 45:26; L 24:41 t30 impf.; h.: nenechali padnout a Ž 4:7; Ž 89:16; Př 16:15
25 Volil jsem jejich cestu,t31 sedával jsem v čele a přebýval jsem jako králv32 st33 oddílem, jako ten, kdo potěší truchlící.a t31 n.: cestu k nim v32 [tj. tak vážený] t33 h.: v … a Jb 16:5~; Est 6:12; Iz 61:2n
