Český studijní překladEzechiel - 8. kapitola
1 I stalo se (v šestém roce v šestém měsíci, pátého dne toho měsíce,)v1 když jsem seděl ve svém domě a judští starší seděli přede mnou,a že tam na mě dolehlab ruka Panovníka יהוה. v1 [Tj. 17. září 592 př. Kr., zhruba 14 měsíců po prvním vidění (Ez 1:2).] a Ez 14:1; Ez 20:1; Ez 33:31 b Ez 1:3v
2 Tu jsem viděl, hle, (muž vzhledem jakoby podobný ohni:)t2 Od jeho jakoby beder dolů oheň a od jeho beder nahoru vzhled jako záře, jako třpytt3 jantaru.a t2 LXX a některé překlady: podoba muže (v h. velmi podobné tvary:’íš a ’éš) t3 h.: oko a Ez 1:4p; Ez 1:27
3 Vztáhl cosiv4 jako rukua a vzal mě za kšticit5 na hlavě. Duch mě pozdvihlb mezi zemi a nebesa a přenesl mě v Božím vidění do Jeruzalémac ke vchodu vnitřní brány obrácené k severu, tam kde je sídlo sochyv6 žárlivosti,d která dráždí k žárlivosti. v4 Ez 10:8; h.: napodobeninu; [Termín používaný obvykle v architektuře pro popis stánku, chrámu či oltáře; Ez 8:10; Ex 25:8; Dt 4:16nn; 1Pa 28:11; Joz 22:28.] t5 h.: třásně v6 Dt 4:16; 2Pa 33:7; n.: zobrazení; [Možná se jednalo o sochu bohyně Ašery. Nevíme, kdy byla do chrámu umístěna. V 2Kr 23:6 máme zprávu, že za Jóšijášovy reformy byl z יהוה chrámu odstraněn „posvátný kůl“.] a Ez 2:9 b Ez 3:12; Ez 3:14; Ez 43:5 c Ez 11:24; Ez 40:2 d Ez 5:11; Jr 7:30; Jr 32:34
4 A tam hle, slávaa Boha Izraele (podobná vidění,)t7 které jsem spatřil na pláni.b t7 h.: jako vzhled; Ez 43:3 a Ez 3:23; Ez 9:3 b Ez 3:22n
5 Řekl mi: Lidský synu, pozvedni nyní své oči směrem k severu. Pozvedl jsem tedy své oči směrem k severu a hle, na sever od oltářní brány byla ve vstupu tato socha žárlivosti.
6 Pak mi řekl: Lidský synu, vidíš přece, co páchají, velké ohavnosti, které tu páchá dům izraelský, abych se vzdálilv8 od své svatyně. Znovu uvidíš ještě větší ohavnosti. v8 [Tak dle kontextu; gramaticky se infinitiv může vázat i k těm, kdo páchají, tedy: aby se vzdálili od mé…]
7 Nato mě přivedl ke vchodu do nádvoří a hle, ve zdi jsem viděl nějakou díru.
8 Řekl mi: Lidský synu, prokopej se nyní skrze zeď. Prokopal jsem se tedy skrze zeď a hle, nějaký vchod.
9 Pak mi řekl: Vejdi a podívej se na ty zlé ohavnosti, které tady páchají.
10 Tu jsem vešel a hle, viděl jsem všelijaká (zpodobení plazů a zvířat)a hodnýchb opovržení a všelijaké bůžky domu izraelského vyryté na zdic kolem dokola. a Ex 20:4; Dt 4:17n b Ez 23:14 c Iz 66:17
11 A (sedmdesát mužů ze starších domu izraelského)a s Jaazanjášem, synem Šáfanovým, stojícím uprostřed nich, stojí před nimi, každý se svou kadidelnicí v ruce a z (kadidla vystupuje oblak)v9 vonného kouře. v9 [Oblak z kadidla hrál významnou roli při úkonech velekněze za oponou velesvatyně na den smíření (Lv 16:13; Dt 33:10); zde se stává součástí pohanského rituálu.] a Ex 24:1 - Ex 24:9; Nu 11:16
12 Tu mi řekl: Viděl jsi přece lidský synu, co páchají starší domu izraelského potmě, každý v pokojích svých obrazů,t10 neboť si říkají: יהוה nás nevidí,a יהוה opustil zemi. t10 sg.; n.: představy, umění (jasný zákaz; Lv 26:1) a Ez 9:9; Ž 10:11; Iz 29:15
13 Pak mi řekl: Znovu uvidíš ještě větší ohavnosti, které páchají.
14 Přivedl mě ke vchodu do brány יהוה domu, která směřuje k severu, a hle, tam sedí ženy a (oplakávají Tamúza.)v11 v11 [Jediná jmenovitá zmínka tohoto babylonského boha plodnosti v Písmu. Uctívání Tamúza zahrnovalo svěcení každoroční smrti a sestoupení boha do podsvětí.]
15 Řekl mi: Viděl jsi přece lidský synu. Znovu uvidíš ještě větší ohavnosti, než jsou tyto.
16 Pak mě přivedl na vnitřní nádvoří יהוה domu a hle, u vchodu do יהוה chrámu (mezi předsíní a oltářem)v12 je asi dvacet pět mužů zádya k יהוה chrámu a tvářemi k východu a (sklánějí se před sluncem)v13 na východě. v12 [Kněží se modlili k Bohu mezi předsíní a oltářem ve dnech postu; Jl 2:17; na tomto místě byl zavražděn Zachariáš; Mt 23:35. Jeruzalémský chrám se nelišil od jiných starověkých chrámů v tom, že byl orientován na východ. Uctívání slunce tedy nutně znamenalo, že lidé byli k chrámu zády.] v13 Dt 4:19; Dt 17:3; 2Kr 23:5; Jr 8:2; n.: klanějí se slunci; [Uctívání astrálních objektů mohlo začít během kralování Menašeho; 2Kr 21:5.] a Jr 2:27v; Jr 32:33v
17 Nato mi řekl: Viděl jsi to, lidský synu? Cožpak bylo domu judskému málo páchat ty ohavnosti, které páchali tady? Vždyť naplnili zemi násilím, znovua mě provokovali ke hněvub a hle, (podávají si vinnou ratolest k nosu.)v14 v14 [Není jasné, co znamená „podávat si k nosu vinnou ratolest“; možná paralela je na syrském reliéfu s králem, který si dává k nosu květinu, když uctívá hvězdy. Existuje celá řada hypotéz vykládajících tento patrně náboženský úkon, jinde v Písmu nezmíněný.] a Dt 30:3p b Ez 16:26; 2Pa 33:6; Iz 65:3
18 Také já budu jednatt15 v zlobě, mé oko se neslituje ani nebudu mít soucit.a Budou ke (mně hlasitě)t16 volat, ale nevyslyšímb je. t15 n.: budu páchat t16 h.: do mých uší velkým hlasem (srv. Nu 11:1.Nu 11:18; Sd 7:3; 1S 8:21) a Ez 7:4; Ez 9:10 b Př 1:28; Iz 1:15; Mi 3:4; Za 7:13
