Český studijní překladEvangelium podle Jana - 10. kapitola

1 „Amen, amen, pravím vám, kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká^t1 tam odjinud, to je zloděj^a a lupič. ^t1 ř.: vystupuje ^a J 10:8; J 10:10
2 Kdo však vchází dveřmi, je pastýř^a ovcí. ^a J 10:11
3 Tomu hlídač^t2 otevírá a ovce slyší jeho^t3 hlas;^a své ovce volá jménem a vyvádí je. ^t2 ř.: dveřník; [zjevně ohrady, kde bylo více stád] ^t3 tj. pastýře ^a J 10:16
4 Když všechny své vlastní vyžene ven, kráčí před nimi a ovce ho následují, protože znají jeho hlas.
5 Za cizím však jistě ^fnepůjdou, ale ^futečou od něho, protože hlas cizích neznají.“
6 Ježíš jim pověděl toto přirovnání,^a ale oni nepochopili, co jim tím ⁽chtěl říci⁾.^t4 ^t4 ř.: mluvil ^a J 16:25
7 Ježíš tedy opět řekl: „Amen, amen, pravím vám, já jsem^a ⁽dveře pro ovce⁾.^t5 ^t5 ř.: dveře ovcí (tj. také: dveře k ovcím) ^a J 6:35!
8 Všichni, kteří přišli ^[přede mnou^], jsou zloději a lupiči, ale ovce je neposlechly.
9 Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn; bude ^fvcházet i ^fvycházet^a a ^fnalezne pastvu. ^a 1Kr 3:7srv; 1Kr 15:17
10 Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel^t6 a hubil; já jsem přišel, aby měly život^a a měly ho hojnost. ^t6 n.: obětoval ^a J 5:40
11 Já jsem ten dobrý pastýř.^a Dobrý pastýř pokládá svou duši^b za ovce. ^a Ž 23:1!; Iz 40:11; Ez 34:23; Žd 13:20 ^b J 15:13; 1J 3:16
12 Námezdník, ^skterý ^snení pastýř a ovce nejsou jeho vlastní, opouští ovce a utíká, když vidí, ^sže ^spřichází vlk. A vlk je uchvacuje a rozhání.
13 Námezdník utíká, protože je námezdník a na ovcích mu nezáleží.
14 Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce a moje ovce znají mne,
15 jako Otec^a zná mne a já znám Otce. A svou duši pokládám^t7 za ovce. ^t7 var.: dávám ^a Mt 11:27
16 Mám ještě jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince.^t8 I ty musím přivést. ^fUslyší můj hlas a bude jedno stádo,^a jeden pastýř. ^t8 ř.: dvora, ohrady ^a J 11:52; J 17:20nn
17 Proto mne Otec miluje, že já pokládám svou duši,^t9 abych ji zase přijal. ^t9 tzn.: svůj život
18 Nikdo ji ode mne nebere, ale já ji pokládám sám od sebe. Mám moc^t10 ji položit, a mám moc^t10 ji opět přijmout. Tento příkaz jsem přijal od svého Otce.“ ^t10 n.: pravomoc
19 Pro tato ^cslova došlo mezi Židy opět k roztržce.^a ^a J 7:43
20 Mnozí z nich říkali: „Má démona^a a blázní. Proč ho posloucháte?“ ^a J 7:20!
21 Jiní říkali: „Toto nejsou ^rslova démonizovaného. Může snad démon otevřít oči slepým?“
22 Nastal svátek Posvěcení chrámu^v11 v Jeruzalémě. Byla zima. ^v11 [z r. 165 př. Kr.]; Ezd 6:16p; 1Mak 4,41-61
23 Ježíš se procházel v chrámě, v Šalomounově sloupoví.^a ^a Sk 5:12
24 Tu ho obklopili Židé a říkali mu: „Jak dlouho chceš naši duši držet v nejistotě? Jsi-li Mesiáš,^a řekni nám to otevřeně.“^b ^a J 1:20 ^b J 7:13; J 11:14; J 16:25; J 16:29; Mk 8:32
25 Ježíš jim odpověděl: „Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky,^a které já činím ve jménu svého Otce, ty o mně svědčí. ^a J 10:38; J 5:36
26 Ale vy nevěříte, protože nejste^a z mých ovcí. ^a J 8:47
27 Mé ovce slyší můj hlas,^a já je znám,^b jdou za mnou^t12 ^t12 n.: mě následují; Mt 8:10.Mt 8:19 ^a J 10:4 ^b J 10:14; 1K 8:3; Ga 4:9; 2Tm 2:19; Mt 25:12::
28 a já jim dávám život věčný;^a nezahynou ⁽na věčnost⁾^b a nikdo je ^fnevytrhne z mé ruky. ^a J 3:15! ^b J 6:51
29 ⁽Můj Otec,^a který mi je ^pdal, je větší nade všechny a nikdo je nemůže⁾^t13 vytrhnout z ruky ^[mého^] Otce. ^t13 var.: Co mi dal můj Otec, je větší nade všechno, a nikdo (to) nemůže … ^a J 5:17!
30 Já a Otec jsme jedno.“^a ^a J 17:21
31 Židé se opět chopili kamenů,^a aby jej ukamenovali. ^a J 8:59
32 Ježíš jim řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od ^[svého^] Otce. Pro který z nich mne ⁽chcete kamenovat⁾?^t14“ ^t14 ř.: kamenujete
33 Židé mu odpověděli: „^sNechceme tě ^skamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání, že ty, člověk, děláš ze sebe Boha.“^a ^a J 5:18
34 Ježíš jim odpověděl: „Což není ve vašem Zákoně ^pnapsáno: ‚Já jsem řekl: Bohové jste‘?^a ^a Ž 82:6//
35 Jestliže ty, ke kterým se stalo ^cslovo ^cBoží, nazval bohy, — a nemůže být zrušeno Písmo^a — ^a J 19:28; Sk 1:16
36 proč mně, kterého Otec posvětil^a a poslal^b na svět, říkáte: ‚Rouháš se,‘ protože jsem řekl: ‚Jsem ^cBoží Syn‘? ^a Jr 1:5 ^b J 3:34
37 Nečiním-li skutky^a svého Otce, nevěřte mi! ^a J 10:25; J 15:24
38 Jestliže je však činím, a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a ^sdále ^spoznávali,^t15 že Otec je ve mně a já v Otci.“^a ^t15 var.: uvěřili ^a J 17:21
39 Znovu se ho ^[tedy^] chtěli zmocnit, ale on unikl z jejich rukou.^a ^a J 8:59
40 A odešel opět za Jordán,^a na místo, kde zpočátku křtil Jan, a zůstal^t16 tam. ^t16 n.: zůstával ^a J 1:28
41 Mnozí přišli k němu a říkali: „Jan sice neučinil žádné znamení,^a avšak všechno, co Jan o něm řekl,^b byla pravda.“ ^a J 2:11! ^b J 1:27
42 A mnozí tam v něho uvěřili.^a ^a J 7:31!

Zobrazit ve Studijní on-line bibli