Český studijní překladEvangelium podle Jana - 11. kapitola

1 Byl nemocen jeden člověk, Lazar z Betanie,a z vesnice, kde bydlela Marie a její sestra Marta.b a J 12:1; Mt 21:17p b L 10:38 - L 10:42
2 Byla to ta Marie, která Pánaa pomazalab vonným olejem a jeho nohy vytřela svými vlasy; její bratr Lazar byl nemocen. a J 4:1 b J 12:3
3 Sestry mu poslaly vzkaz: „Pane, hle, ten, kterého máš rád, je nemocen.“
4 sKdyž to Ježíš suslyšel, řekl: „Tato nemoc není k smrti, ale k cBoží slávě,a aby cBoží Syn byl skrze ni oslaven.“b a J 11:40; Ž 19:1; Sk 7:55; Fp 1:11 b J 9:3~
5 Ježíš miloval Martu i její sestru a Lazara.
6 Když uslyšel, že je Lazar nemocen, zůstal ještě dva dny na místě, kde byl.
7 Až potom hřekl učedníkům: „Pojďme opět do Judska.“a a J 4:47; J 10:40~
8 Učedníci mu hřekli: „Rabbi,a teď tě Židé chtěli ukamenovat,b a zase tam schceš sjít?“ a J 1:38p b J 10:31
9 Ježíš odpověděl: „Což nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtá, protože vidí světlo tohoto světa.
10 Kdo však chodí v noci, klopýtá, poněvadž v něm není světlo.“a a J 12:35
11 To pověděl a potom jim hřekl: „Náš přítel Lazar pusnul;a ale jdu, abych ho probudil.“ a Mt 9:24; Sk 7:60
12 Učedníci mu řekli: „Pane, pspí-li, sbude sv spořádku.“
13 Ježíš však pmluvil o jeho smrti, zatímco oni si mysleli, že mluví o přirozeném spánku.
14 Tehdy jim Ježíš řekl otevřeně: „Lazar zemřel.
15 A kvůli váma se raduji, že jsem tam nebyl, abyste uvěřili.b Pojďme k němu.“ a J 11:42; J 12:30 b J 1:7!
16 Tomáš,a řečený Didymos,t1 řekl svým spoluučedníkům: „Pojďme i my, ať spolu s ním zemřeme!“ t1 ř. Dvojče a J 20:24; J 21:2; Mk 3:18
17 sKdyž Ježíš spřišel, shledal, že Lazar je již čtyřia dny v hrobě. a J 11:39
18 Betanie byla blízko Jeruzaléma, vzdálena asi patnáct stadií.t2 t2 cca 2,8 km; J 6:19p
19 Mnozí z Židů ppřišli k Martě a Marii, aby je potěšilia ve smutku pro [jejich] bratra. a Jb 2:11
20 Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, svyšla mu svstříc; Marie seděla v domě.
21 Marta Ježíšovi řekla: „Pane, kdybys byl zde, můj bratr by nezemřel.a a J 11:32
22 [Ale] i nyní vím, že o cokoli bys cBoha požádal, cBůh ti to fdá.“
23 Ježíš jí hřekl: „Tvůj bratr vstane.“
24 Marta mu hřekla: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“a a Da 12:2~; Sk 24:15
25 Ježíš jí řekl: „Já jsema vzkříšení i život.b Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít. a J 6:35! b J 5:36; J 14:6
26 A každý, kdo žije a věří ve mne,a jistě nezemře (na věčnost).b Věříš tomu?“ a J 6:47 b J 6:51
27 hŘekla mu: „Ano, Pane, já pjsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš,a Syn cBoží, (který má přijít)t3 na svět.“b t3 ř.: ten přicházející a J 10:24; Mt 16:16 b J 6:14
28 sKdyž to spověděla, odešla a zavolala svou sestru Marii; tajně řekla: „Učitela je tu a volá tě.“ a J 1:38!
29 Ta, když to uslyšela, rychle vstala a šla k němu.
30 Ježíš ještě pnepřišel do vesnice, ale byl dosud na tom místě, kde se s ním setkala Marta.
31 sKdyž Židé, kteří byli s Marií v domě a potěšovali ji, suviděli, že rychle vstala a vyšla, vydali se za ní; (domnívali se),t4 že jde k hrobu, aby se tam vyplakala. t4 var.: říkali
32 Jakmile Marie přišla tam, kde byl Ježíš, a uviděla ho, padla mu k nohám a říkala: „Pane, kdybys byl zde, můj bratr by nezemřel.“a a J 11:21
33 Když ji Ježíš uviděl, sjak spláče a jak pláčou Židé, skteří spřišli ss ní, cv duchu se rozhorlil,a zachvěl se a J 12:27; J 13:21
34 a řekl: „Kam jste ho ppoložili?“ hŘekli mu: „Pane, pojď a podívej se!“a a J 1:46
35 Ježíš zaplakal.a a L 19:41
36 Židé říkali: „Hle, jak ho měl rád.“a a J 11:3
37 Někteří z nich však řekli: „Nemohl ten, který otevřel oči slepého,a způsobit také, aby tento člověk nezemřel?“ a J 9:7
38 Ježíš, znovu v sobě rozhorlen, hpřišel k hrobu; byla to jeskyně a na ní ležel kámen.
39 Ježíš hpravil: „Odstraňte ten kámen!“ Marta, sestra toho pzesnulého, mu hřekla: „Pane, již zapáchá, vždyť je to čtvrtýa den.“ a J 11:17
40 Ježíš jí říká: „Neřekl jsem ti, že jestliže uvěříš, fuvidíš cBoží slávu?“a a J 11:4; J 12:41; Ž 19:1; Sk 7:55; 2K 4:6; Zj 21:11
41 Odstranili tedy kámen.a Ježíš pozvedl očib vzhůru a řekl: „Otče,c děkuji ti, že jsi mne vyslyšel.d a Mt 27:60 b J 17:1; L 18:13 c Mt 11:25 d Ž 6:10!; Žd 5:7
42 Já jsem věděl, že mne vždycky slyšíš, ale řekl jsem to kvůlia zástupu, který pstu sstojí sokolo, aby uvěřili, že ty jsi mne poslal.“b a J 11:15 b J 3:34; J 17:3
43 A skdyž to sřekl, silným hlasema zvolal: „Lazare, pojď ven!“b a Mt 27:46 b 1Kr 17:21n~; Sk 9:40~
44 Ten, který byl mrtvý, vyšel, ruce i nohy pměl svázány spruhy splátnaa a jeho tvář pbyla zavinuta šátkem.b Ježíš jim hřekl: „Rozvažte ho a nechte ho odejít!“ a J 19:40 b J 20:7
45 Mnozí z Židů, kteří přišli k Marii a spatřili,a co učinil, v něho uvěřili.b a J 2:23 b J 7:31!; J 12:11
46 Někteří z nich však odešli k farizeům a řekli jim, co Ježíš učinil.
47 Velekněží a farizeovéa shromáždili veleradub a říkali: „Co uděláme? Vždyť tento člověk činí mnohá znamení.c a J 11:57; J 7:32! b Mt 5:22p c J 2:11!
48 Jestliže ho necháme tak, všichni v něho fuvěří a fpřijdou Římanéa a fvezmou nám toto místot5 i národ.“ t5 tzn. chrám; Mt 24:15 a Sk 16:21; Sk 16:38
49 Jeden z nich, nějaký Kaifáš,a skterý sbyl onoho roku veleknězem, jim řekl: „Vy nic nechápete; a Mt 26:3
50 ani nemyslíte na to, že je pro vást6 lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul celý národ.“a t6 var.: nás a J 18:14
51 Toto však neřekl ssám ze ssebe, ale jako velekněz onoho roku svyslovil sproroctví, že Ježíš má zemřít za národ,
52 a ne jenom za národ, ale také za to, aby prozptýlené cBoží dětia shromáždil v jedno.b a J 1:12 b J 10:16
53 Od toho dne byli tedy rozhodnuti, že ho zabijí.a a Mt 26:4; Mk 14:1
54 Ježíš pak již nechodila veřejně mezi Židy, ale odešel odtud do kraje blízko pustiny, do města jménem Efraim,v7 a tam zůstal s učedníky. v7 [identifikace místa není jistá - je navrhováno dnešní Et-Taijibeh, které je ztotožňováno s Ofrou (Joz 18:23) či Efrónem (2Pa 13:19), což by bylo cca 19-24 km SV od Jeruzaléma] a J 7:1
55 Byly blízko židovské velikonocet8 a mnozí z venkovat9 vystupovali před svátkyt8 do Jeruzaléma, aby se očistili.a t8 J 2:13; ř.: pascha (Mt 26:2p) t9 n.: z té krajiny a J 18:28; 2Pa 30:17n
56 Hledalia Ježíše, a pjak stáli v chrámě, říkali si mezi sebou: „Co myslíte? Že by nepřišel na svátky?“ a J 7:11
57 Velekněží a farizeové totiž pvydali nařízení, že pokud by se někdo dověděl, kde je, má to oznámit, aby ho smohli szajmout.

Skrýt poznámky překladatelů

Evangelium podle Lukáše 10. kapitola     12. kapitola Skutky apoštolské

Zobrazit ve Studijní on-line bibli
www.obohu.cz © 2011 - 2100