Český studijní překladIzajáš - 10. kapitola

1 Běda^a těm, kdo vydávají zlá ustanovení, a těm,^t1 kdo předpisují trápení,^t2 ^t1 h.: předpisovatelům ^t2 n.: útlak ^a Iz 10:5; Iz 5:22*
2 aby převraceli právní nárok chudých^a a uchvacovali právo nuzných mého lidu, aby se vdovy staly jejich kořistí a aby oloupili sirotky.^b ^a Jr 5:28; Př 29:7 ^b Iz 1:17; Iz 1:23!
3 Co uděláte v den navštívení^a a ve zkáze,^t3 jež přijde zdaleka?^b Ke komu utečete pro pomoc a kde zanecháte svou slávu?^t4 ^t3 n.: v bouři; Př 1:27 ^t4 n.: vážnost, okázalost, zámožnost ^a Jr 8:12* ^b Iz 30:27
4 Nezbyde než se sehnout jako zajatci nebo padnout jako zabití. Ani v tom všem se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka bude stále vztažená.^a ^a Iz 9:20; Iz 5:25; Iz 14:26
5 Běda^a Asýrii, metle mého hněvu. Hůl,^b jež je v jejích rukou, je mé rozhořčení. ^a Iz 17:12; Iz 17:1* ^b Iz 14:5
6 Pošlu ji do národa bezbožného^a a přikáži jí, aby lid, proti němuž plane má zuřivost,^t5 zcela vyplenila a vyloupila, aby ho určila k pošlapání^b jako hlínu na ulicích. ^t5 h.: lid mé zuřivosti ^a Iz 9:16 ^b Iz 7:25; Iz 28:18; Mi 7:10
7 Ale ona si to tak nepředstavuje a její srdce to tak nezamýšlí, protože v jejím srdci je úmysl vyhladit a vytnout nemálo národů.
8 Vždyť si říká: Což nejsou moji velitelé^t6 zároveň králi? ^t6 n.: moje knížata
9 Což není Kalné jako Karkemíš?^a Zdalipak není Chamát^b jako Arpád?^c Zdalipak není Samaří jako Damašek?^v7 ^v7 [žádný z těchto městských států neobstál před Asýrií (v letech 740-717 př. Kr.) tj. neobstojí ani nikdo jiný] ^a Jr 46:2 ^b Iz 11:11; Am 6:2; Jr 39:5 ^c Iz 36:19; Jr 49:23
10 Tak jako má ruka dopadla na království nicotnosti^v8 — a jejich modly byly nad jeruzalémské i nad samařské — ^v8 tzn. na modlářská království; Iz 2:8; Iz 19:1
11 cožpak nenaložím s Jeruzalémem^a a s jeho modlářskými zpodobeninami^b tak, jak jsem naložil se Samařím a s jeho nicotnostmi? ^a Jr 7:14!srv ^b Iz 46:1; Oz 4:17
12 A stane se, když Panovník dokončí celé svoje dílo na hoře Sijón a v Jeruzalémě, že si řekne: navštívím^a ovoce velikášství^b srdce asyrského krále a pýchu jeho hrdých očí,^c ^a Iz 13:11; 1S 2:21* ^b Iz 9:8 ^c Iz 2:11; Iz 2:12; Př 6:17; Jr 48:29; Ž 131:1::; Př 30:13
13 protože si řekl: Vykonal jsem to ⁽svou mocnou rukou⁾^t9 a svou moudrostí,^a protože jsem rozumný.^b Odstranil jsem hranice národů a vyplenil jsem jejich poklady, jako silák^t10 jsem strhl jejich vládce.^t11 ^t9 h.: silou své ruky ^t10 h. obvykle: „hřebec“; srv. Př 24:5 (jiný h. výraz od „síly“) ^t11 n.: obyvatele; h.: sídlící / sedící (/ trůnící) ^a Jr 9:22; Jr 51:15:: ^b Iz 29:14
14 Má ruka nalezla majetek národů jako hnízdo a jako se sbírají opuštěná vejce, tak jsem já sebral celou tuto zemi. Nebyl, kdo by máchnul křídlem nebo otevřel zobák či zapištěl.
15 Což se sekera^a vychloubá nad toho, kdo s ní seká? Cožpak se pila vytahuje nad toho, kdo jí řeže?^t12 Jako kdyby metla^b mávala tím, kdo ji zvedá, jako kdyby ⁽se hůl vyzdvihovala, že není dřevěná.⁾^t13 ^t12 h.: tahá / mává ^t13 n.: hůl vyzdvihovala toho, kdo není dřevěný / dřevem (tj. člověka). ^a Ř 9:20; Ř 9:21 ^b Iz 10:5; Iz 10:24
16 Proto Panovník, יהוה zástupů, pošle úbytě na jeho^t14 vykrmené a pod jeho^t14 slávou zažehne plamen^t15 jako plamen^t15 ohně. ^t14 tzn. asyrského krále; (tak i dále; srv. v. Iz 10:12) ^t15 n.: žár; h.: hoření; (výskyt pouze zde)
17 Světlo^a Izraele se stane ohněm a jeho Svatý^b plamenem. V jednom dni zapálí a stráví^c jeho bodláčí i jeho trní^d ^a Ž 27:1 ^b Iz 1:4 ^c Iz 37:36; Iz 31:8 ^d Iz 9:17
18 a dočista^t16 zničí slávu jeho lesa a ovocného sadu. Bude to, jako když potácejícímu se ubývá sil.^t17 ^t16 h.: od duše až po maso; [spojení naznačuje úplnost zničení] ^t17 h.: potácející se rozpouští; $
19 Zbylých stromů jeho lesa bude jen tolik, že je sepíše i chlapec.
20 ⁽I stane se v onen den,⁾^a že ostatek Izraele — ti z domu Jákobova, ⁽kteří vyváznou⁾^t18 — už dále nebude spoléhat na toho, kdo ho bije,^t19 ale opravdu^t20 bude spoléhat na יהוה,^b Svatého Izraele. ^t18 h.: únik ^t19 tj. Asýrii; Iz 7:13p ^t20 n.: věrně; 1S 12:24 ^a Iz 7:18p; Iz 11:10n; Iz 17:4; Iz 22:20; Iz 23:15; Iz 24:21; Iz 27:12n ^b Mi 3:11
21 ⁽Ostatek se navrátí,⁾^t21 ostatek Jákoba, k mocnému Bohu.^a ^t21 h.: Šearjašúb (š^e’ár jášůb_); Iz 7:3 ^a Iz 9:4!
22 Vždyť i kdyby bylo tvého lidu, Izraeli, jako písku^a v moři,^b jen ostatek z nich se navrátí. Je rozhodnuto o záhubě,^t22 která s sebou přivalí spravedlnost.^t23 ^t22 n.: skoncování; Iz 28:22 ^t23 [zde asi ve smyslu: spravedlivý soud]; Am 5:24 ^a Iz 48:19; Jr 15:8p ^b Jr 33:22; Oz 2:1; Gn 22:17; Ř 9:27//
23 Ano, konec,^a o němž je^b rozhodnuto, učiní Panovník, יהוה zástupů, v celé této zemi. ^a Ez 11:13 - konec ^b Iz 28:22
24 Proto praví Panovník, יהוה zástupů, toto: Můj lide, který bydlíš na Sijónu, neboj se Asýrie, která tě bije metlou^a a zvedá na tebe hůl ⁽tak jako⁾^t24 Egypt. ^t24 h.: cestou, tj. způsobem; srv. Am 4:10 ^a Iz 10:5; Iz 10:15
25 Protože ještě velmi krátce a mé rozhořčení pomine a můj hněv bude k jejich zničení.
26 יהוה zástupů bude proti němu podněcovat bič,^a jako při porážce Midjánu u skály Oréb,^b a jeho hůl bude nad mořem a pozdvihne ji tak jako v Egyptě. ^a Př 26:3 ^b Sd 7:25
27 I stane se v onen den, že bude odstraněno jeho břemeno^a ze tvých ramen a jeho jho ze tvé šíje. Jho se bude ⁽lámat pro tučnost.⁾^t25 ^t25 n.: kazit od oleje. $ ^a Iz 9:3; Iz 14:25
28 Přišel^t26 k Ajátu,^a prošel Migrónem,^b v Mikmásu^c uloží svou zbroj. ^t26 n.: přitáhne (…, projde M. …) ^a Joz 7:2 - Joz 7:4srv -Aj ^b 1S 14:2 ^c 1S 13:2nn
29 Prošli průsmykem: Nocleh budeme mít v Gebě.^a Ráma se třásla, Saulova Gibea utekla. ^a Neh 11:31
30 ⁽Rozezni svůj hlas,⁾^t27 dcero Galímu, pozorně naslouchej, Lajšo, ubohý^t28 Anatóte! ^t27 n.: Hlasitě křič, ^t28 var.: odpověz jí, (malou změnou dle paralely)
31 Madména^a se rozprchla, obyvatelé gebímští hledají bezpečí.^b ^a Iz 25:10psrv ^b Jr 4:6; Jr 6:1
32 Ještě ten den se zastaví v Nóbu. Rukou pohrozí hoře dcery^t29 sijónské, návrší Jeruzaléma.^v30 ^t29 K: domu … ^v30 [v. 28-32 prorocky popisují asyrskou invazi od severu do Judska; není zcela jasné, kdy k ní došlo (?701 př. Kr. - Iz 36:2 - Senacheríb ovšem táhl od Lakíše, tj. JZ; v tom případě mají geografické detaily asi vytvářet živost hrozby od severu, nikoliv konkrétní postup vojska)]
33 Hle, Panovník, יהוה zástupů, s děsivou mocí^t31 klestí ratolesti: Ty vysoko vzrostlé jsou pokáceny, i ty nejvyšší budou^a sníženy. ^t31 n.: prudkostí ^a Iz 2:11n!srv
34 Proklestí houštinu toho lesa^a sekerou^t32 a Libanon ⁽se vznešeným stromovím⁾^t33 padne. ^t32 h.: železem ^t33 Ez 17:23; n.:skrze Vznešeného, srv. Iz 33:21!; 1S 4:8; n.: ve své vznešenosti ^a Iz 10:18

Zobrazit ve Studijní on-line bibli