Český studijní překladEzdráš - 9. kapitola
1 Když toto skončilo, přistoupila ke mně knížata se slovy: Izraelský lid, kněží a lévité se neoddělilia od národů země (a od jejich)t1 ohavností, totiž od Kenaanců, Chetejců,b Perizejců, Jebúsejců, Amónců, Moábců, Egypťanů a Emorejců. t1 h.: podle j. ohavností / jejichž ohavnosti jsou podobné jako ohavnosti K. a Ezd 6:21 b Gn 15:20n; Dt 20:17n
2 Neboť si brali jejicht2 dcery pro sebe a pro své syny a vmísili svaté síměa mezi národy země. Rukat3 knížat a správců byla v této věrolomnostib první. t2 h.: z jejich … t3 n~: Příklad a Iz 6:13 b Ezd 10:6; 1Pa 9:1
3 Když jsem to uslyšel, roztrhla jsem své roucho a svůj plášť, rvalb jsem si vlasy z hlavy a vousy a seděl jsem zděšen. a Gn 37:29; Jb 1:20 b Neh 13:25
4 Shromáždili se ke mně všichni, kdo se třáslia před slovy Boha Izraele kvůli věrolomnostib vyhnanců. Ale já jsem seděl zděšen až do večerní přídavné oběti.c a Iz 66:2; Iz 66:5 b 1Pa 9:1; 2Pa 36:14; Da 9:7 c 2Kr 16:15; Da 9:21
5 V čase večerní přídavné oběti jsem vstal ze svého pokoření a s roztrženým rouchem a pláštěm jsem klesl na kolena a vztáhla jsem dlaně k יהוה, svému Bohu. a 1Kr 8:22; Jb 11:13
6 Řekl jsem: Můj Bože, stydíma se a hanbím se pozvednout svou tvář k tobě, můj Bože, protože naše vinyb (nám přerostly přes hlavu)t4 a naše proviněníc vzrostlo až k nebesům.d t4 h.: se rozmnožily výše než hlava; Ž 38:5 a Jr 6:15::; Jr 31:19; Ez 36:32 b Iz 59:12 c 2Pa 28:10; 2Pa 33:23; Ž 69:6 d 2Pa 28:9; Zj 18:5
7 Ode dnů svých otcůa až dodnes jsme vězeli ve velkém provinění a pro své viny jsme byli vydáni my, naši králové i kněží do ruky králů země, pod meč, do zajetí, jako kořist a k veřejnémut5 zahanbení, jak je tomu až dodnes. t5 h.: tváří a Ž 106:6
8 A nyní se nám na malou chvília dostalo smilování od יהוה, našeho Boha; zanechal nám ty, kteří vyvázli,b a dal nám kolíkt6 na svém svatém místě. Náš Bůh dal světlo našim očímc a dal nám trochu obživnout v našem otroctví. t6 tj. pevné / bezpečné místo; srv. Iz 22:23; Iz 54:2 a Iz 26:20 b 2Kr 19:30 c Ž 19:9; Př 29:13
9 Vždyť jsme otroky, ale náš Bůh nás v našem otroctví neopustil a (získal nám přízeň u perských králů,)t7 dal nám obživnout, abychom obnovili dům svého Boha a postavili ho (z jeho trosek,)t8 a dal nám zeďt9 v Judsku i v Jeruzalémě. t7 h.: roztáhl nad námi milosrdenství před p. k.; Ezd 7:28 t8 h.: jeho trosky; Jr 25:11; Jr 27:17 t9 n~: ochranu; Za 2:5; ::Ž 80:13; Mi 7:11
10 A nyní, co můžeme říct po tomto? Vždyť jsme opustili tvé příkazy,
11 které jsi dalt10 prostřednictvím svých otroků proroků, když jsi řekl: Země, kterou jdete obsadit, je země poskvrněnát11 nečistotoua národů země, jejich ohavnostmi,b kterými ji ve své nečistotě naplnili od jednoho konce na druhý.c t10 h.: přikázal; Lv 27:34; Sd 3:4 t11 h.: nečistoty a Lv 15:26; Ez 36:17 b Dt 18:9; 1Kr 14:24 c 2Kr 21:16p
12 Proto nedávejte své dcery jejich synům a jejich dcery neberte pro své syny.a Neusilujete nikdyt12 o jejich pokoj a dobro,b abyste byli silníc a jedli dobré věcid země a navěky ji podrobili pro své syny. t12 h.: navěky a Dt 7:3 b Dt 23:7 c Dt 11:8; Iz 35:4 d Iz 1:19; Jr 2:9
13 Potom všem, co na nás přišlo pro naše zlé skutky a pro naše velké provinění — třebaže ty, náš Bože, jsi nás ušetřil, trestal jsi nás méně, nežli naše viny zasloužily a dal jsi nám ty, kteří takto vyvázli —
14 cožpak budeme znovu porušovat tvé příkazy a spřízňovat se s těmito ohavnými národy? Což se na nás nebudeš hněvat tak, že budeme vyhubeni,a bez ostatkub a bez těch, kteří by vyvázli? a Ex 32:12; Dt 28:21 b 2Kr 19:31; 2Kr 21:14
15 יהוה, Bože Izraele, jsi spravedlivý,a že nám zůstali ti, kteří vyvázli, jak je tomu dnes. Hle, jsme před tebou se svým proviněním, ačkoliv kvůli tomu nemůže před tebou nikdo obstát.b a Neh 9:33 b 1S 6:20
