Český studijní překladGenesis (První Mojžíšova) - 27. kapitola

1 Když Izák zestárl a zeslábl^a mu zrak, takže neviděl,^b stalo se, že zavolal svého staršího^t1 syna Ezaua a řekl mu: Můj synu. Odpověděl mu: Zde jsem. ^t1 h.: většího ^a Dt 34:7; Jb 17:7 ^b Gn 48:10; 1S 3:2
2 A řekl: Hle, jsem starý a neznám den své smrti.
3 Nuže nyní vezmi svou výstroj, toulec a luk, vyjdi na pole a ulov mi nějakou zvěřinu.^a ^a Gn 25:28
4 Pak mi připrav lahůdku, jakou miluji, a přines mi ji k jídlu,^t2 abych ti požehnal,^t3 dříve než zemřu. ^t2 h.: a budu jíst ^t3 h.: aby tě požehnala má duše; [Formulace ukazuje, že nejde o nějaké formální požehnání, ale že se ho má účastnit celou svou bytostí. Stejnou skutečnost potvrzuje i obřadné jídlo.]
5 Rebeka však poslouchala, když Izák mluvil se svým synem Ezauem. Ezau odešel na pole, aby ulovil zvěřinu, kterou by přinesl,
6 a Rebeka^a řekla svému synu Jákobovi: Zrovna jsem poslouchala tvého otce, když mluvil s tvým bratrem Ezauem a říkal: ^a Gn 25:28
7 Přines mi zvěřinu a připrav mi k jídlu lahůdku, abych ti před יהוה požehnal, dříve než zemřu.
8 Nyní synu, uposlechni mne v tom, co ti přikazuji.
9 Běž teď ke stádu, přines mi odtamtud dvě pěkná^t4 kůzlata a já z nich tvému otci připravím lahůdku, jakou miluje. ^t4 h.: dobrá
10 Pak ji odneseš otci k jídlu, aby ti požehnal, dříve než zemře.
11 Jákob své matce Rebece odpověděl: Jenže můj bratr Ezau je chlupatý člověk a já hladký.
12 Třeba si na mne otec sáhne a budu mu připadat^t5 jako posměvač;^t6 pak na sebe uvedu prokletí, a ne požehnání. ^t5 h.: v jeho očích; Gn 19:14; Gn 29:20 ^t6 n~: bude … že si z něho střílím; 2Pa 36:16†
13 Matka mu řekla: Tvé prokletí ať padne na mě,^a synu. Jen mne poslechni a jdi mi je přinést. ^a Mt 27:25srv
14 Tak šel, vzal je a přinesl své matce. Matka připravila lahůdku, jakou jeho otec miloval.
15 Rebeka pak vzala šaty svého staršího syna Ezaua, nejdražší, jaké měla doma, a oblékla je svému mladšímu synu Jákobovi
16 a kůže z kůzlat mu připevnila^t7 na ruce a na hladký krk. ^t7 h.: oblékla
17 Pak dala připravenou lahůdku a chléb do rukou svého syna Jákoba.
18 On vstoupil ke svému otci a řekl: Otče. Odpověděl: Zde jsem. Který jsi, můj synu?
19 A Jákob řekl svému otci: Já jsem Ezau, tvůj prvorozený. Udělal jsem, jak jsi mi řekl. Teď vstaň, posaď se a pojez z mé zvěřiny, abys^t8 mi požehnal. ^t8 h.: aby mi tvá duše …; srv. v. Gn 27:4
20 Izák však svému synu řekl: Co to, žes tak rychle něco našel, synu? Jákob odpověděl: Protože mi^t9 to dopřál יהוה, tvůj^a Bůh. ^t9 h.: před mou tváří ^a Gn 28:20srv
21 Izák řekl Jákobovi: Pojď přece blíž, ať na tebe synu sáhnu, jsi-li ty můj syn Ezau nebo ne.
22 Tedy Jákob přistoupil ke svému otci Izákovi, ten na něho sáhl a řekl: Ten hlas je hlas Jákobův, ale ruce jsou ruce Ezauovy.
23 Nepoznal ho, protože jeho ruce byly chlupaté jako ruce jeho bratra Ezaua, a požehnal mu.
24 Ještě se zeptal: Ty jsi skutečně^t10 můj syn Ezau? Odpověděl: Jsem. ^t10 dle SP
25 I řekl: Předlož mi to, ať pojím z úlovku svého syna, abych ti^a požehnal. Předložil mu to a on jedl a přinesl mu víno a on pil. ^a Gn 27:4p; Gn 27:19
26 Potom mu jeho otec Izák řekl: Nuže přistup, synu, a polib^a mě. ^a 1S 10:1; 2S 19:40; 1Kr 19:20; Mt 26:48n
27 I přistoupil a políbil ho. Izák ucítil vůni^a jeho šatů^b a požehnal mu slovy: Hle, vůně mého syna je jako vůně pole, které požehnal יהוה. ^a Gn 8:21; Oz 14:7 ^b Gn 27:15
28 Bůh ti dá^t11 z rosy^a nebes i ze žírnosti^t12 země, také hojnost obilí^b a nového vína.^c ^t11 n.: dej (/ Ať ti Bůh dá) ^t12 h.: tučnosti; v. Gn 27:39†; Gn 45:18v; Ž 36:8v ^a Gn 27:39::; Dt 33:13; Za 8:12 ^b Ž 65:10; Jl 2:19 ^c Dt 7:13; Dt 11:14
29 ⁽Národy ti budou sloužit a lidé se ti budou klanět, staň se pánem^a svým bratrům^t13 a budou se ti klanět synové⁾^t14 tvé matky. Ti, kteří tě proklínají, jsou^t15 prokletí a ti, kteří ti žehnají, jsou^t15 požehnaní. ^t13 n.: příbuzným ^t14 n.: Ať ti národy slouží a lidé se ti klanějí, … a ať se ti klanějí synové ^t15 n.: ať jsou ^a Gn 25:23srv
30 Jakmile Izák Jákobovi^t16 přestal žehnat, jen co Jákob odešel od svého otce Izáka, stalo se, že jeho bratr Ezau přišel z lovu. ^t16 n.: Jákoba
31 A také on připravil lahůdku, přinesl svému otci a řekl mu:^t17 Kéž můj otec vstane a pojí z úlovku svého syna, abys^a mi požehnal. ^t17 h.: svému otci ^a Gn 27:19p
32 Jeho otec Izák mu řekl: Kdo jsi? Odpověděl: Já jsem tvůj syn Ezau, tvůj prvorozený.
33 Izák ⁽se strašně roztřásl^t18⁾^t19 a řekl: Kdo to tedy byl, kdo ulovil zvěřinu a přinesl mi? Pojedl jsem ze všeho dříve, než jsi přišel, a požehnal jsem mu. A bude požehnaný.^a ^t18 n.: vyděsil ^t19 h.: se roztřásl třesením velikým až příliš; [h. popisuje nadmíru dramatické rozrušení - srv. 1S 11:15; Pl 5:22; Jon 1:10; Jon 4:6] ^a Nu 23:20
34 Když Ezau uslyšel slova svého otce, dal se do hrozného a hořkého křiku^t20 a řekl svému otci: Požehnej mně, také mně, otče! ^t20 h.: + až příliš
35 On odpověděl: Tvůj bratr lstivě přišel a zmocnil se tvého požehnání.
36 Ezau řekl: Ne nadarmo má jméno Jákob,^t21 vždyť mě již dvakrát podrazil! Zmocnil se mého prvorozenství, a hle, teď se zmocnil mého požehnání! A zeptal se: Copak jsi už pro mne nezachoval požehnání? ^t21 Gn 25:26p
37 Izák Ezauovi odpověděl: Hle, ustanovil jsem ho tvým pánem. Všechny jeho bratry^t22 jsem mu dal za otroky. I obilím a novým vínem jsem ho zaopatřil. Co tedy mám učinit pro tebe, můj synu? ^t22 n.: příbuzné; v. Gn 27:29
38 Ezau řekl svému otci: Cožpak máš jen to jedno požehnání, otče? Požehnej mně, také mně, otče! A Ezau ⁽pozvedl hlas a rozplakal se.⁾^t23 ^t23 n~: se hlasitě rozplakal; Gn 29:11; Rt 1:9; 1S 11:4; 1S 24:17; Žd 12:17
39 Jeho otec Izák mu pak odpověděl: Hle, tvé sídlo bude bez žírnosti^a země a bez nebeské rosy shůry. ^a Gn 27:28::
40 Budeš živ ze^t24 svého meče, ale svému bratru budeš sloužit. Když se budeš toulat,^t25 strhneš jeho jho ze své šíje. ^t24 h.: na …; srv. Dt 8:3 (chlebem) ^t25 n.: se budeš chtít vyprostit; $ - význam nejistý!
41 Pro to požehnání, kterým mu otec požehnal, Ezau na Jákoba zanevřel. Ezau si pro^t26 sebe řekl: Blíží^a se dny smutku^t27 pro mého otce,^b pak zabiji svého bratra Jákoba. ^t26 h.: ve svém srdci; [musel však tato slova vyslovit nebo o tom někomu říci, když se o tom dověděla Rebeka] ^t27 n.: smutečních obřadů; 2S 11:27 ^a Dt 31:14 ^b Gn 50:2 - Gn 50:4; Dt 34:8
42 Rebece byla oznámena slova jejího staršího syna Ezaua. ⁽Dala si zavolat⁾^t28 svého mladšího syna Jákoba a řekla mu: Hle, tvůj bratr Ezau ⁽ti chystá pomstu a chce tě zabít.⁾^t29 ^t28 h.: Poslala a zavolala; Gn 31:4; Gn 41:8; Ex 9:27 ^t29 n.: se vůči tobě utěšuje tím, že tě zabije
43 Nuže, synu, poslechni mě a vstaň,^a uteč k mému bratru Lábanovi^b do Cháranu^c ^a Gn 19:14n ^b Gn 24:29 ^c Gn 12:4
44 a zůstaň u něj nějakou dobu,^a dokud neustoupí hněv tvého bratra. ^a Gn 31:38
45 Až se hněv tvého bratra od tebe odvrátí a zapomene, co jsi mu provedl, pošlu^t30 pro tebe a vezmu tě odtamtud. Proč bych měla ztratit vás oba v jediném dni? ^t30 n.: vzkážu ti
46 Potom Rebeka řekla Izákovi: Jsem znechucená^a životem kvůli Chetejkám.^b Jestli si Jákob vezme ženu z dcer této země, Chetejku jako jsou tyto, nač je mi život? ^a Lv 20:23 ^b Gn 23:3; Gn 26:34!

Zobrazit ve Studijní on-line bibli